Daně

D a n ě
Daň – je povinná, zákonem stanovená platba do veřejného rozpočtu. Charakteristickou vlastností daní je skutečnost, že splnění daňové povinnosti nezakládá nárok na žádné konkrétní plnění ze strany státu. Protikladem daně v tomto smyslu jsou poplatky. Daně jsou placené pravidelně určitých intervalech (daň z příjmu, …) nebo při určitých okolnostech (dědění, darování, …). Daň je hlavní nástroj, který umožňuje zajišťovat podíl jednotlivých členů společnosti na úhradě společenských potřeb. Na úhradu těchto potřeb používá stát SR a obce veřejné rozpočty.
Poplatky – představují platby za konkrétní služby poskytované veřejným sektorem. (Příklad: poplatek za vydání cestovního pasu, řidičského průkazu, …)
Penále – je sankcí za nesplnění povinnosti peněžité povahy. (Příklad: nezaplacení daně)
Pokuta - je platba ukládaná za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy. (Příklad: nevedení řádné účetní evidence, nepředložení daňového přiznání, …)

Nepřímé daně, nazýváme též daně ze spotřeby, jsou zahrnuty v ceně zboží či služeb placené poplatníkem při jejich koupi. Naopak přímé daně představují zdanění příjmů poplatníka.
Nepřímé daně:
představují relativně stabilní a dobře předvídatelný zdroj příjmů
jsou nenápadné, tzn. skryté v ceně zboží a služeb
umožňují plíživé zvyšování daňové zátěže
jejich zvyšování lze obvykle snáze prosadit než u daní z příjmů
při splnění určitých pravidel se jim nelze vyhnout změnou chování nebo např. bydliště
vedou k jednorázovému zvýšení cen a krátkodobě k vyšší inflaci
deformují cenové signály, statky v nižší sazbě mají nižší ceny než v základní sazbě
administrativně je jejich vybírání náročnější
Každý posun daňového zatížení ve prospěch nepřímých daní však oslabí solidaristický charakter státu, neboť s růstem velikosti příjmů klesá míra jejich zdanění. Čím vyšší bude občan pobírat mzdu, tím menší procento DPH bude zastoupeno v jeho mzdě, protože s rostoucím příjmem bude klesat spotřeba a tím daň zaplacená na nákupech; lidé budou více spořit. Pokud by stát naplňoval svůj rozpočet výhradně prostřednictvím nepřímých daní, byly by nízké mzdy zdaněny více než příjmy nejbohatších obyvatel. v takovém případě by stát ztratil svůj solidaristický charakter.
Kam jdou daňové výnosy?
Obecní rozpočty Státní rozpočet
(o užití daní rozhoduje obecní zastupitelstvo) (o užití daní rozhoduje vláda)
Daň z nemovitostí
Daň z příjmů PO a FO
Spotřební daně
DPH
Silniční daň
Sdílené daně - část jde do státního rozpočtu a část do obecních rozpočtů
Daň dědická, darovací, z převodu nemovitostí
el.Chart.8 \s
Má-li být daň skutečně vybrána, musíme znát odpovědi na následující čtyři otázky:
Kdo je povinen odvádět daň?
Z čeho se daň vyměřuje?
V jaké výši a jak se daň vyměřuje?
Kdy a jakým způsobem se daň hradí?
Daňové povinnosti a způsoby jejich plnění jsou stanoveny daňovými zákony. Zákony vymezují náležitosti daňového vztahu, tedy tzv. daňové prvky – subjekt daně, objekt (předmět) daně, daňový základ, sazba daně, osvobození od daně, splatnost daně, daňové sankce.
Daňové prvky
Subjekt daně „kdo daň platí nebo odvádí“
Daňovým subjektem se rozumí: poplatník, plátce daně, právní nástupce
Poplatník je FO nebo PO, jejíž majetek nebo úkony (činnost) jsou přímo podrobeny dani. Má povinnost daň platit.
Plátce je FO nebo PO, která musí na svou odpovědnost daň vypočítat, vybírat a odvádět do státního rozpočtu prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu.
Právní nástupce je FO či PO, která je jako daňový subjekt vymezen zákonem.
předmět(Objekt) daně „za co platíme“
Je vymezen jako určitá hospodářská skutečnost, jež je předmětem zdanění. Podle předmětu daně se zpravidla určuje i název daně. (Daň z příjmů – zdaněn je příjem)
Daňový základ „z čeho platíme“
V penězích nebo jinak vyjádřený (v naturálních jednotkách – u spotřební daně) předmět daně z něhož se daň vyměřuje. (Výše příjmu, velikost dědictví, …)
Sazba daně „jak vypočítat kolik platíme“
Sazba daně je algoritmus (přesně stanovený postup), prostřednictvím kterého se z upraveného základu daně stanoví velikost daňové povinnosti.
jednotná sazba daně – je stejná pro všechny druhy předmětu dané daně, např. sazba daně z příjmu právnických osob.
diferencovaná sazba daně – její velikost se liší podle druhu předmětu daně, např. DPH
pevná sazba daně – určená pevnou částkou na jednotku množství daňového základ, např. sazba daně na 1 m2 u daně z nemovitostí, nebo na 1 hl piva u spotřební daně
relativní sazba (poměrná) – vyjadřuje poměr daně k daňovému základu. Zpravidla je stanovena určitým procentem, např. daň z příjmu PO, daň z převodu nemovitostí, ..
lineární sazba daně – je taková, která roste proporcionálně s růstem daně. Má obvykle podobu určeného procenta ze základu daně, které se nemění s velikostí základu daně.
progresivní daňová sazba – s růstem základu daně roste daň relativně rychleji než základ daně
Osvobození od daně „z čeho platit nemusíme“
Daňové zákony stanovují z čeho daň platit nemusím.
Splatnost daně „do kdy zaplatit“
Daňové zákony určují do kdy a v jakých termínech je nutné daň zaplatit.

Daňové sankce „co se stane, když nezaplatíme“
Daňové zákony vymezují finanční sankce za pozdní platbu daně, jejich správnou výši, či případné daňové úniky.
Daň z nemovitostí
Účelem daně z nemovitostí je zdanění pozemků a staveb nacházejících se na území České republiky. Proto daň z nemovitostí tvoří:
daň z pozemků
daň ze staveb
Daň z pozemků
Předmět daně
Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území ČR vedené v katastru nemovitostí.
Předmětem daně z pozemků nejsou:
v rozsahu půdorysu stavby pozemky zastavěné stavbami, a to i v případě, že stavby nejsou předmětem daně ze staveb
lesní pozemky na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení
vodní plochy s výjimkou rybníků sloužících k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb
pozemky určené pro ochranu státu
Subjekt daně – poplatníci
vlastník pozemku
PO, která má k pozemkům ve vlastnictví státu právo hospodaření, nebo které bylo zřízeno právo trvalého užívání
nájemce je poplatníkem daně u pronajatých pozemků sloučených do větších celků, jejichž hranice v terénu ani v mapách evidence neexistují nebo u pozemků spravovaných Pozemkových fondem ČR
uživatel je poplatníkem daně v případě, že vlastník pozemku není znám nebo při pozemkových úpravách byl pozemek přidělen do časově omezeného nájmu
má-li k pozemku vlastnické právo nebo právo hospodaření více subjektů, jsou povinny platit daň společně a nerozdílně
Osvobození od daně
(pouze příklady)
pozemky ve vlastnictví státu
pozemky ve vlastnictví obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí
pozemky užívané diplomatickými zástupci pověřenými v ČR
pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbou: sloužící školám, muzeím, zdravotním zařízením, církvím, …
Obec může dále vyhláškou osvobodit zemědělskou půdu (orná půda, chmelnice, vinice, sady, trvalé porosty) s výjimkou zahrad.
Základ daně
Pro účely stanovení základu daně rozlišujeme pozemky do tří skupin:
orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny – základem daně je skutečná výměra pozemku v m2 násobená průměrnou cenou půdy na 1 m2 stanovených vyhláškou
hospodářské lesy a rybníky s intenzivním a průmyslovým chovem ryb – základ daně je cena pozemku zjištěná podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období nebo součin skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 Kč.
ostatní pozemky – základem je skutečná výměra pozemků v m2
Základ daně se zaokrouhluje na celé Kč nahoru.
Ceny pozemků v některých lokalitách podle vyhlášky 263/2002 Sb.
Místo
Kč/m2
Místo
Kč/m2
Litoměřice
6,59
Libochovice
9,45
Lovečkovice
4,43
Ploskovice
9,58
Štětí I
5,45
Štětí II
3,21
Třebušín
6,07
Ústí nad Labem
2,52
Česká Lípa
3,63
Bohušovice nad Ohří
10,36
Velemín
5,27
Velké Žernoseky
1,57
Malé Žernoseky
5,21
Sazba daně
Sazby daně jsou diferencovány podle typu pozemku, jsou určeny buď % z ceny pozemku nebo pevnou sazbou na m2.
a) orná půdy, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady0,75%
b) louky a pastviny (trvalé travní porosty), hos. lesy a rybníky s intenzívním a prům. chovem ryb0,25 %
c) stavební pozemky1,-- Kč
d) ostatní plochy, pokud jsou předmětem daně0,10 Kč
Základní sazba daně u stavebních pozemků se násobí koeficientem podle počtu obyvatel v obci. Pro jednotlivé části obce může obec zvýšit příslušné koeficienty obecní vyhláškou.
Koeficienty pro obce podle počtu obyvatel
Koeficient
Počet obyvatel v obci
1,0
do 1 000
1,4
1 000 – 6 000
1,6
6 000 – 10 000
2,0
10 000 – 25 000
2,5
25 000 – 50 000
3,5
50 000 + Františkovy Lázně, Luhačovice, Mariánské Lázně, Poděbrady
4,5
Praha
Obec stanoví koeficienty, kterými se násobí základní sazba daně z pozemků a ze staveb - "místní koeficient" (ve výši 2, 3, 4 nebo 5), kterým se násobí daňová povinnost poplatníka za jednotlivé druhy pozemků, staveb, samostatných nebytových prostorů a za byty, popřípadě jejich soubory. Tento místní koeficient je fakultativní a obec jej může stanovit svou vyhláškou (opět podmínka nabytí platnosti vyhlášky nejpozději do 1. srpna předchozího zdaňovacího období).
Úkol:
Zjistěte počet obyvatel ve Vaší obci a koeficient, který používá.
Ukázkový příklad:
Pan Novák má u rodinného domu okrasnou zahradu o rozloze 50 m2 (vyjmutá ze zemědělského půdního fondu), dále vlastní mimo obec ovocný sad o rozloze 100 000 m2, rybník s intenzivním chovem ryb o výměře 10 000 m2 a stavební pozemek s výměrou 800 m2 v obci do 25 tisíc obyvatel. průměrná cena katastrálního území, kde se nachází ovocný sad je 10 Kč/m2 a cena 1 m2 plochy rybníka s intenzivním chovem ryb je 3 Kč.
Zahrada: 50 x 0,1 = 5 Kč; Sad: 100 000 x 10 = 1 000 000 x 0,75 % = 7 500 Kč; Rybník: 10 000 x 3 = 30 000 x 0,25 % = 75 Kč; Stavební pozemek: 800 x 1 x 2 = 1 600 Kč Celkem 9 180 Kč
Daň ze staveb
Předmět daně
Předmětem daně ze staveb jsou stavby na území ČR, musí splňovat podmínku, že jsou spojeny se zemí pevným základem a musí být na ně:
vydáno kolaudační rozhodnutí
nebo kolaudačnímu rozhodnutí podléhají a jsou užívány
nebo se jedná o stavbu dokončenou podle dříve vydaných obecně závazných předpisů
Předmětem daně ze staveb nejsou:
stavby přehrad, vodovodů, kanalizací, čistíren odpadních vod, rozvodů energií a veřejných dopravních cest (dálnice, silnice, …), stavby leteckých zařízení, stavby drah, stavby vodních cest a přístavů.
Poplatníci daně
vlastník stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru
nájemce – v případě stavby ve správě Pozemkového fondu ČR nebo vlastnictví státu
V případě vlastnického práva, práva hospodaření nebo užívání několika subjekty, platí povinnost uhrazení daně společně a nerozdílně.
Osvobození
(pouze příklady)
stavby ve vlastnictví státu a obce
stavby ve vlastnictví jiného státu užívané diplomatickými zástupci pověřenými v ČR
stavby sloužící školám, muzeím, galeriím, církvím – státem uznaných, hromadné dopravě, ochraně životního prostředí, …
obytné doby ve vlastnictví FO s průkazy ZTP a ZTP/P
novostavby 15 let od vydání kolaudačního rozhodnutí – pokud jsou ve vlastnictví FO a slouží k trvalému bydlení vlastníků nebo osob blízkých (neplatí tedy pro pronajímané)
stavby na dobu pěti let, u který byl změněn systém vytápění z pevných paliv na některý ze systémů obnovitelné energie (solární, větrné, geotermální, …) na základě stavebního povolení
Základ daně
Základem daně ze staveb je výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2 (zastavěná plocha), nebo-li výměra půdorysu stavby. U bytu nebo nebytového prostoru je to výměra podlahové plochy bytu v m2 vynásobená koeficientem 1,20 (Do podlahové plochy bytu se započítávají pokoje koupelna, kuchyň WC, předsíň a balkón; sklep NE).
Základ daně se zaokrouhluje na celé m2 nahoru.
Sazby daně
Sazby daně jsou diferencovány podle jednotlivých druhů staveb:
u obytných domů 1,-- Kč za m2 zastavěné plochy; u ostatních staveb tvořící příslušenství (chlívky, kůlny, skleník, prádelna, …) k obytným domům z výměry přesahující 16 m2 zastavěné plochy 1,-- Kč za m2 zastavěné plochy.
Příklady možných situací
Ze zastavěné plochy domu odečtu 16 m2, protože dům obsahuje i příslušenství, ze kterého se daň neplatí.
Plochu domu vezmu celou, příslušenství jen nad 16 m2.
Plocha domu + plocha příslušenství – 2 x 16 m2, protože příslušenství jsou dvě.
u staveb pro individuální rekreaci (chaty, chalupy) je sazba 3,-- Kč za m2 zastavěné plochy a u staveb, které plní doplňkovou funkci k těmto stavbám, s výjimkou garáží, 1,-- za 1 m 2 zastavěné plochy.
u garáží vystavěných odděleně od obytných domů 4,-- Kč za m2 zastavěné plochy
u staveb pro podnikatelskou činnost jsou sazby rozděleny podle toho, k jaké činnosti slouží:
sloužící pro zemědělskou prvovýrobu, pro lesní a vodní hospodářství 1,-- Kč za 1 m2 zastavěné plochy
sloužící pro průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku a ostatní zemědělskou výrobu 5,-- Kč za 1 m2 zastavěné plochy
sloužící pro ostatní podnikatelskou činnost 10,-- Kč za 1 m2 zastavěné plochy
u ostatních staveb, které nemůžeme zařadit do předcházejících skupin a neslouží pro podnikatelskou činnost 3,-- Kč za 1 m2 zastavěné plochy
u bytů a u ostatních samostatných nebytových prostorů 1,-- Kč za 1 m2 upravené podlahové plochy.
Pro všechny stavby platí zvýšení základní sazby za m2 zastavěné plochy o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha nadzemního podlaží přesahuje 2/3 zastavěné plochy.
Pro obytné domy a byty (bez staveb tvořící příslušenství) se základní sazba, případně zvýšená sazba (o 0,75 Kč za každý m2 nadzemního podlaží) násobí koeficientem pro obce podle počtu obyvatel. Výše koeficientu je stejná jako u daně z pozemků.
U chat, staveb a rodinných domů pro individuální rekreaci se může základní sazba, případně zvýšená sazba násobit koeficientem 2, pokud jsou stavby umístěny v národních parcích a v zónách chráněných krajinných oblastí.
U nebytových prostorů, sloužících v obytném domě k podnikatelské činnosti, s výjimkou zemědělské prvovýroby, se zjištěná daň zvyšuje o 2,-- Kč za 1 m2 zastavěné plochy určené k této činnosti.
Koeficienty, kterými se násobí základní sazba daně z pozemků a ze staveb - "místní koeficient" (ve výši 2, 3, 4 nebo 5), kterým se násobí daňová povinnost poplatníka za jednotlivé druhy pozemků, staveb, samostatných nebytových prostorů a za byty, popřípadě jejich soubory. Tento místní koeficient je fakultativní a obec jej může stanovit svou vyhláškou (opět podmínka nabytí platnosti vyhlášky nejpozději do 1. srpna předchozího zdaňovacího období).

Úkol:
Zjistěte místní koeficient v obci kde bydlíte.
společná ustanovení pro daně z pozemků a nemovitostí
Zdaňovací období
Zdaňovací období je kalendářní rok. Daň se vyměřuje podle stavu k 1. lednu roku, na který je daň vyměřována.
MÍSTNÍ KOEFICIENTY
Každá obec si může stanovit veřejnou vyhláškou místní koeficienty, kterými se násobí základní sazba daně z pozemků a ze staveb - "místní koeficient" (ve výši 2, 3, 4 nebo 5), kterým se násobí daňová povinnost poplatníka za jednotlivé druhy pozemků, staveb, samostatných nebytových prostorů a za byty, popřípadě jejich soubory (tzn. pro všechny nemovitosti, kromě zemědělské půdy). Tento místní koeficient je fakultativní a obec jej může stanovit svou vyhláškou (opět podmínka nabytí platnosti vyhlášky nejpozději do 1. srpna předchozího zdaňovacího období).
Daňové přiznání
Daňové přiznání je poplatník povinen podat příslušnému správci daně do 31. ledna zdaňovacího období. Daňové přiznání se podává i za osvobozenou nemovitost s nulovou daňovou povinností.
Daňové přiznání se nepodává, pokud je poplatník podal v některém z předchozích zdaňovacích období a ve srovnání s tímto předchozím zdaňovacím období nedošlo ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně. V tomto případě se daň vyměří ve výši poslední známé daňové povinnosti. Dojde-li ve srovnání s předchozím zdaňovacím období ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně nebo ke změně v osobě poplatníka je poplatník povinen daň do 31. ledna zdaňovacího období přiznat. Pokud dojde ke změně sazeb, průměrné ceny půdy, koeficientů nebo zániku koeficientů poplatník není povinen podat daňové přiznání. Daň se vyměří znovu podle upravených podmínek.
Pokud je nemovitost ve spoluvlastnictví (jednu nemovitost vlastní více lidí) daňové přiznání podává jen jeden za všechny – společný zástupce.
Zaokrouhlování daně
Daň z nemovitostí se zaokrouhluje na celé Kč nahoru.
Placení daně
Nepřesáhne-li roční daň z nemovitosti částku 1 000,-- Kč, je splatná najednou, a to nejpozději do 31. května běžného zdaňovacího období. Ke stejnému datu lze daň z nemovitostí zaplatit najednou i při vyšší částce.
Pokud je daň vyšší než 1 000,-- Kč, platí se ve 4 stejných částkách a to nejpozději do 31. května, do 30. června, do 30. září a do 30. listopadu běžného zdaňovacího období.
U poplatníků provozujících zem. výrobu a chov ryb je daň splatná ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. srpna a do 30. listopadu běžného zdaňovacího období.
Pokud je daň méně než 30,-- Kč daň se vyměří, ale nepředepíše (neplatí). Daňové přiznání se podat musí.
Ukázkový příklad:
Majitel vlastní byt v pražské čtvrti Komořany. Byt má výměru 50 m2, koeficient podlahové plochy je 1,20, sazba daně 1,-- Kč, koeficient Prahy je 5, nárok na osvobození žádný.
Výpočet:
50 (výměra bytu) x 1,20 (koeficient podlahové plochy) x 1, -- Kč (základní sazba u bytů) x 5 (koeficient města Prahy) = 300,-- Kč
Daňové přiznání podá do 31. ledna, daň zaplatí nejpozději do 31. května.
Silniční daň
Silniční daň zdaňuje využívání silniční a dálniční sítě v ČR pro tuzemské a zahraniční uživatele pozemních komunikací silničními motorovými vozidly a jejich přípojnými.
Předmět daně
Předmětem daně jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná v ČR (mají SPZ) nebo zahraniční, provozovaná na území ČR, jsou-li používána nebo určena k podnikání nebo v přímé souvislosti s podnikáním. Bez ohledu na to, zda jsou používána nebo určena k podnikání, jsou předmětem daně vozidla s celkovou hmotností alespoň 12 tun, registrovaná v ČR a určená výlučně k přepravě nákladu.
(Vozidlo používané k podnikání je takové, které je zahrnuto do evidence podnikatele jako DHM nebo není zahrnuto do DHM, ale za jeho používání jsou účtovány výdaje podle cestovních příkazů.)
Předmětem daně nejsou:
speciální vozidla (pásáky, traktory, …)
vozidla se zvláštní SPZ – vozidla trvale manipulační
vozidla provozovaná mimo území ČR, která se zdrží mimo území ČR celý měsíc, nejsou tento měsíc předmětem daně silniční (POZOR! Pokud auto vyjede 15. května do zahraničí a zdrží se tam do 5. července, daň neplatím pouze za červen, za květen a červenec ano!)
Osvobození od daně
(jen příklady)
jednostopá vozidla a vozidla s méně než čtyřmi koly (v technickém průkazu mají kategorii L)
vozidla diplomatů
vozidla, která se používají pro městskou veřejnou dopravu, vozidla požární ochrany, vozidla zdravotní důlní a horské záchranné služby, vozidla Policie ČR, vozidla poruchové služby plynárenských a energetických zařízení a další – tato vozidla musí být vybavena majáčkem, který mají zapsaný v technickém průkazu.
zametací vozy
vozidla na elektrický pohon
Poplatníci
Poplatníkem daně je FO nebo PO, která
je provozovat