daňová soustava

Daňová soustava ( d. s.)
d. s. každého státu musí odpovídat jeho ekonomickému systému
d. s. v ČR je postavena na daňových principech, které by se měli dodržovat
principy:
musí působit stejně na všechny podnikatelské subjekty bez ohledu na vlastnictví a formu podnikání
univerzality – musí platit pro všechny s co nejmenším počtem výjimek
systém musí být přizpůsoben daňovým soustavám států EU
výše dané musí být v souladu s možnostmi poplatníků
srozumitelnost d. s. – daně by měli být srozumitelné pro všechny daňové poplatníky
dobrá vymahatelnost od daňových dlužníků – závisí na kvalitě daňového systému
Vztah d. s. a státního rozpočtu
pomocí d. s. musí být ve státním rozpočtu soustředěny takové prostředky, které v potřebném množství zabezpečí potřeby státu jako celku včetně potřeby rozvoje krajů a obcí
naprostá většina daňových výnosů je příjmem ústředního (státního) rozpočtu a odtud jsou přerozdělovány na nižší stupně
funkce d. s.:
Fiskální (příjmová)
vytvořit dostatečně velký státní rozpočet, který zabezpečí plynulé financování státního hospodářství (policie, školství) a umožňuje nezbytné zásahy do národního hospodářství
Regulační
úkolem některých daní je regulovat spotřebu (spotřební daň)
pokud bude vysoká spotřební daň, zabrání se velké spotřebě těchto produktů, což v zájmu občanů přispívá ke zdravější a ekologicky únosnější spotřebě
Stimulační
d. s. musí působit jako ekonomický nástroj v tom smyslu, aby daňoví poplatníci rozhodovali v souvislosti s ekonomickými hledisky
Sociální
stát, aby nenarušil zájme podnikatelů podnikat, nemůže zajistit přímými daněmi ve státním rozpočtu tak velké prostředky, které by dostačovali na financování všech sociálních a kulturních potřeb fyzických a právnických osob, a proto do daňového systému zabudovává nástroje, které do určité míry pomáhají řešit tyto potřeby (např. odčitatelné položky ze základu daně; slevy na daních)
Struktura d. s.
člení se na:
nepřímé
přímé
Nepřímé
platby, které jsou vázány na jednotlivé druhy výrobků nebo služeb
nejsou vázány na jednotlivé fyzické a právnické osoby vytvářející hodnoty
poplatníkem je konečný spotřebitel, který to zaplatí v ceně výrobku nebo služby
univerzální = DPH
selektivní (výběr) = SD (spotřební daň) – minerální oleje, líh, pivo, víno, tabákové výrobky
Přímé
daň z příjmu:
právnických osob
fyzických osob
majetkové daně:
z nemovitostí – pozemků
- staveb
b. dědická
c. darovací
d. darovací
e. z převodu nemovitostí
f. silniční
„Vztah d. s. a soustavy soc. a zdravot. pojištění ( nezkouší!!)
Soc. pojištění se sráží zaměstnanci, za zaměstnance odvádí zaměstnavatel
zaměstnanci – od 1.1.2009 – 6,5 %
zaměstnavatel – od 1.1.2009 – 25 %
Zdravotní pojištění
zaměstnanci – od 1.1.2009 – 4,5 %
zaměstnavatel od 1.1.2009 – 9 %
zaměstnavatel celkem 34 %“
plátce = skutečně odvádí do státního rozpočtu
poplatník – snižuje mu jeho příjem
Daň z příjmu fyzických osob
poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby (poplatníci)
poplatníci, kteří mají na území ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR
poplatníky obvykle se zdržujícími na území ČR jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle
Předmět daně z příjmů fyzických osob:
příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky
příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti
příjmy z kapitálového majetku
příjmy z pronájmu
ostatní příjmy
příjmem se rozumí příjem peněžní i nepeněžní
nepeněžní příjem se oceňuje podle zvláštního právního předpisu
Osvobození od daně: ( 3 příklady)
příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem
příjmy z prodeje nemovitosti, bytů nebo nebytových prostor, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu pěti let
příjem získaný ve formě dávek a služeb z nemocenského pojištění
dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky státní sociální podpory
Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky:
příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce je povinen dbát příkazů plátce
Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků je zaměstnanec, plátce příjmu je zaměstnavatel.
Příjmy se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli.
Příjmy zúčtované nebo vyplacené zaměstnavatelem se sídlem nebo bydlištěm na území ČR jsou samostatných základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou, jejichž úhrnná výše u téhož zaměstnavatele nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 5 000 Kč a pokud nepodepsal prohlášení.
„NEZKOUŠÍ!
Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částku ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuto DPH, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší. Je-li částka nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částku ve výši 1 000 Kč.“
Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují:
náhrady cestovních výdajů
hodnosta osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, poskytovaných zaměstnavatelem
náhrady za opotřebení vlastního nářadí
Funkční požitky jsou:
a) platy členů vlády, poslanců a senátorů, platy vedoucích ústředních úřadů státní správy
- za funkční požitek se nepovažují náhrady výdajů poskyt