- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálvazník. Sklo je obráceno na sever, aby tam nepralo slunce. Sklon skla 60° – 90°.
Zasklení
Beztmelé zasklení sklem s drátěnou vložkou (do roku 1980 všechny). Sklo 6 – 8 mm tlusté, v něm zatavená vložka => když sklo popraská, vložka ho drží, aby nevypadalo ven. Výhodou je, že je prakticky nezničitelné, nevýhodou je, že je hodně těžké.
Dnes makrolon apod. (organické sklo) – možno tvarovat (různé kopule, bubliny…). Zasklívací systémy Schoco apod.
Plnostěnné vazníky a rámové příčle
Plnostěnné vazníky se navrhují obvykle jako prosté nosníky, většinou z profilů IPE
Rámové příčle jsou spojeny se sloupy v tuhých rámových rozích
Samonosné oblouky
Jednovrstvé – na rozpětí 12,5 – 20 m. Trapézový plech je plynule zakroužený
Dvouvrstvé – mezi vrstvami trapézového plechu jsou distanční profily a izolace => zateplení střechy. Používají se např. u benzínových pump.
Jeřábové dráhy
Mostové jeřáby – nosnost 5 – 50 t (v Plzni 200 t)
Podvěsné jeřáby – automobilový průmysl. Nosníky jsou pod střešní kcí, jeřáb je zavěšen. Lze ho přemísťovat podle potřeby.
Kladkostroje – nosnost 150 – 2000 kg
Podvěsné jeřáby a kladkostroje se pohybují po dolní pásnici nosníku
Mostové jeřáby
Výrobce udává rozměry, nosnost, rychlost pojezdu a zdvihu, kolové tlaky
Jeřábová dráha se skládá z hlavního nosníku, kolejnice a vodorovného nosníku podepřeného vzpěrou. Staticky působí jako prostý nebo spojitý nosník (Winklerovým kriteriem lze určit, ve kterém místě vyvodí břemeno největší moment).
Vodorovný nosník
Příhradový (ve zkoušce často řez příhradovým nosníkem jeřábové dráhy). Shora se kladou rošty (lávky, lávka nese svislé zatížení 1,5 kN/m2).
Plnostěnný – plech tl. 6 – 8 mm s výstupky (chodí se po něm), pod plechem výztuhy
Šikmé vzpěry – jeřábové dráhy se pomocí nich rektifikují (každý rok se geodeticky přeměřují). Dávají se do třetin rozpětí.
Uložení na sloup – v uložení je možná výšková a příčná rektifikace (pomocí podložek, oválných otvorů, stavěcích šroubů)
Návrh a posouzení jeřábové dráhy
Zatížení dle ČSN 780035:
Stálé
Nahodilé svislé – tlaky od jeřábů
Nahodilé vodorovné – podélné (brzdné síly jeřábů) a příčné (brzdné síly kočky, příčení jeřábu)
Svislé účinky
Pohyblivé zatížení (síly udává výrobce) => úkol: najít nejúčinnější postavení pro M nebo V
Používáme součinitel zatížení (F, dynamický součinitel ( (v normě, roste s rychlostí jeřábu)
Vodorovné účinky
Podélné – brzdná síla B působící v hlavě kolejnice
Příčné:
Pokud máme více jeřábů, mohou spolupracovat na přenášení těžkých břemen nebo pracovat samostatně
Kombinace účinků je popsána v normě. Často bereme jen jeden z účinků (svislá síla, B, Bt, Htp)
Součásti jeřábové dráhy
Kolejnice – JKL, JK (tvar I), čtvercový průřez (náhrada). Používá se zvláštní ocel odolná proti otěru.
Přípoj kolejnice – přivařit nebo přišroubovat zvláštními příchytkami na spodní patku
Styky kolejnic – u podpor prostých nosníků (dilatace) nebo bezstykové kolejnice (zapojení do nosného systému, osazují se speciálními příchytkami, výhodou je hladký pojezd)
Lávka – rošty z páskové oceli, bývají pozinkované. Je-li větší mezera od obvodové stěny, dává se zábradlí, jinak stačí madlo. Pro šířku lávky existují předpisy. Na lávku se vystupuje po schodišti nebo po nouzovém žebříku
Nárazník – aby jeřáb „nevyletěl“ z haly. Typizované konstrukce.
Brzdné ztužidlo – různé tvary a umístění. Lze ho spojit s podélným ztužidlem, síly od jeřábu pak ale na ztužidlo působí excentricky => dochází k zatěžování sloupu. Pro větší jeřáby je proto lepší dát brzdné ztužidlo pod kolejnici.
Sloupy
Plnostěnné, příhradové (jsou lehčí, ale mají složitější detaily), kombinace
Dimenzování – plnostěnné M, N, V, příhradové N. Vzpěr v rovině vazby (záleží na statickém schematu) a z roviny vazby (určují podélná ztužidla
Plnostěnné
Proměnný průřez, proměnné M, N
Je nutno prozkoumat 4 řezy (viz obrázek výše) – řez v tenké části (1), v místě jeřábu (2), uprostřed vzpěrné délky (3) a ve vetknutí (4). Musíme ověřit, že (V ale zpravidla nerozhoduje):
Průřezy:
Zásada pro předběžný návrh: Výška tlusté části h => šířka tlusté části 1/10.h
Příhradové
Řešíme osové síly. Pro všechny pruty musí platit:
Umět vyřešit průběh sil
Styčníky jsou svařované. Diagonály se dávají dovnitř kvůli bezpečnosti. Přivařují se přes styčníkový plech (ten je k I profilu přivařen zboku tupým svarem)
Průřezy:
Patky sloupů
Obrázky viz dcv. Kotevní šrouby jsou mimo. Idealizace:
Návrh:
Volba průřezu (l, b, t)
Určení součinitele koncentrace kj
Stanovení pevnosti betonu fj. Napětí na kontaktu ocel-beton (c musí být menší, než fj
Stanovení rozměru c, kterým „obkroužíme“ účinnou plochu Aeff (viz dříve)
Rovnováha k působišti síly Z:
kde V = Aeff . fj , r se určí od těžiště plochy Aeff. Plochu Aeff je nutno hledat zkusmo. Nakonec dostaneme sílu Z ze vztahu:
Jiný postup: Zvolit Z (zvolíme velikost šroubů => Z je únosnost šroubů), pak spočítat V ze vztahu
Potom pro efektivní plochu platí
a odsud dostaneme x. Musí být splněno:
Posouzení výztuh – zkontrolovat napětí ve vyznačených řezech
Kloubové patky bez výztuh – jako u vysokých budov (viz dříve) nebo skutečné klouby (centrovací deska, válcová plocha nebo čepový kloub)
Obvodové stěny
Jsou předsazeny před hlavní nosnou konstrukci – předpokládá se, že nemají takovou životnost, rychleji se opotřebí a bude je pak snazší vyměnit
Staré haly – hrázděné stěny (cihelné zdivo do paždíků a sloupků)
Nové haly – nosná kostra z paždíků a sloupků, na ni se věší skládané pláště. Panely (tenkostěnné plechy s polyuretanovou nebo jinou izolací) nebo kazety (umožňují dělat zaoblená nároží) nepotřebují paždíky.
Dimenzování (hrázděné stěny)
Paždík – jen vítr
Sloupek – vítr => prostý ohýbaný nosník (nahoře připojen k vazníku šroubem s oválným otvorem, aby do něj nepřecházelo zatížení z vazníku)
Překlady – vkládají se pod paždík nad oknem (aby nebylo sklo namáháno deformacemi paždíku)
Konstrukčně: vše malé válcované profily, šroubové přípoje, lehké kotvení
Vodorovný řez obvodovou stěnou
Úprava nároží
Haly využívající střešní a obvodový plášť
Tzv. „stressed skin design“ (spolupůsobení obvodového pláště)
Tenké plechy, ale velké plochy => mají určitou tuhost, kterou je možno využít
Obvodový plášť je z trapézových plechů dokonale připojených k nosné konstrukci, je schopen nahradit zavětrování
Úsporné, ale plášť se nesmí vyměnit bez statického posouzení – je součástí nosné kce
Haly velkých rozpětí
Často významné stavby s prestižní architekturou, na jejich návrh realizaci se vyhlašují soutěže
Rozpětí přes 60 m
Obvykle se tolik nehledí na náklady
Využití
Sportovní a kulturní akce
Hangáry pro letadla
Tribuny na stadionech
Staticky lze rozdělit na
Konstrukce z tuhých prvků (rovinné nebo prostorové)
Konstrukce zavěšené na lanech
Konstrukce lanové visuté – typické jsou sedlové střechy. Vždy jsou lanové. Kce visutá drží sama o sobě, kdežto zavěšená kce je zavěšena na zvláštních lanech.
Konstrukce membránové – jakoby visuté, místo lan plechy
Konstrukce pneumatické kotvené lany – tkaninová střecha, uvnitř přetlak. Ke zmenšení napětí se do tkaniny vkládají ocelová lana.
Podle uspořádání
Soustavy rovinné – jednodušší, jasné působení. Na druhou stranu při poškození nosného prvku hned spadnou => méně bezpečné.
Soustavy prostorové – složitější, odolnější proti poškození (výbuch aj.), větší tuhost, schopnost redistribuce zatížení
Podle pohyblivosti
Kce nepohyblivé
Kce pohyblivé – zasunovací střechy na fotbalových stadionech (Cardiff, Toronto, Schalke, Ajax Amsterdam…)
Rovinné kce z tuhých prvků
Základní prvky
Prosté nosníky – primitivní konstrukce, výhodou je, že má jen svislé reakce => nezatěžuje tolik spodní stavbu
Oblouky – při správném tvaru střednice se zatížení přenáší pouze tlakem (nevznikají momenty), nevýhodou je vznik vodorovných reakcí, které zatěžují spodní stavbu
Rámy – staticky neurčité konstrukce. Např. hangár na letišti Charlese de Gaulla – 2 haly, obě mají rámy s rozpětím 82 m.
Příklady
Hlavní nádraží Praha – kce mostního typu, prostý nosník.
ČEZ Arena Ostrava – ocel S690
Odbavovací hala letiště Ruzyně
Terminál Sever 2 v Ruzyni – vazník je trojboký => není problém se vzpěrem z roviny (jednotlivé hrany trojúhelníku se vzájemně stabilizují
Terminál Heathrow 5 – střecha z plnostěnných komorových profilů vysokých 800 – 3800 mm
Hokejová hala v Anaheimu – konstrukce střechy je z normálních vazníků. Střední výška vazníku je 3,8 m, což je na rozpon 100 m málo (odpovídalo by asi 12 m) => přidali táhlo. Jedná se o předpjatou konstrukci. Je dimenzována i na seismicitu.
Prostorové kce z tuhých prvků
Rošty – vazníky v obou směrech, spojeny v místech křížení
Příhradové desky
Prostorové příhradové konstrukce
Styčníky horní a dolní úrovně se propojí diagonálami => vznikne několikasetnásobně staticky neurčitá konstrukce. Dělají se od 60. let – bez počítačů nebyly možné.
Kulové styčníky – vymyslel prof. Lederer z Brna. Používaly se prakticky na všech stadionech od 60.do 80. let. Pak se zjistilo, že mnohonásobná statická neurčitost má i své nevýhody.
Jiné typy styčníků – MERO (Něm.) – velmi přesné, ale velmi drahé
Stadion San Siro (Milano) – prostorová megakonstrukce na čtyřech sloupech
Prostorové působení u oblouků
Výhoda: Při vhodném tvaru jen tlak (ne moment)
Nevýhoda: Vzpěr
U nás oblouku hodně využíval Josef Zeman
Žďákovský most (ve své době největší jednoobloukový most na světě)
Lamelové klenby – na hokejové haly (dodnes hala na Kladně)
O sebe opřené oblouky – např. garáže Klíčov – hala 90 x 120 m bez vnitřních sloupů
Příklady
T-Mobile Arena na Výstavišti – svařované oblouky, mezi nimi 4 mm tlustá skořepina s výztuhami => při návrhu se šlo na krev. Ve své době to byl průlomový a velmi oceňovaný návrh, dnes se ukazují jeho nedostatky – střechu nelze zateplit, protože izolace by ji příliš zatížila.
Metro Střížkov
Kopule
Prostorový oblouk s kruhovým půsorysem
Žebra plnostěnná nebo příhradová
Horní prstenec (lucerna) – tlačený, dolní – tažený
Detroit – kopule stadionu 266 m
U nás největší v Brně – 94 m, je jednovrstvá z trubek => velmi subtilní (autorem prof. Lederer)
Globe Arena ve Stockholmu – příhradová kce kopule byla stavěna od paty bez jakéhokoliv podpírání, nahoře se to spojilo
Ocelové budovy (nejen) v Praze
19. století
Litina, svářkové železo, nýtované kce
Střechy Národního divadla, Rudolfina, Obecního domu
Tržnice (Vinohradská, Smíchovská)
Průmyslový palác na Výstavišti. Průčelí = trojkloubový oblouk
1. pol. 20. stol.
Plávková ocel, nýtování
Palác Kotva (vedle OD Kotva)
Hotel Juliš na Václaváku
Černá růže Na Příkopě
Báňská a hutní v Lazarské
ČS rozhlas na Vinohradech
2. pol. 20. stol.
Kvalitní ocel, svařování
Po válce zakázáno používat ocel na budovy (potřeba pro průmysl)
Budova bývalého parlamentu (dnes Svobodná Evropa) vedle Národního muzea – na 6 sloupech, Vierendeelovy nosníky
Hotel Praha v Dejvicích
Kongresový palác
Bruselský pavilon – kce postavená na Expo 58 v Bruselu, poté přenesena do Prahy (ocelové kce se hodí na dočasné stavby)
Motokov (103 m – druhá nejvyšší budova v Praze)
Budovy spojené se stavbou metra (zbouraly se některé staré malé domy a bylo potřeba postavit nové) – Moráň na Palackého náměstí, Debenhams v Jindřišské, ČKD na Můstku (NewYorker)
21. stol.
Vysokopevnostní ocel, kombinace s betonem
City Tower (plánovaný čs. rozhlas) – dnes nastaveno z každé strany o 1 řadu sloupů, dělá se skleněná fasáda
Obytné domy ve Strašnicích
Nové centrum na Evropské
Obchodní centrum Chodov
Haly velkých rozpětí
Letištní terminály na Ruzyni
Hangár F – na délku 210 m, nejnovější (ale starý už 40 let)
Sazka aréna – průměr 135 m. Prostorový příhradový nosník s táhlem
Hala na Výstavišti – střecha jsou dvoukloubové oblouky (rozpon 65 m, jsou po 18 m), mezi tím 4 mm plechy
San Siro – převislé konce nosníků jsou vybetonované, aby vytvářely protizávaží a vylepšil se průběh momentů. Rozpětí mezi sloupy 200 m.
Madison Square Garden – kruhová hala s lanovou střechou na principu kola (vnitřní a vnější tubus, uprostřed „lucerna“, do které se sbíhají pruty z krajů)
Hala Sazky v Praze
Hlavní nosný prvek – prostorový trubkový vazník se zakřiveným horním pasem
Centrální prstenec z trubek
Táhla Maccalay (brit.) průměr 100 mm
Střešní plášť – panely z trapézového plechy
Rozpětí 128 m, centrální prstenec 18 m. Centrální prstenec je tlačen, obvodový tažen.
Montáž – ocelová centrální věž, z té se to dělalo
Visuté konstrukce
Hlavním nosným prvkem je lano
Tenké dráty mohou mít obrovské pevnosti (patentují se – jde o proces kalení a popouštění), mez kluzu až 1800 MPa => lehké kce, architektonicky tvárné
Lano je spleteno z jednotlivých drátků. Lana mohou být vinutá (běžná lana), pro velké mosty jsou lana z rovnoběžných drátů (lano mostu může mít až metr v průměru a nelze ho tedy navinout).
Velké nároky na podpory – čím méně je konstrukce prověšená, tím větší vodorovná síla v podpoře vzniká. Není možné udělat střechu bez průvěsu (H by limitovalo k nekonečnu). Co ušetříme na kci střechy (lanová kce je levná), zaplatíme na podpoře (musí být dost silná).
Prověšená křivka lana = řetězovka. Je velmi citlivá na nesymetrické zatížení => krytina na střeše musí být hodně odolná, aby zvládla veškeré pohyby kce bez potrhání.
Visutá střecha sama o sobě nevzdoruje sání => musíme ji stabilizovat zatížením nebo předpětím. Z toho důvodu nejsou dobré extrémně lehké střechy.
Systémy zastřešení
Rovinné soustavy (lana v rovnoběžných rovinách)
Jednovrstvé – jednoduché, ale problém s vodou (teče doprostřed => je nutné to dobře vyspádovat). Lana tvoří přímo plochu střechy. Lze je stabilizovat jen zatížením.
Dvouvrstvé soustavy – např. Jawerthovy vazníky – zatáhne se za dolní lano => stabilizace předpětím.
Stadion v Plzni – příklad dvouvrstvé rovinné soustavy. Předpínací lana jsou s nosnými lany spojena táhly. „Zubatá“ střecha – nakonec byly z obav o krytinu doplněny vaznice na nosná lana a střecha je válcová. Nosné lano: 2 ( 40 mm.
Prostorové soustavy – lana v různoběžných rovinách
Lanové sítě – klasické lanové střechy (poprvé Raleigh 1953) – hyperbolický paraboloid. Lana se kotví do obvodových betonových prvků. Výhody: betonové oblouky nesou halu, dobře z toho odtéká voda. U nás plovárna v Českých Budějovicích.
Radiálně uspořádané soustavy – princip kola (poprvé Brusel, 1958, Výstavní pavilon USA) – vnitřní a vnější kruh, mezi tím natažena lana => venkovní prstenec je tlačený, vnitřní tažený (naopak než u Sazky). Lana nosná a přepínací (mezi sebou na přeskáčku). U nás hala Rondo.
Lanové kopule – např. kopule nad oválem Atlanta Dome (1994) – autorem Geiger. Pouze svislé sloupky jsou z profilů, zbytek lanový.
Membrány
Tažené střechy (prověšené), místo křižujících se lan je použit plech (4 – 6 mm), který se chová při velkých rozměrech jako list papíru
Nejobtížnější je provádění – jak svitky plechu dostat nahoru a pospojovat. Některé svařované, jiné šroubované předepnutými šrouby.
Výhoda: kce je tažená
Nevýhoda: membrána je i krytinou => nelze vyměnit krytinu, když se opotřebuje, hala se musí zbourat
Váha 1m2 milimetrového plechu je 8 kg => celá kce je poměrně lehká => problém se sáním
Nejrozšířenější v Rusku, např. stadion Olympijskij v Moskvě – 5 mm membrána spojovaná šrouby, pod membránou jsou 2,5 m vysoká výztužná žebra kvůli sání. Betonové sloupy jsou po 20 m. Vnější tlačený prstenec má rozměr 5 x 1,75 m, je to ocelová vybetonovaná skříňová komora (musí být dimenzován na vybočení => proto tak mohutný). Vnitřní tažený prstenec je ocelový. Hala je zbytečně velká => dovnitř byl navržen dělící příhradový rám vyplněný textilií, který halu rozdělil na dvě části.
Cyklistický stadion Moskva – 4 plnostěnné oblouky (opírají se o sebe jako u Zemanových staveb), mezi nimi membrána
Zavěšené konstrukce
Tuhé prvky vyvěšené přes sloupy na táhlech. Táhla jsou zatížena pouze na koncích => mohou být lanová i z tuhých profilů.
Klasika – hala ve Squaw Valley (1960) – sedlová střecha. Výhodou je, že lana podpírají střechu, nevýhodou je, že hodně namáhají sloup => co ušetříme na střeše, zaplatíme na sloupu. Hala nebyla ekonomická, ale architektonicky zajímavá. Dnes již nestojí.
Hangár „F“ Ruzyně – první hala navržená podle metody mezních stavů (1966). 220 m dlouhý, uprostřed jedna dilatace. Vazby jsou po 12 metrech, mezi nimi jsou příhradové vaznice a krokve. Střecha – původně ŽB desky a lepenky, 2003 vyměněny za kovový plášť. Táhla – trubky 219x30 S355, hlavní konzola – svařované I profily.
Millenium dome – největší zastřešená plocha na světě bez vnitřní podpory. Sloupy – Vierendeelovy nosníky (ne příhrada). 2000 t OK (poměrně málo), lana ( 48 mm, 100 000 m2 PTFE tkaniny (má velkou pevnost v obou směrech, běžné tkaniny jsou výrazně pevnější v jednom směru). Stála 40 mld. Kč.
MSV Arena Duisburg – mohutná konzola (45 m) => nutno zavěsit (vetknutí do sloupu by nestačilo)
Zavěšené visuté kce – zmenšení volného rozpětí visutých soustav. Např. Olympijský stadion Mnichov, střechy stadionů v Arábii (mají jen chránit před sluncem => jsou z tkanin), zavěšené stanové střechy letiště v Denveru.
Pneumatické kce s lany
Tkanina vyztužená ocelovými lany, aby vydržela přetlak uvnitř stavby
Vancouver – přetlak 300 Pa, je udržován kompresory
Tokio
Allianz Arena Mnichov – polštáře na ocelovém rastru (zvenku vypadá jako pneumatika)
Stožáry a věže. Komíny.
Stavby vysoké, nenesou žádné významné zatížení => rozhoduje zatížení větrem (dynamické účinky)
Obecný název – stožáry
Konstrukce volně stojící = věže, konstrukce kotvené lany = stožáry
Stožár
Skládá se z dříku a kotevních lan, která podpírají dřík v několika kotevních úrovních a kotví se do země v nějakém kotevním bloku (musí být dost těžký, aby ho lano nevytrhlo ze země)
Navrhují se na menší životnost (30 – 50 let)
Nejvyšší kotvené stožáry: Fargo (USA) 629 m, u nás Český Brod 355 m
U nás převážně příhradové stožáry (TV vysílače Krašov, Kojál – nad 300 m)
Konstrukční podrobnosti
U nás zpravidla trojboké příhrady (kotvení do tří směrů), zásadně z kruhových trubek (lepé kolem nich obtéká vzduch, nemají problémy s námrazou jako úhelníky nebo I profily). Zpravidla chybí vodorovné pruty (jen sloupky a diagonály).
Ukončení lana
Lano se musí dát rektifikovat => pro malá lana viz výše, pro velká lana se dělají koncovky – konec lana se rozplete („košťátko“), za horka se zalije kompozicí
Existují zařízení, kterými se měří napětí v lanech
Věže
Největší věže jsou betonové – větší odolnost proti překlopení
Eiffelova věž – postavena 1889, výška 300 m
Petřínská věž – nýtovaní kce z malých úhleníků, replika Eiffelovy věže z roku 1891. Výška 60 m.
Největší věž světa je v Torontu (549 m) – beton + ocelová špice
TV vysílač v Praze na Žižkově – ocelobetonová kce (216 m). Je postavena v obydlené oblasti => antény jsou v laminátovém obalu, aby se na nich netvořila námraza a nepadala dolů. Dříky jsou zvenku ocelové, uvnitř je 300 mm tlustá vrstva betonu spřažená s ocelí pomocí trnů. Jednotlivé dříky jsou ve třech úrovních propojeny kabinami, což zajišťuje odolnost vůči rozkmitu větrem.
Největší použití dnes
Věže pro mobilní operátory
20 – 50 m
Cca 5000 ks
Malé věže – plnostěnné roury, nahoru se leze po žebříku
Vyšší věže – příhradovina z trubek, žebříky umístěny v příhradě.
Stožáry VVN
110 kV (1 vodič v lince), 200 kV, 400 kV (3 vodiče v lince)
Cca 30000 ks, cena jednoho stožáru je 1 mil. Kč
Velkou část by bylo potřeba vyměnit
Většinou jsou z jednoduchých úhelníků
Dimenzování na klimatické jevy a tah vodičů
Nosné – kloubové, po 300 m. Nesou jen zatížení od větru a svislá zatížení.
Koncové
Vloženo: 28.04.2009
Velikost: 1,84 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu 134OK1 - Ocelové konstrukce 1
Reference vyučujících předmětu 134OK1 - Ocelové konstrukce 1
Podobné materiály
- 101MA2 - Matematika 2 - Přednášky
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 1
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 2
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 3
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 4
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 5
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 6
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Demo
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Semerák
- 105PRA - Právo - Přednášky Pourová
- 105PRA - Právo - Přednášky Syrůčková
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105ZETE - Základy ekonomické teorie - Přednášky
- 123CHE - Chemie - Přednášky Grunwald
- 123CHE - Chemie - Přednášky(2)
- 123CHE - Chemie - Přednášky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky - výpisky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky Svoboda
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Přednášky
- 126EMM - Ekonomika a management - Přednášky Novák
- 126SSPR - Stavební a smluvní právo - M욶anová přednášky
- 127UUPS - Urbanismus a územní plánování - Přednášky
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky (2)
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky(1)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(2)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(3)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(4)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(5)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Vašková
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Števula
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 134OCM1 - Ocelové mosty 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky - zápisky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky a testy Macháček
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky(2)
- 135GEO - Geologie - Přednášky
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák a cvičení Holoušová
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky
- 135PZMH - Podzemní stavby a mech. hornin - Přednášky Barták
- 142YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky Pospíšil
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky
- 132SM1 - Stavební mechanika 1 - Úkoly, přednášky...
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Otázky + přednášky
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky 3
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky(2)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 126MVPR - Management výst. projektů - Přednášky
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - přednášky silnice
- 105PRA - Právo - Prednasky Fiala asi
- 126KAN1 - Kalkulace a nabídky 1 - přednášky
- 135ZSV - Zakládání staveb - Přednášky Jettmar oficiální
- 105KODO - Komunikační dovednosti - Přednášky KODO
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-silnice
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-železnice
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky1
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky2
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky3
- 143GISZ - Geografické informační systémy - Přednášky
- 143MPP - Modelování povrchových procesů - Přednášky
- 143ODRZ - Odpady a recyklace - Přednášky
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky1
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky2
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky3
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky4
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky5
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky6
- 143PJZ1 - Projekt 1 - Přednášky
- 143PROZ - Protierozní ochrana - Přednášky
- 143REPO - Revitalizace povodí - Přednášky
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_1
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_2
- 143RPZ - Rozhodovací procesy v ŽP - Přednášky
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-1
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-2
- 143VHK2 - Vodní hospodářství krajiny 2 - Přednášky
- 143YHMH - Hydromeliorační stavby - Přednášky
- 143YKRV - Krajinné inženýrství - Přednášky
- 143YOOP - Ochrana a organizace povodí - Přednášky
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-1
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-2
- 143ZIP - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky z webu
- 143ZPA - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZZIP - Základy životního prostředí - Přednášky
- 141HYA - Hydraulika - Přednášky
- 141HY2V - Hydraulika 2 - Přednášky
- 141APH - Aplikovaná hydrologie - Přednášky
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 1
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 2
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 1
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 1
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 3
- 141VI10 - Vodohospodářské inženýrství 10 - Přednášky
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 1
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 2
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 1
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 1
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 3
- 143YAZS - Automatické závlahové systémy - Přednášky
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 1
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 2
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 3
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 4
- 102APF - Aplikovaná fyzika - Přednášky
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 1
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 2
- 141HYL - Hydrologie - Přednášky
- 126PJZP - Projekt - Evropské fondy pro život. prostředí - Přednášky
- 105PSS - Psychologie a sociologie - Přednášky
- 122KRJS - Kvalita a řízení jakosti ve stavebnictví - Přednášky
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 1
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky
- 122TPS - Technologie a provoz stavby - Přednášky
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 1
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 2
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 1
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 2
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 4
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 1
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 2
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 3
- 122TS2A - Technologie staveb 2 - Přednášky
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 3
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 4
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 5
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 1
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 2
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 3
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 1
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 2
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 1
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 3
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 4
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 5
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 6
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 7
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 8
- 122TSV - Technologie staveb - Přednášky
- 122TSZ - Technologie staveb - Přednášky
- 122YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
- 144EKT - Ekotoxikologie - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Otázky ze zkoušky(Studnička)
Copyright 2024 unium.cz