- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Správní právo procesní - vypracované otázky
BPPX10031 - Správní právo procesní
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálSprávní právo procesní
1. a) Proces – pojem, druhy procesů
Správní proces (procedurální forma realizace) – proces aplikace norem správního práva ve veřejné správě.
- Vnější procesy, směřující bezprostředně vůči adresátům práv a povinností
– proces vydávání normativních správních aktů
- proces vydávání individuálních správních aktů
- proces vydávání správních aktů smíšené povahy
- proces uzavírání dohod správně právního charakteru
- Vnitřní procesy mají ve vztahu k vnějším procedurám postavení podpůrné. Jejich význam spočívá v tom, že slouží k zabezpečení vlastního chodu veřejné správy a pro její fungovaní plní mezastupitelnou roli
– proces vydávání interních normativních aktů
- proces vydávání interních individuálních pokynů
- Většina těchto procedurálních forem realizace veřej. správy je svou povahou představována jednostrannými procesy, které jsou pro veřejnou správu typické a převažující. Mimo to se realizují i specifické dvoustranné procesy, vedoucí k uzavírání dohod správně právního charakteru, resp. tzv. veřejnoprávních smluv.
b)Vymáhání peněžitých plnění podle správního řádu
Exekuce:
exekuce na peněžitá plnění – uplatňuje se postup pro správu daní
- Podle obecné úpravy správního řádu je exekučním orgánem místně příslušný finanční úřad, pokud zákon nestanoví, že jím je správní orgán, který rozhodnutí vydal. Tento druhý případ platí pro obecní, resp. krajské úřady a jejich rozhodnutí. Na žádost obecního nebo krajského úřadu pak exekuci učiní místně příslušný finanční úřad.
- Pokud osoba, jíž je pravomocným a vykonatelným rozhodnutím uloženo plnit, v daném termínu dobrovolně nesplní, je na místě zahájit exekuci. Exekuční správní orgán vyzve dlužníka, aby plnění zaplatil v dodatečně určené lhůtě, jež zákon stanoví nejméně na osm dní, a upozorní ho, že po uplynutí této lhůty přikročí bez dalšího k vymáhání peněžitého plnění. Opravným prostředkem proti výzvě je odvolání, které může dlužník podat ve lhůtě patnácti dnů od doručení výzvy.
Nedošlo-li ani po vyhotovení a zaslání výzvy správním orgánem ke splnění povinnosti v náhradním termínu dlužníkem, učiní další kroky směřující k vymožení rozhodnutím uloženého plnění sám správní orgán, který vydal rozhodnutí ukládající peněžité plnění, popřípadě jím dožádaný exekutor nebo soud. Exekuční správní orgán může využít několika možností, které mu nabízí zákon o správě daní a poplatků. Exekuční správní orgán musí vydat exekuční příkaz, který se doručuje dlužníkovi a dalším osobám, jimž se příkazem ukládají povinnosti (např. plátce mzdy). Všechny tyto osoby mohou proti příkazu podat do patnácti dnů námitky, o nichž rozhoduje správní orgán, který exekuční příkaz vydal. Pokud bylo vymáhání zahájeno bez předchozí výzvy, má dlužník proti příkazu možnost odvolání.
Exekuci lze realizovat těmito formami:
- přikázání pohledávky z účtu u banky,
- přikázání jiné pohledávky,
- srážka ze mzdy nebo jiné obdobné odměny nebo náhrady za pracovní příjem,
- prodej movitých věcí,
- prodej nemovitostí.
2. a) Externí a interní procesy ve veřejné správě
Vnější procesy
- proces vydávání normativních správních aktů – směřuje ke správním aktům, které jsou projevem klasické normotvorné činnosti orgánů veřejné správy. Podmínkou jejich platnosti je jejich publikace „vyhlášením“ nebo „ oznámením“ ve Sbírce zákonů, příp. jinou předepsanou formou
- proces vydávání individuálních správních aktů – výsledek rozhodování (rozhodnutím) správního orgánu o subjektivních právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech určitého konkrétního subjektu v postavení tzv. účastníka správního řízení. Tyto akty jsou chápány jako akty aplikace správního práva. Dělí se na rozhodnutí konstitutivní, jimiž se zakládají, mění nebo ruší určité správní právní vztahy a na rozhodnutí deklaratorní, jimiž se autoritativně stvrzuje existence či neexistence určitého správně právně relevantního stavu. Zvláštním případem jsou rozhodnutí procesní, jimiž se rozhoduje o příslušných procesních otázkách. Dále vyjádření, osvědčení, sdělení, souhlasy, doporučení a jiná opatření, které jsou výsledkem jiného postupu než správního řízení
- proces vydávání správních aktů smíšené povahy – vykazují jak znaky normativních, tak individuálních aktů. Nejčastěji jde o akty vztyhující se na neurčitý počet adresátů, ale v konkrétně určené věci, nebo jde o řešení obecných otázek se vztahem ke jmenovitě individualizovanému adresátovi či adresátům. Jedná se o tzv. opatření obecné povahy.
- proces uzavírání dohod správně právního charakteru – veřejnoprávní smlouvy, tzv. dvoustranné procesy,
Vnitřní prosesy
- proces vydávání interních normativních aktů – obvykle jsou označovány jako interní normativní instrukce nebo normativní akty řízení. Slouží k řízení podřízených pracovníků a orgánů v příslušném organizačním systémů.
- proces vydávání interních individuálních pokynů
b) Námitky ve výkonu rozhodnutí podle správního řádu
- námitky do exekučního usnesení - Proti usnesením nebo jiným úkonům exekučního správního orgánu, proti kterým se nelze odvolat, může povinný nebo jiná osoba, které z tohoto úkonu vyplývá povinnost, podat námitky.- Námitky nelze podat, pokud usnesení bylo již vykonáno nebo jiný úkon proveden.
= podle slovenského SŘ, v novém českém SŘ není definováno
- Proti jednotlivým úkonům a opatřením spojeným s výkonem rozhodnutí lze podat námitky.
- Námitky mají odkladný účinek jen
a) směřují-li proti povolení odkladu nebo upuštění od výkonu rozhodnutí,
b) směřují-li proti zahájení výkonu rozhodnutí při výkonu rozhodnutí vyklizením,
c) uplatňuje-li se v nich, že vymáhané plnění již bylo provedeno nebo že ještě neuplynula lhůta k plnění,
d) uplatňuje-li se v nich k předmětu, jehož se výkon rozhodnutí týká, právo, jež výkon rozhodnutí nepřipouští.
- o námitkách rozhoduje orgán provádějící výkon rozhodnutí. Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat.
3. a) Správní řízení - pojem, hlavní znaky
Správní řízení – proses vydávání individuálních správních aktů = rozhodnutí
- lze charakterizovat i jako kvalifikovaný postup, který končí vydáním rozhodnutí správního orgánu, proti kterému je možné se odvolat
- Předmětem správního řízení je taková rozhodovací činnost orgánů veřejné správy, jejímž účelem je vydání rozhodnutí jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva a nebo povinnosti jmenovitě určené osoby, nebo jímž se v určité věci autoritativně prohlašuje, že taková osoba práva a nebo povinnosti má a nebo nemá. Takto vystupují orgány místní státní správy a územní samosprávy. Cílem je vydání správního rozhodnutí jako individuálního správního aktu, přičšmž součástí je i přezkumné řízení, na které navazuje i exekuční řízení
- dělí se na obecné a zvláštní správní řízení
Obecné správní řízení – je upraveno ve Správním řádu. Je to postup správních orgánů při rozhodování na úsecích státní správy i územní samosprávy
Zvláštní správní řízení - kombinace obecné úpravy správního řízení a odchylek od něj (přednost má úprava zvláštní a pak až podpůrné využití správního řádu) - v těchto případech nutno nejprve prostudovat zvláštní předpisy vztahující se k dané problematice, které by mohly obsahovat odchylky od postupu dle správního řádu (např. stavební zákon, zákon o přestupcích)
b) Vymáhání nepeněžitých plnění podle správního řádu
Nepeněžitou povinnost lze zásadně vymáhat jen vůči povinnému. Nařídit ji lze nejpozději do 5 let a provádět ji nejpozději do 10 let po té, co měla být povinnost splněna dobrovolně. Obě lhůty jsou prekluzivní.
Náhradní výkon v případě zastupitelných plnění:
Má-li povinný vykonat nějakou práci nebo výkon, které může vykonat i někdo jiný než povinný, vydá exekuční orgán exekuční příkaz, na jehož základě pověří provedením práce nebo výkonu jinou osobu, pokud ta s tím souhlasí, práce nebo výkon se provádějí na náklad a nebezpečí povinného.
Přímé vynucení v případě nezastupitelných plnění:
Vyklizení nemovitosti, stavby, bytu, místnosti nebo jiných prostor – SO povinného vyrozumí nejméně 5 dnů předem, kdy bude vyklizení provedeno, vyrozumí o tom rovněž obec, na jejímž území se vyklizený objekt nachází. Úkon se provádí za přítomnosti nestranné osoby.
Exekuce není přípustná pokud se vyklizení týká osoby, jejíž zdravotní stav by mohl být vážně ohrožen. Je-li vyklízen byt nebo obytná místnost a jestliže je třeba zajistit bytovou náhradu, exekuce se přeruší nebo odloží, pokud není prokázáno zajištění bytové náhrady. Pokud je však stavem objektu ohrožen život nebo zdraví osob, vyklizení se provede vždy.
Provedení exekuce:
Odstranění movitých věcí povinného a příslušníků jeho domácnosti: odevzdávají se povinnému nebo některému ze zletilých příslušníků domácnosti, jinak do úschovy obci nebo jinému vhodnému schovateli s jeho souhlasem. Pokud si je povinný do 6 měs. Nevyzvedne, prodávají se v dražbě, pokud si povinný nevyzvedne výtěžek dražby, je příjmem rozpočtu.
Vykázání povinného a všech, kdo se tam zdržují na základě práva povinného
Odebrání movité věci – V exekučním příkaze se výslovně určí movitá věc nebo věci, které mají být odebrány. SO odebranou věc předá tomu, komu má být odevzdána, pokud taková osoba není, zajistí se náležitá úschova na náklady povinného. Je-li k užívání odebrané věci třeba listiny, odebere se i tato listina. Pokud není povinný ochoten věc vydat, zjišťují se důvody
O odebrání se sepisuje protokol, který obsahuje označení movité věci, vyjádření povinného o tom, kde se věc nachází, příp. odmítnutí poskytnutí vysvětlení a skutečnost, že povinný není ochoten věc vydat a důvody.
Předvedení – Exekuční příkaz se doručuje orgánům, které mají předvedení provést a ty doručují povinnému.
Ukládání donucovacích pokut:
Pokuty lze postupně ukládat do výše nákladů na náhradní výkon nebo nelze-li náhradní výkon provést, až do výše 100.000,-Kč. SO uloží povinnému donucovací pokutu rozhodnutím, v němž mu určí , aby ji zaplatil ve lhůtě nejméně 15 dnů ode dne nabytí právní moci.
4. a) Zásady správního řízení - pojem, charakteristika
- Jsou obsaženy ve druhé a třetí části správního řádu, nejsou přímo uvedené a je nutné je abstrahovat z jednotlivých ustanovení SŘ
- zásada písemnosti správního řízení - Tato zásada charakterizuje správ. řízení jako proces vedený zejména na základě písemných podkladů, které jsou zařazovány do spisu, resp. zaznamenávány do protokolu, jež se rovněž stává součástí spisu. Zásada písemnosti je však tam, kde to stanoví speciální zákon nebo jestliže je to ke splnění úkolu řízení a uplatnění práv účastníků nezbytné, modifikovány zásadou ústnosti, kdy je správním orgánem nařízeno ústní jednání.
- zásada neveřejnosti správního řízení – Obecně nejsou správní řízení vedena veřejně. U svolaných ústních jednání se obecně rovněž zakládá jejich neveřejnost. Veřejnost řízení se obecně uplatňuje v plném rozsahu pouze ve vztahu k účastníkům řízení a jejich zástupcům, resp. opatrovníkům, které mají právo být seznámeni s podklady pro rozhodnutí, právo nahlížet do spisu, právo vyjádřit v řízení své stanovisko, být přítomni při provádění důkazů, právo žádat informace o řízení a průběžně se obracet na správ. orgán se svými návrhy a námitkami.
- zásada oficiality a zásada dispoziční - Uplatnění zásady oficiality znamená, že správní řízení je v úřední pravomoci správ. orgánu a jeho běh, resp. úkony v řízení nezávisí na vůli účastníků řízení. Tato zásada se uplatňuje v některých případech ve vztahu k zahájení řízení, kdy je zahajovány tzv. z moci úřední, a obecně pak pro další průběh řízení. Projev zásady oficiality je do značné míry spojen s tzv. zásadou vyšetřovací, tj. povinností správ. orgánu zjistit dostatečně skutkový stav věci.
Zásada dispoziční se projevuje v ostatních případech zahajování řízení, které se děje tzv. na žádost účastníka řízení. Dříve byla označována jako řízení návrhová. Dispozice se projevuje v dalším běhu řízení obecně v právu účastníků na zpětvzetí nebo zúžení předmětu žádosti, oprávnění účastníků vzdát se příslušných procesních práv (právo na účast při ústním jednání, účast při provádění důkazů a dokonce i práva vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí). Tato zásada se projevuje i ve vztahu k podání řádných opravných prostředků (odvolání, rozklad, odpor, námitky).
- zásada dvoustupňovosti – Vyjadřuje obecné oprávnění účastníků správ. řízení napadnout každé rozhodnutí správ. orgánu I. stupně tzv. řádným opravným prostředkem. Účelem je dosáhnout nastoupení tzv. devolutivního účinku, tedy aby věc byla přezkoumána správ. orgánem vyššího stupně (toto nelze u rozhodnutí ústředního správního úřadu). Pokud podanému odvolání plně vyhoví orgán, jenž rozhodnutí vydal, nazývá se takový postup autoremedura. Dalším účelem této zásady je dosáhnout odkladu realizace obsahu výroku napadeném rozhodnutí. Uvedený suspenzivní účinek podaného řádného opravného prostředku nastává, pokud nebylo zákonem vyloučeno jeho nastoupení. Zákon označuje taková rozhodnutí jako předběžně vykonatelná (týká se to těch usnesení, proti kterým se lze odvolat, avšak odvolání nemá odkladný účinek).
Zásadu dvoustupňovosti nacházíme také v oblasti tzv. mimořádných opravných prostředků. Odkladný účinek může být uplatněn také v rámci obnovy řízení. Projev instančního principu nachází také v úpravě ochrany před nečinností.
- zásada jednotnosti a zásada koncentrace řízení – V novém správním řádu je založeno pro účastníky řízení oprávnění navrhovat důkazy a činit návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí obdobně jako v úpravě předchozí, což je projevem jedné stránky jednotnosti řízení. Avšak uvedené oprávnění účastníků je již omezeno pro stádium řízení odvolací, kde je již omezena možnost uplatňovat nové skutečnosti a návrhy jen na ty, které účastník nemohl uplatnit dříve. Ze zákona odvolací orgán přezkoumává napadené rozhodnutí („pouze“) z hlediska souladu s právními předpisy, avšak správnost jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, bude-li to vyžadovat veřejný zájem.
Nová úprava nastavuje koncentraci řízení tak, že oprávnění účastníka řízení může být omezeno ze strany správ. orgánu, který usnesením prohlásí, dokdy mohou účastníci činit své návrhy.
- zásada zjištění skutkového stavu věci - Zásadu materiální pravdy jsme nalezli zařazenu do okruhu základní zásad činnosti správ. orgánů. Pro účely správ. řízení je však její obsah doplněn ve vztahu ke zjištění skutkového stavu, kde se již projevuje její rozdílné nastavení pro řízení, v němž má být z moci úřední ukládána povinnost, a řízení o žádosti účastníka.
- zásada vyšetřovací (vyhledávací) a zásada projednávací - Uvedené zásady se uplatňují nikoliv absolutně, ale v určité kombinaci. Zásada vyhledávací se tedy neuplatňuje plně, neboť je zároveň stanovena povinnost účastníků řízení poskytovat správ. orgánu veškerou potřebou součinnost. Projevem zásady projednací je stanovení povinnosti účastníků řízení označit důkazy na podporu svých tvrzení a ve své žádosti označit další jemu známe účastníky.
- zásada volného hodnocení důkazů - Zůstává základním vodítkem pro posuzování podkladů pro rozhodnutí a hodnocení důkazů. Správ. orgán je povinen brát v úvahu všechny skutečnosti a důkazy. Správní řád však výslovně počítá s existencí tzv. závazných podkladů pro rozhodnutí, které správ. orgán povinně musí vzít v úvahu. Znamená to,že volné hodnocení důkazů se uplatní pouze ve zbývajícím prostoru posuzování skutkové stránky věci. Na tuto zásadu úzce navazuje povinnost řádného odůvodnění vydaného rozhodnutí.
Základní zásady činnosti správních orgánů:
Zásadazákonnosti (legality) – soulad se zákony a ostatními právními předpisy (i mezinárodními smlouvami v ČR publikovanými).
přiměřenosti (proporcionality) – přiměřenost uplatnění moci zahrnuje v sobě i další složky c) až g)
zneužití správního uvážení -
souladu s veřejným zájmem – veřejný zájem musí být vždy respektován
ochrany dobré víry a oprávněných zájmů – zásah v nezbytném rozsahu a v zákonem stanovených případech
subsidiarity (subsidiarita veřejné moci, pokud to není nutné, nepoužije se), přijaté řešení musí odpovídat okolnostem daného případu
preference smírného řešení sporů – pokud je to možné, pokus o smírné řešení
předvídatelnosti (legitimního očekávání) – nemají vznikat nedůvodné rozdíly v obdobných věcech
materiální pravdy – zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti
procesní rovnosti a nestrannosti postupů správních orgánů
veřejné správy jako služby
spolupráce správních orgánů a souladnosti postupů
rychlosti a hospodárnosti postupů (procesní ekonomie)
b) Objasňování přestupků
Objasňování přestupků je stádium před začátkem přestupkového řízení. V rámci objasňování se obstarávají podklady potřebné na rozhodnutí správního orgánu, zejména o tom, zda:
Se stal skutek, který je přestupkem podle zákona
Tento skutek spáchala osoba podezřelá ze spáchání přestupku
Se uloží sankce za přestupek nebo se od jejího uložení upustí, jestliže k nápravě pachatele přestupku postačí samotné projednání přestupku
Uloží ochranné opatření
Uloží pachateli přestupku povinnost uhradit způsobenou škodu
Přestupky objasňují též jiné orgány. Jsou to: Orgány Policejního sboru, Železniční policie, Sbor vazební a justiční stráže, Vojenská policie, Obecní policie
Orgány oprávněné objasňovat přestupky jsou při objasňování přestupků oprávněné:
vyžadovat vysvětlení od FO nebo PO
vyžadovat odborné vyjádření od příslušných orgánů
vyžadovat vysvětlení od státní orgánů nebo obcí
vykonávat nebo vyžadovat úkony potřebné na zjištění totožnosti osob a jejich pobytu
vyžadovat předložení potřebných podkladů, zejména spisů a jiných písemných materiálů
O vykonaných úkonech napíše orgán oprávněný objasňovat přestupky záznam nebo jejich výsledek zapíše do zprávy o výsledku objasňování přestupku.
5. a) Zásada zákonnosti ve správním řízení
- povinnost postupovat v souladu se zákony a jinými právními předpisy a mezinárodními smlouvami
- základem pro jakoukoliv činnost veřejnomocenské povahy a také pro výkon veřejné správy vůči dotčeným osobám. Zásahu zákonnosti je možno považovat za zásadu nejdůležitější, neboť pro veřejnou správu určuje podmínky, meze a způsob výkonu jejich pravomocí zejména vůči spravovaným osobám. Je konkrétním projevem a garancí ústavní zásady legality ve sféře veřejné správy, zakotvené v Ústave ČR a LZPS a také závazků plynoucích z příslušných mezinárodních smluv. Významným činitelem této zásady je soudní judikatura, neboť soudní rozhodnutí napomáhají zpřesňovat její obsah
- postup či rozhodnutí nezákonné nebo nesprávné lze pak dále řešit v rozsahu přezkumné činnosti
odvolacího orgánu ve správním řízení
b) Odložení věci v řízení o přestupcích - pojem, důvody
Správní orgán věc odloží bez toho, aby začal jednání, jestliže osoba podezřelá z přestupku:
- požívá výsady a imunitu podle mezinárodního práva nebo podle zákona
- v době spáchání přestupku nedovršila 14 let !!! (od 1.1.2010) svého věku anebo trpěla duševní chorobou, pro kterou nemohla rozpoznat, že svým jednáním porušuje nebo ohrožuje zájem chráněný zákonem anebo nemohla ovládat své jednání
- zemřela před začátkem jednání
dále:
- došlé oznámení neodůvodňuje začátek jednání o přestupku nebo postoupen
Vloženo: 2.11.2010
Velikost: 405,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Reference vyučujících předmětu BPPX10031 - Správní právo procesníPodobné materiály
Copyright 2024 unium.cz