- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálu
Vítr ve skutečnosti působí dynamicky, nižší objekty se ale mohou počítat staticky (ČSN – do 100 m)
Zatížení větrem:
kde koeficienty jsou popořadě základní tlak větru (z větrné mapy ČR, 24 m/s nebo 26 m/s), součinitel výšky (s výškou roste rychlost větru) a tvarový součinitel (z tabulky; stavby jsou hranaté => vysoký aerodynamický odpor). Návrhové zatížení pak je:
Postup návrhu
Zvolit tvar příhradového ztužidla
Odhadnout dimenze
Stanovit zatížení (vítr vždy ()
Určit osové síly
Prověřit dimenze prutů včetně přípojů
Vypočítat průhyb ve vrcholu (max. h/500)
Konstrukční detaily
Nedoporučuje se na montáži svařovat – lepší je mít kci šroubovanou
Spoje dimenzovat na všechny působící síly (reakce z nosníku, síly z diagonál – zde bude na pravém obrázku připoj nosníku na sloup namáhán i silou z diagonály !!!)
Rámová ztužidla
Neomezují dispozici
Jsou těžší než příhradová ztužidla
Detail rámového rohu – spousta svářečské práce (drobné části) => velmi složité, drahé (svary se musí kontrolovat)
Budova s ŽB jádrem
V jádru výtahy, schodiště => únikové cesty požárně vyhoví
Detail kotvení ocelové kce k betonu (City Tower):
Ochrana OK proti požáru
Viz OK1
S rostoucí teplotou se zhoršují vlastnosti oceli
Budovy vždy R60 a více, což nechráněná ocel nesplní (ocelové průřezy jsou subtilní => na rozdíl od betonových se rychle prohřejí)
Ocelobetonové konstrukce – příznivější (sloupy mají zabetonovaný prostor mezi pásnicemi)
R60 = kce po dobu 60 minut umožní evakuaci osob (neznamená to, že zůstane nepoškozená)
Pasivní ochrana: obklady, nástřiky, zpěňující nátěry
Nejlepší je aktivní ochrana – čidla, hlásiče, sprinklery
Některé kce nemají problém s požární evakuací (například haly), výškové budovy musí být na požár pečlivě dimenzovány
Vysoké budovy
Vysoká budova je budova tak vysoká, že u ní vznikají specifické problémy s:
Dopravou osob
Zásobováním vodou
Kanalizací
Vytápěním
Požárním návrhem
Statickým působením
Vysoká budova funguje jako konzola vetknutá do základů. Rozhodující je zatížení větrem, jehož účinkem se budova může rozkmitat (různým způsobem – vlastní tvary kmitání)
Dynamické účinky větru
Ve směru větru – kmitání
Kolmo na směr – ovalling aj. (viz ZASP)
Člověk není tolik citlivý na absolutní velikost výkyvu jako spíš na zrychlení
1. vlastní frekvence kmitů pro konzolu (l je délka základny, h výška budovy):
Měla by být vyšší než 1. Ochrana: tlumiče kmitání (pasivní – pouze kyvadlo, nebo aktivní – kyvadlo s čipem, který ho sám rozhýbe, když zaregistruje pohyb od zemětřesení nebo větru).
Náklady na stavbu s počtem pater rostou nelineárně – hovoříme o dani z výšky
Nelze postavit mrakodrap, který by v patě měřil méně než 1/6 výšky (viz minule ztužení)
Optimální rozteče sloupů jsou 6 – 9 m (menší neekonomické, větší kladou přílišné nároky na stropy)
Další problémy
Vliv zkrácení sloupů na statické chování – v dolních patrech velké napětí ve sloupech => je důležité, aby všechny byly využity stejně (jinak by se nestejně zkrátily => deformace budovy)
Imperfekce – nelze postavit stavbu naprosto dokonalou => počítáme s určitým nakloněním budovy (vztahy v normě)
Zrychlení – musíme si být jisti, že za každých okolností bude zrychlení budovy a < 0,015g (konkrétní omezení závisí i na provozu)
Přípustný průhyb – kvůli deformaci fasádních prvků (často skleněné => praskaly by)
Tlumení kmitů
Příklady vysokých budov
Home Insurance v Chicagu – první vysoká budova (litinová, rok 1885, 55 m)
Boom ve 30. letech – Chrysler Building (319 m), Empire State Building (381 m)
Citic Plaza (Čína) – 391 m vysoká budova pouze z betonu
Petronas Towers (Kuala Lumpur) – ocelobeton (452 m)
Taipei 101 – dnes nejvyšší (509 m). Sloupy jsou svařeny z 80 mm tlustých plechů, vnitřek je vylit betonem (obdélníkový průřez). Uvnitř průřezu jsou spřahovací trny => působí jako spřažený prvek.
Burj Dubai – údajně dosáhne až 800 m, zatím kolem 600 m
Hancock Building (70. léta) – ztužení jde po fasádě. Inspirovala mnoho staveb ve světě. U budov nad 40 pater už nestačí běžná ztužidla => nutno vymýšlet speciální systémy (po fasádě, Tube in Tube, svazek trub…)
Sears Tower
Chicago, 443 m
„Svazek trub“ (vícetrubkový systém) – 9 modulů, k vrcholu postupně ubývají. Každý modul má 23x23 m, sloupy jsou po 4,6 m.
Stropy jsou z příhradových nosníků na rozpětí celého modulu (23 m), výška nosníku je velmi stlačená (pouze 1 m), mezi nosníky jsou trapézové plechy
World Trade Center
Čtverec, uprostřed velké jádro výtahů a schodišť
Po obvodě sloupy á 1020 mm, průřez sloupu 450x450 mm, tloušťka plechů 7,5 – 12,5 mm => poměrně subtilní, celý mrakodrap byl hodně ekonomický
Tuhost zajištěna systémem Tube in Tube – propojením venkovních sloupů a vnitřního jádra
Spotřeba 78000 t oceli, ocel asi jako naše S355. Konstruktér Robertson
11. září 2001: Letadlo zasáhlo budovu asi ve ľ výšky, zničilo asi ˝ sloupů v daném patře, což ale nezpůsobilo pád. Problémem byl až požár – sloupy se ohřály => ztratily stabilitu, propadl se vršek budovy => to vyvolalo dynamický ráz, který 36x přesáhl únosnost budovy => pád.
Čínská banka v Hongkongu – jednotlivá patra jsou uchycena do obvodové megastavby. Ztužidla ocelová vyplněná betonem – je to dobré proti rozkmitu. Stavba byla celkově velmi ekonomická – vyšla na 130 mil. USD, obdobné stavby se realizují běžně za 900 mil. USD.
Evropa
Nejvyšší Commerzbank Frankfurt (samotná budova 221 m, se špicí 299 m) – 60 pater. Uprostřed budovy atrium. Mezi skupinami podlaží jsou terasy, aby lidé nemuseli o přestávkách opouštět budovu.
Londýn – Canary Wharf 250 m
Moskva – Triumph Palace 264 m
Haly
Není požadavek na požár => OK dobře konkurují betonu
Zpravidla jednopodlažní jednolodní stavby pro průmysl, zemědělství, sklady, obchody, dopravu
Zvláštní druh tvoří haly velkých rozpětí (sportovní, kulturní a jiné účely)
Jednolodní hala – 2 sloupy, na nich nasazený vazník a nějaká krytina
Vícelodní – více řad sloupů
Haly s jeřáby – dnes už moc ne (nebo jsou tam lehké jeřáby)
Haly bez jeřábů – dnes se prosazují plnostěnné konstrukce v podobě rámů
Půdorysné uspořádání – například mostárna:
Hala s jeřáby
Statické působení
V příčném směru – jednolodní hala
Staticky neurčitá – výhodou je, že jsou oba sloupy stejné
Staticky určitá – kloubově uložený sloup může být subtilnější
Tvarově neurčitá (nestabilní) – nutno hodně ztužit, na menší zátížení
1x neurčitá – tuhá
3x neurčitá – hodně tuhá, na velké zatížení
V příčném směru – vícelodní hala
Velká variabilita toho, jak dělat sloupy – vetknuté mohou být jen některé
Dnes většinou staticky neurčité soustavy (dříve ne – bez počítačů se to špatně počítalo)
Podélný směr
Není žádná variabilita – všechny haly stejně
Jednotlivé vazby v konstantních vzdálenostech, vždy kloubově uložené
Aby hala nespadla – podélná (brzdná) ztužidla
Dilatace: 100 m od ztužidla (tzn. 200 m hala bez dilatace)
Haly mohou být dlouhé i více než kilometr
Prostorová tuhost haly
Obrázky viz dcv
Dovolený vodorovný posun příčné vazby je pro haly 1/150 výšky
Ztužidel není nikdy dost => na ztužidlech nešetřit
Ztužidla v rovině střechy
Příhradové ztužení
Příčný větrový nosník – proplétá se mezi prvním a druhým vazníkem. Umisťuje se na obou koncích haly a uprostřed (pravidlo je, že by měly být alespoň po 36 – 40 m)
Podélný větrový nosník – po celé délce lemuje halu mezi první a druhou vaznicí. Zajišťuje, aby se z haly neudělal v půdorysu kosodélník – zajišťuje pravé úhly.
Ztužidla mezi vazníky – zajišťují stabilitu vazníků. Uprostřed vazníků, eventuálně ve třetinách
Podélná ztužidla ve stěně – přenášejí zatížení do země
Návrh ztužidla
Příčné ztužidlo ve střešní rovině – zatížení se do něj dostává ze štítové stěny ze sloupků a paždíků. Spočteme sílu W, potom osové síly. Pokud zanedbáme tlačenou diagonálu, je potřeba navrhnout i svislici!!!
Podélné ztužidlo ve stěně – síla putuje prutem, který spojuje hlavy sloupů (okapovou vaznicí nebo profilem vloženým pod ni). Celá síla se bere pouze do horního uzlu. Pokud se chci vyhnout přenosu síly vaznicí, mohu dát ztužidla ke krajům budovy. Nevýhoda: zabráním tak volné dilataci směrem ke krajům budovy.
Navrhnout pruty i přípoje
Často u zkoušky
Hala s kyvnými sloupy
4 klouby => aby se nezřítila, musí se ve střeše proplést i podélné ztužení a udělat tuhou čelní stěnu => hala má na začátku i na konci tuhé konstrukce, konstrukce mezi nimi jsou do nich opřeny přes podélný větrový nosník, který přenese zatížení větrem do štítových stěn
Použití: pro kratší haly s lehkými jeřáby
Vzdálenosti sloupů a vazníků
Vazníky 6 – 12 m od sebe, sloupy 6 – 18 (24) m od sebe
Pokud dáme sloup pod každý vazník, jsou sloupy často málo zatížené => vychází moc tenké, problém se štíhlostí => kvůli ní stejně musíme navrhnout masivnější profil a ten je pak méně využit
Proto někdy dáváme sloupy ve dvojnásobných vzdálenostech než vazníky, sloupy jsou pak více zatížené a lépe využité
Mezilehlý vazník je vynášen průvlaky
Střešní konstrukce hal
Střešní plášť, nosný podklad, vaznice, vazník (nebo rámová příčel)
Střešní plášť
Požadavky: vodotěsnost, únosnost, tepelná izolace, požární odolnost, hospodárnost
Složení: Povrchová krytina (plech, fólie), izolace, nosný podklad
Živičná krytina (lepenky) – stará záležitost
Střešní fólie
Plech – pro skladiště, kde není potřeba tepelná izolace, může stačit
Někdy je plášť spojen s nosným podkladem => sendviče (plechy, mezi nimi distanční profily, výplň tvoří izolační jádro)
Sklon střechy závisí na střešním plášti. Pro některé typy se dovoluje nulový (speciální systém odvodnění)
Nosný podklad
V 99% případů trapézový plech
Železobetonové desky – dříve. Výztuž rezaví, nejsou moc dobré.
Dřevo – krokve a prkna
Calofrigové desky – dříve, lehká hornina která se těží
Připojení plechové krytiny na vaznici
Provádí se pomocí samovrtných šroubů, které by měly být max. 500 mm od sebe
Dolní plech je vespod, aby netekla voda do spáry
Připojení – v úžlabí (a, šroubek je nutno těsnit) nebo ve vrcholu vlny (b, dříve pouze tento způsob)
ŽB desky – zarážka, značná šířka uložení
Vlnitý plech, azbestocementové vlnovky (dříve) – hákové šrouby ve vrcholu vlny. Háky střídat (zleva/zprava) – kvůli stabilizaci vaznice
Vaznice
Dle umístění: okapové, mezilehlé, hřebenové
Staticky: prosté, spojité (staticky výhodnější, dnes se nejvíce používají), spojité s klouby, vzpěrkové
Konstrukčně: Plnostěnné válcované (dříve, protože byli projektanti placeni od váhy kce), plnostěnné za studena tvarované (tenkostěnné, dnes dominují, pozinkované), prolamované, příhradové
Volba: podle rozpětí, zatížení, hmotnosti, pracnosti výroby. Pro rozteče do 6 m někdy bezvaznicové sys.
Přes vaznice bývají u střech s velkými sklony ve směru sklonu střechy položeny krokve
Plnostěnné vaznice
Navrhují se jako prosté nosníky nebo nosníky spojité o dvou polích (aby je nebylo nutné stykovat – kdyby měly být spojité přes více polí, musely by se stykovat z více kusů; výhodou je lepší využití materiálu, nevýhodou je různé namáhání vazníků – vazník pod středním kloubem je jinak namáhán)
Válcované I, C
Tenkostěnné Z, S, C. Výhoda Z: hlavní osa setrvačnosti rovnoběžná se směrem gravitace
Návrh: Rozložit zatížení do směru hlavních os => pro momenty od obou zatížení musí platit:
Kroucení ani klopení nemusíme uvažovat – brání tomu krytina
Táhla mezi vaznicemi
Je-li krytinou trapézový plech připojený v každé druhé vlně, lze krytině přisoudit celou složku qz (přenese ji do okapové vaznice nebo okapového ztužidla) => jde o prostý ohyb
Nepřebírá-li krytina qz, je vhodné použít táhla mezi vaznicemi – zkrátí se rozpětí, zmenší se Mz,Sd
Dělají se z kulatin (obyčejný plný průřez)
Obvykle se dávají do třetin rozpětí vaznic
Používají se, když máme velký sklon střechy nebo netuhou krytinu (jsou ve vzdálenostech L/3 => 9x menší moment k ose z)
Pozor na velmi lehké krytiny – je-li w>qy, dostane se do tlaku dolní pásnice nezajištěná krytinou => musíme počítat klopení => lépe vždy střecha alespoň 40 kg/m2 (potom vítr nepřeváží)
Připojení plnostěnné vaznice na vazník
Náš přípoj – úhelník nerovnoramenný nebo rovnoramenný
Německé přípoje – 2x zalomený plechový výlisek
Tenkostěnné vaznice
Nyní zcela převládají
Výhody
Je-li vaznice pro daný sklon střechy správně vytvarovaná, zatížení prochází středem smyku
Vaznice velmi lehké
Z oceli S320 apod.
Pro projektanty tabulky, ty je ale obtížné propočítat
Nevýhoda
Na vzpěr třída d
Nutnost jemného zacházení (přepravování textilními popruhy aj.)
Vždy pozinkovat (vaznice 1,5 – 2 mm tlusté => koroze by pro ně byla smrtící)
Nejčastěji jako spojité nosníky – jsou vymyšlené tak, že se při pootočení o 180° dají do sebe zašoupnout => zesílení zdvojením (rukávy) v místě největších nadpodporových momentů
Tenkostěnné vaznice – připojení botkou – vaznice se nesmí posadit přímo na vazník, musí se uchytit botkou, mezera 5 mm
Válcované profily – posadí se přímo na vazník a přišroubují
Plnostěnné vaznice s klouby
Velmi oblíbené před 100 lety – snadné řešení momentů (jedná se o staticky určitou kci)
Dvě varianty, počet kloubů je vždy přesně dán (musí jich být tolik, aby se z toho nestal mechanismus => o dva méně, než je podpor)
Výhody:
Staticky určité
Snadná montáž
Volbou polohy kloubu lze ovlivnit velikost MSd
Navrhuje se na momenty ve středních polích, které jsou menší (kajní pole se zesílí) => hospodárné
Velikosti šroubů a příložek jsou v tabulkách
Může být u zkoušky (začneme prostým polem => máme reakce => nosník s převislým koncem – Gerberák)
Plnostěnné vzpěrkové vaznice
Prosté nosníky jeden za druhým, doplněny vzpěrkami připojenými ke spodnímu pasu vazníku
Dvojice vzpěrek umisťujeme, abychom zlepšili průběh momentů – vyzvednou moment v poli nahoru => dostaneme přibližně stejný kladný i záporný moment, což je u oceli výhodné (má stejnou pevnost v tahu i tlaku).
Velikost momentu lze regulovat vyložením vzpěrky
Ušetří se na velikosti vaznice, zaplatí se to vzpěrkami (náročná montáž)
Vzpěrky také vyztužují halu v podélném směru (nahrazují podélný větrový nosník)
Detail připojení – viz skripta (podobné jako třeba přípoj ztužidla přes styčníkový plech)
Zavěšená vaznice
Vzpěrková vaznice „hlavou dolů“
Výhoda: vznikne prostor pro zasklení => použije se pro příčné světlíky
Příhradové vaznice
Velmi lehké
Diagonála – nekonečný prut kulatiny zohýbaný do potřebného tvaru, přivaří se k tenkostěnné vaznici. Dnes se přivařuje strojově.
Jelikož jsou vaznice tenkostěnné, musí se pozinkovat. Svar ale pozinkování pokazí => problém.
S parabolickým pasem = girlandové, výhodou je, že při konstantním zatížení po celé délce vznikají v pasech konstantní osové síly a síly v diagonálách jsou nulové.
Vyplatí se pro rozpony okolo 12 m
Zatímco ostatní vaznice se osazují kolmo k rovině střechy, příhradová se musí ukládat svisle, protože nosník nemá k měkké ose žádnou odolnost
V kolmém směru se musí doplnit rozpěrkami => pracné na montáž
Dimenzování: Máme rovnoměrné spojité zatížení, vaznice působí jako prostý nosník => v prutech vznikají osové síly, v horním pase vznikne navíc lokální moment od mimostyčného zatížení
Dnes se málo používají, protože jsou pracné
Střešní vazník
Příhradový vazník = vůbec nejtradičnější ocelová konstrukce
Doporučený tvar: Svislice obvykle po 3 m (dříve zásada), střídavý sklon diagonál, sklon horního pasu podle krytiny (tak, aby dobře odtékala voda; obrázek viz cvičení)
Výpočet osových sil: Vazník vyjmeme z konstrukce => řešíme přibližně jako prostý nosník. Dnes i přesnější řešení (vezme se celá vazba i se sloupy).
Model: Pasy bereme jako spojité (ohybově tuhé, průřez se neodstupňovává), do nich jsou kloubově připojené diagonály a svislice
Konstrukční uspořádání
Horní pas – celistvý prut (úhelník, I, H, trubka, TT) nebo členěný prut (dva úhelníky, dvě U; dříve oblíbené kvůli zasouvání styčníkových plechů, dnes se od toho upouští, protože spáru nelze udržovat). Musíme navrhnout na vzpěrný tlak.
Dolní pas – tažený => menší průřez. Profil by měl korespondovat s profilem horního pasu.
Diagonály a svislice – úhelník (nebo dvojice), trubky, I…
Poznámky
U zkoušky často návrh vybraného prutu vazníku
Zpravidla vaznice ve styčnících => vzniknou jen osové síly
Bezvaznicový systém – krytina přímo na horním pasu (bez vaznic) => působí mimostyčné zatížení => kromě normálových sil vzniknou v horním pasu i malé momenty (počítáme jako by to byl prostý nosník s rozpětím rovným vzdálenosti přípojů diagonál)
U bezvaznicového systému pozor na montážní stav – krytina se klade od okapu z obou stran. V určité fázi je už vazník zatížen plechem, ale stabilizována je jen ta část, na které je plech => horní pas vazníku má určitou vzpěrnou délku pro vybočení ze své roviny => nezapomenout to posoudit (zatížení od plechu je sice malé, ale kdyby na něj třeba přes noc napadal sníh, mohlo by dojít ke kolapsu)
Styčníky vazníků
Jsou celosvařované
Obrázky – nejprve vynést systémové osy, pak nakreslit detail
50. léta – úhelníkové
Dnes – I profily, úhelníky
Trubky bez styčníkových plechů – vypálí se proniková křivka (poměrně složitá – průnik dvou válců => musí se dělat strojově), svaří se. Diagonály menší než pas!
Hybridní vazník – pas je z I nebo H, diagonály z trubek. Výhodou oproti trubkovému je, že trubku diagonály lze seříznout pilou (styčná křivka je prostá elipsa => není potřeba vypalovací stroj) => malá pracnost.
Ochrana proti korozi (i když v halách obvykle koroze není velkým problémem) – žárové pozinkování. Konstrukce se potopí do vany s rozžhaveným zinkem (největší vana v Děčíně má 14 m). Mohou odkorodovat 2 (m zinku za rok, dělá se okolo 100 (m. Trubky musí mít v sobě díry, jinak se v lázni roztrhnou (vybuchnou).
Montážní styky
Vazníky jsou dlouhé => dělí se na poloviny nebo třetiny (nejčastěji v místě podélného ztužidla)
Montážní styky jsou šroubované, sešroubují se na zemi a zvedají se dvojice vazníků spojené vaznicemi
Nejjednodušší je styk horního pasu (je tlačený) – stačí na konce dílů navařit čelní desky, ty se sepnou šrouby, které se nemusí počítat (síla se přenáší prostým kontaktem)
Diagonály – na styčníkový plech se pouze místo obvyklého svařovaného přípoje udělá šroubovaný přípoj => také nic složitého
Dolní pas je tažený => nejsložitější, dělá se pomocí příložek (je-li z úhelníků, může být příložkou také úhelník)
Rozhodně se pro styk nepoužívají předepnuté šrouby (jde o obyčejnou kci)
Trubkový vazník
Horní pas na čelní desky
Dolní pas také na desky (šrouby jsou pak taženy) nebo na křidélka (styčníkové plechy přivařené k trubce + příložky
Diagonály pomocí vevařených plechů (trubka se prořízne, vyfrézuje se drážka, do té se zavaří plech)
Uložení vazníku na sloup
Vazník fixuje hlavy sloupů
Vazník tlačí pouze dolů => je možné ho uložit pouze na čelní desky se zarážkami (působí kloubově; říká se tomu také uložení na čepy nebo s centrovací deskou). Vůle pouze 1 mm, svary jen na určitých místech.
Nebo uložení šroubové
Oba typy je možné použít pro oba typy vazníků (s první sestupnou nebo první vzestupnou diagonálou)
Trubkový vazník
Světlíky
Některé haly se úmyslně staví tak, aby se tam světlo vůbec nedostalo => umělé osvětlení
Světlíky – šetří energii
Světlíky se často dodávají i jako hotové výrobky (bublina apod.)
Vliv na dimenzování – prostřední styčník není zatížen, dva kolem něj mají o něco větší zatížení (patrno z obrázků dále)
Hřebenové – běží po celé délce haly v hřebeni haly
Příčné – ve směru příčné vazby. Několik možností – nasazují se na vaznice (obr. A), nebo se dělají zavěšené vaznice (viz dříve), nebo Boileau systém (obr. B)
Pilové (shedové) střechy – trojúhelníkový
Vloženo: 28.04.2009
Velikost: 1,84 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu 134OK1 - Ocelové konstrukce 1
Reference vyučujících předmětu 134OK1 - Ocelové konstrukce 1
Podobné materiály
- 101MA2 - Matematika 2 - Přednášky
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 1
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 2
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 3
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 4
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 5
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 6
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Demo
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Semerák
- 105PRA - Právo - Přednášky Pourová
- 105PRA - Právo - Přednášky Syrůčková
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105ZETE - Základy ekonomické teorie - Přednášky
- 123CHE - Chemie - Přednášky Grunwald
- 123CHE - Chemie - Přednášky(2)
- 123CHE - Chemie - Přednášky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky - výpisky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky Svoboda
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Přednášky
- 126EMM - Ekonomika a management - Přednášky Novák
- 126SSPR - Stavební a smluvní právo - M욶anová přednášky
- 127UUPS - Urbanismus a územní plánování - Přednášky
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky (2)
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky(1)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(2)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(3)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(4)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(5)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Vašková
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Števula
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 134OCM1 - Ocelové mosty 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky - zápisky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky a testy Macháček
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky(2)
- 135GEO - Geologie - Přednášky
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák a cvičení Holoušová
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky
- 135PZMH - Podzemní stavby a mech. hornin - Přednášky Barták
- 142YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky Pospíšil
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky
- 132SM1 - Stavební mechanika 1 - Úkoly, přednášky...
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Otázky + přednášky
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky 3
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky(2)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 126MVPR - Management výst. projektů - Přednášky
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - přednášky silnice
- 105PRA - Právo - Prednasky Fiala asi
- 126KAN1 - Kalkulace a nabídky 1 - přednášky
- 135ZSV - Zakládání staveb - Přednášky Jettmar oficiální
- 105KODO - Komunikační dovednosti - Přednášky KODO
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-silnice
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-železnice
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky1
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky2
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky3
- 143GISZ - Geografické informační systémy - Přednášky
- 143MPP - Modelování povrchových procesů - Přednášky
- 143ODRZ - Odpady a recyklace - Přednášky
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky1
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky2
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky3
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky4
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky5
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky6
- 143PJZ1 - Projekt 1 - Přednášky
- 143PROZ - Protierozní ochrana - Přednášky
- 143REPO - Revitalizace povodí - Přednášky
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_1
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_2
- 143RPZ - Rozhodovací procesy v ŽP - Přednášky
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-1
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-2
- 143VHK2 - Vodní hospodářství krajiny 2 - Přednášky
- 143YHMH - Hydromeliorační stavby - Přednášky
- 143YKRV - Krajinné inženýrství - Přednášky
- 143YOOP - Ochrana a organizace povodí - Přednášky
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-1
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-2
- 143ZIP - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky z webu
- 143ZPA - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZZIP - Základy životního prostředí - Přednášky
- 141HYA - Hydraulika - Přednášky
- 141HY2V - Hydraulika 2 - Přednášky
- 141APH - Aplikovaná hydrologie - Přednášky
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 1
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 2
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 1
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 1
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 3
- 141VI10 - Vodohospodářské inženýrství 10 - Přednášky
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 1
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 2
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 1
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 1
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 3
- 143YAZS - Automatické závlahové systémy - Přednášky
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 1
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 2
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 3
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 4
- 102APF - Aplikovaná fyzika - Přednášky
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 1
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 2
- 141HYL - Hydrologie - Přednášky
- 126PJZP - Projekt - Evropské fondy pro život. prostředí - Přednášky
- 105PSS - Psychologie a sociologie - Přednášky
- 122KRJS - Kvalita a řízení jakosti ve stavebnictví - Přednášky
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 1
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky
- 122TPS - Technologie a provoz stavby - Přednášky
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 1
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 2
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 1
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 2
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 4
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 1
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 2
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 3
- 122TS2A - Technologie staveb 2 - Přednášky
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 3
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 4
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 5
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 1
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 2
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 3
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 1
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 2
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 1
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 3
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 4
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 5
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 6
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 7
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 8
- 122TSV - Technologie staveb - Přednášky
- 122TSZ - Technologie staveb - Přednášky
- 122YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
- 144EKT - Ekotoxikologie - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Otázky ze zkoušky(Studnička)
Copyright 2024 unium.cz