- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálTest I
Předmět: BI02 Zkušebnictví a technologie
Kombinovaná forma studia
Co je to frakce kameniva ?
max. velikost zrna
min. velikost zrna
množina zrn zachycená na daných sítech stanovených rozměrů
kameniva o stejné objemové hmotnosti
Čára zrnitosti kameniva vyjadřuje
procentuální zastoupení normové velikosti zrn ve frakci kameniva
čistotu kameniva
tvar zrn kameniva
počet zrn o shodném tvarovém indexu
Měrný povrch zrn kameniva neovlivňuje
dávku záměsové vody
množství cementu
objemovou hmotnost kameniva
mrazuvzdornost betonů
Které označování cementů je neplatné
CEMI 42,5 R
CEM II/B-S 32,5
CEM I 80,5 N
CE II/A-S 42,5
Pro betonáž v zimě použijete
portlandský cement
síranovzdorný cement
vysokopecní cement
zpomalovače tuhnutí
6. Pro zlepšení mrazuvzdornosti použijete
pórovité kamenivo
provzdušňovací přísady
směsný portlandský cement
plastifikační přísadu
7. Při betonáži za vysokých teplot nad 25şC použijete
a) zpomalovače tuhnutí
b) hydrofobní přísadu
c) urychlovače tvrdnutí
d) urychlovače tuhnutí
8. K čemu slouží při keramické výrobě taviva?
a) vznikají po roztavení jílu při výpalu
b) při výpalu tvoří taveninu spojující krystalické fáze střepu
c) snižují teplotu výpalu
d) zabraňují tavení střepu při sušení
9. K čemu slouží při keramické výrobě ostřiva?
zabraňují obrušování strojního zařízení při vytváření na šnekových lisech
snižují tavitelnost surovinové směsi při výpalu
snižují citlivost k sušení a smrštění sušením výrobní směsi
ovlivňují plastičnost a zpracovatelnost výrobní směsi
10. Jakými laboratorními způsoby se zjišťuje granulometrie jílovinových zemin?
sítovým rozborem plavením
rentgenovou difrakční analýzou
sedimentačním rozborem podle Andreasena
diferenční termickou analýzou
11. Jak se nejčastěji posuzuje plastičnost keramického tvářecího těsta?
a) podle množství ostřiva, které při sedimentační analýze propadne sítem 0,063 mm
b) podle mineralogického složení zjištěného rentgenovou difrakční analýzou
c) podle deformačního poměru stanoveného na Pfefferkornově přístroji při různém
množství vody
d) podle nasákavosti vypáleného střepu
12. Při měření strunovými, odporovými nebo mechanickými tenzometry jsou na
měřicí základně přímo zjišťovány :
poměrná přetvoření nebo změny délek základny na zkoumaných objektech (vzorky, prvky, části konstrukce)
statická napětí v oblasti měřicí základny na zkoumaných objektech (vzorky, prvky, části konstrukce)
změny fyzikálně mechanických parametrů materiálu v oblasti měřicí základny na zkoumaných objektech (vzorky, prvky, části konstrukce)
deformační odezva základny způsobená změnou v působení vnějších vlivů
13. Při vyhodnocení změny statického napětí materiálu v měřeném místě
z naměřených deformací se používá:
v pružné oblasti namáhání Hookeův zákon
v pružné oblasti namáhání Bach-Schűlleho zákon
kritérium rovnováhy sil měřené soustavy
kritérium minima virtuální práce vnitřních sil
14. Princip měření délkových změn měřicí základny je u strunové tenzometrie
založen na:
změně frekvence f kmitající struny vyvolané změnou jejího napětí
změně měrné hmotnosti struny vyvolané změnou jejího napětí
změně modulu pružnosti struny vyvolané změnou jejího napětí
změně modulu přetvárnosti struny vyvolané změnou jejího napětí
15. Princip měření délkových změn měřicí základny je u odporové tenzometrie
založen na:
změně ohmického odporu snímače vyvolané změnou délky
změně měrné hmotnosti snímače vyvolané změnou délky
změně modulu pružnosti materiálu měřeného povrchu vyvolané zvýšenou hladinou statického napětí
změně součinitele teplotní roztažnosti snímače
Vyhodnocovací tabulka testů – předmět BIO2 Zkušebnictví a technologie
kombinovaná forma studia
Datum:
TEST I
Jméno:
správnou odpověď zakřížkujte
správnou odpověď zakřížkujte
otázka č.
otázka č.
1
a
b
c
d
9
a
b
c
d
2
a
b
c
d
10
a
b
c
d
3
a
b
c
d
11
a
b
c
d
4
a
b
c
d
12
a
b
c
d
5
a
b
c
d
13
a
b
c
d
6
a
b
c
d
14
a
b
c
d
7
a
b
c
d
15
a
b
c
d
8
a
b
c
d
počet správných:
počet špatných:
známka:
Datum:
TEST II
Jméno:
správnou odpověď zakřížkujte
správnou odpověď zakřížkujte
otázka č.
otázka č.
1
a
b
c
d
9
a
b
c
d
2
a
b
c
d
10
a
b
c
d
3
a
b
c
d
11
a
b
c
d
4
a
b
c
d
12
a
b
c
d
5
a
b
c
d
13
a
b
c
d
6
a
b
c
d
14
a
b
c
d
7
a
b
c
d
15
a
b
c
d
8
a
b
c
d
počet správných:
počet špatných:
známka:
Datum:
TEST III
Jméno:
správnou odpověď zakřížkujte
správnou odpověď zakřížkujte
otázka č.
otázka č.
1
a
b
c
d
9
a
b
c
d
2
a
b
c
d
10
a
b
c
d
3
a
b
c
d
11
a
b
c
d
4
a
b
c
d
12
a
b
c
d
5
a
b
c
d
13
a
b
c
d
6
a
b
c
d
14
a
b
c
d
7
a
b
c
d
15
a
b
c
d
8
a
b
c
d
počet správných:
počet špatných:
známka:
Test II
Předmět: BI02 Zkušebnictví a technologie
Kombinovaná forma studia
Pro posouzení únosnosti mostní konstrukce je třeba:
a) teoretický výpočet průhybů mostovky v místech posouzení
b) praktické naměření průhybů mostovky a poklesu podpor
c) stanovení pevnosti materiálu mostní konstrukce nedestruktivními metodami
d) slunečné počasí
Rovnice příčinkové čáry průhybu slouží k:
a) výpočtu teoretických průhybů mostovky pod jednotlivými břemeny
b) výpočtu teoretických průhybů mostovky ve zvoleném místě, obvykle uprostřed rozpětí
c) výpočtu teoretických průhybů jednotlivých mostních pilířů
d) určení příčiny průhybů mostovky
Přístroje pro měření průhybů jsou založeny na principu:
a) mechanickém, hydrostatickém, optickém a elektrickém
b) mechanickém, ionizačním,optickém a energetickém
c) interferenčním, hydrostatickém, optickém a elektrickém
d) sublimace, vyzařování, zvukovém a elektrickém
4. Tvrdost materiálu je:
a) vypočtená průměrná hodnota odpovídající schopnosti materiálu odolávat namáhání
v tlaku
b) schopnost materiálu vzdorovat namáhání v tlaku a tahu za ohybu
c) schopnost materiálu vzdorovat vniknutí jiného tělesa či schopnost odrážet
dynamický náraz pružného tělesa
d) zjišťována výhradně dvěma metodami: tvrdoměr Schmidt a kladívko Weitzmann
5. Magnetické metody využíváme k:
a) zjišťování nehomogenit betonové konstrukce
b) určování polohy výztuže
c) určování vlhkosti betonu
d) určování magnetických sil ve feromagnetických kovech
6. Pevnost betonu může být zkoušena pomocí
a) Schmidtova tvrdoměru
b) metody podle Janky
c) Poldi kladívka
d) kladívkem Baumann (HPS)
7. K tvrdoměrným metodám zkoušení oceli patří:
a) metoda podle Brinella (HB)
b) metoda podle Janky (HB)
c) metoda pružinového tvrdoměru dle Baumanna
d) metoda vrtná dle Dr. Pavlíka
8. Metoda Schmidtových tvrdoměrů je založena na:
a) pružném odrazu standardního tělesa od povrchu zkoušeného materiálu
b) na velikosti vtisku, vytvořeného ve zkoušeném materiálu kuličkou
c) na vniknutí tvrdého tělesa do měkkého materiálu
d) rozměrech vtisku hrotu padajícího tělesa
9. Tvrdost zdicí malty se zkouší:
a) upravenou příklepovou vrtačkou
b) kladívkem Pilodyn
c) špičákem podle Prof. Cigánka
d) elektromagnetickým špičákem
10. Tvrdost dřeva se stanoví zkouškou:
a) podle Janky
b) podle Vickerse (HV)
c) podle Rockwella (HR)
d) metodou vrtnou dle Dr. Pavlíka
11. Ultrazvuková impulzová metoda je založena
a) na opakovaném vysílání UZ impulsů do materiálu a zjištění počtu odražených impulsů
b) na opakovaném vysílání UZ impulsů do materiálu a zjištění počtu propuštěných impulsů
c) na opakovaném vysílání UZ impulsů do materiálu a zjištění frekvence impulsů
d) na opakovaném vysílání UZ impulsů do materiálu a zjištění rychlosti šíření impulsů
12. Ve stavebnictví se obvykle používá ultrazvukové vlnění s kmitočty v rozmezí
a) od 20 Hz do 150 Hz
b) od 150 Hz do 20 kHz
c) od 20 kHz do 150 kHz
d) od 0,5 MHz do 10 MHz
13. Čím můžeme ovlivnit rozměrnost prostředí při UZ měření na betonu
a) zkrácením nebo prodloužením délky měřicí základny
b) změnou příčných rozměrů zkušebního tělesa
c) změnou průměru sondy – budiče
d) změnou pracovní frekvence sond (budiče a snímače)
14. Při měření doby průchodu UZ impulsu materiálem označujeme jako „mrtvý čas“
a) dobu, kdy UZ vlnění prochází vrstvou akustického vazebního prostředku a konstrukcí sondy
b) čas, kdy nemáme sondy přiložené ke zkoušenému materiálu
c) prvních 10 sekund měření
d) čas mezi vysláním impulsu budičem a příchodem čela vlny na snímač
15. Ultrazvuková průchodová metoda je vhodná ke zjišťování:
a) stejnorodosti materiálu
b) akustických vlastností materiálu
c) tepelné roztažnosti materiálu
d) dynamického modulu pružnosti materiálu
Test III
Předmět: BI02 Zkušebnictví a technologie
Kombinovaná forma studia
1. Hodnota doby průchodu ultrazvuku vzorkem slouží při rezonanční zkoušce betonu k:
a) stanovení očekávaného 1. vlastního kmitočtu kroutivého kmitání
b) stanovení očekávaného 1. vlastního kmitočtu podélného kmitání
c) stanovení očekávaného 1. vlastního kmitočtu příčného kmitání
d) stanovení poloměru setrvačnosti průřezu
2. Modul pružnosti v tahu a tlaku Ebr lze vypočítat z:
a) první vlastní frekvence podélného kmitání
b) první vlastní frekvence příčného kmitání
c) první vlastní frekvence kroutivého kmitání
d) žádná vlastní frekvence se ve výpočtu nevyskytuje
3. Zkušební trámec je při měření 1. vlastní frekvence kroutivého kmitání podložen:
a) na okrajích
b) uprostřed
c) na okrajích a uprostřed
d) ve vzdálenosti 0,224×L od obou okrajů vzorku, L je délka vzorku
4. Poissonův poměr se u betonu obvykle udává hodnotou:
a) 0
b) 0,2
c) 0,5
d) 1,0
5. Dynamický modul pružnosti ve smyku Gbr vypočteme z vlastních rezonančních kmitočtů:
a) podélného kmitání
b) příčného kmitání
c) kroutivého kmitání
d) z libovolného druhu kmitání ze tří výše uvedených
6. Radioaktivita je schopnost:
a) některých atomových jader se samovolně rozpadat a vysílat přitom ionizující záření
b) některých atomových jader přijímat elektron z obalu jádra, přejít do excitovaného
nestabilního stavu a začít se samovolně rozpadat
c) molekul se chemicky rozkládat za současného uvolňování fotonů
d) molekul látky se fyzikálně štěpit na atomy
7. Ionizující záření zahrnuje:
a) rentgenové záření
b) infračervené záření
c) mikrovlnné záření
d) záření gama (()
8. Při ionizaci dochází:
a) ke ztrátě elektronu z obalu atomu
b) k vyražení neutronu z jádra atomu
c) k vyražení protonu z jádra atomu
d) k vyzáření záření alfa
9. Ionizující záření je v materiálu zeslabováno:
a) exponenciálně s tloušťkou
b) hyperbolicky s tloušťkou
c) lineárně s tloušťkou
d) parabolicky s tloušťkou
10. Poločas přeměny T ˝ je:
a) čas, za který se rozpadne polovina počátečního množství atomů v radionuklidu
b) čas, za který je emitována polovina počátečního množství protonů, obsažených v jádře atomu
c) čas, za který se přemění polovina počátečního množství neutronů na protony
d) čas, za který se přemění polovina počátečního množství protonů na neutrony
11. Mezi umělé radionuklidy používané v radiační defektoskopii patří:
a) kobalt Co 60
b) wolfram W 184
c) kadmium Cd 113
d) iridium Ir 192
12. Zesilující účinek kovových zesilovacích fólií je způsoben:
a) elektronem uvolněným při fotoefektu z kovu folie
b) luminiscencí kovu folie vystaveného působení záření (
c) tepelným zářením vzniklým při interakci fotonů ( s kovem folie
d) zářením alfa
13. Rychlé neutrony jsou zpomalovány:
a) materiálem obsahujícím vázanou vodu
b) ochuzeným uranem
c) olovem
d) parafinem
14. Měření objemové vlhkosti materiálu je založeno na principu:
a) zpomalení rychlých neutronů
b) zeslabení záření gama (()
c) zeslabení záření beta (()
d) zeslabení záření alfa (α)
15. Nejvýznamnější podíl na ozáření populace má:
a) vdechování dceřiných produktů radonu
b) účinek umělých radioaktivních zdrojů
c) kosmické záření
d) terestrické záření
Zajišťování jakosti ve stavebním zkušebnictví
Bezpečný výrobek
Návaznost měření v ČR
Přesnost měření
Nejistoty měření
Histogram četností
Kontrola kvality betonu
metody nedestruktivní a destruktivní pro kontrolu kvality betonu
zkušební tělesa, podmínky zkoušky, kritéria pro hodnocení shody
Tvrdoměrné metody
Přehled tvrdoměrných metod
Podle způsobu vyvození síly dělíme tvrdoměrné metody na statické, užívané
nejčastěji v laboratořích a dynamické používané velmi často i na konstrukcích.
Tvrdost materiálů zjišťujeme těmito metodami:
• vrypovými,
• vtiskovými,
• vnikacími,
• odrazovými,
• a dalšími.
4.1.1 Vrypová metoda
Je porovnávací metodou určování tvrdosti vrypem jednoho materiálu do druhého.
Takto vznikla stupnice tvrdosti podle Mohse: 1. mastek, 2. sůl kamenná
(sádrovec), 3. vápenec, 4. kazivec, 5. apatit, 6. živec, 7. křemen, 8. topas, 9.
korund, 10. diamant.
4.1.2 Vtiskové metody
Nejčastěji se jimi určuje velikost vtisku vytvořeného ve zkoušeném materiálu
zatlačením předepsaného vnikajícího tělíska určenou silou zkušebního zařízení.
• tvrdost podle Brinella (HB),
• tvrdost kladívkem Poldi,
4.1.3 Vnikací metody
Tyto metody jsou založeny na vniknutí tvrdého tělesa do měkčího materiálu,
např. betonu, malty, dřeva opakovanými rázy. Měří se buď hloubka vniku špičáku
zaraženého předepsaným počtem úderů, nebo naopak počet úderů potřebný
na vnik špičáku do předepsané hloubky.
Zkoušení betonu tvrdoměrnými metodami
Tvrdoměrné metody zkoušení betonu jsou v současné době nejvíce používanými
nedestruktivními metodami (NDT metody). Mají však určitá omezení:
• zkouší se jen povrchová vrstva betonu,
• zkouší se vlastnosti betonu, např. tvrdost, pružnost, lokální porušení, o kterých
se předpokládá, že jsou v těsném korelačním vztahu ke sledované
vlastnosti, např. pevnosti v tlaku nebo modulu pružnosti,
• přesností případně spolehlivostí výsledků, které jsou závislé na přesnosti
měření a velikosti chyb,
• četností zkušebních míst, které při zvolené pravděpodobnosti nesou riziko
omylu,
• přístupností povrchu konstrukce, vlhkostním stavem betonu, jeho stářím,
stejnoměrností apod.
- 21 (48) -
Společné zásady pro provádění a vyhodnocování tvrdoměrných
metod na betonu
Je třeba se řídit příslušnými ustanoveními ČSN. Předpisy, které jsou společné pro jednotlivé normalizovanémetody jsou uvedeny v ČSN.Jedním ze základních pravidel je závaznost zkoušek. Hodnocení pevností betonu v tlaku, které se provádí pouze podle obecného
kalibračního vztahu, dává hodnoty pouze informativní, tj. s nezaručenou přesností.
Objektivní výsledky lze dosáhnout upřesněnými zkouškami, které se
dosáhnou:
a) vyhodnocením podle určujícího kalibračního vztahu vypracovaného pro
daný beton (složení, stáří, ošetření), nebo
b) odvozením součinitele α, stanoveného pro upřesnění obecného příp. směrného
kalibračního vztahu.
Definice
Obecný kalibrační vztah je uveden v příslušné ČSN dané zkušební metody.
Směrný kalibrační vztah je vypracován pro ty betony, které se obvykle používají
pro sledovanou vlastnost a zvolenou technologii. Pro jeho odvození zpravidla
stačí vyzkoušení nejméně 100 zkušebních těles.
Určující kalibrační vztah slouží pro stanovení upřesněných hodnot vlastnosti
daného betonu, např. pevnosti v tlaku, určitého druhu. Je buď úzký pro rozsah
pevností v rámci jedné třídy betonu, nebo široký pro rozsah pevností dvou
nebo více tříd betonů zhotovených stejnou technologií výroby ze stejných složek.
Upřesnění obecného nebo směrného kalibračního vztahu lze provést vynásobením
hodnoty vlastnosti určené z kalibračního vztahu součinitelem α. Součinitel
Zkušební tělesa odebraná z konstrukcí mohou mít tvar krychle o hraně 150
mm, válce ∅ 150 mm o výšce 150 mm nebo hranolů 100 x 100 x 300 (400)
mm. Podle objemu konstrukce se odeberou 3 vzorkydo 10 m3 betonu, 6 vzorků do 50 m3 betonu a 9 ks nad 50 m3 betonu.V případě, že se konstrukce nejdříve odzkouší nedestruktivní metodou, lze vyjmout pouze 3 ks zkušebních těles z místa s nejmenší, největší a průměrnou
pevností. Vyjmutá zkušební tělesa se nedestruktivně zkouší na dvou protilehlých
stranách, a posléze se stanoví jejich pevnost v tlaku v lise.
Zkušební místo je místo na povrchu betonu zkušebního tělesa nebo konstrukce,
na kterém se provede takový počet měření, ze kterého lze odvodit jednu hodnotu
ukazatele vlastnosti betonu. Zkušební místa se volí tak, aby reprezentovala
zkoušený beton.
Metoda odrazová, Schmidtovy tvrdoměry typ N, L, M, PM a P
4.1.4 Odrazové metody
Jsou založeny na pružném odrazu standardního tělesa padajícího z určené výšky
nebo vrženého jistou energií od povrchu zkoušeného materiálu.
• měření tvrdosti kovů dle Shora,
• měření tvrdosti betonů, malt a cihel Schmidtovými sklerometry
4.2.4 Metoda Schmidtových tvrdoměrů
Schmidtovy tvrdoměry se dělí podle vyvozené energie:
typ N - s energií 2,25 J,
typ L - s energií 0,75 J,
typ M - s energií 30,00 J.
Systémy mechanismů všech tvrdoměrů jsou stejné. Jsou to pružinové tvrdoměry
skládající se z razníku, beranu, pružin a vlečného ukazatele s měřítkem. Při
zatlačení razníku a uvolnění závěsu beran dopadne na razník, odrazí se a posune
vlečný ukazatel na měřítku do místa, které je hodnotou velikosti odrazu.
Velikost odrazu je závislá na poloze tvrdoměru. Základní poloha tvrdoměru je
vodorovná..
Špičákové metody
Metoda popsána v ČSN 73 1373; vlhkost betonu při zkoušce - Beton přirozeně vlhký, vlhký nasycený vodou, výjimečně i suchý; krychelná pevnost betonu musí být v rozmezí 3 až 30, a minimální tloušťka zkoušené vrstvy betonu 100
Druhy kalibračních vztahů
Obecný kalibrační vztah je uveden v příslušné ČSN dané zkušební metody.
Směrný kalibrační vztah je vypracován pro ty betony, které se obvykle používají
pro sledovanou vlastnost a zvolenou technologii. Pro jeho odvození zpravidla
stačí vyzkoušení nejméně 100 zkušebních těles.
Určující kalibrační vztah slouží pro stanovení upřesněných hodnot vlastnosti
daného betonu, např. pevnosti v tlaku, určitého druhu. Je buď úzký pro rozsah
pevností v rámci jedné třídy betonu, nebo široký pro rozsah pevností dvou
nebo více tříd betonů zhotovených stejnou technologií výroby ze stejných složek.
Tvrdoměrné zkoušky oceli, dřeva
Tvrdoměrné zkoušky oceli
Tvrdost ocelí se zjišťuje nejčastěji vtiskovými metodami, statickým nebo dynamickým
účinkem zatížení.
4.3.1 Tvrdost podle Brinella HB
Metoda je vhodná pro všechny kovové materiály větší tloušťky s výjimkou
velmi tvrdých slitin. Tvrdost HB je dána vztahem mezi silou F, kterou se do
povrchu zkoušeného materiálu vtlačuje kalená ocelová kulička HBS nebo kulička
z tvrdokovu HBW o průměru D a povrchem trvalého vtisku, jehož průměr
d se po odlehčení změří
4.3.2 Tvrdost podle Vickerse HV
Tvrdost HV je určena poměrem vhodně voleného zatížení F na čtyřboký diamantový
jehlan se čtvercovou základnou a vrcholovým úhlem 1360 a povrchem
vtisku. Po odlehčení se změří obě úhlopříčky vtisku u1 a u2 a vypočte se průměr
u.
4.3.3
Vloženo: 16.04.2009
Velikost: 22,85 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BI02 - Zkušebnictví a technologie
Reference vyučujících předmětu BI02 - Zkušebnictví a technologie
Podobné materiály
- BD01 - Základy stavební mechaniky - Vypracované testy z mechaniky
- 0I2 - Stavební látky - Testy
- BI01 - Stavební látky - Testy pro kombinované studium
- BA06 - Matematika I/1 - Testy pro kombinované studium
- BA02 - Matematika II - Testy Matematika II - Tryhuk 04-05
- BA03 - Deskriptivní geometrie - Testy 1
- BA03 - Deskriptivní geometrie - Testy
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - Testy
- BU01 - Informatika - Testy
- BA06 - Matematika I/1 - Doplňovací testy
- BA02 - Matematika II - Zápočtové testy - kombinované studium
- BS01 - Vodohospodářské stavby - Minitesty z přednášek
- BV07 - Právo - Zápočtové testy
- 0C1 - Stavební chemie - testy
- BF05 - Mechanika hornin - testy
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - Vypracované kontrolní testy ze skript a Autotesty
- BT01 - TZB II - testy
- BI01 - Stavební látky - TESTY-všechna zadání
- BC01 - Stavební chemie - Testy chemie
- BU01 - Informatika - Autotesty
- BI01 - Stavební látky - pc testy
- CD06 - Teorie spolehlivosti - testy
- BU01 - Informatika - OPRAVENÉ AUTETESTY (bez chyby)
- BD02 - Pružnost a pevnost - Vypracované testy
- CZ54 - Inženýrská pedagogika - testy
- BV02 - Základy podnikové ekonomiky - testy
- BT51 - TZB I (S) - Testy
- BU01 - Informatika - Informatika testy
- BU01 - Informatika - Všechny testy
- CT52 - Technika prostředí - Zkouškové testy 2016, vzorečky, jednotky, pojmy
- BB01 - Fyzika - Různé protokoly ( 1- 9)
- BI02 - Zkušebnictví a technologie - Protokoly různé
- BD03 - Statika I - Různé pomůcky a programy
- BE02 - Výuka v terénu z geodézie - Různé podklady
- BH02 - Nauka o pozemních stavbách - Cvičení různé materiály
- BH02 - Nauka o pozemních stavbách - Konstrukce spojující různé úrovně
- BL01 - Prvky betonových konstrukcí - Určení účinného rozpětí pro různé způsoby podepření
- BD02 - Pružnost a pevnost - různé zkoušky
Copyright 2024 unium.cz