Prekoordinované alfanumerické selekční jazyky

jmenný i předmětový katalog
Michael Denis
vídeňská dvorská knihovna – vybudoval předmětový katalog
díla: Teorie vytváření bb.soupisů
Pravidla vytváření předmětových hesel
u nás historicky mladší – předmětové
později náznaky v instrukcích – 19.st. – pruská instrukce (= pod 1.pod.jm. = předchůdce předmětového hesla) – Substantivum regens
rakouská instrukce pro předmětové pořádání (ovlivněna Denisem)
Univerzitní knihovna Praha – předmětový katalog – Antonín Špirk – v němčině
Počátek 20.st. a doba 1.republiky
Jaromír Borecký
katalog Univerzitní knihovny v češtině
dílo: Teorie vytváření hesel
Zdeněk Václav Tobolka
prosadil 1.knih.zákon
založil knihovnickou vysokou školu
dílo: Pravidla heslového katalogu
Jaroslav Drtina
po r.1948 vedoucí katedry knihovnictví na FF VK
dílo: Prozatímní pravidla pro předmětový katalog – měla být do 5 let nahrazena -> ale byla zde 30 let (50. – 80. léta)
1983 – ČSN 01 01 88 Tvorba předmětových hesel
platí dodnes, používá se pro předmětové katalogy a kartotéky, v současné době se u nás slučuje s mezinárodními zásadami tvorby předmětových hesel, zvláště se Subject Headings Library og Congress (LCSH)
LCSH – rozsáhlý soubor předmětových hesel, používaný a vytvořený v Jkongresové knihovně ve Washingtonu
předmětová hesla
předmětová hesla se vytvářejí pouze pro odbornou literaturu, na beletrii pouze výjimečně – životopisy nebo historické romány
prekoordinovaný pořádací jazyk
předmětové heslo – jedno nebo více slovné vyjádření obsahu (předmětu) dok., ve smyslu jeho hlavního tématu i témat vedlejších
= množina slov přirozeného jazyka – velmi redukovaný text, syntakticky volnější útvar
při jejich vytváření používáme tzv.řízený slovník (předmětový heslář) – tj. seznam prvků předmětového hesla, užitých při zpracování předmětového katalogu, evidujeme si, která hesla používáme a máme ustálené zadávání určitých spojení, tj. nepoužíváme na stejná témata pokaždé jiná hesla
předmětové heslo se skládá z hesla a event.jeho doplňku a dále z podhesel, podhesel by mělo být co nejméně, max. 4, jednotlivá hesla i podhesla oddělujeme mezerou a pomlčkou
hesla mohou být jedno i víceslovná, pokud je heslo víceslovné, uvádíme ho v invertovaném tvaru, tj. nejprve podstatné jméno, nejlépe v 1.p. mn.č. (př . hry divadelní)
přídavné jméno pouze rozvíjí význam podstatného jména a vyjadřuje buď vlastnost nebo etnické, národnostní či jazykové vymezení tématiky
pokud se v hesle objeví jméno osoby, uvádíme je také v invertovaném tvaru
(př. DVOŘÁK, Antonín (dramatik) – hry divadelní - bibliografie)
heslo (doplněk hesla) – víceslovné podheslo – podheslo
heslo – vyjadřuje pojem, který má klíčový význam, vybíráme pokud možno nejpodstatnější, nejzákladnější a co nejužší pojem
podheslo – upřesnění hesla po obsahové či formální stránce, někdy zavádí k dalším pojmům (slouží jako forma odkazu)
můžeme vyjadřovat:
vlastnost hesla – př.Atomy – struktura
část významu hesla – př. Letadla – podvozky
proces (aktivní i pasivní) – př. Ptáci – let; Děti – výchova
vztah hesla a prvního podhesla – př. Škola – rodina – vztahy
zeměpisné určení – př. Železnice – Čechy
časové určení – př. Divadlo světové – sstředověk
forma dokumentu – př. Psi služební - příručky
doplněk – slouží k doplnění hesla nebo podhesla, je vždy v ()
! Pokud vytváříme více podhesel, dodržujeme výše uvedené pořadí (vlastnost, čas… a forma dokumentu)
Tvorba předmětových hesel
předmětová hesla tvoříme na základě předchozí obsahové analýzy
základní pravidla:
pravidlo nejužšího pojmu (co nejkonkrétnější, ne příliš obecné)
pravidlo ustálených slovních spojení a odborných termínů
pravidlo pro jazykovou úpravu slov – při vytváření hesla se řídíme
platnými pravidly pravopisu, pokud dojde ke změně pravopisu, píšeme hesla dle nového a uděláme přidružovací odkaz na starý způsob
Podstatná jména v předmětových heslech
hlavní pořádací prvek, uvádějí se zpravidla v 1.p. mn.č., k uvádění v 1.p. j.č. dochází pokud:
podstatné jméno se vyskytuje pouze v jednotném čísle např. kamení, obilí, pivovarnictví
lze utvořit i mn.č., ale prakticky se ho nepoužívá a nebo je význam v množném čísle odlišný od významu čísla jednotného př. abstraktní pojmy (krása, čas, kultura, statečnost), nebo pokud by bylo použití zavádějící př. vítr – energie – využití
větry
Další výjimky: podst.jm., které vyjadřuje v j.č. konkrétní druh a v čísle mn.obecný pojem
př. cukr řepnýXcukry
cukr třtinový
Přídavné jméno
na druhém a dalším místě
Slovesa
užíváme občas zpodstatnělá slovesa
Číslovky
uvádíme arabské, římské jen u panovníků nebo oficiálních názvů
Zkratky
uvádíme pouze v případě, že jsou známější jako zkratka a že jsme je zvolili jako preferované, přednost mají české podoby zkratek
Příslovce
snažíme se je omezovat – vágnost
Dvě podstatná jména v hesle
podst.jm. uváděné v 2.p. – pouze u zavedených odborných termínů, nebo lze termín převést do invertovaného tvaru a první podst.jm. dát za pomlčku jako podheslo
př. automatizované knihovnické systémy
systémy knihovnické – automatizace (lepší varianta)
chov hospodářských zvířat
zvířata hospodářská – chov
dvě podst.jm. spojená spojovníkem – př. Rakousko – Uhersko
podst.jm. v 1. a 7.p. – používá se pouze pokud jde o ustálená spojení nebo odborný výraz př. pohřeb žehem, hod oštěpem, ale př. uštknutí hadem není ustálené spojení : hadi – uštknutí
dvě podst.jm. spojená spojkou (nejčastěji „a“) většinou se vynechává, není příliš obvyklá, výjimky: př. stát s právo
podst.jm. a předložky – ustálená spojení – př. cvičení s kužely, ale možnost zkreslení, lepší upřesnit až v podhesle př. mír – boj za mír
druhy předmětových hesel
a) personální heslo a podheslo
vyjadřuje jméno osoby, která je předmětem dokumentu – o kterém dok.pojednává
pokud je to reálná osoba (žijící) uvádí se v doplňku stručná charakteristika její činnosti, národnost a životopisná data
uvádíme většinou v invertovaném tvaru
př. DESTINOVÁ, Ema (pěvkyně česká, 1878 –