- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Správní právo procesní - vypracované otázky
BPPX10031 - Správní právo procesní
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálí věci podle § 71 zákona o přestupcích
- o skutku se vede trestní stíhání nebo jednání na jiném příslušném správním orgánu
- o skutku už právoplatně rozhodl správní orgán nebo orgán činný v trestním řízení nebo se o skutku rozhodlo v blokovém řízení
- o skutku se už rozhodlo v kárném nebo disciplinárním řízení a uložené opatření se považuje za dostačující
- zodpovědnost za přestupek zanikla
- návrh na zahájení řízení o přestupku / při návrhových přestupcích/ byl podaný opožděně
Rozhodnutí o odložení věci se nevydává. O odložení věci se uvědomí jen poškozený.
6. a) dispoziční zásada a zásada oficiality - charakteristika, příklady
Zásada dispoziční se projevuje v ostatních případech zahajování řízení, které se děje tzv. na žádost účastníka řízení. Dříve byla označována jako řízení návrhová. Dispozice se projevuje v dalším běhu řízení obecně v právu účastníků na zpět vzetí nebo zúžení předmětu žádosti, oprávnění účastníků vzdát se příslušných procesních práv (právo na účast při ústním jednání, účast při provádění důkazů a dokonce i práva vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí). Tato zásada se projevuje i ve vztahu k podání řádných opravných prostředků (odvolání, rozklad, odpor, námitky).
Uplatnění zásady oficiality znamená, že správní řízení je v úřední pravomoci správ. orgánu a jeho běh, resp. úkony v řízení nezávisí na vůli účastníků řízení. Tato zásada se uplatňuje v některých případech ve vztahu k zahájení řízení, kdy je zahajovány tzv. z moci úřední, a obecně pak pro další průběh řízení. Projev zásady oficiality je do značné míry spojen s tzv. zásadou vyšetřovací, tj. povinností správ. orgánu zjistit dostatečně skutkový stav věci.
b) Účastníci přestupkového řízení
- Obviněný z přestupku - má procesní práva a povinnosti účastníka řízení v plném rozsahu. Má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu a k důkazům o nich, uplatňovat skutečnosti a důkazy na svoji obhajobu, podávat návrhy a opravné prostředky.
- Poškozený, jestliže jde o projednání náhrady majetkové škody způsobené přestupkem
- Vlastník věci, která může být zabavena nebo byla zabavena, a to v části řízení, které se týká zabavení věci
- Navrhovatel, na návrh kterého bylo započato řízení o přestupku
7. a) Zásada volného hodnocení důkazů ve správním řízení
Zůstává základním vodítkem pro posuzování podkladů pro rozhodnutí a hodnocení důkazů. Správ. orgán je povinen brát v úvahu všechny skutečnosti a důkazy. Správní řád však výslovně počítá s existencí tzv. závazných podkladů pro rozhodnutí, které správ. orgán povinně musí vzít v úvahu. Znamená to,že volné hodnocení důkazů se uplatní pouze ve zbývajícím prostoru posuzování skutkové stránky věci. Na tuto zásadu úzce navazuje povinnost řádného odůvodnění vydaného rozhodnutí.
Berou se v úvahu všechny relevantní zkušenosti a důkazy, s logickým uvážením se dojde se
k rozhodnutí.
b) Zkrácené formy řízení o přestupcích - charakteristika
= přestavuje tradičně speciální zjednodušenou formu řízení v oblasti správního práva trestního. Umožňuje vyřídit přestupky ve zkráceném řízení, které je rychlejší a méně formální.
- Blokové řízení se uplatňuje při méně závažných přestupcích. Jeho účelem je zejména zvýšit výchovný účinek tím, že pachatel je bezprostředně po spáchání přestupku postižený blokovou pokutou.
Blokové řízení je možné uskutečnit, jestliže:
Přestupek byl spolehlivě zjištěný
Na vyřízení věci nestačí domluva
Obviněný z přestupku je ochotný blokovou pokutu zaplatit
Nejde o jednání o přestupku, který je možné projednat jen na návrh.
Obviněný z přestupku nemá právní povinnost zaplatit pokutu v blokovém řízení. Jestliže není ochoten pokutu zaplatit, projedná jeho přestupek příslušný správní orgán v nezkráceném řízení.
Zkrácené řízení spočívá v tom, že se obviněný z přestupku nepředvolává, nekoná se o jeho přestupku ústní pojednávání, nevyposlechnou se svědkové, nevydává se písemné rozhodnutí, jako i v tom, že se proti uložení pokuty v blokovém řízení není možné odvolat, ani podat jiný opravný prostředek.. Zaplacením blokové pokuty blokové řízení právoplatně končí.
- rozkazní /mandátní/ řízení - Smyslem tohoto jednání je zkrátit jednání s tí, že rozhodovat je možné bez nařízení ústního jednání a bez vykonání důkazů.
Rozkazní řízení spočívá v tom, že správní orgán bez dalšího řízení vydá rozkaz o uložení sankce, který má všechny náležitosti rozhodnutí o přestupku.
Rozkazní řízení je možné uskutečnit při splnění těchto dvou podmínek:
je nepochybné, že obviněný z přestupku se přestupku dopustil
věc nebyla vyřízena v blokovém řízení.
Ne proti mladistvému
Ne proti návrhovému přestupku
Byl spolehlivě zjištěn stav věci a věc nebyla projednána v blokovém řízení
Sankce: napomenutí a pokuta
Odpor: do 15 dnů od doručení příkazu
8. a) Zásada materiální pravdy ve správním řízení
- správní orgán musí zjistit stav věci tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti, a v nezbytném rozsahu - základ pro řádné posouzení
- Správní orgán má postupovat s náležitou péčí, nese odpovědnost za zákonnost svého rozhodnutí,
procesního postupu, a proto se nemůže spokojit pouze s formální pravdou o rozhodných skutečnostech.
Materiální pravda (+ zásada oficiality): Úřad je povinen ex offo spolehlivě zjistit skutkový stav. Současný Správní řád stojí na zásadě materiální pravdy - zasahuje-li správní akt do právních poměrů osob, musí být spolehlivě zjištěn stav věci, o němž nejsou dány důvodné pochybnosti. Úřad se nemůže spokojit jen s tvrzením účastníků a ex offo zjišťuje potřebné údaje – platí v každém řízení, kde může dotčen veřejný zájem bez ohledu na to, zda bylo řízení zahájeno ex offo nebo na podnět účastníka. Rozsah zjišťování pravého stavu věcí vychází z účelu konkrétního správního řízení.
Formální pravda (+ zásada dispoziční): Úřad se může spokojit s tvrzením stran. Zásada formální pravdy se nově uplatňuje ve sporném řízení správním (§ 141 SpŘ) – správní orgán při něm vychází důkazů, které navrhly strany, pokud nepostačují, provede orgán i jiné než navržené důkazy; správní orgán se může spokojit se shodnými tvrzeními, které mu předloží účastníci (§ 141 odst. 4 SpŘ).
b) Účastníci stavebního řízení
Účastníkem stavebního řízení je
a) stavebník,
b) vlastník stavby, na níž má být provedena změna či udržovací práce, není-li stavebníkem, nejde-li o případ uvedený v písmenu g),
c) vlastník pozemku, na kterém má být stavba prováděna, není-li stavebníkem,
d) vlastník stavby na pozemku, na kterém má být stavba prováděna, a ten, kdo má k tomuto pozemku nebo stavbě právo odpovídající věcnému břemenu, mohou-li být jejich práva navrhovanou stavbou přímo dotčena,
e) vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo navrhovanou stavbou přímo dotčeno,
f) ten, kdo má k sousednímu pozemku právo odpovídající věcnému břemenu, může-li být toto právo navrhovanou stavbou přímo dotčeno,
g) společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisuamka35" 35) ve stavebním řízení, které se týká domu nebo společných částí domu anebo pozemku; v případě, že společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu nemá právní subjektivitu, vlastník, jehož spoluvlastnický podíl na společných částech domu činí více než jednu polovinu.
- Účastníkem řízení není nájemce bytu, nebytového prostoru nebo pozemku.
9. a) Zásada rovnosti účastníků správního řízení
- Zásada míří k tomu, aby nedocházelo k diskriminaci dotčených osob z jakýchkoliv důvodů. Je nutno zajistit takové podmínky, včetně organizačních a technických prostředků, aby osoby procesně způsobilé mohly řádně uplatňovat svá práva, a to bez ohledu např. na zdravotní postižení.
- Správní orgán vystupuje vůči všem osobám nestranně, vyžaduje i plnění povinností od všech rovnou měrou: Pokud by mohla být rovnost ohrožena, je povinen učinit opatření k jejímu zajištění. Osoby, kterých se věc týká mají ve všech případech rovné procesní postavení a nelze jakkoli kohokoli znevýhodňovat.
- je však respektováno částečně rozdílné procesní postavení tzv. účastníků hlavních (neopomenutelných) a ostatních (dalších dotčených osob)
b) Zahájení řízení o přestupcích
- většinou a) z úřední povinnosti, někdy b) na návrh
a) Státní orgány, orgány Policie České republiky (dále jen „orgány policie“) a obce oznamují příslušným správním orgánům přestupky, o nichž se dozví, nejsou-li samy příslušny k jejich projednávání. V oznámení uvedou zejména, který přestupek je ve skutku spatřován, důkazní prostředky, které jsou jim známy a které prokazují, že jde o přestupek a že byl spáchán určitou osobou.
b) Dozví-li se orgán policie o přestupku od občana, vyrozumí jej na jeho žádost do třiceti dnů o provedených opatřeních.
10. a) Účastníci správního řízení
Účastník je každý –
- o jehož právech, právem chráněných zájmech a povinnostech má být v řízení jednáno
- jehož práva, právem chráněné zájmy a povinnosti mohou být rozhodnutím dotčeny
- kdo tvrdí , že může být dotčen, dokud se neprokáže opak
- ten, komu takové postavení přiznává zvláštní předpis
Má procesní práva i povinnosti – např. právo podat návrh, vzít ho zpět, nahlížet do spisů, navrhovat důkazy atd.
– musí mít právní subjektivitu i procesní způsobilost, pokud nemá
- způsobilost být účastníkem(práv.sub.) – má ji každý, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti – tj. kdo je subjektem podle hmotného práva nebo ten, komu ji zákon výslovně přizná (např. přípravný výbor pol. Strany),
- způsobilost procesní – jde o schopnost nabývat práv a povinností v řízení – je vázána u FO na způsobilost k právním úkonům; vzniká zletilostí (18 let nebo uzavření manželství); kdo nemá ZPÚ v plném rozsahu, nemá v tomto rozsahu také procesní způsobilost; ale např. v řízení o přestupcích vzniká deliktní způsobilost už 15. rokem, pročež pachatel přestupku musí mít vždy plnou procesní způsobilost (aplikace § 33 odst. 1 TŘ per analogiam); PO má procesní způsobilost v plném rozsahu.
- nedostatek procesní způsobilosti může být řešen zákonným zástupcem nebo opatrovníkem určeným SO – obligatorní zastoupení
- PO jednají prostřednictvím orgánů nebo svého statutárního orgánu, popř. jiný pověřený pracovník či advokát na základě plné moci
- fakultativní zastoupení – potřeba plné moci – zmocněnec jedná jménem a na účet zastoupeného
b) Blokové řízení
- se uplatňuje při méně závažných přestupcích. Jeho účelem je zejména zvýšit výchovný účinek tím, že pachatel je bezprostředně po spáchání přestupku postižený blokovou pokutou.
Blokové řízení je možné uskutečnit, jestliže:
Přestupek byl spolehlivě zjištěný
Na vyřízení věci nestačí domluva
Obviněný z přestupku je ochotný blokovou pokutu zaplatit
Nejde o jednání o přestupku, který je možné projednat jen na návrh.
Obviněný z přestupku nemá právní povinnost zaplatit pokutu v blokovém řízení. Jestliže není ochoten pokutu zaplatit, projedná jeho přestupek příslušný správní orgán v nezkráceném řízení.
Zkrácené řízení spočívá v tom, že se obviněný z přestupku nepředvolává, nekoná se o jeho přestupku ústní pojednávání, nevyposlechnou se svědkové, nevydává se písemné rozhodnutí, jako i v tom, že se proti uložení pokuty v blokovém řízení není možné odvolat, ani podat jiný opravný prostředek.. Zaplacením blokové pokuty blokové řízení právoplatně končí.
11. a) Pořádková opatření ve správním řízení.
pořádková opatření - donucovací prostředky procesní povahy k zajištění nerušeného průběhu správního řízení a součinnosti osob. Jedná se o pokutu a vykázání z místa jednání.
Správní orgán může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč tomu, kdo v řízení závažně ztěžuje jeho postup tím, že:
a) se bez omluvy nedostaví na předvolání ke správnímu orgánu,
b) navzdory předchozímu napomenutí ruší pořádek,
c) neuposlechne pokynu úřední osoby.
d) kdo učiní hrubě urážlivé podání
- pokutu lze dávat i opakovaně
- Pravomocně uloženou pořádkovou pokutu může správní orgán, který ji uložil, novým rozhodnutím prominout nebo snížit. Přitom správní orgán přihlédne zejména k tomu, jak osoba, které byla pořádková pokuta uložena, plní svoje procesní povinnosti v dalším průběhu
Vykázání z místa jednání – pokud nepřístojným chováním ruší pořádek při ústním jednání nebo ohledání na místě, popřípadě při jiném úkonu, může správní orgán po předchozím upozornění vykázat z místa, kde se úkon koná. Usnesení se vyhlašuje ústně. Správní orgán poučí vykazovanou osobu o následcích neuposlechnutí
b) správní akty in rem a in personam.
1. ad personam - zavazují pouze jmenovitě uvedené osoby a
2. in rem - zavazují vedle jmenovitě uvedených osob také jejich právní nástupce.Příkladem správního aktu ad personam je rozhodnutí o přijetí na vysokou školu či vydání cestovního pasu. Příkladem druhé skupiny jsou např. stavební povolení či kolaudační rozhodnutí. Skutečnost, že správní akt zavazuje i právní nástupce, musí být výslovně vyjádřena v zákoně. Výjimkou jsou pouze takové správní akty, v nichž správní orgán posuzuje vlastnosti věcí a nezabývá se vlastnostmi adresátů.
12. a) Zásada předstihu ve správním řízení.
Předstih = časová priorita
- pokud doručení více žádostí současně, rozhoduje datum podání poštovní zásilky nebo podání osobně (pokud neurčitelné, pak se určuje losem a sepíše se protokol)
- Stanoví-li zákon, že pro vedení řízení má význam předstih žádosti, vyznačí správní orgán časový údaj o jejím doručení též s uvedením hodiny a minuty doručení. Jestliže bylo více žádostí doručeno současně, rozhoduje údaj o tom, kdy byla poštovní zásilka obsahující žádost podána. V pochybnostech mají přednost žádosti předané správnímu orgánu osobně. Nelze-li předstih žádosti určit, určí se losem; o tom se sepíše protokol.
Řízení se vede o žádosti nebo žádostech s nejlepším pořadím. Řízení o ostatních žádostech správní orgán usnesením přeruší do doby, než rozhodnutí o ní nebo o nich nabude právní moci. Pokud správní orgán této žádosti nebo těmto žádostem vyhoví, řízení o ostatních žádostech usnesením zastaví. Pokud správní orgán některou žádost zamítne, pokračuje v řízení o další žádosti v pořadí; ustanovení předchozích vět platí obdobně.
b) Druhy živnostenského řízení.
Živnosti dělí zákon o živnostenském podnikání do několika skupin. Každá skupina se vyznačuje určitými rysy a podmínkami, které podnikatel musí splnit, aby danou živnost mohl provozovat. Živnost je možno provozovat na celém území ČR na základě živnostenského oprávnění, ať už živnostenského listu nebo koncese, a nemůže být přeneseno na jinou osobu.
Ohlašovací
Většinu živností, při splnění stanovených podmínek, lze provozovat na základě ohlášení živnostenskému úřadu a zaplacení správního poplatku. Živnost pak vzniká dnem ohlášení (tzn., že živnost se může provozovat ihned po ohlášení, i když podnikatel nemá ještě „v ruce“ živnostenské oprávnění). Dále se dělí na:
- řemeslné – uvedené \l "pril.1" v příloze 1 živnostenského zákona (od 1.7.2008 dochází ke snížení počtu, některé obory jsou přesunuty do živnosti volné)
- vázané – nutné prokázání odborné způsobilosti, která je upravena zvláštními právními předpisy uvedenými ttp://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-c-455-1991-sb-o-zivnostenskem-podnikani-zivnostensky-zakon/plne-zneni/" \l "pril.2" v příloze 2 živnostenského zákona (od 1.7.2008 dochází ke snížení počtu, některé obory jsou přesunuty do živnosti volné)
- volná živnost – nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti (musí být splněny pouze provozování živnosti, od 1.7.2008 všechny živnosti volné sloučeny do jediné)
Koncesované
U nich musí prokázat odborná způsobilost, která je upravena zvláštními právními předpisy 3 živnostenského zákona a živnostenským oprávněním pro výkon těchto živností je tzv. koncese. Předmět podnikání je třeba v žádosti o koncesi uvést v úplném nebo v částečném rozsahu podle t/priloha3.aspx" přílohy č. 3.
Živnost volná
Od 1. července je platná pouze jediná živnost volná. Ta zároveň bude obsahovat jednotlivé obory, jejichž počet se naopak zvýší. Přibudou ty obory, které dříve byly součástí těch živností, u kterých je doposud vyžadována odborná způsobilost.
Živnostník tak bude mít papír sice na jedinou volnou živnost, ale zároveň může vykonávat několik oborů najednou. I když pro výkon živnosti volné není zapotřebí odborná či jiná způsobilost, přesto podnikatel bude muset úřadu nahlásit, jaký obor z živnosti volné bude vykonávat. Toto opatření je hlavně z toho důvodu, aby se za každý provozovaný obor nemusel platit zvláštní poplatek. Pokud již živnostenský list vlastní, v koši neskončí. Zůstává v platnosti do doby, než bude v rámci své živnosti cokoli měnit. Až poté automaticky podnikatel přistoupí k výpisu, který dosavadní živnostenský list nahradí.
13. a) Zúčastněná osoba ve správním řízení
tyto osoby nelze označit za subjekty řízení! Nemohou totiž řízení vlastním jménem ovlivňovat, ani nehájí své vlastní zájmy a nejsou nositeli procesních práv a povinností ve vztahu k předmětu řízení. Jde např. o tyto osoby:
- svědci (§ 55) – každý, kdo v řízení není účastníkem; vypovídá na výzvu správního orgánu pravdivě a nesmí nic zamlčovat, nesmí být vyslýchán o utajovaných skutečnostech nebo má-li povinnost mlčenlivosti, před výslechem musí být poučen,
- znalci (§ 56) – znalec se ustanoví, je-li v řízení potřeba odborných znalostí, které orgán nemá ani je nemůže zjistit od jiného orgánu; o ustanovení znalce jsou účastníci vyrozuměni, posudek vypracovává znalec písemně, může být též vyslechnut,
- tlumočníci (§ 16 odst. 3 až 5) – tlumočník se přibírá pokud osoba prohlásí, že neovládá český jazyk, nebo jedná-li se o osobu hluchoněmou, nebo o osobu náležející k národnostní menšině; tlumočníci jsou vybíráni ze seznamu tlumočníků, účastník si tlumočníka obstará na své náklady, náklady tlumočení pro osoby náležející k národnostní menšině, která tradičně a dlouhodobě žije na území ČR (viz zák. č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostní menšin) nese však správní orgán,
- osoby předkládající listinu (§ 53) – pokud je toho potřeba k provedení důkazu, vyzve správní orgán osobu, která má listinu u sebe, aby ji předložila; předložení nelze žádat ze stejných důvodů, ze kterých může svědek odepřít výpověď,
- osoba předkládající věc a osoba povinná strpět ohledání věci (§ 54) – vlastník, uživatel věci nebo ten, kdo má věc u sebe, má povinnost věc předložit na výzvu orgánu nebo strpět ohledání, ohledání nelze provést ze stejných důvodů, pro které nesmí být svědek vyslechnut.
b) Rozkazné(příkazní) řízení podle zákona o přestupcích.
Smyslem tohoto jednání je zkrátit jednání s tím, že rozhodovat je možné bez nařízení ústního jednání a bez vykonání důkazů.
Rozkazní řízení spočívá v tom, že správní orgán bez dalšího řízení vydá rozkaz o uložení sankce, který má všechny náležitosti rozhodnutí o přestupku.
Rozkazní řízení je možné uskutečnit při splnění těchto dvou podmínek:
je nepochybné, že obviněný z přestupku se přestupku dopustil
věc nebyla vyřízena v blokovém řízení.
Ne proti mladistvému
Ne proti návrhovému přestupku
Byl spolehlivě zjištěn stav věci a věc nebyla projednána v blokovém řízení
Sankce: napomenutí a pokuta
Odpor: do 15 dnů od doručení příkazu
14. a) Podání - pojem, obecné náležitosti.
Podání je úkonem směřujícím vůči správnímu orgánu. Posuzuje se podle svého obsahu a
Vloženo: 2.11.2010
Velikost: 405,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Reference vyučujících předmětu BPPX10031 - Správní právo procesníPodobné materiály
Copyright 2024 unium.cz