- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
vysokohodnotný beton a SCC
BJ15 - Technologie betonu II
Hodnocení materiálu:
Vyučující: doc. Ing. Rudolf Hela CSc.
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálB ETON TKS JE P¤ÍM¯M NÁSTUPCEM âASOPISÒ A
T ECHNOLOGIE
BETONU
6/2003
pf 2
0
04
pf 2
0
04
SVAZ V¯ROBCÒ CEMENTU âR
K Cementárnû 1261, 153 00 Praha 5
tel.: 257 811 797, fax: 257 811 798
e-mail: svcement@iol.cz
www.svcement.cz
SVAZ V¯ROBCÒ BETONU âR
Na Zámecké 9, 140 00 Praha 4
tel./fax: 261 215 769
e-mail: svb@svb.cz
www.svb.cz
SDRUÎENÍ PRO SANACE BETONOV¯CH
KONSTRUKCÍ
Sirotkova 54a, 616 00 Brno
tel.: 541 421 188, fax: 541 421 180
mobil: 602 737 657
e-mail: ssbk@sky.cz
www.sanace-ssbk.cz, www.ssbk.cz
âESKÁ BETONÁ¤SKÁ
SPOLEâNOST âSSI
Samcova 1, 110 00 Praha 1
tel.: 222 316 173
fax: 222 311 261
e-mail: cbz@cbz.cz
www.cbz.cz
S POLEâNOSTI A SVAZY PODPORUJÍCÍ âASOPIS
C ONAJDETE V TOMTO âÍSLE
B ETONY VOJENSK¯CH OPEVNùNÍ
/24
/52
J AK JSEM ( NE) BETONOVAL
S ARAJEVO
8/
N OVÉ TRENDY V TECHNOLOGII
BETONU – OBRAZOVÁ P¤ÍLOHA
32/
H YDRATACE CEMENTOVÉ PASTY
A MODEL CEMHYD3D
62/
J UBILEJNÍ, 10. BETONÁ¤SKÉ DNY 2003
P ROGRAM ODBORN¯CH PRAXÍ „COOPERATIVE
E DUCATION“ NA N ORTHEASTERN U N IVERSITY
V B OSTONU
/58
/28
V BUDùJOVICKÉM KRAJI
B ETON • TECHNOLOGIE • KONSTRUKCE • SANACE 6/2003 1
Roãník: tfietí
âíslo: 6/2003 (vy‰lo dne 19. 12. 2003)
Vychází dvoumûsíãnû
Vydává BETON TKS, s. r. o., pro:
Svaz v˘robcÛ cementu âR
Svaz v˘robcÛ betonu âR
âeskou betonáfiskou spoleãnost âSSI
SdruÏení pro sanace betonov˘ch konstrukcí
Vydavatelství fiídí: Ing. Vlastimil ·rÛma, CSc.
·éfredaktorka: Ing. Jana Margoldová, CSc.
Redaktorka: Petra Johová
Redakãní rada:
Doc. Ing. Jifií Dohnálek, CSc., Ing. Jan
Gemrich, Doc. Ing. Petr Hájek, CSc. (pfied-
seda), Doc. Ing. Leonard Hobst, CSc. (místo-
pfiedseda), Ing. Jan Huteãka, Ing. Zdenûk
Jefiábek, CSc., Ing. arch. Patrik Kotas, Ing. Jan
Kupeãek, Ing. Petr Laube, Ing. Pavel Lebr, Ing.
Milada Mazurová, Ing. Hana Némethová, Ing.
Milena Pafiíková, Petr ·koda, Ing. Ervin
Severa, Ing. Vlastimil ·rÛma, CSc., Prof. Ing.
RNDr. Petr ·tûpánek, CSc., Ing. Michal
·tevula, Ing. Vladimír Vesel˘, Doc. Ing. Jan L.
Vítek, CSc., Ing. Miroslav Weber, CSc.
Grafick˘ návrh: DEGAS, grafick˘ ateliér,
Hefimanova 25, 170 00 Praha 7
Ilustrace na této stranû a na zadní
stranû obálky: Mgr. A. Marcel Turic
Sazba: 3P, s. r. o., Staropramenná 21,
150 00 Praha 5
Tisk: SdruÏení MAC, spol. s r. o.,
U Plynárny 85, 101 00 Praha 10
Adresa vydavatelství a redakce:
Beton TKS, s. r. o.
Samcova 1, 110 00 Praha 1
www.betontks.cz
Vedení vydavatelství:
tel.: 222 316 173, fax: 222 311 261
e-mail: betontks@betontks.cz
Redakce, objednávky pfiedplatného
ainzerce:
tel./fax: 224 812 906
e-mail: redakce@betontks.cz
predplatne@betontks.cz
Roãní pfiedplatné: 480 Kã (+ po‰tovné
a balné 6 x 30 = 180 Kã), cena bez DPH
Vydávání povoleno Ministerstvem
kultury âR pod ãíslem MK âR E 11157
ISSN 1213-3116
Podávání novinov˘ch zásilek povoleno
âeskou po‰tou, s. p., OZ Stfiední âechy,
Praha 1 ãj. 704/2000 ze dne 23. 11. 2000
Za pÛvodnost pfiíspûvkÛ odpovídají autofii.
Foto na titulní stranû:
Strahovské betony
autor: Pavla Pauknerová
O BSAH
Ú VODNÍK
Jan L. Vítek /2
T ÉMA
NOVÉ TRENDY V TECHNOLOGII BETONU
Milada Mazurová, Vladimír Vesel˘,
Michal ·tevula /3
P ROFILY
TBG METROSTAV, S. R. O. /7
O BRAZOVÁ P¤ÍLOHA /8
M ATERIÁLY A TECHNOLOGIE
SLOÎENÍ A VLASTNOSTI NùKTER¯CH TYPÒ
V YSOKOHODNOTN¯CH A SAMOZHUT≈UJÍCÍCH
BETONÒ
Josef Luká‰, Jifií Brand‰tetr,
Jindfiich Melcher, Josef Krátk˘,
Marcela Karmazínová,
TomበVymazal, Vlastimil Bílek /10
PRÒMYSLOVÉ PODLAHY Z BETONU
VYZTUÎENÉHO SYNTETICK¯MI VLÁKNY
Teodor Bene‰ /14
DR. ING. EMIL R EICH,
1983–1977
Milík Tich˘ /17
B ETONY PRO KONSTRUKCE STÍNùNÍ ZDROJÒ
IONIZUJÍCÍHO ZÁ¤ENÍ
Leonard Hobst, Lubomír Vítek /18
S ANACE
ZPÒSOB HODNOCENÍ KARBONATACE STAR¯CH
BETONÒ
Marcela Fridrichová,
Jan Novák, ·árka Zemánková /21
S TAVEBNÍ KONSTRUKCE
B ETONY VOJENSK¯CH OPEVNùNÍ
Leonard Hobst,
Yvona Zwettlerová /24
Z REGIONÒ
V BUDùJOVICKÉM KRAJI /28
V ùDA A V¯ZKUM
HYDRATACE CEMENTOVÉ PASTY A MODEL
CEMHYD3D
Vít ·milauer, Zdenûk Bittnar /32
STATIKA MOSTNÍCH KONSTRUKCÍ A TEORIE
STÁRNUTÍ
Jaroslav Navrátil /36
S OFTWARE
P OZNATKY Z ¤E·ENÍ SOFTWARÒ PRO
TECHNOLOGII BETONU
Alain ·tûrba /38
N ORMY • JAKOST •
CERTIFIKACE
Z AVÁDùNÍ EN 1992: „NAVRHOVÁNÍ
BETONOV¯CH KONSTRUKCÍ“ DO PRAXE
– KONSTRUKâNÍ ÚPRAVY V¯ZTUÎE,
ZÁSADY VYZTUÎOVÁNÍ PRVKÒ
Alena Kohoutková,
Jaroslav Procházka, Jitka Va‰ková /42
S PEKTRUM
MOSTY Z VYSOKOHODNOTN¯CH BETONÒ
V SEVERNÍ AMERICE
Ale‰ Kratochvíl,Jaroslav Urban,
Karel Pospí‰il /48
JAK JSEM (NE)BETONOVAL SARAJEVO
Miroslav Havlík /52
KONFERENCIA „CEMENTOBETÓNOVÉ VOZOVKY
2003“ V SR
Milan Hudec /55
PROGRAM ODBORN¯CH PRAXÍ „COOPERATIVE
E DUCATION“ NA NORTHEASTERN U NIVERSITY
V BOSTONU
Pavel Dohnálek /58
A KTUALITY
J UBILEJNÍ, 10. BETONÁ¤SKÉ DNY 2003
Vlastimil ·rÛma /62
SEMINÁ¤E, KONFERENCE A SYMPOZIA /64
B ETON
T ECHNOLOGIE • K ONSTRUKCE • SANACE
CONCRETE
T ECHNOLOGY • S TRUCTURES • RE HABILITATION
SER
IÁL
EN 1
992
HIS
T
O
RIE
V
¯ROâÍ
ãasopis BETON TKS uzavírá tímto ãíslem jiÏ
tfietí roãník své existence. Domnívám se jako
zástupce jedné ze zakládajících organizací, Ïe
si získal svou pozici a stal se seriózním zdro-
jem informací.
Toto ãíslo pojednává o technologii betonu,
která se stala v poslední dobû oblastí, kde je
moÏné sledovat nejboufilivûj‰í rozvoj. Cemen-
tov˘ beton jiÏ zdaleka není pouze smûsí kameniva, cementu
a vody, ale je materiálem podstatnû sloÏitûj‰ím. Pfiibyly jemné
sloÏky s aktivním nebo pasivním pÛsobením a fiada pfiísad a pfií-
mûsí, které mohou beton v˘znamnû modifikovat. Vlastnosti
betonu nabízejí dnes takovou variabilitu, o které se nám pfied
nûkolika lety ani nezdálo. Pevnosti pfiesahující 100 MPa se staly
na svûtovém poli bûÏn˘mi a u nás moÏn˘mi, i kdyÏ aplikace na
sebe zatím dávají ãekat. Samozhutniteln˘ beton, kter˘ u nás
je‰tû v roce 1999 budil údiv, se dnes stal jiÏ znám˘m materiá-
lem, kter˘ umí kvalitnû vyrobit jiÏ nûkolik betonáren a v˘roben
prefabrikátÛ. Lehk˘ konstrukãní beton byl pouÏit dokonce pro
v˘stavbu pfiedpjat˘ch lávek, i kdyÏ donedávna byl vyuÏíván
pouze v oblasti nenosn˘ch a v˘plÀov˘ch konstrukcí. Stále ãastû-
ji se setkáváme s vodotûsn˘mi konstrukcemi (tunely, podzem-
ní ãásti budov, atd.). Zatímco dfiíve nebylo myslitelné postavit
budovu bez bariérové izolace, dnes se tzv. bílé vany navrhují
stále ãastûji.
Celou samostatnou skupinu betonÛ tvofií tzv. drátkobetony
nebo vláknobetony. Rozpt˘lená v˘ztuÏ je stále atraktivní pro be-
tony rÛzn˘ch kvalit. Pfies pomûrnû dlouhou dobu v˘voje betonÛ
s ocelov˘mi drátky, které se nejãastûji aplikují pro podlahové
konstrukce, se neustále objevuje fiada závad, a to ãasto uÏ v ná-
vrhu tûchto konstrukcí. Velk˘m problémem jsou stále objemové
zmûny betonu, které jsou patrnû nejãastûj‰í pfiíãinou jejich po-
ruch. Je v‰ak nutné pfiiznat, Ïe se o existenci objemov˘ch zmûn
ví, ví se o jejich rozsahu i o dlouhé dobû, po kterou se projevu-
jí, a je tedy pouze lidskou chybou, Ïe pfiijímaná opatfiení nejsou
dostateãnû úãinná.
Zcela zvlá‰tní kategorií jsou betony ultra vysok˘ch pevností.
Jejich jemná struktura, vyplnûná jemn˘mi prachy, napfi. mikrosi-
likou, a pfiítomnost velmi jemn˘ch a krátk˘ch vláken umoÏÀuje
dosahovat pevností pfiesahujících 200 MPa. Samozfiejmû, Ïe
mimofiádné kvality jsou vykoupeny vysokou cenou. Av‰ak pev-
nosti rovné témûfi pevnostem oceli a pfiitom vynikající odolnos-
ti proti úãinkÛm prostfiedí a minimální údrÏbové náklady, dávají
takov˘m betonÛm jistû dobré ‰ance pro budoucí aplikace.
Zatímco z minulosti jsou známy zejména pfiedpjaté nosníky
v agresivním prostfiedí, na posledním kongresu fib byly prezen-
továny téÏ dvû pfiedpjaté lávky a jistû nebudeme dlouho ãekat
na dal‰í konstrukce.
Zvy‰ování trvanlivosti je u betonov˘ch konstrukcí obecn˘m
trendem. Zatímco zvy‰ování pevností umoÏÀuje zlep‰ení me-
chanického pÛsobení jen v omezené mífie (napfi. u vodorov-
n˘ch konstrukcí se zaãne pfii redukci rozmûrÛ naráÏet na pro-
blém nedostateãné tuhosti konstrukcí), mÛÏe znamenat i zv˘-
‰ení trvanlivosti a odolnosti proti agresivním úãinkÛm prostfiedí.
Takové tvrzení nelze zobecÀovat, av‰ak pfii odborném pfiístupu
lze zv˘‰ením pevnosti betonu zv˘‰it i jeho odolnost. V takov˘ch
pfiípadech je pak minimální poÏadovaná pevnostní tfiída dÛsled-
kem, nikoliv nutností pfiená‰et vysoká napûtí, ale spí‰e poÏa-
davku na odolnost proti agresivitû prostfiedí.
Beton není jen materiál, kter˘ zaji‰Èuje nosnou funkci kon-
strukcí. Je téÏ materiálem, kter˘ svou podstatou umoÏÀuje vyso-
kou variabilitu v oblasti estetického pÛsobení. Kromû struktury
povrchu, kterou lze libovolnû mûnit podle pouÏitého bednûní
(existuje nepfieberné mnoÏství vloÏek do bednûní, které nabízejí
spektrum od zcela hladkého povrchu aÏ po nejrÛznûj‰í profilo-
vané vzory), beton umoÏÀuje volbu libovoln˘ch tvarÛ, zaoblení
ãi ostr˘ch hran rovn˘ch nebo zakfiiven˘ch. Setkáváme se téÏ
s poÏadavky na barevn˘ povrch betonÛ. I to je dnes jiÏ moÏné
a to probarvením betonu jako materiálu, nebo povrchov˘m
nátûrem z rozsáhlé nabídky mnoha dodavatelÛ. K barevn˘m
odstínÛm je tfieba podotknout, Ïe probarvené betony se mohou
patrnû lépe hodit pro tenkostûnné obkladní prefabrikáty, zatím-
co nátûry, ãasto plnící téÏ funkci ochrany povrchu proti povûtr-
nostním vlivÛm (slané mlze nebo i proti sprayerÛm), jsou vhod-
nûj‰í pro masivní monolitické konstrukce.
V oblasti variability povrchÛ a vyuÏívání betonov˘ch prefabri-
kovan˘ch obkladÛ pro budovy obytné, administrativní i prÛmy-
slové u nás stále existují rezervy, neboÈ nabízené moÏnosti jsou
zcela minimálnû vyuÏívány.
Pokud jste doãetli aÏ sem, jistû jste si opût uvûdomili, Ïe moÏ-
nosti betonu tvofií stále se roz‰ifiující spektrum. Podmínkou vyu-
Ïití takové nabídky je v‰ak velmi peãliv˘ návrh i v˘roba betonu.
Zatímco dfiíve bylo moÏné míchat beton v jednoduch˘ch mí-
chaãkách, nové druhy poÏadují pfiesnû dávkované kvalitní sloÏ-
ky, míchání podle odzkou‰en˘ch plánÛ, kontinuální dopravu,
vylouãení neplánovan˘ch pfieru‰ení betonáÏí, stál˘ odborn˘ do-
hled zku‰en˘ch technologÛ a v neposlední fiadû i o‰etfiování po-
dle technologick˘ch pfiedpisÛ. Takov˘ stav je v‰ak zcela pocho-
piteln˘ a je zaveden˘ ve v‰ech odvûtvích prÛmyslu. SloÏitûj‰í
v˘robky vyÏadují odbornûj‰í v˘robu i obsluhu.
Nové druhy betonu se stávají pro investory, architekty, projek-
tanty, v˘robce betonu i dílcÛ, dodavatele staveb i spotfiebitele
velkou v˘zvou. Je na nás, jak si s ní poradíme a zda dokáÏeme
vyuÏít v‰ech nov˘ch moÏností ve prospûch jak jednotliv˘ch
zúãastnûn˘ch subjektÛ, tak i celé spoleãnosti, tím Ïe zv˘‰íme
kvalitu po stránce estetické, technické i ekonomické, omezíme
opravy a prodlouÏíme Ïivotnost. To v‰e je moÏné dosáhnout,
av‰ak je nutné opût pfiipomenout, Ïe nové druhy betonu samy
o sobû jsou pouze ãástí staveb a jejich vlastnostem se musí pfii-
zpÛsobit celá koncepce návrhu. Jedinû vyváÏen˘ a vhodnû navr-
Ïen˘ systém mÛÏe zdÛraznit kladné vlastnosti nov˘ch materiálÛ
a vést k úspû‰n˘m cílÛm. Jako témûfi vÏdy, o kvalitû v˘sledku
rozhoduje i v tomto pfiípadû nejvíce lidsk˘ ãinitel.
Doc. Ing. Jan L. Vítek, CSc.
Pfiedseda âeské betonáfiské spoleãnosti
a pfiedseda âeské skupiny fib
2 B ETON • TECHNOLOGIE • KONSTRUKCE • SANACE 6/2003
Ú VODNÍK
EDITORIAL
M ILÉ âTENÁ¤KY, V ÁÎENÍ âTENÁ¤I,
B ETON • TECHNOLOGIE • KONSTRUKCE • SANACE 6/2003 3
T ÉMA
TOPIC
M ILADA M AZUROVÁ, VL ADIMÍR V ESEL¯,
M ICHAL · TEVULA
Beton, dnes jeden z nejpouÏívanûj‰ích materiálÛ, je zároveÀ jed-
ním z nejstar‰ích. Podle Plinia existovaly v Egyptû v dobû asi
3 600 let pfi. Kr. sloupy z umûlého kamene. V dobû ¤ímské fií‰e
se jiÏ pouÏíval zcela bûÏnû pod oznaãením „concreto“. CaesarÛv
vojensk˘ stavitel Marcus Vitruvius Pollio ve svém spise „De archi-
tectura“ pí‰e: „Existuje také jeden druh prá‰kovitého písku (pozn.
puzzolán), kter˘ pfiirozen˘m zpÛsobem vytváfií podivuhodné
vûci. Vyskytuje se v kraji u Bají, na území mûsteãek leÏících
v okolí Vesuvu. Smíchán s pískem a vápnem a s drobn˘m ka-
mením dodává prá‰ek pevnosti nejen stavbám vÛbec, ale do-
konce s jeho pomocí tvrdnou pod vodou hráze stavûné v mofii.
Zdá se, Ïe tyto vlastnosti zpÛsobuje horká pÛda a mnoho pra-
menÛ pod touto hornatou oblastí……“.
Rychlého rozvoje kvality a pouÏití se beton doãkal v 19. století
s rozvojem hydraulick˘ch pojiv. V˘znamnou kapitolou se stal
Ïelezobeton (Monier, Hennebique) a v polovinû století 20. pak
pfiedpjat˘ beton a transportbeton (viz ãlánek „âtyfiicet let tran-
sportbetonu v âeskoslovensku“ v ãísle 4/2003).
Beton jako stavební materiál stále prochází vlastním technic-
k˘m v˘vojem, kter˘ sleduje zejména poÏadavky na nûj kladené
ze strany projektantÛ, realizátorÛ i uÏivatelÛ staveb. První impuls
pro ‰iroké uplatnûní betonu, které zaãalo na poãátku 20. století,
byl dán poznáním, Ïe beton je stavební materiál s dobr˘mi me-
chanick˘mi vlastnostmi a ‰irok˘mi moÏnostmi tvarování pfiímo
na stavbû, jehoÏ pouÏití pfiiná‰í nespornû úspory pracnosti v pro-
cesu v˘stavby. ZároveÀ s plo‰n˘m roz‰ífiením tohoto staviva
do‰lo k prudkému rozvoji teoretického a praktického v˘zkumu
jak pouÏívan˘ch materiálÛ, tak i betonu jako takového. S narÛstá-
ním poznatkÛ a dlouhodob˘ch zku‰eností s uÏitím betonu se
roz‰ifiovaly i dal‰í moÏnosti pro jeho modifikované pouÏití. Témûfi
po celé pfiedcházející století vycházel v˘voj tohoto materiálu
zroz‰ifiování spektra mechanick˘ch vlastností.
Po získání dlouhodob˘ch zku‰eností s funkcí betonu v kon-
strukcích v ãasovém horizontu 50 aÏ 100 let, zejména po získá-
ní poznatkÛ o trvanlivosti betonu v rÛzn˘ch podmínkách klima-
tick˘ch a s narÛstajícími zku‰enostmi s negativními vlivy zne-
ãi‰tûného prostfiedí, se na konci 20. století zaãíná stále více uplat-
Àovat poÏadavek na trvanlivost betonu v ãase. Zásadním pfielo-
mem v pfiístupu k betonu v Evropû bylo ukonãení procesu stan-
dardizace technick˘ch poÏadavkÛ vydáním jednotného evrop-
ského normativního pfiedpisu EN 206-1. Základní filosofií tohoto
pfiedpisu je zaruãit Ïivotnost betonu v konstrukci po dobu ales-
poÀ 50 let, tedy po dobu pfiedpokládané morální Ïivotnosti stav-
by, s ohledem na mechanické namáhání stavby ale i nepfiíznivé
vlivy prostfiedí, kter˘m beton ve stavbû vzdoruje. To jistû povede
ke zv˘‰ení bezpeãnosti staveb a z hlediska dlouhodobého
ikúspofie nákladÛ souvisejících s následnou údrÏbou i pfiípad-
n˘mi vynucen˘mi opravami.
Tento pfiístup vyÏaduje nové pfiístupy i v technologii betonu pfii
navrhování receptur. Na samém poãátku návrhu je tfieba peãlivû
definovat prostfiedí a podmínky, za jak˘ch bude beton do kon-
strukce zpracováván a za jak˘ch bude následnû fungovat. Dále je
tfieba odpovûdnû volit materiály a jejich mnoÏství, které zásadnû
ovlivÀují vlastnosti betonu. Do popfiedí se v souãasnosti dostává
celkov˘ obsah alkálií (s ohledem na moÏnost pozdûj‰í alkalicko-
-kfiemiãité reakce), obsah chloridÛ (s ohledem na ochranu v˘-
ztuÏe), celkov˘ obsah jemn˘ch ãástic nebo cementového tmelu
N OVÉ TRENDY V TECHNOLOGII BETONU
NEWTRENDSINTECHNOLOGY OF CONCRETE
Obr. 1 ¤ez vysokopevnostním betonem,
TBG Metrostav, s. r. o.
Fig. 1 Section of high-strength concrete,
TBG Metrostav, Ltd.
Obr. 2 Struktura „jádra“ krychle
z vysokopevnostního betonu po zkou‰ce
pevnosti v tlaku, TBG Metrostav, s. r. o.
Fig. 2 Structure of the “core” of a cube from high-
strength concrete after the compression
test of strength, TBG Metrostav, Ltd.
Obr. 3 Beton
a– bez mikrosiliky,
b– smikrosilikou,
TBG BETONMIX,
s. r. o.
Fig. 3 Concrete:
a) without
microsilica,
b) with microsilica,
TBG BETONMIX, Ltd.
a)
b)
4 B ETON • TECHNOLOGIE • KONSTRUKCE • SANACE 6/2003
T ÉMA
TOPIC
(smr‰Èování), délka zpracování a fiada dal‰ích. Pfii fie‰ení tûchto
úloh narÛstá v˘znam chemick˘ch pfiísad, umoÏÀujících daleko
pestfiej‰í modifikaci vlastností betonu.
Dosud nejpouÏívanûj‰ím druhem plastifikátorÛ jsou plastifiká-
tory na bázi lignosulfonátÛ (pfiírodní chemické struktury obsahu-
jící sulfonátovou a hydroxylovou skupinu). Tyto pfiísady jsou uÏí-
vány jiÏ dlouhodobû a zaji‰Èují pomûrnû dobrou zpracovatelnost
ãerstvého betonu v ãase. Jejich nev˘hodou z pohledu poÏadav-
ku dne‰ní doby je ne pfiíli‰ velká moÏnost redukce zámûsové vo-
dy a urãité zpomalení procesu tuhnutí. Dal‰ím typem pfiísad,
které jiÏ mají tradici desetiletí jsou superplastifikátory, látky vyrá-
bûné na syntetické bázi. Základními druhy jsou formaldehyd-naf-
talén-sulfonáty (SNF) a formaldehyd-melaminsulfonáty (SMF).
Tyto pfiísady vnesly do betonu vy‰‰í stupeÀ ztekucení, tedy moÏ-
nost podstatnûj‰í redukce zámûsové vody bez, nebo jen s nepa-
trn˘m vlivem na proces tuhnutí betonu. V souãasnosti se v oblas-
ti stavební chemie do betonu stále více uplatÀují superplastifiká-
tory nové generace na bázi polykaroxylát-polyoxyetylénu (PCP),
které vyvolaly zhruba pfied 15 lety revoluci v prÛmyslu v˘roby pfií-
sad. Stavba molekul tûchto pfiísad je zcela odli‰ná od pfiedcho-
zích a nûkdy b˘vají oznaãovány jako „hfiebenové polymery“. Míra
ztekucení ãerstvého betonu, pfiípadnû redukce zámûsové vody,
je znaãnû vy‰‰í neÏ u pfiedchozích superplastifikátorÛ (SNF, SMF)
ajejich uÏití umoÏÀuje v˘robu samozhutniteln˘ch a samonive-
laãních smûsí. Vedlej‰ím úãinkem tûchto pfiísad mÛÏe b˘t ponû-
kud vy‰‰í provzdu‰Àování ãerstvého betounu a zpomalení tuh-
nutí. Dosud posledním krokem ve v˘voji superplastifikátorÛ jsou
chemické struktury na bázi amino-fosfát-polyoxyetylénu (APP).
Tyto superplastifikátory se vyznaãují zejména vysok˘m stupnûm
stability konzistence. PouÏitím superplastifikátorÛ nové generace
je moÏné dosáhnout velkého zlep‰ení uÏitn˘ch vlastností betonu
pokud jde o sníÏení obsahu zámûsové vody a ztráty zpracovatel-
nosti. Trendem v dal‰ím v˘voji bude jistû minimalizace vlivu plas-
tifikátorÛ na dobu tuhnutí, míru nebo stabilitu provzdu‰Àování
Obr. 5 Detail betonové smûsi ãerpané 30 m pod zem pro betonáÏ
klenby ve stanici metra Kobylisy, TBG Metrostav, s. r. o.
Fig. 5 Detail of concrete mix pumped into the depth of 30 m below
the ground for concreting of the vault in metro station
Kobylisy, TBG Metrostav, Ltd.
Obr. 4 Barevn˘ beton, TBG Metrostav, s. r. o.
Fig. 4 Coloured concrete, TBG Metrostav, Ltd.
Obr. 6 Rekonstrukce kanalizace v Brnû – plnûní bednûní, realizace
SUBTERRA, a. s.; SCC betony v objemu 1100 m
3
, TBG
Betonmix, a. s. , betonáÏ po krocích 13,5 aÏ 27 m
3
v únoru
aÏ ãervnu 2003; technologie betonu BETOTECH, s. r. o.:
pevnost betonu 46,3 +/– 2,5 MPa, objemová hmotnost
2250 +/– 30 kg/m
3
, konzistence 705 +/– 35 mm rozlití
obráceného Abramsova kuÏele, ãas odbednûní 16 aÏ
20 hod.; stavební chemie Sika CZ, s. r. o.
Fig. 6 Reconstruction of sewerage in Brno – filling of the formwork
Obr. 7 Kolektor v Brnû, stanovení konzistence metodou slum-flow test
Fig. 7 Collector in Brno, consistency determination by the slum-flow
test
B ETON • TECHNOLOGIE • KONSTRUKCE • SANACE 6/2003 5
T ÉMA
TOPIC
Obr. 9 Kolektor v Brnû – odbednûná konstrukce
Fig. 9 Collector in Brno – the structure after formwork removal
a moÏnosti jejich pouÏití pfii eliminaci sedimentace ãerstvého
betonu. RovnûÏ bude tfieba fie‰it kompatibilitu pfiísad se v‰emi
typy cementÛ a dal‰ími typy pfiísad.
V YSOKOPEVNOSTNÍ A VYSOKOHODNOTNÉ BETONY
Vysokopevnostní a vysokohodnotné betony zaãaly ve svûtû vzni-
kat jiÏ v devadesát˘ch letech a jejich rozvoj dále pokraãuje i pfies
jejich vy‰‰í cenu. Princip dosaÏení vysok˘ch pevností betonu spo-
ãívá v rovnomûrnûj‰í a hutnûj‰í struktufie betonu s minimem pó-
rÛ a zvût‰ení podílu zhydratovaného cementu. Jako spodní hrani-
ce pro vysokopevnostní betony se povaÏuje pevnost v tlaku po
28 dnech 60 MPa. Horní hranice není urãena. V Japonsku byla
postavena lávka z betonu o pevnosti 210 MPa. V Evropû jsou
známé pfiíklady staveb z vysohodnotného betonu z Norska, Ho-
landska, Dánska, Francie. PfiestoÏe v âeské republice jsou dnes
tyto betony jiÏ normovány a nûkteré betonárny mají zpracovánu
technologii v˘roby a dopravy vysokohodnotného transportbet
Vloženo: 18.12.2009, vložil: Šárka Nová
Velikost: 2,62 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BJ15 - Technologie betonu II
Reference vyučujících předmětu BJ15 - Technologie betonu II
Reference vyučujícího doc. Ing. Rudolf Hela CSc.
Podobné materiály
- 0 - Databáze - beton
- 0 - Databáze - beton
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton 10001
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton 06-01-17_a
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton 06-01-17_b
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton 06-02-01b
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton 29-5-2006
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton cirtek_06-02-01a
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton otázky
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton příklad nafocený
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton příklad
- BC01 - Stavební chemie - Protokol č. 6 - Cementy, hydraulické vápno, beton
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BEK-navrhovani betonovych konstrukci
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BEK-navrhování betonových konstrukcí
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BEK-návrh betonových směsí
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BEK-technologie betonu
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Betonářské oceli vyráběné v ČR
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Pevnosti třídy betonu
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Povrchová úprava betonářské oceli
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Pracovní diagramy beton,ocel
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Pracovní diagramy beton
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Vlastnosti betonu a oceli
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Výkres- beton d1
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Výkres-beton d2
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Výkres-beton t1 - řez
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Výkres-beton t1
- BI01 - Stavební látky - Prednaska beton
- BL05 - Betonové konstrukce I - CS1-Betonové konstrukce prutové
- BL05 - Betonové konstrukce I - CS3-Betonové konstrukce plošné I
- BL05 - Betonové konstrukce I - CS4-Betonové konstrukce plošné II
- BJ15 - Technologie betonu II - princip betonu a cementu
- BJ03 - Technologie betonu - laboratoře - zkoušení čerstvého betonu
- BJ04 - Technologie betonu I - výpočet složení betonu (OPCT)
- BI01 - Stavební látky - Beton
- BL09 - Betonové konstrukce II - Beton-tabulky
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Posouzení betonových konstrukcí - pomůcka
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Navrhování betonových konstrukcí 1 - sbírka příkladů
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - beton
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - beton 13.4
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - beton 16.3
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - beton 20.4
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - beton 23.3
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - beton 27.4
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - beton 30.3
- BF06 - Podzemní stavby - Obezdívka ze stříkaného betonu
- BL12 - Betonové mosty I - beton - výkresy
- BL05 - Betonové konstrukce I - Terzijsky - Beton I - 1.6.2011
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - E - Výpočet statických modulů pružnosti pro Beton
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS1-Betonové konstrukce prutové
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS2-Základové konstrukce
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS3-Betonové konstrukce plošné I
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS4-Betonové konstrukce plošné II
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I K01-Karta předmětu BL05
- CL01 - Předpjatý beton - Přednášky-předpjatý beton
- BI01 - Stavební látky - M03-Beton
- BI01 - Stavební látky - BI01-Stavební látky M03-Beton
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - BI02-Zkušebnictví a technologie M01-Technologie betonu a stavební keramika
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS1-Betonové konstrukce prutové
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS2-Základové konstrukce
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS3-Betonové konstrukce plošné I
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS4-Betonové konstrukce plošné II
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I K01-Karta předmětu BL05
- CL61 - Předpjaté stavební konstrukce - beton tabulka
- 0O4 - Kovové konstrukce III - ocelobeton
- BL11 - Předpjatý beton - power point-beton
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BL01-Prvky betonových konstrukcí K01-Kart předmětu BL01
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BL01-Prvky betonových konstrukcí M01-Prvky betonových konstrukcí
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BL01-Prvky betonových konstrukcí M02-Dimenzování betonových prvků
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BL01-Prvky betonových konstrukcí M03-Navrhování betonových prvků
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BL01-Prvky betonových konstrukcí M05-Navrhování jednoduchých prvků
- BJ04 - Technologie betonu I - BJ04-Technologie betonu I K01-Karta předmětu BJ04
- BJ04 - Technologie betonu I - BJ04-Technologie betonu I M01-Technologie betonu I
- BW01 - Technologie staveb I - BW01-Technologie staveb IM04-Technologie provádění betonových a železobetonových konstrukcí
- BL04 - Vodohospodářské betonové konstrukce - BL04-Vodohospodářské betonové konstrukce K01-Karta předmětu BL04
- BL04 - Vodohospodářské betonové konstrukce - BL04-Vodohospodářské betonové konstrukce M01-Žlaby a kolektory
- BL04 - Vodohospodářské betonové konstrukce - BL04-Vodohospodářské betonové konstrukce M02-Nádrže a potrubí
- BL09 - Betonové konstrukce II - vypracované otázky betonové konstrukce II
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton cvičení
- CL01 - Předpjatý beton - Jaroslav Navrátil - Předpjaté betonové konstrukce - část 1
- CL01 - Předpjatý beton - Jaroslav Navrátil - Předpjaté betonové konstrukce - část 2
- CL02 - Betonové mosty II (KON) - PROJEKT - 2017 - Betonové mosty II
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Prvky betonových konstrukcí
- Bl001 - Prvky betonových konstrukcí - Betonové prvky - vypracované otázky
- Bl001 - Prvky betonových konstrukcí - Betonové prvky - vypracované otázky
- BL005 - Betonové konstrukce I - Betony 1 - vypracované otázky.
- BL009 - Betonové konstrukce 2 - Betony 2_vypracovní na zkoušku_Zlámal
Copyright 2024 unium.cz