- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
vysokohodnotný beton a SCC
BJ15 - Technologie betonu II
Hodnocení materiálu:
Vyučující: doc. Ing. Rudolf Hela CSc.
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálolika jemn˘ch kompo-
nent ãástic ukazuje obrázek 1.
Superplastifikátor, s v˘hodou polykar-
boxylátového typu (polykarboxyléter),
musí b˘t kompatibilní s pouÏit˘m cemen-
tem i s dal‰ími sloÏkami ãi pfiísadami. Pfii-
dává se obvykle v mnoÏství 0,5 aÏ 3 % na
hmotnost pojiva spolu se zámûsovou vo-
dou, nûkdy s v˘hodou nadvakrát. Tato no-
vá generace superplastifikátorÛ umoÏÀuje
sníÏit vodní souãinitel aÏ pod 0,2 pfii obsa-
hu such˘ch jemn˘ch komponent do 600
aÏ 800 kg/m
3
. V na‰em pfiípadû bylo po-
uÏito Glenium firmy SKW-MBT, Curych.
Velmi nízk˘ vodní souãinitel je nûkdy ne-
v˘hodn˘, pokud pozdûji není k dispozici
dostateãné mnoÏství vody potfiebné k hy-
drataci pojiva (cementu), coÏ mÛÏe b˘t
pfiíãinou objemové nestálosti kompozitu.
S cílem dosáhnout nûkter˘ch dal‰ích po-
Ïadovan˘ch vlastností ãerstvé smûsi ãi
ztvrdlého betonu se pfiidávají rÛzné dal‰í
chemické modifikující pfiísady (pro-
vzdu‰Àovací, odpûÀovací, mrazuvzdorné,
retardéry ãi urychlovaãe tuhnutí aj., [7]),
které jsou na trhu pod nejrÛznûj‰ími ná-
zvy. Do HPC a SCC betonÛ a zvlá‰tû do
malt se doporuãuje pfiídavek malého
mnoÏství nûkter˘ch derivátÛ polysachari-
dÛ (napfi. hydroxypropylmethyl celulóza,
hpmc), regulujících reologické vlastnosti
smûsi (zpracovatelnost) a kinetiku hydra-
tace.
Kamenivo pro HPC je nutno pouÏít
o vysoké pevnosti, coÏ je napfi. ãediã, Ïula
nebo podstatnû draωí taven˘ bauxit.
Kamenivo by mûlo mít vhodn˘ tvarov˘ in-
dex, nejlépe blízk˘ 1. Novûj‰í práce dopo-
ruãují pfiidávat kamenivo jemnûj‰ích frakcí
neÏ bylo doposud obvyklé, napfi. u SCC
frakce max. do 8 mm. V této práci byl
pouÏit drcen˘ ãediã frakcí 0–2 a 5–8 mm
(Libochovany), taven˘ bauxit stejn˘ch
frakcí (âína), tûÏen˘ písek z lokalit Os-
troÏská Nová Ves a Hulín 0–2 mm.
Mikrokamenivo mÛÏe b˘t více ãi ménû
reaktivní, nûkdy pÛsobí pfieváÏnû jako filér
vyplÀující prostor mezi aÏ o dva fiády
hrub‰ími zrny pojiva, tak aby zÛstalo co
nejménû volného prostoru. Optimální po-
mûr jednotliv˘ch frakcí kameniva a zejmé-
na mikrokameniva se zjistí snadno váÏe-
ním zvibrované smûsi v‰ech such˘ch
komponent, tak aby mûla co nejvût‰í
hmotnost. Z rÛzn˘ch druhÛ mikrokameni-
va byly vedle jiÏ bûÏn˘ch úletÛ laborator-
nû zkou‰eny mikromlet˘ vápenec a kfie-
men, ãediãov˘ a granodioritov˘ prach, kar-
bid kfiemíku nebo korund (brusiva)
a jemn˘ elektrárensk˘ popílek z filtrÛ.
S ohledem na cenové relace byly dále
pouÏívány mikromlet˘ vápenec a kfiemen.
Je nutno poznamenat, Ïe souãasné
smûry v˘voje smûfiují k pfiípravû nano-
kompozitÛ na rÛzné bázi, coÏ je pfiibliÏuje
k pfiírodním materiálÛm vynikajících fyzi-
kálnû-mechanick˘ch vlastností. Velmi
nadûjné budou nanokompozity s mikro-
vlákny.
Vláknitá v˘ztuÏ je zcela bûÏná u bio-
genních materiálÛ a je pfiíãinou jejich vyni-
kajících vlastností, zejména pevností
vtahu za ohybu i v tlaku. Byla zkou‰ena
minerální i organická vlákna rÛzn˘ch roz-
mûrÛ, nejãastûji jako rozpt˘lená mikro-
vláknová v˘ztuÏ. Z materiálÛ organick˘ch
Obr. 1 Distribuce ãástic mikromletého
vápence a kfiemene, mûfieno Fritsch
Particle Sizer ‘analysette 22’
Fig. 1 Distribution particles of micronized
limestone and quartz measured
Fritsch Particle Sizer ‘analysette 22’
B ETON • TECHNOLOGIE • KONSTRUKCE • SANACE 6/2003 11
M ATERIÁLY A TECHNOLOGIE
MATERIALS AND TECHNOLOGIES
0
20
40
60
80
100
0,0 0,2 0,8 1,7 2,2 2,8 3,8 5 8 12 100
dQ3(x)Q3 (x)
Velikost ãástic [mm]
Distribuce ãástic mikromletého vápence
d
50
= 3,60 µm
Velikost ãástic [mm]
Distribuce ãástic mikromletého kfiemene
d
50
= 17,83 µm
0
20
40
60
80
100
0,0 0,3 1,5 2,2 3 4,2 20 60 90 250
dQ3(x)Q3(x)
Tab. 1 SloÏení smûsi HPC – C 90/105
Tab. 1 Mixture proportion of HPC –
C 90/105
SloÏení smûsi
[%] Hmotnost
(hmot.) [kg/m
3
]
Portlandsk˘ cement 52,5R 13 aÏ 15 330 aÏ 400
Granulovaná vysokopecní mletá
struska 370 m
2
kg
–1
(Blaine), 8 aÏ 10 200 aÏ 250
d
50
= 11,8 µm
Mikrosilika < 1 µm1 aÏ 2 25 aÏ 50
Mikromlet˘ vápenec d
50
= 3,6 µm 1,2 aÏ 4 30 aÏ 100
Superplastifikátor Glenium 0,16 aÏ 0,56 4 aÏ 14
Drcen˘ ãediã Libochovany
Frakce 0–2, 5–8 mm
60 aÏ 72 1500 aÏ 1800
Voda 6 aÏ 7,2 150 aÏ 180
Tab. 2 PrÛmûr rozlití betonu podle âSN
EN 206-1
Tab. 2 Slump flow of concrete
StupeÀ Slump flow
[mm]
F1 ≤ 340
F2 350 aÏ 410
F3 420 aÏ 480
F4 490 aÏ 550
F5 560 aÏ 620
F6 ≥ 63 0
vláken zasluhuje zvlá‰tní pozornost Ku-
ralon (polyvinylalkohol), reagující s mine-
rálním pojivem kovalentní vazbou za tvor-
by anorganicko-organick˘ch kopolymerÛ.
Zminerálních vláken se pfii pfiípravû vyso-
kopevnostních betonÛ osvûdãila zejména
ocelová mikrovlákna 0,14 x 6 mm. Stále
roz‰ífienûj‰í uhlíková mikrovlákna jsou po-
uÏívána v kompozitech na nejrÛznûj‰í bá-
zi, pro bûÏné PC betony jsou v‰ak proza-
tím ekonomicky nev˘hodná. Zásadní roli
hraje adheze vláken k cementové matrici.
Míchání a hutnûní – vedle dnes nej-
pouÏívanûj‰ích horizontálních míchaãek
s nucen˘m obûhem se zaãínají uplatÀo-
vat rÛzné aktivaãní míchaãky, ãasto je v˘-
hodné pouÏít dvojího míchání: Nejprve se
v men‰í míchaãce pfiipraví maltovinová
smûs (pasta) event. spolu s ãástí mikro-
kameniva, která se následnû vlije do vût‰í
míchaãky obsahující zb˘vající mírnû ovlh-
ãené kamenivo. Tento postup umoÏní
sníÏit vodní souãinitel a zlep‰í homogeni-
tu betonu. Velmi perspektivní je tzv. vyso-
kosmykové míchání (high-shear mixing),
které v˘raznû sníÏí obsah pórÛ a umoÏ-
Àuje tak pfiípravu kompozitÛ o mimofiád-
n˘ch pevnostech. Stále ‰ir‰ího uplatnûní
nacházejí samozhutnitelné betony, SCC,
které nevyÏadují hutnûní, které by zpÛso-
bilo odmí‰ení sloÏek. Bezhluãn˘ zpÛsob
pfiípravy SCC mimo jiné v˘hody umoÏÀu-
je noãní betonáÏe v obytn˘ch mûstsk˘ch
ãtvrtích.
E XPERIMENTÁLNÍ âÁST
Na základû vlastností, dostupnosti a ceny
surovin bylo po fiadû pfiedbûÏn˘ch sérií
experimentÛ optimalizováno sloÏení HPC
a následnû i SCC betonÛ, tak aby byly do-
saÏeny event. pfiekroãeny parametry tûch-
to typÛ betonÛ presentované v zahraniã-
ních ãi domácích publikacích pro ãerstvé
smûsi i ztvrdlé kompozity, a to i bez pou-
Ïití tradiãní armatury ãi v˘ztuÏe rozpt˘len˘-
mi vlákny.
V LASTNOSTI âERSTVÉ SMùSI
Konzistence ãerstvého betonu byla mû-
fiena nenormovou metodou rozlivu obrá-
ceného kuÏele 100 x 200 x 300 mm na
hladké plo‰e, která je ve v˘sledcích po-
dobná metodû rozlivu kuÏele na stfiása-
cím stolku podle âSN EN 12350-5 a je
snadno proveditelná i v provozu pfied
vlastní betonáÏí. U hust‰ích ãerstv˘ch be-
tonÛ se pouÏívá metody sednutí kuÏele
podle âSN EN 12350-2, u velmi fiídk˘ch
SCC je v˘hodná metoda mûfiení doby
prÛtoku betonu nálevkou pfiedepsan˘ch
rozmûrÛ (obr. 2) event. nûkteré dal‰í do-
sud nenormované metody [8]. BûÏné
pouÏití superplastifikátorÛ, retardérÛ ãi
urychlovaãÛ v rÛzn˘ch mnoÏstvích ãiní
mûfiení konzistence nezbytn˘m, pokud
moÏno bezprostfiednû pfied ukládáním
betonu. Vût‰ina superplastifikátorÛ vyka-
zuje jist˘ retardaãní efekt.
V LASTNOSTI ZTVRDLÉHO HPC
Pevnosti v tlaku a v tahu za ohybu byly
stanovovány u pfiedbûÏn˘ch pokusÛ na
trámeãcích 40 x 40 x 160 mm, dále na
hranolech 100 x 100 x 400 mm a na
krychlích o hranû 100 resp. 150 mm. Pro
stanovení lomové houÏevnatosti a mo-
dulu pruÏnosti bylo pouÏito trámeãkÛ 65
x 65 x 360 mm, které byly pfied zkou‰ka-
mi nafiíznuty diamantovou pilou do jedné
tfietiny v˘‰ky. Betony zrály v podmínkách
vlhkého uloÏení (t = 20 °C pfii relativní
vlhkosti 98 aÏ 100 %).
Smr‰Èování a dotvarování
Hodnoty smr‰tûní se u HPC nûkdy oãe-
kávají vy‰‰í neÏ u bûÏn˘ch betonÛ, nic-
ménû vzhledem ke sloÏení daného HPC
mûly mûfiené objemové zmûny pfiibliÏnû
stejn˘ prÛbûh jako bûÏn˘ beton s vy‰‰ím
obsahem cementu. Souãasnû mûfiené
zmûny hmotnosti (pfii vlhkém uloÏení
trámcÛ 100 x 100 x 400 mm) jsou na
obr. 3.
Trvanlivost HPC. Vzhledem k hutné mi-
krostuktufie a velmi malému obsahu pórÛ
vykazují HPC velmi dobrou vodonepro-
pustnost, odolnost vÛãi chemické korozi
ãi pÛsobení mikroorganizmÛ, které v pó-
rovit˘ch betonech mají velmi dobré pod-
mínky k rozmnoÏování. Oprávnûné poÏa-
12 B ETON • TECHNOLOGIE • KONSTRUKCE • SANACE 6/2003
M ATERIÁLY A TECHNOLOGIE
MATERIALS AND TECHNOLOGIES
Tab. 3 Vlastnosti HPC smûsi pfiipravené
v laboratofiích Chemické a Stavební
fakulty VUT v Brnû
Tab. 3 Properties of HPC produced at
Chemical and Civil Engineering
faculty laboratories, TU Brno
Obr. 3 Smr‰tûní a hmotnostní úbytek HPC
Fig. 3 Shrinkage and loss of weight of HPC,
specimens 100 x 100 x 400 mm,
moist curing
Obr. 4 âasov˘ v˘voj pevnosti v tlaku
bûÏného betonu, HPC a RPC smûsí
Fig. 4 Time dependant compression
strength of ordinary concrete
C25/30, HPC and RPC
Poãet dní Pevnost v tlaku [MPa] – krychle 150 x 150 x 150 mm
1 38,4 38,2 38,1 ∅ 38,6
7 76,1 77,3 77,2 ∅ 76,7
28 103,5 101,8 102,2 ∅ 102,5
90 115,8 115,0 116,8 ∅ 115,9
Modul pruÏnosti 51,4 GPa
Lomová houÏevnatost 1,5 MPa /m
1/2
Pevnost v tahu 100*100*400 mm 9,3 MPa
Objemová hmotnost 2496 kg/m
3
Hranolová pevnost po 28 dnech 112,8 MPa
Hmotnostní úbytek v %
âas [den]
151050
0,0
0,2
0,4
0,6
0,8
1,0
1,2
20 25 30
Deformace v mm/m
Pevnost v tlaku [MPa]
âas [den]
Normal
concrete
HPC
RPC
402006080100
0
50
100
150
200
250
Obr. 2 Stanovení konzistence metodou
rozlití kuÏele Slump flow a metoda
Funnel test
Fig. 2 Slump flow and metoda Funnel test
davky dlouhodobé stálosti betonÛ jsou
základem omezování pl˘tvání materiálem
ve stavebnictví.
K ONSTRUKCE Z HPC, SCC
A RPC
Rozmanité ãetné aplikace uveden˘ch
druhÛ betonÛ svûdãí o jejich mimofiád-
n˘ch vlastnostech a uÏiteãnosti, publiko-
van˘ch prací o jejich dal‰ím v˘voji a vyu-
Ïití rychle pfiib˘vá. Pfiehled sloÏení a apli-
kací vysokohodnotn˘ch HPC betonÛ je
podán v knize P.-C. Aitcina [1]. Jednou
z prvních vût‰ích konstrukcí z RPC o pev-
nostech pfies 200 MPa je lávka pro pû‰í
v Sherbrooke [6]. Laboratornû jsou pfiipra-
vovány kompozity s vlákny o pevnostech
400 MPa [3] aÏ 800 MPa [5]. Nejsou jiÏ
tedy utopií betony o pevnostech
1000 MPa, které budou v nûkter˘ch ohle-
dech konkurovat ocelím.
SamozhutÀující betony jsou nejv˘hod-
nûj‰ím materiálem pfii v˘robû prvkÛ
a konstrukcí obsahujících hustou v˘ztuÏ
a byly u nás velkoobjemovû pouÏity napfi.
pfii v˘stavbû mostu na Zlíchovû [9].
H YBRIDNÍ OCELOBETONOVÉ
K ONSTRUKCE
VUSA byly provedeny rÛzné konstrukce
(Florida Parking Garage, Chareton Bridge,
Lazarus Department Store v Pittsburgu).
Ocelové trubky s betonovou v˘plní jsou
velmi progresivním materiálem, jehoÏ
vlastnosti z rÛzn˘ch hledisek jsou stále
pfiedmûtem v˘zkumu [10]. Zde je tfieba
vzít v úvahu specifikum, Ïe tvrdnoucí be-
ton v trubkách nemÛÏe uvolÀovat nekon-
stituãní vodu ani naopak pfiijímat vzdu‰-
nou vlhkost ãi oxid uhliãit˘. Nutno v‰ak
uvaÏovat moÏnost posunu materiálu
v trubce [11].
D ISKUZE A V¯SLEDKY
Hlavním cílem zkou‰ek bylo pokusit se
o v˘robu HPC a SCC smûsí v âR s vyuÏi-
tím domácích surovin. DosaÏené v˘sledky
v laboratofiích fakulty chemické a stavební
VUT jsou srovnatelné s parametry zkou-
‰ek v zahraniãí, zvlá‰tû pak v pevnostních
charakteristikách. Zpracovatelnost ãer-
stv˘ch HPC byla v˘borná, konzistence
mûfiená podle rozlivu obráceného kuÏele
(slump flow) byla v parametru F5. Z eko-
nomického hlediska je pouÏití HPC v ãet-
n˘ch pfiípadech levnûj‰í pfii souãtu ve‰ke-
r˘ch nákladÛ oproti doposud pouÏívan˘m
betonÛm, Ïivotnost HPC betonÛ se oãe-
kává aÏ dvojnásobná. Z ekologického hle-
diska je samozfiejmû v˘hodnûj‰í HPC, jeli-
koÏ spotfieba cementu klesne na polovinu
a ‰etfií se kvalitní kamenivo.
Na VUT v Brnû byl realizován experi-
mentální v˘zkumn˘ program [10] s pou-
Ïitím HPC o pevnostech pfies 110 MPa
pro v˘plÀ ocelov˘ch trubek a profilÛ HEA.
Pro srovnání byla zkou‰ena tûlesa bez
betonu, s normálním betonem a HPC be-
tonem, a to kompozitní tûlesa HE 140A
a kompozitní dílce TR ∅ 152 x 4,5 vÏdy
o délce 3000 mm z oceli 11373 doplnû-
né o spfiahovací trny a v˘ztuÏ 10505
(obr. 6 a 7).
Z ÁVùR
Úsilí o zavádûní dlouhodobû stálej‰ích
betonÛ vede k optimalizaci vysokohod-
notn˘ch a samozhutÀujících betonÛ
(HPC, SCC), omezuje pl˘tvání a je v˘hod-
né z ekologického i ekonomického hle-
diska. Mezi hlavní sloÏky patfií vedle port-
landského cementu téÏ jemnû mletá vy-
sokopecní struska, kfiemiãité úlety, mikro-
kamenivo a superplastifikátor, zaji‰Èující
nízkou porozitu ztvrdlého cementového
B ETON • TECHNOLOGIE • KONSTRUKCE • SANACE 6/2003 13
M ATERIÁLY A TECHNOLOGIE
MATERIALS AND TECHNOLOGIES
Obr. 5 Srovnání kompozitních vzorkÛ TR
∅ 152 x 4,5 na vzpûr [10]
Fig. 5 Comparison of composite
specimens TR ∅ 152 x 4,5 with
different types of concrete under
compression [10]
Obr. 6 Srovnání kompozitních vzorkÛ
HE 140A na vzpûr [10]
Fig. 6 Comparison of composite
specimens HE 140A under
compression [10]
Obr. 8 PouÏité vzorky TR ∅ 152 x 4,5 and
HE 140A, l = 3 m
Fig. 8 Applied specimens TR ∅ 152 x 4,5
and HE 140A, l = 3 m
Dokonãení ãlánku na stranû 16
Obr. 7 Vzorek TR ∅ 152 x 4,5, l = 3 m, pfii
zkou‰ce na vzpûr
Fig. 7 Specimen TR ∅ 152 x 4,5, l = 3 m
test in compress
1600
1400
1200
1000
800
600
400
200
0
f [mm]
15
C 90/10
TR
152x4,5
C 90/105
TR
152x4,5
C 25/30
TR
152x4,5
C 25/3
5-5
bez betonu
35
F [kN]
1800
1600
1400
1200
1000
800
600
400
200
0
f [mm]
15 25
C 90/10
C 25/3
5-5
bez betonu
35
F [kN]
HE 140A
C 90/10
HE 140A
C 25/30
HE 140A
T EODOR B ENE·
Syntetická v˘ztuÏná vlákna do betonu.
V˘sledky projektu ovûfiujícího parametry
vláknobetonu s vlákny BeneSteel. Dopo-
ruãení pro návrh podlahové desky na
zemním podloÏí.
Synthetic fibre reinforcement for concre-
te. BeneSteel fibre reinforced concrete
parameters validation project results.
Recommendation for floor slabs on
grade.
Hlavní pfiedností vláknobetonu oproti
prostému betonu je jeho schopnost za-
bránit nepfiípustnému kfiehkému lomu
prvku a zajistit jeho reziduální únosnost
v pfiípadû pfietíÏení. ProtoÏe vláknobetony
jiÏ jsou nejãastûj‰ím materiálem pro zho-
tovení prÛmyslov˘ch podlah, není potfie-
ba dále vyzdvihovat jejich nesporné tech-
nologické pfiednosti.
Pro vláknobetony pouÏívané pro prÛ-
myslové podlahy platí doporuãení mini-
málního objemového procenta vyztuÏení
(0,25 %), maximální pfiípustné vzdále-
nosti mezi vlákny s= 0,45 l a urãité úrov-
nû reziduální pevnosti vláknobetonu po
vzniku trhlin. V ãeském stavebnictví je za-
tím dominantní pouÏívání ocelov˘ch vlá-
ken. Nûkterá z nich v˘‰e doporuãená kri-
téria splÀují pfii dávce 20 kg/m
3
, jiné typy,
napfi. ve tvaru krátk˘ch pomaãkan˘ch pás-
kÛ, v této dávce poskytují velmi nízkou re-
ziduální pevnost vláknobetonu.
V posledních letech se v zahraniãí, zvlá‰-
tû v USA, ‰iroce uplatÀují nové typy syn-
tetick˘ch v˘ztuÏn˘ch vláken. Bûhem uply-
nulého roku byla u nás realizována fiada
prÛmyslov˘ch podlah z vláknobetonu se
syntetick˘mi vlákny patfiícími do této nové
skupiny vláken.
SYNTETICKÁ V¯ZTUÎNÁ VLÁKNA
DO BETONU
Polyolefinová vlákna BeneSteel jsou vlák-
na se zadan˘mi parametry, speciálnû vy-
vinutá pro pouÏívání v betonu. Vlákno je
tvarováno tak, aby co nejlépe vyhovovalo
poÏadavkÛm na snadné vmíchání, obale-
ní se cementov˘m tmelem a zakotvení ve
zralém betonu. Je podélnû i pfiíãnû profi-
lováno, spirálovitû zakrouceno a ukonãení
fiezem umoÏÀuje roz‰tûpení konce pro
lep‰í zakotvení.
Vlákna BeneSteel byla bûhem v˘voje
ovûfiována z hlediska jejich technologiã-
nosti pfii v˘robû a ukládání vláknobetonu
azhlediska jejich úãinnosti ve vláknobe-
tonu.
Rychlost a rovnomûrnost vmíchávání
vláken pfiím˘m vsypáváním byla ovûfiena
v rÛzn˘ch typech míchaãek ve v˘robnách
betonu s velmi dobr˘mi v˘sledky. ProtoÏe
v‰ak bûÏná praxe preferuje vsypávání vlá-
ken do domíchávaãe pfied jeho zalitím
betonovou smûsí, byl ovûfien i tento zpÛ-
sob. Vmíchávání probíhalo bezproblémo-
vû a prakticky u v‰ech realizací prÛmyslo-
v˘ch podlah, které následovaly byl tento
zpÛsob pouÏit. Realizace prÛmyslov˘ch
podlah potvrdily bezproblémové ukládání
smûsi, velmi snadné ãerpání i na velké
vzdálenosti a hutnûní vibraãními latûmi.
Na povrchu ovûfiovacích podlah byly po-
uÏity v‰echny obvyklé metody – hlazení
rotaãními hladiãkami, povrchové vsypy
i pryskyfiiãné stûrky s velmi dobr˘mi v˘-
sledky.
O Vù¤ENÍ ÚâINNOSTI VLÁKEN
B ENES TEEL
V únoru 2003 byl ukonãen projekt, jehoÏ
cílem bylo ovûfiit parametry vláknobetonu
s BeneSteel a vhodnost jeho pouÏití do
prÛmyslov˘ch podlah.
14 B ETON • TECHNOLOGIE • KONSTRUKCE • SANACE 6/2003
M ATERIÁLY A TECHNOLOGIE
MATERIALS AND TECHNOLOGIES
P RÒMYSLOVÉ PODLAHY Z BETONU VYZTUÎENÉHO
S YNTETICK¯MI VLÁKNY
INDUSTRIAL FLOORS MADE OF SYNTHETIC FIBRE
REINFORCED CONCRETE
Tab. 1 Technické parametry vláken
BeneSteel 80/55
Tab. 1 BeneSteel 80/55 technical data
Obr. 1 V˘ztuÏná vlákna BeneSteel 80/55
Fig. 1 Fibre reinforcement BeneSteel
80/55
Obr. 2 Lití a vibrování vláknobetonu na
plochy pro otáãení kamionÛ
Fig. 2 Pouring and vibrating of fibre
reinforced concrete truck parking
area
Pevnost v tahu minimálnû 660 MPa
Objemová hmotnost 0,92 g/cm
3
Odolnost proti alkáliím Vynikající
Délka 55 mm
Ekvivalentní prÛmûr d 0,68 mm
Poãet kusÛ v 1 kg 54 000 ks
·tíhlostní pomûr l/d 80
Zku‰ební tûlesa byla vyrobena v akredi-
tované zku‰ební laboratofii Betotech,
s. r. o., v Ostravû. Pro zkou‰ky byla zvole-
na betonová smûs vyrobená podle bûÏné
receptury B25 S3 dodávaná pro prÛmys-
lové podlahy. Vlákna byla do smûsi pfiidá-
vána ve tfiech úrovních dávkování a to 2,3
kg/m
3
(0,25 % obj.), 4,6 kg/m
3
(0,5 %
obj.) a 6,9 kg/m
3
(0,75 % obj.). Recep-
tura úmyslnû nebyla pro zvy‰ující se dáv-
ku vláken upravována. Nejniωí dávka vlá-
ken 2,3 kg/m
3
vyhovuje v˘‰e uveden˘m
poÏadavkÛm na vláknitou v˘ztuÏ pro prÛ-
myslové podlahy.
Smûsi byly vyrobeny v provozní míchaã-
ce o objemu 1,5 m
3
a po jejich pfiepravû
do laboratofie byly stanoveny hodnoty
zpracovatelnosti sednutím kuÏele (Ab-
rams), obsahu technologického vzduchu
a rovnomûrnosti vyztuÏení vlákny vym˘-
vací zkou‰kou. Ze smûsi byly vyrobeny tfii
kusy zku‰ebních krychlí o hranû 150 mm
z kaÏdé receptury s vlákny a kontrolní
zámûsi bez vláken. Dále byly vyrobeny
trámce o rozmûru 150 x 150 x 700 mm,
po ‰esti kusech ze smûsí s vlákny a tfiech
kusech z kontrolní zámûsi bez vláken.
Pevnostní zkou‰ky vláknobetonu
Zkou‰ky pevnosti v tlaku na krychlích byly
provedeny ve zku‰ební laboratofii Beto-
tech, s. r. o., v Ostravû. Potvrdily, Ïe pro
dávku vláken BeneSteel 2,3 kg/m
3
do-
chází ke zv˘‰ení pevnosti v tlaku o cca
10 %. Zv˘‰ení pevnosti v tlaku bylo
vmen‰í mífie zachováno i u dávkování
4,6 kg/m
3
. Pfii nejvy‰‰í ovûfiované dávce
6,9 kg/m
3
do‰lo k poklesu pevnosti v tla-
ku, coÏ potvrdilo pfiedpoklad, Ïe pfii této
úrovni dávkování je nutná úprava receptu-
ry smûsi, pfiedev‰ím v granulometrii plniva
a mnoÏství a typu plastifikátoru.
Hlavní pfiínos vláken BeneSteel byl oãe-
káván ve zmûnû charakteru chování zku-
‰ebního trámce po vzniku ohybové trhli-
ny. Zkou‰ky v tahu za ohybu trámcÛ ãtyfi-
bodov˘m zatûÏováním za reÏimu kon-
stantního nárÛstu prÛhybu trámcÛ byly
provedeny v akreditované zku‰ební labo-
ratofii Fakulty stavební âVUT v Praze. Sou-
bor po ‰esti kusech trámcÛ vláknobetonu
velkého rozmûru a získané v˘sledky zkou-
‰ek proveden˘ch s velkou erudicí pfied-
stavují v˘znamn˘ pfiíspûvek k prohloubení
znalosti o vláknobetonu u nás.
V˘sledky mûfiení jsou podrobnûji uvede-
ny v [1]. Prokazují, Ïe vlákna BeneSteel
zaji‰Èují schopnost vláknobetonu pfiená‰et
reziduální napûtí zvy‰ující se se stoupající
dávkou vláken. Charakter pracovních dia-
gramÛ vláknobetonu s BeneSteel potvr-
zuje, Ïe po pfiekonání napûtí na mezi pev-
nosti v tahu za ohybu dochází k aktivaci
vláken a prÛfiez je schopen pfiená‰et
znaãné reziduální napûtí. Porovnání hod-
not ekvivalentní pevnosti pfii limitním prÛ-
hybu 1/150 rozpûtí trámce ukazuje, Ïe
vláknobeton s dávkou 2,3 kg/m
3
vláken
BeneSteel dosahuje hodnoty uvedené
pro ocelové drátky
Vloženo: 18.12.2009, vložil: Šárka Nová
Velikost: 2,62 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BJ15 - Technologie betonu II
Reference vyučujících předmětu BJ15 - Technologie betonu II
Reference vyučujícího doc. Ing. Rudolf Hela CSc.
Podobné materiály
- 0 - Databáze - beton
- 0 - Databáze - beton
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton 10001
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton 06-01-17_a
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton 06-01-17_b
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton 06-02-01b
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton 29-5-2006
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton cirtek_06-02-01a
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton otázky
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton příklad nafocený
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton příklad
- BC01 - Stavební chemie - Protokol č. 6 - Cementy, hydraulické vápno, beton
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BEK-navrhovani betonovych konstrukci
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BEK-navrhování betonových konstrukcí
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BEK-návrh betonových směsí
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BEK-technologie betonu
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Betonářské oceli vyráběné v ČR
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Pevnosti třídy betonu
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Povrchová úprava betonářské oceli
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Pracovní diagramy beton,ocel
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Pracovní diagramy beton
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Vlastnosti betonu a oceli
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Výkres- beton d1
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Výkres-beton d2
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Výkres-beton t1 - řez
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Výkres-beton t1
- BI01 - Stavební látky - Prednaska beton
- BL05 - Betonové konstrukce I - CS1-Betonové konstrukce prutové
- BL05 - Betonové konstrukce I - CS3-Betonové konstrukce plošné I
- BL05 - Betonové konstrukce I - CS4-Betonové konstrukce plošné II
- BJ15 - Technologie betonu II - princip betonu a cementu
- BJ03 - Technologie betonu - laboratoře - zkoušení čerstvého betonu
- BJ04 - Technologie betonu I - výpočet složení betonu (OPCT)
- BI01 - Stavební látky - Beton
- BL09 - Betonové konstrukce II - Beton-tabulky
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Posouzení betonových konstrukcí - pomůcka
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Navrhování betonových konstrukcí 1 - sbírka příkladů
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - beton
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - beton 13.4
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - beton 16.3
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - beton 20.4
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - beton 23.3
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - beton 27.4
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - beton 30.3
- BF06 - Podzemní stavby - Obezdívka ze stříkaného betonu
- BL12 - Betonové mosty I - beton - výkresy
- BL05 - Betonové konstrukce I - Terzijsky - Beton I - 1.6.2011
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - E - Výpočet statických modulů pružnosti pro Beton
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS1-Betonové konstrukce prutové
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS2-Základové konstrukce
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS3-Betonové konstrukce plošné I
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS4-Betonové konstrukce plošné II
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I K01-Karta předmětu BL05
- CL01 - Předpjatý beton - Přednášky-předpjatý beton
- BI01 - Stavební látky - M03-Beton
- BI01 - Stavební látky - BI01-Stavební látky M03-Beton
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - BI02-Zkušebnictví a technologie M01-Technologie betonu a stavební keramika
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS1-Betonové konstrukce prutové
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS2-Základové konstrukce
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS3-Betonové konstrukce plošné I
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I CS4-Betonové konstrukce plošné II
- BL05 - Betonové konstrukce I - BL05-Betonové konstrukce I K01-Karta předmětu BL05
- CL61 - Předpjaté stavební konstrukce - beton tabulka
- 0O4 - Kovové konstrukce III - ocelobeton
- BL11 - Předpjatý beton - power point-beton
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BL01-Prvky betonových konstrukcí K01-Kart předmětu BL01
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BL01-Prvky betonových konstrukcí M01-Prvky betonových konstrukcí
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BL01-Prvky betonových konstrukcí M02-Dimenzování betonových prvků
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BL01-Prvky betonových konstrukcí M03-Navrhování betonových prvků
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - BL01-Prvky betonových konstrukcí M05-Navrhování jednoduchých prvků
- BJ04 - Technologie betonu I - BJ04-Technologie betonu I K01-Karta předmětu BJ04
- BJ04 - Technologie betonu I - BJ04-Technologie betonu I M01-Technologie betonu I
- BW01 - Technologie staveb I - BW01-Technologie staveb IM04-Technologie provádění betonových a železobetonových konstrukcí
- BL04 - Vodohospodářské betonové konstrukce - BL04-Vodohospodářské betonové konstrukce K01-Karta předmětu BL04
- BL04 - Vodohospodářské betonové konstrukce - BL04-Vodohospodářské betonové konstrukce M01-Žlaby a kolektory
- BL04 - Vodohospodářské betonové konstrukce - BL04-Vodohospodářské betonové konstrukce M02-Nádrže a potrubí
- BL09 - Betonové konstrukce II - vypracované otázky betonové konstrukce II
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Beton cvičení
- CL01 - Předpjatý beton - Jaroslav Navrátil - Předpjaté betonové konstrukce - část 1
- CL01 - Předpjatý beton - Jaroslav Navrátil - Předpjaté betonové konstrukce - část 2
- CL02 - Betonové mosty II (KON) - PROJEKT - 2017 - Betonové mosty II
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Prvky betonových konstrukcí
- Bl001 - Prvky betonových konstrukcí - Betonové prvky - vypracované otázky
- Bl001 - Prvky betonových konstrukcí - Betonové prvky - vypracované otázky
- BL005 - Betonové konstrukce I - Betony 1 - vypracované otázky.
- BL009 - Betonové konstrukce 2 - Betony 2_vypracovní na zkoušku_Zlámal
Copyright 2024 unium.cz