- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálNavrhování betonových konstrukcí
Dne: 9.února 2004
OBSAH:
TABULKY:
Tabulka 1.1 Tloušťka krycí vrstvy tbf
3
Tabulka 1.2 Tloušťka krycí vrstvy Δtba
3
Tabulka 1.3 Minimální vzdálenosti výztuže
4
Tabulka 1.4 Maximální vzdálenosti výztuže
4
Tabulka 1.5 Hodnoty redukovaného rozpětí
12
Tabulka 1.6 Přibližné hodnoty μst pro návrh
13
Tabulka 2.1 Pevnosti a moduly pružnosti betonu
14
Tabulka 2.2 Nejnižší přípustné třídy betonu
14
Tabulka 2.3 Pevnosti ocelové výztuže
14
Tabulka 2.4 Sortimenty profilů jednotlivých typů oceli
15
Tabulka 2.5 Minimální stupeň vyztužení μst,min a parametr ξlim
16
Tabulka 5.1 Hodnoty základní kotevní délky lbf
37
Tabulka 5.2 Součinitelé α, δ a parametru ξ
38
Tabulka 5.3 Plocha výztuže podle počtu prutů
39
1.1 Konstrukční zásady
1.1.1 Krytí výztuže
Krytí výztuže
Krytí je vzdálenost povrchu výztuže od nejbližšího povrchu betonu. Krycí vrstva chrání výztuž proti korozi, vysoké teplotě při požáru a zajišťuje spolupůsobení betonu a výztuže. Krytí určíme z následujícího:
TURE "http://localhost/obr_bek/imagebek02.gif" \* MERGEFORMATINET
kde tbmin je minimální krytí výztuž, tbf je základní tloušťka krycí vrstvy, Dtba zohledňuje vliv prostředí a Dtbb zvětšuje (zmenšuje) tloušťku krycí vrstvy s ohledem na kvalitu betonu.
a) Základní tloušťka krycí vrstvy tbf :
Tabulka 1.1 Tloušťka krycí vrstvy tbf
Prvek
Tloušťka prvku
Tloušťka tbf 1)
desky a stěny
hs ≤ 150 mm
10 mm
hs ≥ 150 mm
15 mm
trámy a průvlaky
h ≤ 250mm
15 mm
h ≥ 250 mm
20 mm
základové konstrukce
na podkladovém betonu
35 mm
přímo na zeminu
70 mm
rozdělovací výztuž a třmínky
---
10 mm
sloupy
---
20 mm
1) minimálně však ds (průměr výztuže)
b) Zohlednění vlivu prostředí Δtba :
Tabulka 1.2 Tloušťka krycí vrstvy Δtba
Expozice
Druh nepříznivého vlivu
Tloušťka Δtba
chráněná
suchý provoz
0 mm
mokrý provoz
+5 mm
slabě chemicky agresivní
+5 mm
nechráněná
vlhké prostředí
+5 mm
slabě chemicky agresivní
+10 mm
silně chemicky agresivní
+10 mm s izolací
mráz
+5 mm
c) vliv kvality betonu Δtbb : pro beton třídy B15 a menší se krycí vrstva zvětšuje o 5 mm a u betonů třídy B35 a vyšší se krycí vrstva zmenšuje o 5 mm (min však ds). Pro zbylé třídy se krycí vrstva z ohledem na kvalitu betonu nemění.
1.1.2 Vzdálenosti výztuže
a) Minimální vzdálenosti mezery - se uplatňují především u trámů a průvlaků, než u desek. Mezery jsou předepsány pro zajištění dokonalého obalení výztuže betonem. Navrhujeme je s ohledem na největší zrna kameniva v betonu použita.
Tabulka 1.3 Minimální vzdálenosti výztuže
Druh
Tloušťka mezery mezi pruty výztuže
dolní výztuž
min 20 mm nebo ds
horní výztuž
min 30 mm nebo ds
výztuž s ohybem
min 20 mm nebo ds
b) Maximální vzdálenosti mezer - musíme kontrolovat především u desek, aby zde byl vhodný poměr výztuže na jeden běžný metr. Maximální vzdálenosti přehledně shrnuje následující tabulka:
Tabulka 1.4 Maximální vzdálenosti výztuže
Prvek
Kritérium
Vzdálenost as 1)
deska
hs ≤ 100 mm
200 mm
hs ≥100 mm
2hs nebo 400 mm
stěna
ds ≥10 mm
3h nebo 400 mm
trám a průvlak
ds ≥10 mm
200 mm
sloupy
ds ≥10 mm
400 mm
1) rozhoduje menší z obou hodnoth...tloušťka prvku
1.1.3 Výztuž s ohybem (smyková)
Tato výztuž v prvku zachycuje účinky posouvajících sil. U desek se výztuž nedimenzuje, pouze se navrhne podle konstrukčních zásad (úhel ohybu je roven buď 45° nebo 30° ). U trámů a průvlaků se ohybová výztuž navrhuje buď početně nebo konstrukčně (úhel ohybu je roven buď 45° nebo 60° ).
1.1.4 Kotvení výztuže
Zakončení nosných vložek v betonu má velký význam pro zajištění spolupůsobením s betonem. Tahová vložka musí být nejen schopna vydržet účinky síly, která jí je přisouzena, ale musí ji také přenést do oblasti betonu, která již není namáhána tahem. Aby se vložka ze zdravého betonu nevytrhla, musí do něj zasahovat předepsanou kotevní délkou podle následujícího vzorce:
lbd...minimální kotevní délka
κps...součinitel polohy výztuže:
výztuže vodorovné nebo šikméa ≤ 45°, jež jsou v oblasti kotevní délky při betonáži ve vzdálenosti menší než 300 mm od horního povrchu betonu a současně více než 250 mm nad bedněním nebo pracovní spárou (při použití taženého bednění bez ohledu na polohu výztuže) ...κps = 1,5 ;
při téže poloze vložek u betonů vyrobených z betonu se zvýšeným obsahem záměsové vody betonu v okamžiku skončení hutnění ...κps = 2,0 ;
v ostatních případech ...κps = 1,0 .
κsd...součinitel využití vložek:
při plném využití výztuže ...κsd= 1,0
při částečném využití výztuže nekotvené v poli je dán poměrem průřezových ploch výztuže ve vyšetřovaném průřezu a to plochy skutečné As ku průřezové ploše nutné k zajištění spolehlivosti Asd, uvažovaný v rozmezí ...0,5≤ κsd ≥1,0 .
lbf... základní kotevní délka viz tabulka 5.1 na straně 37
ost/obr_bek/imagebek69.gif" \* MERGEFORMATINET
úprava bez háků B
pravoúhlý hák PU
polokruhový hák PK
svařované přikotvení SP1
1.1.5 Stykování výztuže
Délka vložek by neměla přesáhnout délku 9 až 12 m. S dlouhou výztuží se špatně manipuluje. Nastavování vložek provádíme tupým svarem nebo přeplátováním. Nejjednodušší stykování pouhým přesahem provedeme nejlépe v místě, kde jsou vložky minimálně namáhány. Obě části vložky jsou zakončeny předepsaným způsobem (např. hákem). Délka přesahu se rovná minimální kotevní délce lbd (minimálně však 20ds). V jednom místě prvku stykujeme maximálně jednu polovinu všech profilů.
1.1.6 Úprava výztuže v lomech
V lomech, které svírají úhel větší jak 90°, není povoleno provádět pouhý ohyb, ale musíme použít jednu z následujících úprav:
překřížení
smyčka
1.2 Obecné zásady vyztužování
1.2.1 Ukončení výztuže v podporách
V ŽB prvcích musí každým řezem prvku protínat nosná, rozdělovací nebo pomocná výztuž.
Plochu Ast nosné tahové výztuže v poli nosníku (desky, trámy), navrhujeme na největší ohybový moment. Část vložek (min dvě) z pole musíme dovést jako přímé vložky při taženém okraji až do podpory. Je to:
1/3 až 1/2 Ast pro prosté uložení nosníku a volný konec konzoly,
1/4 Ast pro vetknutý konec nosníku a vnitřní podporu spojitého nosníku.
Délka kotvení výztuže (prut musí končit až za teoretickou podporou) za lícem podpory je:
min 15ds pro volný konec konzoly, měřeno od hrany taženého povrchu betonu
min 1/2 kotevní délky lbd pro podporu prostého nosníku a krajní prostě uloženou podporu spojitého nosníku. Dovedeme-li do podpory při taženém okraji alespoň1/2 Ast výztuže z pole, je tento předpis mírnější: délka kotvení výztuže na lícem podpory je potom min 15ds
min 6ds (10 ds při koncové úpravě B) pro tlačenou výztuž vetknutého nosníku a spojitého nosníku ve vnitřní podpoře
min lbd pro taženou výztuž vetknutého nosníku a spojitého nosníku ve vnitřní podpoře
úsek výztuže kotvený za lícem podpory musí být přímý. Pouze při koncové úpravě vložek B můžeme vložku ohnout do pravého úhlu. Svařovaná síť musí mít navíc 50 mm za lícem podpory alespoň jeden příčný prut
1.2.2 Třmínky
Třmínky plní funkci nosnou (smyková výztuž) nebo nenosnou (dotváří kostru výztuže).
Střižnost - třmínek má tolik střihů, kolik má svislých ramen.
Zásady:
pokud jsou za lícem podpory dva třmínky, byla výztuž dimenzována a pokud je za lícem podpory jeden třmínek, byla výztuž navržena konstrukčně,
vzdálenosti třmínků ss se rovná 0,75he, maximálně však 400 mm,
průměr třmínků dss vychází z následujících kritérií:
0,25ds pro třmínky o stejné kvalitě oceli jako hlavní nosná výztuž
0,33ds pro třmínky o nestejné kvalitě oceli jako hlavní nosná výztuž
minimální průměr třmínků dss však musí být 4 mm.
Různé druhy třmínků
1.2.3 Spony
Spony se provádějí u svislých nosných prvků, kde plní funkci konstrukční (udržují pohromadě nosnou výztužnou kostru).
Zásady:
vzdálenost spon ss vychází z následujících kritérií:
15ds pro vázanou výztuž a 20 ds pro svařovanou výztuž
maximálně však 250 mm nebo menší z rozměrů
průměr spon dss se rovná 0,25ds, minimálně však 4 mm
1.2.4 Ukončování výztuže v mezipodporách
Ukončování výztuže v mezipodpoře
kde jednotlivé značky označují:
bod 1...teoretický počátek plného využití prutu
bod 2...teoretický konec plného využití prutu
Δl...vzdálenost od teoretického počátku plného využití prutu k počátku ohybu smykové výztuže vychází z:
0,5he (jeli smyková výztuž dimenzována)
1,5he (je-li smyková výztuž navržená konstrukčně)
l1...kotevní délka prutu od teoretického počátku plného využití prutu ke konci prutu vychází ze vzorce:
l2...kotevní délka prutu od teoretického konce plného využití prutu vychází ze vzorce:
Pro ukotvení prutu rozhoduje větší z hodnot l1 a l2.
l3...kotevní délka ohybu se rovná: MATINET
l4...přímá část smykové výztuže v horní častí musí být min 15ds
V prvku musí být dosaženo toho, že maximální vyvozovaný moment Md musí být menší než maximální únosnost prvku Mu.
1.2.5 Ukončování výztuže ve střední podpoře u horního líce
Ukončování výztuže ve střední podpoře se postupuje obdobně jako při ukončování výztuže v mezipodporách, ale s tím rozdílem, že výztuž je u horního líce (jednotlivé rozměry jsou zrcadlově převráceny).
1.3 Vyztužování prvků
1.3.1 Plošné prvky
a) Deska prostě uložená - navrhujeme nad obdélníkové půdorysy, přičemž deska je pnutá ve směru kratšího půdorysného rozměru. Hospodárné rozpětí je do 3 m. Tloušťku desky navrhujeme v závislosti na rozpětí: hs = ls/20.Rozdělovací výztuž je kolmá na hlavní nosnou výztuž, minimální rozdělovací výztuže As,roz = 15%As (výztuže tažené), maximální vzdálenost prutů rozdělovací výztuže je 400 mm.
Příklad rozmístění výztuže v prostě uložené desce
b) Deska vetknutá - je taková, která má na obu koncích výztuž zakotvenou minimálně na kotevní délku do desky i do podpory nebo pokud bude tato podpora 3x vyšší než tloušťka desky (dokonalé vetknutí). V místě podpor umisťujeme výztuž k hornímu lící desky (vycházíme z průběhu ohybového momentu). Ekonomické rozpětí je do 4,5 m. Tloušťku desky navrhujeme v závislosti na rozpětí: hs = ls/30. Pravidla pro rozdělovací výztuž platí stejná jako pro desku prostě uloženou.
ebek82.gif" \* MERGEFORMATINET
Příklad rozmístění výztuže ve vetknuté desce
c) Deska konzolová - jak je patrno z obrázku, budeme u konzoly pokládat výztuž k hornímu líci. Deska musí být dobře ukotvená v podpoře (vetknutí). Ekonomické rozpětí je do 1,5 m. Tloušťku desky navrhujeme v závislosti na rozpětí: hs = lsc/10 a volný konec desky by měl být minimálně 60 mm. Pravidla pro rozdělovací výztuž platí stejná jako pro desku prostě uloženou.
MERGEFORMATINET
Příklad rozmístění výztuže v konzole
d) Deska spojitá - je monoliticky vybetonovaná a vyztužená přes jednu nebo více vnitřních podpor. Podporami mohou být vnitřní zdi nebo žebra trámového stropu. Způsob podepření má vliv na stanovení rozpětí jednotlivých polí desky a samozřejmě na průběh vnitřních sil. Konstrukční zásady ve vnitřním poli desky platí stejné jako pro desku vetknutou. Nad podporami je nosná výztuž u horního okraje, v polích u dolního okraje. Krajní podpory mohou být buď prostě uloženy, vetknuty nebo mohou přecházet ve volný konec (výztuž se přesouvá k hornímu líci desky). Tloušťku desky navrhujeme v závislosti na rozpětí: hs = ls/25 u prostě uložených konců a hs = ls/30 u oboustranně vetknutých konců. Pravidla pro rozdělovací výztuž platí stejná jako pro desku prostě uloženou.
Příklad rozmístění výztuže ve spojité desce
1.3.2 Prutové prvky
a) Prostý trám (průvlak) - je prutový prvek obdélníkového průřezu. Navrhujeme jej jako podpory pod desky apod. Výztuž v trámu musí být vždy obepnuta třmínky. Ekonomické rozpětí je do 6 m. Pro předběžný návrh vycházíme z těchto hodnot:
INET
Pro užitné zatížení do 5,0 kN/m2bw = 120 až 150 mm pro občanskou výstavbu
Pro užitné zatížení větší jak 5,0 kN/m2k37.gif" \* MERGEFORMATINET bw = 180 mm pro větší zatížení
Příklad rozmístění výztuže v trámu
Totéž platí i u vetknutého trámu (průvlaku).
b) Spojitý trám - je monoliticky vybetonován a vyztužen přes jednu nebo více vnitřních podpor. Podporami mohou být žebra průvlaků nebo sloupy. Způsob podepření má vliv na stanovení rozpětí jednotlivých polí desky a samozřejmě na průběh vnitřních sil. Nad podporami je nosná výztuž u horního okraje, v polích u dolního okraje. Krajní podpory mohou být buď prostě uloženy, vetknuty nebo mohou přecházet ve volný konec (výztuž se přesouvá k hornímu líci desky). Pro předběžný návrh platí stejné vztahy jako u prostého nosníku s tím, že výšku h zaokrouhlujeme směrem dolů.
Příklad rozmístění výztuže ve spojitém trámu
1.4 Součinitelé
Součinitel geometrie průřezu - vyjadřuje vliv nepřesnosti bednění a nepřesnost uložení výztužekde h je výška průřezu v mm
Součinitelé podmínek působení betonu:γb...součinitel dílčích součinitelů se spočte: /imagebek21.gif" \* MERGEFORMATINET jednotlivé značky jsou popsané níže
Součinitel γbg uvažujeme v případě, jestliže o únosnosti průřezu rozhoduje pevnost betonu v tahu Rbtd v krajních vláknech průřezu:prostý ohyb: γbg = 1,75ohyb + normálová síla: INCLUDEPICTURE "http://localhost/obr_bek/imagebek24.gif" \* MERGEFORMATINET kde ef je základní výstřednost
Součinitel vlivu vyztužení průřezu na pevnost betonu γbs je odlišný pro:ŽB: FORMATINET PB a SVB: kde μs je stupeň vyztužení průřezu
Součinitel vlivu zvýšené teploty betonu gγ bt - vysoká teplota má vliv na mechanické vlastnosti betonu, které jsou dlouhodobě působícími vysokými teplotami negativně ovlivňovány, se uvažují tehdy, je-li betonová konstrukce vystavena teplotám nad 50°C po dobu souvisle delší než 100 hodin.kde tc je nejvyšší teplota. V běžných případech γbt =1,0
Součinitel vlivu místního snížení kvality betonu při betonáži ve svislé poloze γbb:běžné případy: γbb = 1,0v případech místního snížení kvality betonu: γbb = 0,85
1.4.1 Vliv vzpěru betonových konstrukcí
- do výpočtu zavádíme tzv. zvýšenou výstředností
ef...základní výstřednost (statická), představuje skutečnou, projektovanou polohu tlakové normálové síly Nd vzhledem k těžišti průřezu. Pokud je mimostředný tlak určen výpočtovými hodnotami Nd a Md, je základní výstřednost:
ea...náhodná výstřednost, působící ve stejném směru jako ef, která se zavádí s ohledem na pravděpodobné nepřesnosti v rozměrech a tvaru tlačeného prvku, které mohou při jeho výrobě nastat.
do dalšího výpočtu uvažujeme vyšší hodnotu.
kde l je délka tlačeného prvku v mm a bd je menší z rozměrů prvku.
ed...konečná výstřednost, která se rovná součtu základní a náhodné výstřednosti.
1.4.2 Vliv vzpěru
Vliv fyzikální a geometrické nelinearity se ve výpočtu uplatní tehdy, když štíhlostní poměr tlačeného prvku z betonu prostého nebo slabě vyztuženého
alhost/obr_bek/imagebek28.gif" \* MERGEFORMATINET je v intervalu 14 ≤ λ ≤ 80 (prvky o štíhlosti větší než 80 není dovoleno navrhovat).
kde le je účinná délka tlačeného prvku a ib je menší z obou poloměrů setrvačnosti
/obr_bek/imagebek75.gif" \* MERGEFORMATINET
Účinné délky tlačených prvků
Na rozdíl od konstrukcí dřevěných a ocelových, kde se do výpočtu vzpěrné tlačených prvků zavádí korigující součinitel vzpěrnosti, u betonových konstrukcí se účinek vzpěr vystihuje výstředností, zvětšenou součinitelem η > 1,0. Výpočtová výstřednost pak bude mít hodnotu:
Velikost součinitele η závisí na Eulerově kritické síle Ncr a při jeho určení postupujeme podle následujících vzorců:
if" \* MERGEFORMATINET
le...účinná délka tlačeného prvku viz výše [mm]κep...vliv velikosti výstřednosti (kapa)κlt...vliv dlouhodobého zatížení (kapa)Eb,(s)...modul pružnosti betonu (výztuže) [GPa]Ib...moment setrvačnosti betonového průřezu k jeho těžišťové ose [mm4]Is...moment setrvačnosti betonářské výztuže k těžišti betonového průřezu [mm4]Nd...normálová síla v maximální hodnotě [N]Nlt...dlouho-působící normálová síla [N]
Pro prvky z PB kde:
Jednotlivé značky jsou vypsány výše.
1.5 Podmínka použitelnosti ŽB prvků
Jelikož je posouzení z hlediska II. mezního stavu pro ŽB prvky složité, lze ho pro běžné ohýbané prvky nahradit posouzením vymezující ohybové štíhlosti.
h(hs)...výška prvkuli...redukované rozpětí prvku [mm], viz následující tabulka
Tabulka 1.5 Hodnoty redukovaného rozpětí
Typ
teoretické rozpětí
základní teoretické rozpětí
redukované rozpětí
prostý nosník
l
lf = l
li = lf
konzola
lsc
lfc =2lsc
li = lf
spojitý nosník
l
lf = l
krajní pole: 0,9lfvnitřní pole: 0,7lf
vetknutý nosník
ls
lf = ls
li = lf
jednostranně vetknutý nosník
l
lf = l
li = 0,8lf
Při návrhu můžeme též použít následujícího vzorce:
* MERGEFORMATINET
kde Rsd je výpočtová pevnost betonářské výztuže v tahu [MPa] a μst je stupeň vyztužení tahové výztuže, který se určí z následující tabulky.
Tabulka 1.6 Přibližné hodnoty μst pro návrh
beton
ocel
deska
prutový prvek
B15
10 216 E
0,008
0,012
B15
10 245 K
0,006
0,011
B20
10 335 J
0,003
0,009
B20
10 425 V
0,002
0,008
2 Navrhování betonových konstrukcí
2.1 Pevnosti betonu a oceli
Tabulka 2.1 Pevnosti a moduly pružnosti betonu
Charakteristika
třída betonu1)
B7,5
B12,5
B15
B20
B30
B40
B50
Normová pevnost (MPa)
v tlaku
Rbn
5,50
9,50
11,00
15,0
22,0
29,0
36,00
v tahu
Rbtn
0,70
1,00
1,15
1,40
1,80
2,10
2,30
Výpočtová pevnost (MPa)
v tlaku
Rbd
4,50
7,50
8,50
11,5
17,0
22,0
27,50
v tahu
Rbtn
0,48
0,66
0,75
0,90
1,20
1,40
1,55
Základní modul pružnosti2)
Rb0
16,0
21,0
23,0
277,0
32,5
36,0
39,0
1) Číselné údaje třídy značí zaručenou krychelnou pevnost (5% zkoušených krychlí o hraně 150 mm smí mít nižší pevnost) betonu v tlaku (MPa)2) Hodnoty modulu pružnosti jsou uvedeny v GPa
Tabulka 2.2 Nejnižší přípustné třídy betonu
Způsob použití betonu
Nejnižší přípustné třídy betonu pro výztuž o výpočtové pevnosti v tahu Rsd
< 210 MPa
≥ 210 MPa
Dílce o h ≥ 50 mm2)
B151)
Dílce o h < 50 mm
B20
Ostatní nosné prvky
B12,51)
B151)
1) Pro prvky namáhané na únavu B202) h je minimální tloušťka betonu nosné části dílce
Tabulka 2.3 Pevnosti ocelové výztuže
Pevnosti ocelové výztuže
Výpočtová pevnost v tahu [MPa] Rsd (Rscd)1) v betonu
Povrch
Značka oceli
ozn.
mez kluzu (0,2) [MPa]
B12,5
B15
B20 a vyšší
1
10 216
E
206
165
190
190
hladký
2
10 245
K
245
180
220
220
žebírkový
3
10 335
J
325
180
300
300
žebírkový
4
10 338
T
325
180
300 (270)
300 (270)
žebírkový
5
10 425
V
410
180
340
375
žebírkový
6
10 505
R
490
180
340
450 (420)
žebírkový
7
KARI
W
490
180
340
450 (420)
žebírkový
8
síť z drátů
S
490
180
270 (240)
300 (270)
hladký
9
síť z drátů
SV
441
180
320 (290)
375 (340)
vtisk
10
síť (KARI)
SZ
490
180
340 (290)
420 (380)
žebírkový
Modul pružnosti oceli je 210 000 MPa1) Výpočtová pevnost v tahu (tlaku), je-li uvedena jen jedna hodnota, platí i pro pevnost v tlaku
Tabulka 2.4 Sortimenty profilů jednotlivých typů oceli
Značka oceli
sortiment profilů, jmenovitý průměr ds v mm1)
10 216 E
5,5-6-6,5-7-8-10-12-14-16-18-20-22-25-28-32
10 245 K
6-10-12-14-16-18-(22-25-28-32-39-50)
10 335 J
6-8-10-12-14-16-18-20-22-25-28-32-(39-50)
10 338 T
6,5-8
10 425 V
6-8-10-12-14-16-18-20-22-25-28-32-(39-50)
10 505 R
(8-10)-12-14-16-18-20-22-25-28-32-(36)
KARI
4-5-6-7-8-(10)
síť z drátů S
4-5-6,3-7,1-8
síť z drátů SV
4-4,5-5-5-6,3
síť (KARI)
4-5-6-7-8
1) Hodnoty v závorkách lze uvažovat po dohodě s výrobcem
2.2 Ohýbané prvky
Při návrhu a posouzení ŽB prvku vycházíme z těchto poznatků:
beton má velkou pevnost v tlaku, ale malou pevnost v tahu
ocel má velkou pevnost v tlaku i tahu
Z těchto poznatků vyplývá, že řešením bude vyztužení betonu v tažené části průřezu pevnější a pružnější ocelovou výztuží. Takovému průřezu budeme říkat jednostranně vyztužený. Výztuž v něm přenáší tahové síly a beton přenáší především tlakové síly a chrání ocelovou výztuž před korozí a požárem. Výztuž je umístěna vždy v blízkosti taženého okraje ( na straně kladného ohybového momentu). To je u běžně zatíženého prostého nosníku dole, u konzoly nahoře.
Základní typy ohýbaných konstrukcí:
Deska - je vodorovný stropní nebo střešní prvek s jedním rozměrem výrazně menším (tloušťka), zatížený kolmo ke své rovině.
Trám - je vodorovný stropní nebo střešní nosník s jed
Vloženo: 25.05.2009
Velikost: 1,18 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Reference vyučujících předmětu DatabázePodobné materiály
- 0 - Databáze - beton
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton 10001
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton 06-01-17_a
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton 06-01-17_b
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton 06-02-01b
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton 29-5-2006
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton cirtek_06-02-01a
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton otázky
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton příklad nafocený
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton příklad
- BC01 - Stavební chemie - Protokol č. 6 - Cementy, hydraulické vápno, beton
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BEK-navrhovani betonovych konstrukci
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BEK-navrhování betonových konstrukcí
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BEK-návrh betonových směsí
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BEK-technologie betonu
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Betonářské oceli vyráběné v ČR
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Pevnosti třídy betonu
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Povrchová úprava betonářské oceli
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Pracovní diagramy beton,ocel
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Pracovní diagramy beton
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Vlastnosti betonu a oceli
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Výkres- beton d1
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Výkres-beton d2
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Výkres-beton t1 - řez
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Výkres-beton t1
- BI01 - Stavební látky - Prednaska beton
- BL05 - Betonové konstrukce I - CS1-Betonové konstrukce prutové
- BL05 - Betonové konstrukce I - CS3-Betonové konstrukce plošné I
- BL05 - Betonové konstrukce I - CS4-Betonové konstrukce plošné II
- BJ15 - Technologie betonu II - vysokohodnotný beton a SCC
- BJ15 - Technologie betonu II - princip betonu a cementu
- BJ03 - Technologie betonu - laboratoře - zkoušení čerstvého betonu
- BJ04 - Technologie betonu I - výpočet složení betonu (OPCT)
- BI01 - Stavební látky - Beton
- BL09 - Betonové konstrukce II - Beton-tabulky
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Posouzení betonových konstrukcí - pomůcka
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Navrhování betonových konstrukcí 1 - sbírka příkladů
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - beton
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - beton 13.4
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - beton 16.3
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - beton 20.4
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - beton 23.3
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - beton 27.4
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - beton 30.3
- BF06 - Podzemní stavby - Obezdívka ze stříkaného betonu
- BL12 - Betonové mosty I - beton - výkresy
- BL05 - Betonové konstrukce I - Terzijsky - Beton I - 1.6.2011
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - E - Výpočet statických modulů pružnosti pro Beton
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS1-Betonové konstrukce prutové
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS2-Základové konstrukce
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS3-Betonové konstrukce plošné I
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS4-Betonové konstrukce plošné II
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I K01-Karta předmětu BL05
- CL01 - Předpjatý beton - Přednášky-předpjatý beton
- BI01 - Stavební látky - M03-Beton
- BI01 - Stavební látky - BI01-Stavební látky M03-Beton
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - BI02-Zkušebnictví a technologie M01-Technologie betonu a stavební keramika
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS1-Betonové konstrukce prutové
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS2-Základové konstrukce
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS3-Betonové konstrukce plošné I
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS4-Betonové konstrukce plošné II
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I K01-Karta předmětu BL05
- CL61 - Předpjaté stavební konstrukce - beton tabulka
- 0O4 - Kovové konstrukce III - ocelobeton
- BL11 - Předpjatý beton - power point-beton
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BL01-Prvky betonových konstrukcí K01-Kart předmětu BL01
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BL01-Prvky betonových konstrukcí M01-Prvky betonových konstrukcí
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BL01-Prvky betonových konstrukcí M02-Dimenzování betonových prvků
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BL01-Prvky betonových konstrukcí M03-Navrhování betonových prvků
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BL01-Prvky betonových konstrukcí M05-Navrhování jednoduchých prvků
- BJ04 - Technologie betonu I - BJ04-Technologie betonu I K01-Karta předmětu BJ04
- BJ04 - Technologie betonu I - BJ04-Technologie betonu I M01-Technologie betonu I
- BW01 - Technologie staveb I - BW01-Technologie staveb IM04-Technologie provádění betonových a železobetonových konstrukcí
- BL04 - Vodohospodářské betonové konstrukce - BL04-Vodohospodářské betonové konstrukce K01-Karta předmětu BL04
- BL04 - Vodohospodářské betonové konstrukce - BL04-Vodohospodářské betonové konstrukce M01-Žlaby a kolektory
- BL04 - Vodohospodářské betonové konstrukce - BL04-Vodohospodářské betonové konstrukce M02-Nádrže a potrubí
- BL09 - Betonové konstrukce II - vypracované otázky betonové konstrukce II
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton cvičení
- CL01 - Předpjatý beton - Jaroslav Navrátil - Předpjaté betonové konstrukce - část 1
- CL01 - Předpjatý beton - Jaroslav Navrátil - Předpjaté betonové konstrukce - část 2
- CL02 - Betonové mosty II (KON) - PROJEKT - 2017 - Betonové mosty II
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Prvky betonových konstrukcí
- Bl001 - Prvky betonových konstrukcí - Betonové prvky - vypracované otázky
- Bl001 - Prvky betonových konstrukcí - Betonové prvky - vypracované otázky
- BL005 - Betonové konstrukce I - Betony 1 - vypracované otázky.
- BL009 - Betonové konstrukce 2 - Betony 2_vypracovní na zkoušku_Zlámal
Copyright 2024 unium.cz