Soustava Krevniho Obehu

SOUSTAVA KREVNÍHO OBĚHU
srdce
cévy
tepny (vedou krev okysličenou)
žíly (vedou krev odkysličenou)
vlásečnice - kapiláry (spojky mezi tepnami a žílami)
tekutiny
krev (5 litrů)
tkáňový mok (10,5 litru)
krevní plasma
míza (lymfa)
Krev
množství (ženy 4,5l, muži 5,5l)
krev je nejcennější tekutina
funkce
transportní - přenos dýchacích plynů, živin, hormonů, ...
termoregulační (udržování stálé tělesné teploty)
ochranná - krev obsahuje bílé krvinky - ničí choroboplodné zárodky (fagocytóza)
složení krve
složka kapalná - krevni plasma
krevní tělíska (červené a bílé krvinky a krevní destičky)
složení krevní plasmy
voda 91%
organické látky 8% - bílkoviny - albumin, globulin, prothrombin, fibrinogen
anorganické 1% - NaCl, CHCO3 - udržují stálé ph krevní plasmy 7,4 a stálou osmotickou hodnotu, která odpovídá 0,9% roztoku NaCl
Červené krvinky
erytrocyty
v 1mm3 krve jich má muž 5,5 milionů, žena 4,5 milionu a kojenec 7 milionů
lidé ve vysokém horském prostředí 7 milionů
vznik červených krvinek
v embryonálním vývoji se krvinky tvoří v játrech a slezině
po narození se jejich vznik soustřeďuje do červené kostní dřeně
brzy ztrácejí jádro - životnost 90 - 120 dnů, pohřebištěm je slezina
hemoglobin - 4% hem - barvivo, 96% globin - obsahuje Fe2+
váže na sebe kyslík - oxyhemoglobin, pevné, váže se na železnaté částice
i oxid uhličitý - karbaminohemoglobin, křehké, váže se na amino skupinu hemoglobinu
oxid uhelnatý - karboxyhemoglobin, smrtelnéá koncentrace 0,1%, váže se 210krát snáz než kyslík
z rozpadlých červených krvinek se uvolňuje barvivo - bilirubin a Fe2+ opět slouží ke stavbě nových červených krvinek
Bílé krvinky
vznik v červené kostní dřeni
mnohem větší než červené
mají po celou dobu života zachováno buněčné jádro
v 1mm3 je zhruba 4-10000 bílých krvinek
rozdělení
granulocyty - v cytoplasmě se nachází zrníčka - grana
eosinofilní - 1-9%, schopnost fagocytózy, barví se kyselými barvivy
neutrofilní - 70%, schopnost fagocytózy, barví se neutrálními barvivy
lazofilní - 0,5%, nepodílejí se na fagocytóze, tvoří heparin, barví se zásaditými barvivy
jádra granulocytů jsou nepravidelně laločnatá, nebo jako podkova
agranulocyty - v cytoplasmě jim chybí zrníčka
monocyty - 5%, schopnost fagocytózy, největší bílé krvinky, mají okrouhlá buněčná jádra
lymfocyty - 20-40%
a) T lymfocyty - zodpovídají za buněčnou imunitu - ta je namířena proti buňkám transportovaných tkání, napadených viry, nádorovým
b) B lymfocyty - zodpovídají za imunitu humorální - na receptory váže antigeny,
nákres
mezi antigeny patří: viry, bakterie, prvoci, cizopasné houby, cizorodé bílkoviny, cizorodý polysacharid
po navázání antigenu na receptor se paměťová buňka rozdělí na menší buňku paměťovou (ta si zapamatovává antigen při dalším napadení buňky) a na větší buňku plasmatickou (začne produkovat protilátky proti příslušnému antigenu)
protilátky mohou zůstat v krvi různě dlouho; vůči chřipce rok až tři, proti tetanu deset let, proti některým chorobám na celý život (obrna)
schopnosti těla tvořit protilátky je využíváno při tzv. imunizaci organismu
Aktivní imunizace
lékař vpraví do těla příjemce, pacienta
mrtvou kulturu bakterie
oslabenou kulturu bakterie
jed bakterie = toxoid
každý z těchto způsobů obrany podnítí B-lymfocyty k produkci protilátek
Pasivní imunizace
provádí se v době, kdy je člověk danou chorobou nakažený
pacientovi je vpravena do těla hotová protilátka, která se získává z krve hospodářských zvířat - člověk pak obdrží průkaz, ve kterém je uvedený druh zvířete - při dalším onemocnění stejným antigenem musí dostat protilátky z jiného zvířete - jinak propukne sériová, život ohrožující nemoc
Nespecifická imunizace
lidský pot - obsahuje vodu, NaCl, močovinu, organické kyseliny; zabraňuje pronikání choroboplodných zárodk