Prekoordinované alfanumerické selekční jazyky

Prekoordinované alfanumerické selekční jazyky
Třídění Kongresové knihovny (LOC)
obsahuje prvky čísel i písmen
patří mezi 3 třídění největší na světě : MDT, DDT, LOC
funguje jako N knihovna v USA
má velký roční přírůstek
literatura ze 470 světových jazycích ve všech vědních oborech
přiděluje copyright -> každý autor pošle 2 knihy do Kongresové knihovny – nechá se je a přidělí mu 
třídění vzniklo koncem 19.st. – sezvali tým odborníků – každý měl svůj obor -> každý měl vypracovat alfanumerický kód pro svůj obor
VÝHODY:
hesla byla reálná
vycházela z praxe
a byla odborná
NEVÝHODY:
každý odborník postupoval jinak -> třídění je nesourodé
nenavazuje
není celistvé – problém hraničních a průřezových oborů
Úrovně třídění
numerické (nemá desetinný princip)
abecední
A – všeobecnosti
AE – encyklopedie
H – sociální vědy
HJ – politika
HK – právo
LOC SH (subject heading) – hesla předmětových hesel – předmětový heslář
MPT = mezinárodní univerzální třídění
* 1971 Strasburg – „strasburgská smlouva“ – evropské státy se dohodli na jednotném patentovém třídění
mezinárodní patentové třídění
IPC – International papent classification
ČR přijímá IPC později až v 80.letech
má 4 hierarchické úrovně
1.sekce A – H:
A – lidské potřeby
B – průmyslové podniky, doprava
C – chemie, hutnictví
D – textil, papír
E – stavebnictví
F – mechanika, topení, zbraně
G – fyzika
H – elektrotechnika
2. sekce 00 – 99 -> 100 tříd
3. sekce – podtřídy A –Z
4. sekce – skupiny, podskupiny – dvou až třímístná čísla dělená lomítky

př. D 01 H 7/14 -> nosné těleso do přádacího stroje na textil
Evropské normy:
EN; HD; ENV; ETS; I- ETS; CEN; CENELEC
Harmonizované normy:
Normy ČSN ISO; ČSN EN; ČSN IEC
- sladěny s evropskými nebo mezinárodními normami
Postkoordinovaná alfanumerická třídění
historicky mladší - * až v 119.st. v Indii
Ranganathanovo třídění
indický myslitel a knihovník
vytvořil poč.20.let 20.st. tzv. Dvojtečkové třídění
postkoordinace – vliv východního myšlení
vytvořil 1.postkoordinované třídění na světě – složité, v Evropě se moc neujalo, ale mělo vliv na vývoj selekčních jazyků
masivní využití – internetové vyhledávače
použití hl.v Indii a asijských státech a vychází ze skládání různých témat, až poté co byl vznesen dotaz

3 části a jednotlivé části se oddělují:
část – hlavní třídy – jsou značeny velkými písmeny abecedy
část – tzv.fasety – numerické; hlediska, které uplatňujeme v jednotlivých třídách
část – kategorie – faktory, které ovlivňují jak třídy tak fasety; fungují jako pomocné znaky
př. P – osobnost
M – hmota
E – energie
T – čas
znázorňují spíše abstraktní pojmy
Shiyaly Ramamrita Ranganathan Iyer
(* 12. 8. 1892; + 27. 9. 1972)
1924 – místo knihovníka v Madravské univerzitě, pak studoval knihovnictví v Anglii
1928 - * Madravskou knihovnickou asociaci
1931 – prvních pět knihovnických zákonů
1933 – vydána kompletní dvojtečková klasifikace (= Colon classification)
př. Y : 434 : 64.563. ´N 4 -> sociologie : bída : odstranění Skotsko 40 léta 20.st.
Blissovo třídění
autor Henry E. Bliss – USA
20. – 30.léta 20.st.
ovlivněno Ranganathanem
velice složité třídění, bylo zjednodušováno – nepomohlo
horizontální rovina – 4 základní kategorie věd – filozofie, věda, dějiny, technologie a umění
vertikální rovina – 6 oborů:
abstraktní vědy – etika, pedagogika
přírodní vědy – fyzika, chemie
biologické vědy – zoologie
antropologie = věda o člověku
psychologie
sociální vědy
ve veřejných knihovnách, školách se používá dodnes -> propagace -> společnost přátel Blissova třídění v Anglii
Výhody a nevýhody systém. třídění
+
přehlednost
soustředěnost dok.z jednoho oboru na jednom místě
univerzální – používá několik knihoven, nepoužívají je speciální knihovny
zjednodušení a zrychlení při vytváření notace
mezinárodní srozumitelnost
omezení problémů jazyka (synonyma, homonyma, dialekt)
jasná hierarchie – nadřazenost oboru X podřazenost
kombinace znaků a jejich rozšiřování
dlouhá tradice
lze jimi vyjádřit obsah kterého-li dok. A zařadit jej do souvislosti
pomáhá uspořádat poznatky všech oborů a činností
lze aktualizovat (průběžně ale ne vždycky)
-
nepřehlednost pro čtenáře
složité znaky pro průřezové a hraniční obory
tabulky jsou příliš obsáhlé, nové obory tam většinou nejsou a naopak některé údaje jsou tam zastaralé
poskytují pouze omezený prostor pro další vývoj vědy a techniky
pomalá aktualizace tabulek
informační negramotnost uživatele
nejsou rozšířené ve volně dostupných zdrojích na internetu ale už se snaží zareagovat př. MDT, MPT, Dewey 2000…
Formy využití systematických pořádání
použití: stavění fondů v knihovnách, studovnách a ve skladištích (hl.naučná lit..ve volném výběru)
další formy systém.třídění používáme: v systematických katalozích i v AKS (vyhledáváme podle MDT, DDT, MPT…)
při strukturování bibliografických soupisů
bývají součástí záznamů v elek.databázích a souborných katalozích př. CASTLIN -> MDT
používají se k vyhledávání konkrétních informací na netu př. Bliss
některé třídění jsou v elek.podobě a vycházejí na CD
využití při sdílení katalogizaci v AKS
Předmětové selekční jazyky
vycházejí z věcného pořádání
spočívá v slovním vyjádření obsahu dokumentu, toto slovní vyjádření je nadále řazeno abecedně
používá formalizovaný jazyk = upravený jazyk přirozený, nepoužívá notaci
výhoda: přístupnost
nevýhoda: neznalost jazyka, synonyma (historie x dějiny – odkazy preferované formy), homonyma (koza x koza) – přiřadíme v kulaté závorce tzv.doplňku – viz. Nepřesnost jazyka, nářečí apod.
Vývoj předmětového pořádání
historicky mladší – od 2/2 17.st. – první náznaky v katalozích
PRVNÍ PROGRAMÁTOŘI
Adrian Baille /bejli/
katalog šlechtické knihovny – právnická literatura
zásady: 1) práce s knihou v ruce – tzv. metoda de visu – seznámení s obsahem
2) řízený slovník – používal pouze odborné termíny př. rozhodl se pro historii a dějiny nepoužíval apod.
Martin Schrettinger
dvorní knihovna v Mnichově
vybudoval