- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Kožní a vylučovací soustava
KBI/BIZV - Biologie dítěte a zdrav. výchova
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Mgr. Petra Vágnerová
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiále dítě učí močení ovládat.
Onemocnění a význam pitného režimu
Glomerulopatie označuje poškození glomerulu - drobné filtrační jednotky v ledvinách, v nichž dochází k filtraci krve a vzniku primární moči. Glomerulopatie zahrnují mnoho nemocí s různými genetickými a vnějšími příčinami.
Glomerulární nemoci vedou k poškození glomerulů, které je příčinou průniku bílkovin a někdy červených krvinek do moči. V některých případech vede onemocnění k omezování filtrační schopnosti ledvin a tím k zadržování odpadních látek v krvi a celém organismu. Velké ztráty bílkovin, jako například albuminu, mohou vést ke snížení jeho hladiny v krvi. V normální krvi funguje albumin a bílkovina mimo jiné jako houba, která nasává přebytečnou vodu z tkání do krevního řečiště, kde zůstává, dokud ji ledviny nevyloučí. Když se albumin ztrácí do moči a jeho hladina v krvi klesá, krev tuto vlastnost ztrácí. Tekutina se akumuluje mimo cévní systém, vznikají otoky očí, obličeje, rukou, nohou, kotníků.
Ledvinové kameny vznikají při nahromadění minerálních solí, které vykrystalizují v močových cestách. Mají různou velikost - od drobounkých částeček k velkým kamenům, které mohou zablokovat odchod moče. Nejobvyklejší jsou kaménky ze šťavelanu vápníku. Další typy se vytvářejí z kyseliny močové, cystinu a fosfátů. K ledvinovým onemocněním patří zánět mikroskopických uzlíčků filtrujících moč, známý jako glomerulonefritida nebo Brightova choroba. Jiným druhem infekce je hnisavý zánět ledvin – pyelonefritida. V obou případech jde o velmi vážná onemocnění. V důsledku glomerulonefritidy dochází k vylučování krevních bílkovin do moči; může být provázena vysokým krevním tlakem a zadržováním tekutin ve tkáních. K zachování dobrého zdraví stačí jedna ledvina, takže jednostranné onemocnění nemusí ohrožovat život. Selhání ledvin je však velmi závažný stav.
Selhání ledvin je stavem, kdy ledviny ztrácejí svou schopnost vylučovat odpadní látky a vodu, je porušena rovnováha solí, kyselosti a vody. Množství moči se může snižovat. Dochází k zadržování vody v organismu, tvorbě otoků. Hromadění vody v plicích může ohrozit život nemocného. Hromadící se odpadní látky mohou vést k poškození srdce a mozku.
Ztráta funkce ledvin se vyvíjí buď rychle, pak hovoříme o akutním selhání ledvin, nebo pomalu, pak hovoříme o chronickém selhávání nebo lépe chronické nedostatečnosti ledvin. Dojde-li k tak velkému snížení funkce ledvin, které ohrožuje nemocného na životě, tj. kreatininová klearance dosáhne asi jedné desetiny původní hodnoty a hladina kreatininu se přiblíží hodnotám kolem 600, je nutné funkci ledvin nahradit a pak hovoříme o terminálním nebo nezvratném selhání ledvin.
Pitný režim
Člověk denně v průměru vyloučí asi 2,5 litru vody močí, stolicí, dýcháním i kůží.
Organismus však musí mít vyrovnanou vodní bilanci a tak, aby tyto ztráty uhradil, musí vodu
přijímat. Asi třetina litru „nové“ vody se denně vytvoří v těle metabolickou činností, vody
vázané v potravě přijmeme asi 900 ml. To znamená, že zbytek (asi 1,5 litru) musíme do těla
dodat přímo ve formě tekutin.
Kvalita těchto tekutin a jejich průběžný příjem ve správném množství jsou důležitým
předpokladem zachování zdraví, duševní pohody i pracovní výkonnosti.
Proč vlastně pít?
Dostatek tekutin zajišťuje nejen látkovou výměnu a dobrou funkci ledvin čili
vylučování škodlivých látek, které v těle vznikají. Umožňuje také plnou výkonnost doslova
všech ostatních orgánů, tělesných i duševních funkcí a v neposlední řadě stojí i podpora
normálního vzhledu pokožky. Naopak nedostatek vody v organismu (tzv. dehydratace)
způsobuje problémy akutní i chronické povahy.
Akutními příznaky mírné dehydratace jsou bolesti hlavy, únava a malátnost, pokles
fyzické a duševní výkonnosti včetně poklesu koncentrace. Ztráta tekutin na úrovni 2 %
tělesné hmotnosti představuje ztrátu až 20 % výkonu. U dětí se tak snižuje schopnost sledovat
vyučování, což může nepříznivě ovlivnit jejich školní výsledky. Při 5 % dehydrataci již hrozí
přehřátí, oběhové selhání a šok.
Mírný, ale dlouhodobý nedostatek tekutin, který v denním shonu mnohdy ani
neregistrujeme, pak může mít za následek i vážné zdravotní poruchy. Vedle opakované
bolesti hlavy nebo zácpy může docházet k poruchám funkce ledvin a vzniku ledvinových a
močových kamenů. Dehydratací se také zvyšuje riziko vzniku infekce močových cest, zánětu
slepého střeva, některých druhů rakoviny (např. rekta a močového měchýře) i
kardiovaskulárních chorob. Navíc se předpokládá, že i řada jiných tzv. civilizačních chorob je
důsledkem nesprávné životosprávy včetně nedostatku tekutin, resp. že některé civilizační
choroby jsou buď prvním příznakem nebo následkem trvalé mírné dehydratace.
Kolik pít?
V některých reklamních, populárních i odborně se tvářících textech se lze dočíst, že
každý by měl denně vypít nejméně 2 až 3 nebo dokonce 3 až 4 litry vody (tekutin), což je ale
pro většinu populace nesprávné a neadekvátně nadsazené doporučení, které možná platí „ve
špičkách“ (extrémně horké dny nebo velká fyzická zátěž), ale ne v běžném životě.
Potřeba tekutin je přísně individuální záležitost (!), která záleží na mnoha vnějších i
vnitřních faktorech – např. na tělesné hmotnosti, věku a pohlaví, složení a množství stravy
(obsah vody, soli, bílkovin a kalorií), tělesné aktivitě, teplotě a vlhkosti prostředí včetně
proudění vzduchu, druhu oblečení a teplotě těla, aktuálním zdravotním stavu, zavodnění
organismu atd.
Každý si musí nalézt (resp. stále nalézat) své optimální
množství tekutin!
Na potřebu pití nás může upozornit žízeň, ale je dobré vědět, že žízeň není časnou
známkou potřeby vody, protože se objevuje až v okamžiku 1-2% dehydratace. Pocit žízně se
navíc snižuje ve vyšším věku. Na druhou stranu zvýšený pocit žízně může být i příznakem
některých chorob (např. cukrovky) a exis
Vloženo: 18.06.2009
Velikost: 136,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz