- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Typy tkání a pohybová soustava
KBI/BIZV - Biologie dítěte a zdrav. výchova
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Mgr. Petra Vágnerová
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál2 Typy tkání a pohybová soustava
2.1 Typy tkání
- buňky mnohobuněčných organismů se specializovaly na vykonávání určité funkce; k jejímu zajištění jsou seskupeny do souborů, které nazýváme tkáně.
Tkáň výstelková = epitel
Je tvořen jednou či více vrstvami těsně nahloučených buněk, jejichž bazální povrch nasedá na bazální membránu. Epitel kryje povrch těla nebo vystýlá tělní dutiny.
Rozdělení podle počtu vrstev a tvaru buněk
Jednovrstevný – dlaždicový, krychlový, válcový
Mnohovrstevný – dlaždicový, přechodný
Rozdělení podle funkce
Krycí – pokožka
Vstřebávací – v tenkém střevě
Smyslový – součást smyslových orgánů (čichový epitel)
Zárodečný – schopný produkce pohlavních buněk
Žlázový – má sekreční funkci
Tkáň pojivová
Funkce: spojování různých orgánů v těle a poskytování opory měkkým částem těla.
Buňky jsou odděleny mezibuněčnou hmotou, tvořenou amorfní složkou a vláknitou složkou (fibrily).
Vazivo
měkké, poddajné, vodnaté, vznikají z něj některé kosti
Rozdělení:
Řídké – vyplňuje mezery mezi tkáněmi a orgány, podkožní vazivo
Tuhé – obs. fibrily (kolagenní vlákna); škára, šlachy vazy
Elastické – obs. elastické fibrily; vazy
Síťovité – převládá buněčná složka; vyplňuje mízní uzliny, základní tkáň sleziny a krvetvorné kostní dřeně
Tukové – převládá buněčná složka, obsahují kapky tuku; podkožní tukové vazivo, ochranné tukové polštáře – ledviny
Chrupavka
- tužší než vazivo, pružná, tuhá, pevná
- tvořena chrupavkovými buňkami a mezibuněčnou hmotou obs. fibrily
- chybí jí schopnost regenerace
Rozdělení:
Sklovitá ch. – bělavá, homogenní, skupiny 2-3 buněk v mezib. hm.; kloubní chrupavky, hrtan, průdušnice, průdušky, konce žeber, nosní přepážka.
Vazivová ch. – vláknitá, bílá, pevná; meziobratlové ploténky, spona stydká.
Elastická ch. – v mezib. hm. elastické fibrily, pružná; ušní boltec, hrtanová příklopka.
Kostní tkáň
= nejtvrdší tkáň, charakteristická pro obratlovce, u jiných živočichů se nevyskytuje
Kostní buňky:
Osteocyty – tvoří kost, jsou uloženy v mezibuněčné hmotě, jsou propojeny výběžky.
Osteoblasty – tvoří novou kostní tkáň, umožňují regeneraci kostí.
Osteoklasty – odbourávají kostní tkáň.
Mezibuněčná hmota:
organická složka – ossein, pružnost
anorganická složka – uhličitan vápenatý, fosforečnan vápenatý, pevnost, tvrdost
Kostní hmota je uspořádána do destiček (lamel), mezi nimi jsou dutinky s osteocyty. Kost vzniká během prenatálního období osifikací chrupavky nebo vaziva. Spolu s ostatními pojivovými tkáněmi tvoří kostru.
Svalová tkáň
Funkce: vykonávání pohybu
má schopnost smršťovat se a zkracovat
Hladká svalovina je tvořena protáhlými vřetenovitými buňkami s jedním jádrem, kolem kterého probíhají po celé délce myofibrily. Buňky jsou spojeny řídkým vazivem. Hladká svalovina je přítomna v orgánech, například v jícnu, žaludku, ve střevech, močovém měchýři, cévách, děloze, v kůži. Je schopna pomalého a déle trvajícího smrštění, nelze ji ovládat vůlí, její činnost je řízena vegetativními nervy.
Příčně pruhovaná(kosterní) svalovina je základní funkční tkání kosterních svalů. Tvoří ji mnohojaderná podélná svalová vlákna. Svalovým vláknem podélně procházejí myofibrily, cytoplazma obsahuje myoglobin, glykogen, kapénky tuků. Na myofibrilách pozorujeme světlé a tmavé úseky způsobené tím, že myofibrila je tvořena sarkomerami (aktin, myozin). Činnost kosterní svaloviny je řízena mozkomíšními motorickými nervy. Má malou schopnost regenerace, při velkém poškození vznikají jizvy.
Srdeční svalovina (myokard) je tvořena příčně pruhovanými vlákny, která jsou tvořena 1-2 jadernými buňkami a jsou propojena příčnými můstky. Vlákna se stahují rytmicky a automaticky bez volní kontroly. Srdeční svalovina má malou regenerační schopnost.
Nervová tkáň
- tvoří centrální a periferní nervovou soustavu
Nervové buňky = neurony
Jsou dráždivé a vodivé. Brzy po narození ztrácejí schopnost se dělit, pouze neurity mají určitou regenerační schopnost.
Každý neuron je tvořen tělem, krátkými výběžky (dendrity) a dlouhým výběžkem (neurit, axon). Krátké výběžky a tělo tvoří šedou hmotu mozku a míchy. Dlouhé výběžky tvoří bílou hmotu. Dendrity vedou vzruch do těla neuronu, neurity z něj.
Synapse: presynaptické zakončení, synaptická štěrbina, subsynaptická membrána. Přes synaptiskou membránu přenáší vzruch chemická látka (mediátor = neurotransmitery, například acetylcholin, noradrenalin, dopamin). Mediátor se uvolní z membrány presynaptického zakončení a naváže se na receptory v subsynaptické membráně, tím způsobí podráždění nebo útlum neuronu.
Gliové (podpůrné) buňky = neuroglie
- v bílé i šedé hmotě
- nejsou dráždivé ani vodivé
- mají schopnost se dělit a vyplňují poškozená místa CNS
Funkce: výživa neuronů a odstraňování zplodin jejich látkové výměny
Přenos nervového vzruchu
Vzruch: podráždění nervové buňky se přenáší jako elektrický impuls rychlostí 1-120 m/s, elektrické děje jsou způsobeny změnou propustnosti povrchové membrány neuronu pro Na+ a K+ ionty.
Uvnitř +, venku - …klidový potenciál
Podráždění Na+ pronikají dovnitř a náboje se obrátí = depolarizace membrány, vzniká na ní akční potenciál, který se šíří po vlákně.
Po depolarizaci následuje repolarizace a nastává opět původní stav.
Synapse: vzruch dorazí na presynaptické zakončení, kde vyvolá vylití mediátoru do synaptické štěrbiny, což vyvolá vznik vzruchu na subsynaptické membráně
Klidový membránový potenciál: potenciál na membráně neuronu, je dán rozdílnou koncentrací iontů (Na+ převažuje vně buňky a K+ převažuje uvnitř buňky). Nitro buňky je negativně nabito vůči okolí. To zajišťují iontové pumpy. K+ z buňky unikají a činností sodíkodraslíkové pumpy jsou vraceny zpět výměnou za Na+, takže koncentrační gradient draslíku je stále obnovován.
Akční potenciál: po podráždění neuronální membrány (elektricky, chemicky, mechanicky) se na několik milisekund otevřou sodíkové kanály, Na+ vniknou do buňky a přinesou sem kladný náboj. Tím dojde k depolarizaci membrány, uvnitř nyní převažuje kladný a venku záporný náboj. Vzniká tak akční potenciál.
Změna napětí pak otevře také draslíkové kanály, jimiž začne K+ unikat
Vloženo: 18.06.2009
Velikost: 144,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu KBI/BIZV - Biologie dítěte a zdrav. výchova
Reference vyučujících předmětu KBI/BIZV - Biologie dítěte a zdrav. výchova
Reference vyučujícího Mgr. Petra Vágnerová
Podobné materiály
- KČJ/FF - Fonetika a fonologie ČJ - Kolón, typy kadencí, melodémy
- KBI/BIZV - Biologie dítěte a zdrav. výchova - Oběhová soustava
- KBI/BIZV - Biologie dítěte a zdrav. výchova - Trávibí soustava
- KBI/BIZV - Biologie dítěte a zdrav. výchova - Kožní a vylučovací soustava
- KBI/BIZV - Biologie dítěte a zdrav. výchova - Nervová soustava
Copyright 2024 unium.cz