- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálChemie
prof. Ing. Alexander Grünwald, CSc.
K144, B775. Zápočet – 2 písemky. V první názvosloví (převést název na vzorec a naopak), jednoduchá stechiometrie. Ve druhé pak další látka. Stačí středoškolská učebnice nebo Grünwaldovo skriptum.
24.5. – 2. písemka: příklady ze stechiometrie, něco z roztoků (%, koncentrace…), něco z teorie (koroze apod.), několik organických sloučenin
Úvod
Chemie je přírodní věda o složení a struktuře látek ve vztahu k jejich chování
Obecná chemie – věda o zákonitostech společných všem chemickým disciplínám
Anorganická chemie – věda o vzniku, složení, struktuře a chemických reakcích prvků a sloučenin s výjimkou většiny sloučenin uhlíku
Organická chemie – věda o vzniku, složení, struktuře a chemických reakcích prvků a sloučenin uhlíku
Existuje nespočet chemických disciplín, např.:
Fyzikální chemie
Biochemie
Geochemie
Jaderná chemie
Analytická chemie
Chemie koloidních soustav
Hydrochemie
Atd.
Názvosloví
Vychází z oxidačního čísla, což je relativní elektrický náboj, který by byl na atomu přítomen, kdybychom elektrony v každé vazbě z atomu vycházející přidělili elektronegativnějšímu z vazebních partnerů
Základní pravidla:
Izolované atomy mají oxidační číslo 0 (např. Cl v molekule Cl2)
Každý vázaný atom H má oxidační číslo +I
Každý vázaný atom O má oxidační číslo –II
Každá sloučenina musí být celkově elektroneutrální, tzn. součet všech nábojů musí být 0
Oxidy
Obsahují aniont O–II
8 koncovek – -ný, -natý, -itý, -ičitý, -ičný/-ečný, -ový, -istý, -ičelý
Hydroxidy
Obsahují v molekule hydroxylovou skupinu OH–
Obecně vznikají hydrogenací oxidů:
Bezkyslíkaté kyseliny
Přípona -ová k odpovídající sloučenině vodíku s nekovem
HFkyselina fluorovodíková
HCNkyselina kyanovodíková
HN3kyselina azidovodíková
Kyslíkaté kyseliny (oxokyseliny)
Kyselina + přídavné jméno určující oxidační číslo centrálního atomu molekuly
Obsahuje-li kyselina více než jeden atom H nebo více než jeden atom centrálního prvku, přidávají se řecké předpony:
H3IO5 kyselina trihydrogenjodistá
H4P2O7 kyselina tetrahydrogendifosforečná
Odvození vzorce: oxid + voda => oxokyselina. Název kyseliny souvisí s názvem oxidu:
Prvky s vyšším lichým oxidačním číslem tvoří podle počtu reagujících molekul vody kyseliny:
ation.3 kyselina (hydrogen)fosforečná, metafosforečná
kyselina trihydrogendifosforečná
kys. trihydrogenfosforečná, orthofosforečná
Prvky s vyšším sudým oxidačním číslem tvoří podle počtu reagujících molekul oxidu a vody kyseliny:
kyselina dihydrogenkřemičitá (metakřemičitá)
kyselina dihydrogendikřemičitá
kyselina tetrahydrogenkřemičitá (orthokřemičitá)
Izopolykyseliny – více atomů kyselinotvorného prvku v molekule (např. H4P2O7, H2S2O7 …)
Thiokyseliny – jeden nebo více kyslíkových atomů nahrazeno atomy síry:
H2S2O3 kyselina thiosírová
H2S2O2kyselina thiosiřičitá
HSCNkyselina thiokyanatá
Peroxokyseliny
Místo dvou O–II obsahují skupinu O2–II (OO – peroxoskupina)
HNO4kyselina peroxodusičná
H2SO5kyselina peroxosírová
H3PO5kyselina peroxofosforečná
Soli kyslíkatých kyselin
Lze odvodit na základě reakce oxokyseliny a zásady (neutralizace):
hydrogensíran sodný (hydrogensůl)
síran sodný (normální sůl)
V názvu soli koncovka –an. Podstatné jméno odvozeno od kyseliny, přídavné od zásady
Hydrogensoli – v molekule atom H. Jsou i běžně ve vodě (např. ionty HCO3–)
(Normální) soli – bez H
NaOCN kyanatan sodný
NaH2PO4 dihydrogenfosforečnan sodný
Soli bezkyslíkatých kyselin
Koncovka –id
CaH2 hydrid vápenatý
RbO3 ozonid rubidný
AgN3 azid stříbrný
NaNH2 amid sodný
Na2NH imid sodný
Sloučeniny s více anionty
Názvy aniontů řadíme abecedně
MgCl(OH)hydroxid-chlorid hořečnatý
BiCl(O) chlorid-oxid bizmutitý
Podvojné soli
Několik kationtů, opět řazeny abecedně
NH4Fe(SO4)2 . 12 H2O dodekahydrát síranu amonno-železitého
Sloučeniny nekovů s vodíkem
Např. HCl (chlorovodík), HF (flourovodík) – rozpuštěním těchto plynů ve vodě vznikají kyseliny se stejným vzorcem
Další nasycené vodíkové sloučeniny prvků III. – VI. skupiny:
AlH3 alan
BH3 boran
NH3 amoniak
SiH4 silan
PH3 fosfan
SH2 sulfan
SbH3stiban
Koordinační sloučeniny (komplexy)
K centrálnímu atomu nebo iontu (M) jsou vázány další atomy nebo skupiny (L) tak, že jejich počet převyšuje oxidační číslo M
Vznikem koordinačních vazeb se mění vlastnosti sloučenin
M – kov
L – ligandy (H2O, NH3 – bez náboje, OH-, CO3-II, F-, Cl-)
Katalyzátory při průmyslových syntézách, polymeraci plastů
Komplexon 3 – ke zjišťování obsahu Ca a Mg ve vodných roztocích
V přírodní vodě – železité aqua- a hydroxokomplexy (např. [Fe(H2O)6]+II – kationt hexaaquaželeznatý)
K3[Fe(CN)6] – hexakyanoželezitan tridraselný (červená krevní sůl) (rozklad: K3+III[Fe+III(CN)6-VI])
K4[Fe(CN)6] – hexakyanoželeznatan tetradraselný (žlutá krevní sůl)
K procvičení:
H4P2O7
H2S2O7
H4P2O6
Odpovědi:
Chemické reakce
Děj, kdy zanikají vazby mezi atomy v molekulách výchozích látek (reaktantů) a vznikají vazby nové v molekulách produktů
Dělení podle počtu reakčních stupňů
Reakce jednoduchá – z reaktantů přímo vznikají produkty
Reakce složená – přeměna reaktantů je postupná s meziprodukty, lze ji kdykoli terminovat změnou reakčních podmínek (tlaku, teploty…)
(v první reakci vzniká chlormetan, v poslední trichlormetan – tzv. chloroform)
Dělení podle počtu fází
Reakce homogenní – všechny reakční složky jsou v jedné fázi (plynné, kapalné nebo pevné)
Reakce heterogenní – různé fáze reaktantů
Skupenství:
g = gas
l = liquid
aq = aques (vodné roztoky, často se zaměňuje s l – smí se to)
s = pevné skupenství
Dělení dle vnějších změn
Reakce skladné (syntézy)
Reakce rozkladné
Reakce substituční
Podvojná záměna
Dělení dle reagujících částic
Reakce molekulární – reagují elektroneutrální molekuly
Reakce radikálové – mezi reaktanty a produkty jsou radikály (značí se tečkou)
Reakce iontové – většinou slouží jen pro zkrácené vyjádření celého reakčního procesu
Dělení dle přenášených částic
Reakce oxidačně-redukční – přerozdělení elektronů mezi ionty
Reakce protolytické – přenos H+ (název skupiny H3O+ je hydroxoniový kationt)
Reakce koordinační – jiné rozdělení skupin atomů
Dělení dle reakční kinematiky
Hodnotí rychlost reakce
Reakce izolované – probíhají v systému samy (např. hydrolýza solí – nalití látky do vody a její následný rozklad)
Reakce simultánní – probíhají současně (Příklad: Fosforečnany z pracích prostředků zvyšují eutrofizaci vody. K jejich odstranění v čističkách odpadních vod se používají biologické reakce (rozklad bakteriemi) běžící simultánně se srážecími reakcemi).
Dělení dle tepelné bilance
Exotermické – soustava uvolňuje energii
Hašení vápna ((E = – 67 kJ.mol–1):
Hydratace cementu ((E = – 114,5 kJ.mol–1):
Ředění koncentrované kyseliny – lijeme vždy kyselinu do vody, nikdy naopak!!!
Endotermické – soustava pohlcuje energii. Např. pálení vápna ((E = 178,5 kJ.mol–1):
Vyčíslování oxidačně-redukčních reakcí
Chemická rovnováha
Nemění se složení soustavy, i když v ní stále probíhají chemické děje
Ustálený stav = rovnovážný stav v otevřeném systému. Soustava trvale přibírá látky a produkuje zplodiny.
Chemická rovnováha se ustavuje v soustavě látek, mezi nimiž probíhají zvratné chemické reakce, např.:
Směr reakce závisí na podmínkách. Výše zmíněná reakce popisuje tvorbu krápníků. Uhličitan je rozpustný ve vodě pouze za spolupůsobení CO2 – vzniká hydrogenuhličitan. Hydrogenuhličitan s vodou někam doteče. Při vysoušení vzniká zpět nerozpustný uhličitan => vznik krápníků.
Gouldberg – Waagův zákon: Součin koncentrací reakčních produktů (umocněných na příslušné stechiometrické koeficienty) dělený součinem rovnovážných koncentrací výchozích látek (umocněných na příslušné stechiometrické koeficienty) se rovná rovnovážné konstantě dané rovnice:
Ovlivňování rovnovážného složení soustavy
Platí princip akce a reakce – porušení rovnováhy soustavy vnějším zásahem (akcí) vyvolá děj (reakci) směřující ke zrušení účinku vnějšího zásahu.
Rozhodující faktory
Změna koncentrace
Změna teploty
Změna tlaku (u plynů)
Přítomnost katalyzátoru
Katalyzátor – látka urychlující určitý proces (chemickou reakci), která se ale reakcí nemění.
Dělení katalyzátorů
Heterogenní – vzácné kovy, oxidy kovů (viz auta – rozklad CO2 a NOx na elementární prvky na destičce z platiny)
Homogenní – rozpustné soli kovů (katalytický účinek mají kationty kovů zastoupených v solích)
Inhibitor – látka zpomalující průběh reakce
Dělení inhibitorů
Stabilizátory – reagují s OH skupinou, zastavují řetězové reakce
Katalytické jedy – zabraňují funkci katalyzátorů. Např. sirné sloučeniny – vytváří nerozpustné vrstvy => katalyzátor se potáhne a nedostane se do styku s reagujícími látkami => reakce není katalyzována a neběží.
Nitrifikace – rozklad NH3 bakteriemi na dusičnany a dusitany. Někdy je nežádoucí => použití inhibitorů.
Rovnováhy v roztocích elektrolytů
Roztok = homogenní disperzní soustava dvou nebo více chemicky čistých látek, jejichž vzájemné zastoupení je možno v určitých mezích plynule měnit.
Elektrolyt = vodič 2. řádu (1. řádu – kovy). Rozpuštěné soli jsou disociovány na ionty => vedou
Složení roztoku charakterizujeme:
Udáním hmotnosti daného objemu
Udáním látkového množství
Látková (molární) koncentrace
kde n(A) je látkové množství látky A v soustavě (směsi, roztoku) a V je objem soustavy. Jednotka mol.l–1.
Mol = látkové množství soustavy, která obsahuje tolik entit (atomů, iontů, molekul aj.), kolik atomů je obsaženo ve 12 g nuklidu 12C. Příklad: z tabulky zjistím, že relativní molekulová hmotnost HCl je 1 + 35,45 = 36,45 => 1 mol HCl je 36,45 g.
Jednomolární roztok látky A je takový, který v 1 litru roztoku obsahuje 1 mol látky A (tzn. nikoli 1 mol látky A + 1 litr vody). Pak můžeme říci, že množství látky A v roztoku je 1 gmol.
Molární zlomek:
MBED Equation.3
kde čitatel představuje látkové množství látky A v soustavě a jmenovatel součet látkových množství všech látek v soustavě (včetně látky A)
Kolik molů vody obsahuje 100 g CaSO4 . 2H2O? Kolik je to molekul?
Z tabulky: 1 mol CaSO4 . 2H2O = 172 g
1 mol H2O = 18 g
172 g CaSO4 . 2H2O …………………. 36 g H2O
100 g CaSO4 . 2H2O …………………. x H2O
18 g H2O …………..……… 1 mol
20,93 g H2O …………………… y
Počet molekul = 1,162 . NA = 7.1023
Nasycený roztok sody obsahuje při 20°C 178 g Na2CO3 v 1 litru roztoku. Hustota roztoku je 1,194 g.cm-3. Vypočti molární zlomky sody a vody.
Z tabulky: 1 mol Na2CO3 = 106 g
1 mol H2O = 18 g
Hmotnost roztoku:
Koncentrace sody: 106 g …………..……… 1 mol
178 g……………………… x
EMBED Equation.3
Hmotnost vody: EMBED Equation.3
Koncentrace vody: 18 g …………………. 1 mol
1016 g ……………….…….y
EMBED Equation.3
Molární zlomky: EMBED Equation.3 EMBED Equation.3
Hmotnostní koncentrace
EMBED Equation.3
kde čitatel představuje hmotnost látky A a jmenovatel celkový objem soustavy
Anglická literatura používá pojmy ppm (parts per million) = 1 mg/kg a ppb (parts per billion) = 1 (g/kg.
Avogadrovo číslo
Udává počet částic v jednom molu jakékoli látky. Je rovno počtu částic obsažených ve 12 g uhlíku 12C, tedy konkrétně:
Pro plyny navíc platí, že jeden mol každého plynu má za normálního tlaku objem 22,4 l.
Změny složení roztoků
Smíšení dvou roztoků různého složení – směšovací rovnice:
EMBED Equation.3
Ředění čistým rozpouštědlem (c2 = 0):
Místo směšovací rovnice lze použít křížové pravidlo (dostanu podíly jednotlivých roztoků na celku):
c1 c3 – c2
c3
c2 c1 – c3
Jakou koncentraci bude mít roztok NaOH vzniklý smícháním 1 kg 50% roztoku a 6 kg 15% roztoku?
Kolik 25% a kolik 50% roztoku je nutno smíchat, aby vzniklo 7 kg 30% roztoku? Použij křížové pravidlo.
25 –20
30
50 –5
=> celkem 4 + 1= 5 dílů
=> 1 díl je 1,4 kg => musíme smíchat 5,6 kg 25% roztoku (4 díly) s 1,4 kg 50% roztoku (1 díl).
Stechiometrie
Výpočty složení sloučenin
Výpočty množství, hmotnosti, objemu látek účastnících se chemických reakcí
Kolik % H2O je v krystalické sodě Na2CO3 . 10H2O?
Z tabulky: 1 mol Na2CO3 . 10 H2O = 260 g
1 mol H2O = 18 g
Sůl ………… 260 g
Voda ………. 180 g
Kolik vápence a kolik křemenného písku je třeba k přípravě 5 t trikalciumsilikátu?
Z tabulky: 300,3 60,1
Vloženo: 22.04.2009
Velikost: 992,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu 123CHE - Chemie
Reference vyučujících předmětu 123CHE - Chemie
Podobné materiály
- 101MA2 - Matematika 2 - Přednášky
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 1
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 2
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 3
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 4
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 5
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 6
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Demo
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Semerák
- 105PRA - Právo - Přednášky Pourová
- 105PRA - Právo - Přednášky Syrůčková
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105ZETE - Základy ekonomické teorie - Přednášky
- 123CHE - Chemie - Přednášky(2)
- 123CHE - Chemie - Přednášky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky - výpisky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky Svoboda
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Přednášky
- 126EMM - Ekonomika a management - Přednášky Novák
- 126SSPR - Stavební a smluvní právo - M욶anová přednášky
- 127UUPS - Urbanismus a územní plánování - Přednášky
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky (2)
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky(1)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(2)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(3)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(4)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(5)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Vašková
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Števula
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 134OCM1 - Ocelové mosty 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky - zápisky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky a testy Macháček
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky(2)
- 135GEO - Geologie - Přednášky
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák a cvičení Holoušová
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky
- 135PZMH - Podzemní stavby a mech. hornin - Přednášky Barták
- 142YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky Pospíšil
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky
- 132SM1 - Stavební mechanika 1 - Úkoly, přednášky...
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Otázky + přednášky
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky 3
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky(2)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 126MVPR - Management výst. projektů - Přednášky
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - přednášky silnice
- 105PRA - Právo - Prednasky Fiala asi
- 126KAN1 - Kalkulace a nabídky 1 - přednášky
- 135ZSV - Zakládání staveb - Přednášky Jettmar oficiální
- 105KODO - Komunikační dovednosti - Přednášky KODO
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-silnice
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-železnice
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky1
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky2
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky3
- 143GISZ - Geografické informační systémy - Přednášky
- 143MPP - Modelování povrchových procesů - Přednášky
- 143ODRZ - Odpady a recyklace - Přednášky
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky1
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky2
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky3
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky4
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky5
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky6
- 143PJZ1 - Projekt 1 - Přednášky
- 143PROZ - Protierozní ochrana - Přednášky
- 143REPO - Revitalizace povodí - Přednášky
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_1
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_2
- 143RPZ - Rozhodovací procesy v ŽP - Přednášky
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-1
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-2
- 143VHK2 - Vodní hospodářství krajiny 2 - Přednášky
- 143YHMH - Hydromeliorační stavby - Přednášky
- 143YKRV - Krajinné inženýrství - Přednášky
- 143YOOP - Ochrana a organizace povodí - Přednášky
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-1
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-2
- 143ZIP - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky z webu
- 143ZPA - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZZIP - Základy životního prostředí - Přednášky
- 141HYA - Hydraulika - Přednášky
- 141HY2V - Hydraulika 2 - Přednášky
- 141APH - Aplikovaná hydrologie - Přednášky
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 1
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 2
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 1
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 1
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 3
- 141VI10 - Vodohospodářské inženýrství 10 - Přednášky
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 1
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 2
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 1
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 1
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 3
- 143YAZS - Automatické závlahové systémy - Přednášky
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 1
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 2
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 3
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 4
- 102APF - Aplikovaná fyzika - Přednášky
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 1
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 2
- 141HYL - Hydrologie - Přednášky
- 126PJZP - Projekt - Evropské fondy pro život. prostředí - Přednášky
- 105PSS - Psychologie a sociologie - Přednášky
- 122KRJS - Kvalita a řízení jakosti ve stavebnictví - Přednášky
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 1
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky
- 122TPS - Technologie a provoz stavby - Přednášky
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 1
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 2
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 1
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 2
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 4
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 1
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 2
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 3
- 122TS2A - Technologie staveb 2 - Přednášky
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 3
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 4
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 5
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 1
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 2
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 3
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 1
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 2
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 1
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 3
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 4
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 5
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 6
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 7
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 8
- 122TSV - Technologie staveb - Přednášky
- 122TSZ - Technologie staveb - Přednášky
- 122YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
- 144EKT - Ekotoxikologie - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
- 123CHE - Chemie - Test Grunwald
Copyright 2024 unium.cz