- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
test 3/3
BI01 - Stavební látky
Hodnocení materiálu:
Vyučující: Ing. Petr Daněk Ph.D.
Popisek: za ty texťáky neručím
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál1) STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ-Stavební látky- jsou základní součástí všech stavebních konstrukcí a ve většině případů rozhodují o vlastnostech,
použitelnosti, kvalitě konstrukce i celé stavby Stavební materiál- jsou považovány téměř výlučně pevné látky, v nichž jsou jednotlivé částice a součásti
více či méně pravidelně uspořádány a zaujímají vůči sobě stejné rovnovážné polohy Podle struktury: látky prosté ,látky složené, Podle způsobu
uspořádání struktury: izotropní- struktura je všech směrech stejná ;anizotropní- kdy je struktura ve všech odlišná a látka vykazuje v různých směrech
rozdílné ;homogenní- jinak říkáme stejnorodé; heterogenní- nestejnorodé, nehomogenní(beton, keramika.;
2)KRYSTALICKÉ LÁTKY v tuhém stavu tvoří systematické útvary ohraničené pravidelnými plochami, které nazýváme krystaly; (mřížky: (Iontová- se
vyskytuje u látek vytvořených z iontů- kationtů a aniontů, především u sloučenin kovů s nekovy např. NaCl, CaO, CaCl2.. (Atomová- z atomů spojených
mezi sebou kovalentní vazbami- ta vzniká společným sdílením elektronů různými atomy např. u sloučenin kovů a uhlíkem(karbidy), křemíku či
dusíku(nitridy), látky mají vysoký bod tání, vysokou tvrdost a chemickou odolnost (Molekulová- z molekul, které jsou mezi sebou vázány poměrně
slabými silami van der Walsovými, látky mají malou pevnost, jsou měkké, plastické a mají nízký bod tání, typickým příkladem jsou látky
makromolekulární(plasty) ( Kovová- atomy jsou poutány kovovou vazbou, mřížka je tvořena kationty vzájemně vázanými a společně sdílenými a přitom
do značné míry pohyblivými valenčními elektrony, právě toto dodává kovům jejich charakteristické vlastnosti- velkou elektrickou a tepelnou vodivost,
kujnost a tažnost, kovový lesk 3)KOLOIDNÍ LÁTKY A SMĚSIdispersní soustava je systém skládající se nejméně ze dvou druhů hmoty, z nichž jeden
druh je rozptýlen v druhém ve formě více nebo méně drobných částic např. cementový tmel a jíly pro krystalické koloidy Velikost částic: hrubě dispersní
látky- 1- 10-3 mm Koloidně dispersní- 10-4- 10-6 mm 4)VÝZTUŽNÉ LÁTKY Výstužné látky- jsou vlastně pevné směsi, v nichž jedna součást(obvykle
pevnější a houževnatější), tvoří nosný systém hmoty, přičemž druhá součást zajišťuje vnitřní soudružnost hmoty, nosná část se nazývá
výztuž(armatura) a tmelící část pojivo např. železobeton, sklolaminát.. 5)VÍCEFÁZOVÉ LÁTKY (pórovité látky- pevná fáze tvoří kostru soudružné
zeminy(- sypké látky(- vícefázové látky s nosnou výplní pórů6)ORGANICKÉ LÁTKY- STRUKTURA DŘEVA, POLYMERYDřevo- lze charakterizovat
jako organický, nehomogenní, anizotropní a hygroskopický(Skladba buněk:odélná dřevní vlákna(pletivo) letokruhy - tracheidy- jehličnaté
dřeviny(pryskyřičné kanálky) měkké, smrk, borovice, jedle, modřín - hydrocyty- listnaté dřeviny(cévy) tvrdé- buk, dub, javor měkké- lípa, topol, kaštan,
olše(příčná dřevní vlákna(pletivo) dřeňové paprsky jsou kolmé k letokruhům ( přírůstky dřeva- letokruhy, jarní- letní přírůstky, odumírání dřeně
7)FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI STAVEBNÍCH LÁTEK 1)Hustota- =m/Vk - 2)Objemová hmotnost 3)Sypná hmotnost4)Hutnost5)Pórovitost 6)Mezerovitost
7)Vlhkost8)Navlhavost a vysýchavost 9)Vzlínavost 10)Difúze11)Propustnost12)Tvar- popis(L-délka, b-šířka, h-výška, t(h)-tloušťka,d-průměr,A-plocha,V-
objem) 13)Rozměr- skladebný - výrobní- skutečný14)Hmotnost
8)MECHANICKÉ VLASTNOSTI-DEFORMAČNÍ VLASTNOSTI: Vyjádření vzhledem k původnímu tvaru- Poměrná deformace -poměrné
prodloužení(zkrácení)-tahem -poměrné posunutí(zkos)-vyj tg úhlu o který se změní původní pravý úhel -poměrné zkroucení-úhel pootočení dvou řezů
dělený jejich vzdáleností (deformace: pružné(vratné) nepružné - tvárné/plastické - makroskopické narušení struktury (časově: okamžité-časově
nezávislé ;zpožděné-časově závislé -u pružné-dopružování -u nevratné-dotvarování (deformační diagram-látky:a,b)pružné-po skončení zatížení
deformace mizí c)pružně-tvárné-do urč. napětí-dokonale pružné-potom- tvárná d)dokonale tvárná-do určitého napětí-nez deformace, potom se
deformuje i nez napětí e)nelineárně pružná-s růstem napětí roste deformace tím víc-po skončení-nic f)nadpružná-s rostoucím napětím klade látka tím
větší odpor (Skutečnost: Hookův zákon (σ=E.ε) → 1(mez úměrnosti) →2 (mez pružnosti) →3 (mez průtažnosti - mez kluzu) → 4 (mez pevnosti v tahu)
→ 5 (mez porušení-kolaps) Smluvní mez průtažnosti-nedaří-li se z grafu poznat-je dáno ČSN Tato mez se dá také přesněji určit postupným
zatěžováním a odlehčováním vzorku Konstanty pružnosti pevných těles: -Poissonovo číslo-μ -příčné zkrácení/podélné prodloužení = 0-0,5
-modul pružnosti v tahu(tlaku)-E-tuhost v tahu, E=σ/ε (Pa) -modul pružnosti ve smyku-G-tuhost ve smyku- G= τ/γ (Pa) -modul přetvárnosti v tahu(tlaku)-
Edef- normálové napětí : celková deformace (=m.stlačitelnosti)
9)MECHANICKÉ VLASTNOSTI - PEVNOST Pevnost v tahu-Rt=Ft/A0 při tahové zkušce se zjišťuje i mez kluzu a tažnost(=trvalá deformace L/L0
poč.délka) Pevnost v tlaku-Rc=Fc/A0 -další faktory: -vzpěrná pevnost(stabilita vzhledem ke štíhlosti)-ideál-krychelná pevnost Pevnost v příčném tahu -
Rt tr=pevnot ve štípaní=2Fc/π.d.h pro válec =2Fc/ π.a2 (MPa) Pevnost v ohybu - Rf-tahová a tlaková vnitřní síla -v rovnováze s ohybovým momentem Mf
k průř. napětí- σf=Mf.at / I I-moment setrvačnosti průřezu- kvadr. mom. plochy řezu-I=b.h3/12 (m4) napětí největší- σf=Mf / W W-průřezový modul
odporu-obdél - W=b.h2/6 (m3) Pevnost: Rf=Mf/W Pevnost ve smyku- Rs -stříhání = Fs/A0 Pevnost v kroucení- Rtor=Mtor/Wtor M tor-kroutivý moment W-
průřezový modul (m3) houževnatost-bouchání kladivem (křehkost) soudržnost-přilnavost mezi dvěma materiály
11)TEPELNÉ VLASTNOSTI STAVEBNÍCH LÁTEK Teplo se může šířit vedením(kondukcí), prouděním(konvekcí) nebo sáláním(radiací). 1)Tepelná
vodivost- je schopnost látky vést teplo, tepelná vodivost záleží na složení, struktuře, pórovitosti, mezerovitosti, vlhkosti, vrstevnatosti a na
teplotě[W*m/K] 2)Měrná tepelná kapacita c- udává množství potřebného tepla pro změnu teploty o jeden stupeň jednotkové hmotnosti, závisí na vlhkosti
a teplotě(J*kg/k) 3)Teplotní vodivost nebo též součinitel teplotní vodivosti a - vyjadřuje rychlost vyrovnání teplot v tělese při neustálém vedení tepla, čím
vyšší má hodnotu, tím se teploty vyrovnávají rychleji4)Tepelná jímavost b- vyjadřuje schopnost látky přejmout a uvolňovat teplo, čím vyšší je, tím hůře
materiál přijímá i uvolňuje teplo, nízká hodnota znamená, že se látka rychle ohřívá a zase chladne(W2*s/m4*K2) 5)teplotní délová roztažnost α=ΔL/L0.ΔT
součinitel α-od 6.10-6 K- do 24.10-6 K-
12)TEPELNĚ TECHNICKÉ VLASTNOSTI1)Odolnost proti teplu- se určuje teplotou látky, při níž právě dojde k dohodnuté změně mechanických
vlastností látky2)Žáruvzdornost- je v podstatě totéž jako teplotní odolnost, jedná se však o extrémně vysoké teploty nad 1000°C3)Hořlavost- je vlastnost
látek, projevující se hořením, žhnutím nebo doutnáním látky při dosažení určité teploty
13)TRVANLIVOST A ODOLNOST Činitele, ovlivňující degradaci materiálů, lze rozdělit do pěti skupin: a)stárnutí látek vlivem působení fyzikálních
činitelů- sem patří především vlivy vyšších teplot, změny teplot, záření… b)stárnutí látek vlivem působení chemických činitelů - chemické látky pro
stavebnictví nebezpečné c)zvětrávání d)koroze- je způsobena změnou chemického složení obvykle na povrchu látek, vznik koroze je podmíněn
přítomností kyslíku, vody, příp. jiných chemických látek e)poškození vlivem biologických činitelů- narušení organismy
14)KOROZE STAVEBNÍCH LÁTEK BETON- u betonu rozeznáváme čtyři typy korozních procesů1)vyluhování- způsobuje především měkká voda,
zvaná hladová voda, vyluhováním se zmenšuje hutnost a pevnost betonu2)krystalizace- některých solí, rozpustných ve vodě, nasáknutí uvnitř betonu
způsobuje nežádoucí napětí3)chemická reakce prostředí s betonem- jež probíhá s některou ze složek silikátů4)atmosférická koroze
POLYMERY1)světelné záření- jeho vliv se projevuje změnou barvy, lesku, vznikem mikro. až makro. trhlin 2)radioaktivní záření- působí na strukturu
polymerů3)teplo- ovlivňuje vlastnosti polymerů fyzikálně i chemicky 4)koroze vlivy chemickými5)koroze biologickými vlivy
15)OCHRANA PROTI KOROZI - BETON Ochrana se dělí na primární a sekundární: 1)primární- vhodná volba složek betonu+ speciální příměsi a
přísady2)sekundární- ochrana u již narušených konstrukcí, např. penetrace a různými nátěry na bázi uhlíků a křemíku..
16)OCHRANA PROTI MRAZU Kromě běžných deformací a křehnutí mat. při nízkých teplotách dochází změnami skupenství vody z kapalné fáze do
pevné k mechanickému rozrušování a rozpadu materiálu. Zkouška na mrazuvzdornost
17)OCHRANA PROTI OHNI Podle schopnosti hoření třídíme stavební látky do těchto stupňů: A-nehořlavé B-velmi těžko hořlavé C-těžko hořlavé
D-středně hořlavé C-lehko hořlavé
18) VODA VE STAVEBNICTVÍ1)Voda záměsová-zamíšení do práškových pojiv a směsí-hydratace-tvorba nových chem.produktů do betonu-pitná
voda,min pH-4, vody je třeba 19-23 % z m cementu,vodní součinitel-w=v/c2)Voda ošetřovací-14 dní tuhnutí bet--pH min 6-při velkém odpařování vody-
kropení,střik(od 5şC) 3)Voda agresivní-náporová,(podzemní,potoční,říční,dešťová) určující je množství škodlivin: Vody hladové-málo solí,je v nich CO2-
přeměna na kys, př:srážkové,ze sněhu - sniž pevnost bet Vody kyselé-slatinné a bahenní,tvoří nepevné sloučeniny Vody síranové-s cementem vznikají
sírany vápenaté a ettringit-zvětš. objemu-narušení betonu, 4)Zkoušení vody pro stavební účely
1) Kamenivo
Hutne:
Hlinitost :
H = Va/Vz *100, [%]
Va…..objem jemné usazeniny
Vz…..objem veskereho kameniva i jemne usazeniny
Objemová hmotnost stanovena pomoci odmerneho valce:
ρv = m/v nebo ρv = ms / V-Vw, kgm-3]
m=hmotnost navazky
v= je společný objem vsypaného kameniva a vody
Vw = objem vody v odmernem válci pred vsypanim kameniva
Sypná hmotnost volně sypaného i zhutněného kameniva
ρs = (m2 – m1) / V , [kgm-3]
m2……..hmotnost nadoby naplnene
m1……..hmotnost prazdne nadoby
V…….objem odmerne nadoby
Mezerovitst volně sypaného a zhutněného kameniva:
Ms(t) = [1- (ρs / ρv) ] *100 , [%]
ρs……… sypna hmotnost volne sypaneho nebo zhutneneho kameniva
ρv……..objemová hmotnost vysušeného kameniva
Podíl zrn s určitým tvarovym indexem :
b3 = m3 / m * 100 , [%]
m3……. je souhrnná hmotnost všech zrn o tvarovém indexu 3 a větším
m…..celkova hmotnost všech zrn kameniva
Porovite
Porovitost:
n = (ρ – ρv) / ρ * 100, [%]
ρ………..hustota kameniva
ρv………….objemova hmotnost kameniva
2) Malty
Malty zatvrdle:
Objemová hmotnost :
ρ = m/v , [kgm-3]
Pevnost v ohybu:
Rf = 3/2 * Fmax*l / b*h2 , [MPa]
Fmax……..maximalni zatezovaci sila
l………vzdalenost podpor (240mm u zkousejicich teles v laboratorich)
b……..sirka vzorku v miste lomu
h………tlostka tloustka v miste lomu
Pevnost v tlaku:
Rc = Fmax / A , [MPa]
Fmax…………maximalni tlakova sila
A………...plocha, na kterou sila kolmo pusobi
3) Ocel a kovy
Objemová hmotnost:
ρ = m/v , [kgm-3]
Mez kluzu:
Reh = Feh / S0 , [MPa]
Feh………max. zatizeni na mezi kluzu
S0……..plocha pricneho průřezu tyce
Mez pevnosti:
Rm = Fm / S0 , [MPa]
Fm……… max. zatizeni
S0……..plocha pricneho průřezu tyce
Taznost :
A = (Lu – L0) / L0 * 100 , [%]
Lu……..delka po pretrzeni
L0……..pocatecni delka
4) Drevo
Pevnost v tlaku ve smeru vlaken:
σw = Fmax / A, [MPa]
Fmax……….maximalni zatezovaci sila
A……….plocha pricneho rezu vzorku
Pevnost v tlaku napric vlaken:
σkw = Fmax / 18a , [MPa]
Fmax……….maximalni zatezovaci sila
a……....sirka strany prvku dreva
18……..je hodnota účinné šířky ocelového hranolu
5) Beton a kamen
Objemova hmotnost:
ρ = m/v , [kgm-3]
Nasakavost:
Ab= (mn – ms) / ms * 100 , [%]
mn………….hmotnost nasáklého vzorku
ms………….hmotnost vysušeného vzorku
Pevnost v tlaku:
Rc = Fmax / A , [MPa]
Fmax…………maximalni tlakova sila
A………...plocha, na kterou sila kolmo pusobi
Stanoveni pevnosti v tahu za ohybu:
σpo = 3/2 * Fmax*l / b*h2 , [MPa]
Fmax……..maximalni zatezovaci sila
l………vzdalenost podpor (240mm u zkousejicich teles v laboratorich)
b……..sirka vzorku v miste lomu
h………tlostka tloustka v miste lomu
6) Cihlarske vyrobky a keramika
Stanovení objemove hmotnosti cihelneho strepu hydrostatickym vazenim:
ρsv = ms / (mn – mnw) *1000 , [kgm-3]
ms …. hmotnost vysušeného vzorku
mn j….hmotnost nasyceného vzorku
mnwj…hmotnost nasyceného vzorku váženého ve vodě
Nasakavost :
Nv = (mn – ms) / ms * 100 , [%]
mn………….hmotnost nasáklého vzorku
ms………….hmotnost vysušeného vzorku
Stanoveni pevnosti v tahu za ohybu:
σpo = 3/2 * Fmax*l / b*h2 , [MPa]
Fmax……..maximalni zatezovaci sila
l………vzdalenost podpor (240mm u zkousejicich teles v laboratorich)
b……..sirka vzorku v miste lomu
h………tlostka tloustka v miste lomu
Stanoveni pevnosti v tlaku:
při pouziti cele cihly
Rc = Fmax / A , [MPa]
Fmax…………maximalni tlakova sila
A………...plocha, na kterou sila kolmo pusobi
Při pouziti polovicnich cihel (po zkousce ohybem)
Rc = F1+F2 / A , [MPa]
F12…………mezni sily jedne i druhé poloviny teze cihly
A………plocha urcena z prumernych rozmeru cele cihly po zabrouseni zmerenych s presnisti na 1mm
7) Polymery
Objemova hmotnost:
ρ = m/v , [kgm-3]
Pevnost v tahu:
σ = Fmax / A , [MPa]
Fmax……. maximalni zatezovaci sila
A……..plocha polymeru
Taznost:
A = (Lu – L0) / L0 * 100 , [%]
Lu……..delka po pretrzeni
L0……..pocatecni delka
Pevnost v ohybu:
σpo = 3/2 * Fmax*l / b*h2 , [MPa]
Fmax……..maximalni zatezovaci sila
l………vzdalenost podpor (240mm u zkousejicich teles v laboratorich)
b……..sirka vzorku v miste lomu
h………tlostka tloustka v miste lomu
Teorie
Kamenivo
Zrnitost vyjadřuje poměrným zastoupením zrn o určité velikosti v celkovém množství kameniva
Frakcí se rozumí označení kameniva podle velikosti dolního (d) a horního (D) síta.
Tvarový index je poměr délky a tloušťky zrna jakožto rozměrů zrnu opsaného nejmenšího pravoúhlého hranolu.
Odolnost pórovitého kameniva proti drcení posuzuje vhodnost pórovitých kameniv pro výrobu lehkých betonů z hlediska požadované krychelné pevnosti betonu
Malty
Pojiva jsou organické nebo anorganické látky, které se mísí s plnivy na směsi, mající vhodnou tvárnost a po zatvrdnutí dostatečnou pevnost spolu s jinými požadovanými a potřebnými vlastnostmi
Maltou se nazývá zatvrdlá směs pojiva, plniva, vody a přísad. V čerstvém stavu má formu nejčastěji plastické kaše, výjimečně tekuté konzistence a nazývá se čerstvou maltou..
Vlastnosti hmotnostní
Hmotnost m je základní fyzikální veličinou, která vyjadřuje gravitační setrvačné vlastnosti látky a která tvoří míru jejího množství.
Hustota ρ je vlastnost látky daná jejím složením a strukturou. Je definována jako podíl hmotnosti a objemu (bez dutin a pórů) daného množství látky.
Objemová hmotnost ρV znamená průměrnou (střední) hustotu látky rozložené v ohraničeném prostoru. Je definována jako podíl hmotnosti množství látky a jejího objemu včetně dutin a pórů
Sypná hmotnost ρs sypná hmotnost je hmotnost objemové jednotky kameniva s dutinami a póry včetně mezer mezi zrny.
Hutnost H stavebniny vyjadřuje poměr objemu vyplněného jen pevnou látkou Vh k objemu celkového množství látky ( včetně pórů a mezer ) V, tj. vyplněného pevnou, kapalnou a plynou částí látky. Je dána vztahem:
H = Vh/V = ρv /ρ
Pórovitost p stavebniny je doplňkem hutnosti do l00%. Je vyjádřena podílem objemu pórů a možných dutin k celému objemu pórovité, vysušené pevné látky
Mezerovitost je poměr objemu mezer mezi zrny k celkovému objemu, který kamenivo zaujímá. Určuje se v % ze vztahu
M = 100.Vh / V = 100* ρv – ρs / ρv
Vlastnosti ve vztahu k vodě a plynům
Vlhkost w, vyjadřující množství (objem nebo hmotnost) volné nebo fyzikálně vázané vody v pórovité nebo i mezerovité stavební látce. Vyjadřuje se poměrem množství vody k množství suché látky (buď hmotnostně nebo objemově). Rozlišuje se tedy (v %):
Hmotnostní vlhkost podle vztahu :
wm = 100 mk / ms = 100 (mw - ms) / ms [ % ]
Objemová vlhkost podle vztahu:
wv = 100 Vk / V = ( mw - ms ) / ( ρk . V) [ % ]
Nasákavost n je schopnost materiálu pojmout co nejvíce kapaliny. Vzhledem k tomu, že je to vlastně největší možná vlhkost materiálu, vyhodnocuje se jako vlhkost. Rozeznává se rovněž jako u vlhkosti, nasákavost hmotnostní nm a nasákavost objemová nv .
Navlhavost ( opakem je vysýchavost ) je dána chováním materiálů ve vzdušném prostředí při působení atmosférické vlhkosti. Navlhavost (vysýchavost) se tedy zjišt'uje z rozdílu vlhkosti mezi dvěma časovými stavy.
Vzlínavost se projevuje u některých látek při jejich částečném ponoření do kapaliny. Je způsobena působením kapilárních a sorbčních sil. Kapalina. vystoupí do jisté výše nad hladinu ponoření, což se obvykle rozezná podle odlišného zbarvení povrchu vzorku. Tato výška je měřítkem vzlínavosti.
Mechanické vlastnosti stavebních látek
Síla F je mírou vzájemného působení hmotných objektů, jako příčina změn jejich pohybových stavů ( změn hybnosti ). Platí vztah F = m. a
Zatížení F je souhrnný účinek všech vnějších sil působících na stavební prvek nebo konstrukci. Rozeznává se zatížení stálé, nahodilé V, statické, dynamické a
krátkodobé a dlouhodobé.
Deformace pevných látek účinkem napětí vyjadřuje pracovní diagram (závislost
změny deformace Δ l na síle F) nebo deformační diagram (závislost poměrné
deformace ε na napětí σ ji vyvozující).
Pevnost stavebních hmot
Pevnost v tahu Rt - mezní napětí vyvozené při trhací zkoušce tahem největším zatížením Ft, vztažené na jednotku počátečního průřezu Ao zkušebního vzorku
pevnost v tlaku Rc je mezní napětí při největším zatížení Fc, které snese
zkušební těleso při zkoušce tlakem, vztažené na plochu počátečního průřezu.
Kámen
pevnost,hutnost,odolnost proti vlivům povětrnosti a ohni
vysoká hmotnost a omezená možnost strojového opracování.
Některé nerosty jsou základní surovinou pro výrobu dalších surovin – vápenec = vápno
Horniny se třídí na:
Vyvřelé (magmatogenní) – sopečnou činností, tuhnutí magmatu nebo lávy. Rozdělení na horniny HLUBINÉ (neviditelné lidským okem, postupné chladnutí magmatu, např. žula, syenit, diorit, gabro, jsou to dobře vykristalizované, minimum poru, vysoce hutné, nízka nasákavost, porovitos), ŽILNÉ (vytvářejí deskovité omezené tělesa tvaru žil pod porvrchem, pro stavební učelý málo využivané), VÝLEVNÉ (vzniká relativně rychlým tuhnutím lávy na zemském povrchu, tavené horniny se používají pro stavební učely – čedičová dlažba – pokud čedič tavím je to vlastně zpětná reakci, teplota magamutu 700 – 750 stupňů, jsou tam pory, ryolit, andezit, čedič). Zvlaštní součastí jsou PYROPLASTIKA (přechodná hornina mezi žilným a výlevným, sopečné popely, tufy, nemají přiliž velký význam, jsou to materiály které v historii používali jako pojiva, podobně jako dneska popílky)
Usazené (sedimenální) – Rozdělení: KLASTICKÉ (úlomkovité) – dle velikosti zrna se dělí na: šterky (nad 2mm), písky (2 – 0,063), prachy a jíly (0,063 – 0,0004), CEMENTAČNÍ (tmelové) – dělí se na biogenní nebo vysrážením z roztoků. Dále dělíme na karobnáty (vápence kalat, dolomity, travertiny, arogonit), a na evapority (vzdušná pojiva - sůl kamená, sádrovec, anhydrid)
Přeměněné (metamorfované) – vznikájí v důsledku působení odlišných fyzikálních činitelu –důležitý působení tlaku a teploty. Dají se rozdělit na REGIONÁLNÍ METAMORFOVANÉ (většinou postihuje vetší uzemí, metamorfity vznikající ze sedimentu (mramory – jsou leštitelné, obklady, dlažby, jeden ze nejpouživanější stavebních materiálů, u nás se těží na jesenicku – Lipová, Supikovice, šumava, českomoravská vysočina, fylity, ruly – hutné, poskytuje dobré kamenivo pouze pro rulu) a také metamorfity které vznikají z vyvřelin (anfybolity, hance) a horniny KOMPAKTNĚ METAMORFOVANÉ (lokální uzemí, vznikají v podstatě imp
Vloženo: 30.12.2010
Velikost: 2,91 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BI01 - Stavební látky
Reference vyučujících předmětu BI01 - Stavební látky
Reference vyučujícího Ing. Petr Daněk Ph.D.
Podobné materiály
- BI01 - Stavební látky - Zadání testů
- BI01 - Stavební látky - Výsledky testů
- BE01 - Geodézie - vypracovaný test
- BT02 - TZB III - test 1
- BT02 - TZB III - test 2
- BD01 - Základy stavební mechaniky - Vypracované testy z mechaniky
- BC01 - Stavební chemie - První test z chemie - kombinované studium
- BC01 - Stavební chemie - druhý test z chemie - kombi studium
- BT02 - TZB III - test 3
- 0I2 - Stavební látky - Testy
- BI01 - Stavební látky - Testy pro kombinované studium
- BA06 - Matematika I/1 - Testy pro kombinované studium
- BD02 - Pružnost a pevnost - Různá zadání testů
- BA02 - Matematika II - Matika test
- BA02 - Matematika II - Testy Matematika II - Tryhuk 04-05
- BA02 - Matematika II - Zápočtovej test 2
- BA02 - Matematika II - Zápočtovej test
- BA03 - Deskriptivní geometrie - Testy 1
- BA03 - Deskriptivní geometrie - Testy
- BD01 - Základy stavební mechaniky - Zadání testů
- BD03 - Statika I - Test 5
- BD03 - Statika I - Test statika 10001
- BD03 - Statika I - Test zadání 1
- BD03 - Statika I - Test zadání 10.5.06
- BD03 - Statika I - Test zadání 2 Kytr 11.5.2006
- BD03 - Statika I - Test zadání 2
- BD03 - Statika I - Test zadání 23.5.2007
- BD03 - Statika I - Test zadání 24.5.2006-Statika
- BD03 - Statika I - Test zadání 27.4.07
- BD03 - Statika I - Test zadání 3
- BD03 - Statika I - Test zadání 4.5.07
- BD03 - Statika I - Test zadání 4
- BD03 - Statika I - Test zadání Keršner 11.5.2007
- BD03 - Statika I - Test zadání Keršner 14.5.2007 a
- BD03 - Statika I - Test zadání Keršner 21.5.2007
- BD03 - Statika I - Test zadání Keršner 27.4.2007
- BD03 - Statika I - Test zadání Keršner 4.5.2007
- BD03 - Statika I - Test zadání Keršner 9.5.07
- BD03 - Statika I - Test zadání Kytr 1 11.5.2006
- BD03 - Statika I - Test zadání Kytr 11.5.2006
- BE01 - Geodézie - test Geodezie
- BF02 - Mechanika zemin - Test 29.5
- BF02 - Mechanika zemin - Test 31.5
- BF02 - Mechanika zemin - Test 8.6
- BF02 - Mechanika zemin - Test- mechanika zemin
- BG01 - Dějiny architektury a stavitelství - Test 1
- BH51 - Počítačová grafika (S) - Zápočtový test - příklady
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - Testy různé
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - Testy
- BU01 - Informatika - Testy
- BV02 - Základy podnikové ekonomiky - Ekonomika test 1
- BA06 - Matematika I/1 - Doplňovací testy
- BF02 - Mechanika zemin - Test mechanika zemin 10
- BA02 - Matematika II - Zápočtové testy - kombinované studium
- BJ11 - Technická termodynamika - zápočtový test
- BC01 - Stavební chemie - testování chemického názvosloví_ChemNom
- BV02 - Základy podnikové ekonomiky - test
- BV02 - Základy podnikové ekonomiky - test
- BF01 - Geologie - test
- BF01 - Geologie - test 2
- BA03 - Deskriptivní geometrie - test 1a
- BA03 - Deskriptivní geometrie - test 1b
- BA03 - Deskriptivní geometrie - test 2
- BC01 - stavební chemie - Test
- BC01 - stavební chemie - test
- BD03 - Statika I - Test 13.7.09 bez vypracování
- GA03t - Pravděpodobnost a matematická statistika - Pravděpodobnost zadání testů na zkoušku
- BA04 - Matematika III - Skripta - Pravděpodobnost a matematická statistika, Základy testování hypotéz
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - test
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - test
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - test
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - test
- BJ04 - Technologie betonu I - zápočtový test skupina A
- BJ04 - Technologie betonu I - zápočtový test skupina B
- BE01 - Geodézie - test
- BE01 - Geodézie - test
- BD03 - Statika I - zadani testu 30.4.2010
- BV51 - Pracovní inženýrství (E) - Testové otázky
- BC01 - Stavební chemie - test
- BD02 - Pružnost a pevnost - 1. zápočtový test 15.11. 2010
- BD04 - Statika II - Zadání zápočtového testu 6.12.2010
- BA03 - Deskriptivní geometrie - zadání testů
- BA07 - Matematika I/2 - vypracovaný test 1/6
- BA07 - Matematika I/2 - vypracovaný test 2/6
- BA07 - Matematika I/2 - vypracovaný test 3/6
- BA07 - Matematika I/2 - vypracovaný test 4/6
- BA07 - Matematika I/2 - vypracovaný test 5/6
- BA07 - Matematika I/2 - vypracovaný test 6/6
- BI01 - Stavební látky - test 1/3
- BI01 - Stavební látky - test 2/3
- BD02 - Pružnost a pevnost - test2009
- BD02 - Pružnost a pevnost - druhý zápočtový test
- BYA4 - Angličtina pro mírně pokročilé II - Vzorový zkouškový test
- BD04 - Statika II - Test 6.1.2011
- BS01 - Vodohospodářské stavby - Minitesty z přednášek
- BD04 - Statika II - Test 12.1.2011
- BD02 - Pružnost a pevnost - Zadání testu 13.1.2010
- BV07 - Právo - Zápočtové testy
- BN01 - Železniční stavby I - zadání testů
- BV05 - Ekonomika investic - Testu E
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - z testu
- 0C1 - Stavební chemie - testy
- BC03 - Chemie a technologie vody - Zápočtový test
- BP04 - Čistota vod - výtah skoro ze všech testů
- BF05 - Mechanika hornin - testy
- CV70 - Veřejné stavební investice II - Zápočtový test
- BO09 - Kovové mosty I - zadání testu
- BO09 - Kovové mosty I - zadání testu
- BO09 - Kovové mosty I - zadání testu
- BO09 - Kovové mosty I - zadání testu
- BR06 - Hydrotechnické stavby I - Zadání testů
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Zadání testu 2.6.2011
- BL53 - Betonové konstrukce III - zadání testu z 3.5.2011
- BI01 - Stavební látky - Některé testové otázky
- BY51 - Angličtina pro středně pokročilé (zkouška) - Vzorový test BY51
- BR52 - Proudění v systémech říčních koryt - Zadání testu
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - Vypracované kontrolní testy ze skript a Autotesty
- BE01 - Geodézie - Test 17.1.2012
- BB01 - Fyzika - zadání zkouškového testu 2012
- BM03 - Městské komunikace - zadání testů2012
- BT01 - TZB II - testy
- 0N1 - Železniční stavby I - test
- 0N1 - Železniční stavby I - test
- 0N1 - Železniční stavby I - test
- 0N1 - Železniční stavby I - test
- 0N1 - Železniční stavby I - test
- 0N1 - Železniční stavby I - test
- 0N1 - Železniční stavby I - test
- 0N1 - Železniční stavby I - test
- 0N1 - Železniční stavby I - test
- 0N1 - Železniční stavby I - test
- 0N1 - Železniční stavby I - test
- 0N1 - Železniční stavby I - test
- 0N1 - Železniční stavby I - test
- 0N1 - Železniční stavby I - test
- 0F5 - Zakládání staveb - test
- CV14 - Ekonomické nástroje řízení stavební výroby - test
- CV14 - Ekonomické nástroje řízení stavební výroby - test
- CV14 - Ekonomické nástroje řízení stavební výroby - test
- CV14 - Ekonomické nástroje řízení stavební výroby - obr. test
- GA03 - Pravděpodobnost a matematická statistika - GA03-Pravděpodobnost a matematická statistika M04-Základy testování hypotéz
- BA03 - Deskriptivní geometrie - Zápočtový test- skupina D
- BA03 - Deskriptivní geometrie - Zápočtový test- skupina C
- BA03 - Deskriptivní geometrie - Zápočtový test- skupina F
- BA03 - Deskriptivní geometrie - Zápočtový test- skupina E
- BV01 - Ekonomie - Test strana 1
- BV01 - Ekonomie - Test strana 2
- BC01 - Stavební chemie - Test č.1E
- BC01 - Stavební chemie - Test č.2E
- BC01 - Stavební chemie - Test č.1G
- BA07 - Matematika I/2 - TEST
- BA07 - Matematika I/2 - TEST 2
- BC01 - Stavební chemie - TEST č.25895
- BA07 - Matematika I/2 - TEST 1/2
- BA07 - Matematika I/2 - TEST 2/2
- BC01 - Stavební chemie - TEST č.37592
- BC01 - Stavební chemie - TEST č.34824
- BI01 - Stavební látky - TESTY-všechna zadání
- BC01 - Stavební chemie - zadani testu
- BC01 - Stavební chemie - Testy chemie
- BD02 - Pružnost a pevnost - 1 zápočtový test 2012
- BA04 - Matematika III - Test BA04
- BU01 - Informatika - Autotesty
- BI01 - Stavební látky - pc testy
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - kompletace všech testů
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - kompletace všech testů
- BD04 - Statika II - Zadanie testu + vypocet 9.1.2013
- BA04 - Matematika III - Zápočtový test
- BA04 - Matematika III - test 21.1.2013 sk. B
- BC01 - Stavební chemie - Test 1 - kombinované (2012/13)
- BA07 - Matematika I/2 - Zadání druhého zápočtového testu
- CI57 - Moderní stavební materiály - test
- BC01 - Stavební chemie - Test 2 - kombinované (2012/13)
- BD02 - Pružnost a pevnost - zadání 2. zápočt. testu
- BA07 - Matematika I/2 - test 24.6.2013
- CD06 - Teorie spolehlivosti - testy
- BU01 - Informatika - OPRAVENÉ AUTETESTY (bez chyby)
- BD02 - Pružnost a pevnost - Vypracované testy
- CZ54 - Inženýrská pedagogika - testy
- CZ54 - Inženýrská pedagogika - test
- BA04 - Matematika III - Zápočtový test 2013/2014
- BV02 - Základy podnikové ekonomiky - testy
- BT51 - TZB I (S) - Testy
- CD01 - Stavební mechanika - Test - prosinec 2014
- CD01 - Stavební mechanika - Test - prosinec 2014
- BU01 - Informatika - Všechny dostupné otázky z NOVÝCH testů
- BU01 - Informatika - možné otázky v testu
- BU01 - Informatika - možné otázky v testu
- BU01 - Informatika - Informatika testy
- BU01 - Informatika - Všechny testy
- BH08 - Pozemní stavitelství - vypracované otázky z testů
- BD02 - Pružnost a pevnost - Testové příklady
- BA04 - Matematika III - Zadaní + výpočet testu 7A
- BD01 - Základy savební mechaniky - 3.Zápočtový test
- BV10 - Financování stavební zakázky - test
- BV10 - Financování stavební zakázky - test1
- BV10 - Financování stavební zakázky - test2
- BV10 - Financování stavební zakázky - test2
- BV10 - Financování stavební zakázky - test3
- BL05 - Betonové konstrukce I - test
- BD02 - Pružnost a pevnost - 1. zápočtový test
- CL58 - Statika při rekonstrukcích (E) - Statika test
- BU02 - Systémy CAD (V,E) - Pár otázek z testu
- CT52 - Technika prostředí - Zkouškové testy 2016, vzorečky, jednotky, pojmy
- BD03 - Statika I - 1. test
- BS001 - Vodohospodářské stavby - Otázky na test na pc
- BA003 - Matematika 3 - první zápočtový test A
- BA003 - Matematika 3 - první zápočtový test B
- BA003 - Matematika 3 - druhý zápočtový test A
- BS001 - Vodohospodářské stavby - Otázky z pc testů
- BE001 - Geodézie - VYPRACOVANÝ UPRAVENÝ TEST
- BD002 - Pružnost a pevnost - 1. zápočtový test 2017
- BA004 - Matematika 4 - test pro komb. studium
- BT001 - Technická zařízení budov 1 - testove_otazky
- BC001 - Stavební chemie - Rozdělené otázky z testů dle kapitol skript
- BA002 - Matematika 2 - Zápočtový test 1.
- BA002 - Matematika 2 - Zápočtový test 2
- BV002 - Základy podnikové ekonomiky - Kvíz na otázky z testu
- BA008 - Konstruktivní geometrie - zápočtový test č. 2
- BT001 - Technická zařízení budov 1 - Testové otázky_opravená verze
- BV001 - Ekonomie - zadání testů 2019
- BP003 - Vodárenství - Otázky z testů
- BT001 - Technická zařízení budov 1 - TEST
- BT001 - Technická zařízení budov 1 - Testové otázky ke zkoušce
- BC001 - Stavební chemie - Zpracované otázky z testů
- BT002 - Technická zařízení budov 2 - Testové otázky ke zkoušce
- BB01 - Fyzika - Zadání testu
- BB001 - Fyzika - Zadání testu 2022
- BB001 - Fyzika - Zadáni testu-2021 predtermin
- BFA001 - Geologie - Zadani testu 2022
- BV005 - Ekonomika investic - Zápočtový test
- BFA001 - Geologie - Test 10.5.2022
- BHA001 - Pozemní stavitelství I. - Zadání testu 2022/2023
- BFA001 - Geologie - test_2023
- BOA001 - Konstrukce a dopravní stavby - Test - část Doprava
- BOA002 - Prvky kovových konstrukcí - Test 4.5.2023
- BAA013 - Konstruktivní geometrie - Zápočtový test
- BOA002 - Prvky kovových konstrukcí - Test 11.05.2023
- BF001 - Geologie - test_05/2023
- BOA016 - Kovové konstrukce 1 - Zápočtový test
- BFA001 - Geologie - Zkouška - online test ZS_2023
- BFA001 - Geologie - Test 4.1.2024
Copyright 2024 unium.cz