- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálStavební hmoty I
Doc. Ing. Luboš Svoboda, CSc.
Zápočet: Docházka, protokoly, min. 10 bodů z testu
Zkouška: Dvě části – otázkový test (10 – 20 otázek, poměrně rychlý), 3 příklady (45 minut, možno používat učební text; příklady budou odpuštěny těm, kdo získají 30 bodů ze cvičení). Zapisuje se horší známka z obou získaných. Není-li zapisovaná známka 4 (nebo je 4, ale druhá známka je 1), je možné se nechat přezkoušet ještě ústně.
Učebnice: Luboš Svoboda a kolektiv: Stavební hmoty (Jaga, 2004)
Obecné dělení stavebních materiálů
Materiály dle základní funkce:
Konstrukční – pro svislé a vodorovné nosné konstrukce. Důležitá je pevnost
Výplňové – výplně konstrukcí, hlavně svislých. Lehčí materiály
Izolační – tepelné, akustické, chemické izolanty
Dekorační (často mají i jinou funkci, například izolační)
Ostatní (například kyvadla na eliminaci působení zemětřesení – musí být extrémně hmotná)
Na stavbě se užívá široké spektrum materiálů, některé v kt, jiné v kg (například na důležité povrchové úpravy)
Materiály dle látkového složení
Stavební kámen a kamenivo
Dřevo
Keramika, sklo
Výrobky na bázi vápna
Výrobky na bázi CaSO4
Cementové výrobky a beton
Kovy
Asfalty a dehty
Plasty (EPS – expandovaný polystyren)
Ostatní (různé rostlinné materiály aj.)
Materiály podle tvaru a velikosti
Volně tvarovatelné – sypké a tekuté (zásypy, malty, betony, zálivky)
Skládatelné – kusovité (stavební kámen, keramika)
Rozměrově a prostorově upravitelné (plechy, řezivo, keramika)
Materiálové řešení musí zaručit statickou a požární bezpečnost, tepelnou a akustickou ochranu, energetickou úspornost, nesmí ohrožovat životní prostředí a zdraví. Zákonná úprava 373 - 378
Často máme výběr z řady různých materiálů – lávka: fošna, plech, betonová deska, keramická hurdiska. Při výběru zohledňujeme:
Vlastnosti zpracovatelské
uživatelské
Náklady investiční
provozní (Pokud se rozhodneme položit v obchodním středisku levnější podlahu, budeme ji brzy muset vyměnit. Odstávka střediska se prodraží více, než nákup kvalitní podlahové krytiny)
Obliba individuální
společenská
Hierarchie množin materiálů:
Legislativně přípustné
Technicky vyhovující
Ekonomicky přijatelné
Preferované
Zdroje poznání informací o materiálech
Zkušenosti (u tradičních materiálů) – osobní nebo historické (předávané, „stav techniky“). Dříve se předávaly většinou přímo v praxi (Petr Parléř aj.), dnes většinou formou literatury
Empirická data získaná za definovaných podmínek – normové zkoušky. Data mohou být obecná pro daný materiál, nebo pouze pro konkrétní dodávku. Principy materiálového zkušebnictví:
Zkoušky se provádí za definovaných podmínek definovanými postupy (dle zkušební normy)
Simuluje se namáhání, jemuž je materiál vystaven v praxi
Často se užívá extrémní stupeň namáhání – výsledek pak poskytuje větší záruku
K dostatečné charakterizaci výrobku je potřeba více různých zkoušek
Normy jsou zkušební (obecně platné) nebo jakostní (výrobkové, platné třeba jen pro daný podnik)
Český normalizační institut – http://domino.cni.cz
Studium fyzikální a chemické struktury
Studium přírodních zákonitostí – materiálová věda
Poznatky pro vývoj nových hmot
Základní mechanismus:
Pozorování
Pravidlo Pokus
Postupy musí být opakovatelné (kontrolovatelné)
Legislativa v oblasti stavebních materiálů
Hlavní normou je zákon 22/1997 sb. o technických požadavcích na výrobky
Problematiku upravují i další zákony, nařízení, normy a evropské předpisy
Označení CE – vyjadřuje, že výrobek splňuje všechny požadavky stanovené ve všech vládních nařízeních a že tato skutečnost byla posouzena stanovenými postupy.
Označení CCZ – česká značka shody, lze ji použít pouze u výrobků, na něž se nevztahují předpisy Evropských společenství (na výrobku nikdy nesmí být obě značky dohromady). Znamená totéž, co CE.
Charakteristiky pevných látek
Stálý objem a tvar – částice zachovávají stálé rovnovážné polohy („netečou“) tvoří strukturu
Látky prosté
Látky složené
Krystalické
Pevné směsi
Amorfní
Látky vyztužené
Koloidní
Látky vícefázové
Látky prosté jsou tvořeny jednou složkou (sloučeninou, prvkem). Jako prosté chápeme i látky s malým podílem nečistot (technicky čisté). V praxi převládají látky složené
Struktura
Makrostruktura – viditelná opticky (okem, lupou, optickým mikroskopem) – zrnka, vlákna, dutinky
Mikrostruktura – viditelná elektronovým mikroskopem – atomy, molekuly, mřížky. Důležitá pro chování látek.
Krystalické látky – charakterizovány strukturou krystalické mřížky, opakováním základní buňky
Monokrystal – ničím nenarušené opakování základní buňky, izotropní
Polykrystal – slepený ze zrn (z monokrystalů), často anizotropní (záleží na orientaci monokrystalů)
Existují různé přístupy k popisu materiálu
Technický
Makrostrukturní
Mikrostrukturní
K určení vlastností různých materiálů jsou zapotřebí různě velké vzorky – např. u oceli stačí milimetrová krychlička, u dřeva centimetrový kus, u betonu cm až m, u cihlové zdi metry. Vlastnosti by neměly záviset na množství – potřebujeme tzv. reprezentativní vzorek (obsahuje všechny důležité složky v odpovídající míře).
Charakteristiky jsou kvalitativní nebo kvantitativní. Vždy je vztahujeme na jednotkové množství nebo na jeden kus.
Základní fyzikální vlastnosti souvisí s hmotností a rozměrem – kg.m-1, kg.m-2, kg.m-3, m2.kg-1
Objemová hmotnost (V )
Určuje se měřením (u pravidelných těles) nebo pokusně, například pomocí ponoření do odměrného válce:
Do válce naliji vodu (obvykle 1 litr)
Zvážím suché kamenivo a vsypu ho do válce s vodou
Promíchám a zjistím, jak mi stoupla hladina vody. Je-li kamenivo nenasákavé, je jeho objem roven změně výšky hladiny (h). Je-li nasákavé (to je obvyklejší), sliji kamenivo po zkoušce přes síto a znovu ho zvážím, abych zjistil, kolik vody nasálo. Nasátou vodu musím pak připočíst k naměřené h.
kde
je korekce na vsáklou kapalinu
Materiály lehčí než voda (keramzit (riapor) aj.) – musím je ve válci zatížit závažím. Závaží musí být celé ponořené, musím znát jeho objem.
Tato metoda již není normová, není dost přesná – při odečítání na válci můžeme udělat chybu ± 5%.
Objemovou hmotnost lze určit pyknometricky jako hustotu, pouze s tím rozdílem, že materiál dopředu nenamelu
Metoda s drátěným košem (dříve zvaná metoda hydrostatických vah)
Založena na Archimedově zákoně
Zváží se materiál na suchu, pak umístěný v drátěném koši (závěsu) ponořeném ve vodě – nádoba je lehčí o vytlačenou vodu.
Objemová hmotnost závisí na vlhkosti a měla by se tedy udávat pro nějaký standardní stav – suchý materiál. Problémem při měření je nasákavost.
Typy kameniva podle objemové hmotnosti:
Těžké >3000 (kovové rudy – boryt, korund aj., například jako příměsi do protiradioaktivních betonů)
Hutné 2000 – 3000
Pórovité 2d. Například 4-16, 8-32 aj.
Často slouží jako obchodní značení (např. štěrkopísek 0-8, písek 0-4 aj.)
Zrnitost znázorňujeme nejčastěji graficky – je to praktičtější, než udávat řadu čísel. Grafem je neklesající lomená čára (že je neklesající je jasné – na hrubším sítě musí propadnout vždy více než na jemnějším).
Přetržka – vodorovná čára v grafu. Vzniká, pokud v materiálu chybí zrna některé velikosti. Mluvíme pak o kamenivu s přetrženou zrnitostí.
Čísla na ose x nejsou rozmístěna tak, jak by si matematicky odpovídalo, ale ekvidistantně (kvůli čitelnosti)
Sedimentační metody – slouží ke stanovení podílu částic menších než 0,005 mm (nelze je vyfiltrovat síty). Kamenivo zvážíme, rozmícháme s vodou, necháme minutu odstát. Poté odsajeme zakalenou vodu a zbylé kamenivo rozmícháme s čistou vodou, necháme opět odstát a opět odsajeme. Opakujeme, dokud není odsávaná voda čistá. Poté zbylé kamenivo vysušíme, zvážíme, určíme hmotnostní úbytek a z něj vypočteme % odplavitelných částic.
Sedimentační metoda s odměrným válcem – kamenivo nasypeme do válce, zalijeme vodou, promícháme. Po usazení vytvoří odplavitelné částice světlou vrstvu na povrchu kameniva
Modul zrnitosti (modul jemnosti)
je podíl součtu celkových zbytků a celkové hmotnosti vzorku. Sečtu celkové zbytky na sítech v % a vydělím je 100 => dostanu 1 číslo, což je výhoda oproti čáře zrnitosti.
Pro jemné kamenivo limituje k jedné, pro hrubé k počtu sít => pro hrubé kamenivo musí být řečeno jaký počet jakých sít byl použit
Používá se spíše jen pro jemné kamenivo
Podle normy EU se sčítají celkové zbytky na sítech 0,125 – 4.
Jemnost mletí
Stanovuje se Blaineovou permeabilní metodou založenou na stanovení měrného povrchu [m2/kg] podle vzorce:
e – porozita látky, k – konstanta aparátu, – viskozita vzduchu při teplotě zkoušky [Pa.s], – hustota látky, t – naměřený čas poklesu kapaliny mezi ryskami
Čím jemnější materiál, tím delší je prosávací čas (souvisí s viskozitou vzduchu). Jedná se o metodu relativní – je potřeba mít nějaký standart, ke kterému naměřené hodnoty vztáhneme (obvykle referenční cement – povrch se stanoví nezávisle metodou BET pomocí adsorpční izotermy, referenčním cementem pak stanovíme konstantu přístroje).
Aparát – trubice tvaru U, z jedné strany otevřená, ze druhé balonek
Existuje ještě prosévací metoda
Tvar zrn
Mohou být zrna kulová, plochá, jehlicovitá, ostrohranná, s 1 lomovou plochou …
Ovlivňuje pohyb zrn v prostoru, hlavně mezi sebou
Rozměry se určují podle velikosti hranolu opsaného danému zrnu – jakási „rakvička namíru“
Rozměrový součinitel (L) – též tvarový index, podíl největšího (délka) a nejmenšího (tloušťka) rozměru:
Kritická hodnota rozměrového součinitele je 3 – zrna s vyšší hodnotou (tzv. nekubická) jsou nevhodná. Určuje se pomocí dvoučelisťového měřidla (šupléry).
Souhrnný tvarový index je hmotnostní procento zrn, pro která L > 3
Index plochosti – porovnává se propad na klasických sítech se čtvercovými otvory s propadem na sítech tyčových (mezery vymezeny kulovými tyčemi). Vzorek nejprve prosítuji klasickou sadou. Potom vezmu jednotlivé frakce a přesypu je tyčovými síty se vzdáleností tyčí ˝D.
Souhrnný index plochosti je hmotnostní procento zrn všech frakcí, která na tyčových sítech propadnou.
Charakteristický vzorek
Reprezentativní co do rozměru a tvaru
Průměrný co do výskytu ve zkoumaném souboru
Dostatečný z hlediska zkušební metody a jejího případného opakování
Průměrný vzorek
U kusových nebo pytlovaných materiálů je výběr jednoduchý – provádí se náhodně
Jinak je nejlepší provést homogenizaci celého materiálu a pak odebrat vzorek (sud – prokutálet => zamíchá se)
Turbula – přístroj na homogenizaci sypké látky. Po vysypání z nádobky turbuly se ale materiál zase alespoň částečně rozvrství
Odběr z toků a nádrží – beru vzorek z části, která mě zajímá, nebo vezmu vzorky z více míst
Kamenivo na výsypce dopravního pásu se rozvrstvuje – je potřeba udělat vzorek správně, ne vzít vše z jednoho místa
Pro menší kamenivo existují odběrné trubice
Je i přesný tvar odběrných lopatek
Metoda kvartace – univerzální metoda zmenšování sypkých vzorků:
Mechanické vlastnosti látek
Že látka zachovává tvar znamená, že odolává působení vnějších sil – nikoli však neomezeně
Příklad: 60 kg dívka tančí na podpatku 0,5 x 0,5 cm. Jakým tlakem působí na podlahu?
.3
Vysokozdvižný vozík by působil tlakem 20 MPa.
O odolnosti materiálu rozhoduje plocha, na kterou se síla rozkládá => napětí (tlak)
Pevnost
Jaké napětí materiál vydrží, než dojde k jeho nezvratnému poškození – destrukci
Existují různé pevnosti
Teoretická (strukturní) – suma vazebných sil. Jak by byl s to přenášet napětí materiál v ideálním stavu
Technická (skutečná) – obvykle je asi o dva řády nižší, než teoretická. Žádný materiál není homogenní, vždy je v něm řada dislokací, vakancí a jiných poruch. Platí princip nejslabšího článku – jedna trhlinka naruší celý blok.
Zaručená – určená z technické jistým statistickým zpracováním
Smluvní – dohodnutá mezi dodavatelem a odběratelem. Vyjadřuje se vzhledem k nějakému stavu, např. může být určena jako 5% skutečné pevnosti
Mez pevnosti – maximální napětí, které materiál při pevnostní zkoušce přenese
Mez kluzu – napětí, při kterém se materiál začne náhle prudce deformovat tak, že deformace vylučuje použití k původnímu účelu
Zkušební stroje jsou většinou hydraulické, pracují na principu Pascalova zákona
Pevnost rozlišujeme také podle působícího napětí na pevnost v:
tlaku
tahu
ohybu
smyku
Mez pevnosti v tahu (t)
Při všech zkouškách se testuje technická pevnost
Při zkoušce tvorba krčku – při stavu destrukce působí ve skutečnosti menší napětí => mez pevnosti je maximální hodnota napětí zaznamenaná v průběhu zkoušky.
Pro látky, jako jsou plasty, může dojít k přetvoření o několik stovek %, než dojde k přetržení.
Prizmatické (samosvorné) čelisti – svírají materiál tím pevněji, čím silněji je natahován. Upínaná část musí být vyztužena („piškot“, „osmička“, „pádélko“)
Zkouška pevnosti v tahu se běžně provádí pro oceli, plasty, u některých materiálů udělat nejde (nelze je vhodně uchytit)
Trubka musí být vyztužena zevnitř, aby ji čelisti nezmáčkly
Mez pevnosti v tlaku
Důležitými faktory jsou tlaková síla a plocha, na kterou působí (válcová, krychlová, hranolová, zlomková…)
Pevnost se vztahuje na původní plochu – těleso se deformuje
Vzorek by měl mít poměr výšky k základně 1:1, aby nedošlo k jeho prohnutí
Např. u dřeva hovoříme o vzpěrné pevnosti – jedná se o vlastnost konkrétního trámu, nelze ji stanovit obecně
Uniaxiální namáhání v lisu – vzorek se rozpadne na několik částí ve směru kolmém na směr namáhání. V průběhu zkoušky v tomto směru mohou odletovat částečky. Typický průběh destrukce tvrdých materiálů (důvodem jsou příčná tahová napětí):
Křehké materiály (například pórovité sklo) – dochází k postupnému drcení struktury odspodu:
Vymezení definované plochy
Rozměrem tělesa (většinou)
Působící plochou (pokud nelze rozměrem tělesa). Například při zkoušení maltových hmot, které je důležité k posouzení jakosti cementu.
Ocel – 800 MPa, kovy – 200 MPa (u kovů se pevnost v tlaku nezkouší, uvádí se stejná hodnota jako pro pevnost v tahu), dřevo, beton – 50 MPa, cihly – 20 MPa…
Pevnost v příčném tahu
Plochu, na kterou působí tlaková síla, minimalizujeme (hrana, válcová hrana):
Brazil test – na stanovení pevnosti kamene nebo betonu v příčném tahu
Kamenné konstrukce mají přenášet tlaková napětí => klenby, klíny
Křehkost a houževnatost
Křehkost – jak materiál reaguje na skokové napětí
Přibližné kriterium pro křehkost:
Houževnatý materiál = nekřehký
Charpyho kladivo – souží ke stanovení křehkosti. Kladivo přeráží tyčinkovitý vzorek, čím více je vzorkem zbržděno, tím je vzorek houževnatější:
Rázová houževnatost: (b,h – rozměry vzorku)
Rázová pevnost: (místo E se někdy píše v obou vzorcích W – rázová práce)
Tažnost – o kolik se může zkušební vzorek prodloužit, než se přetrhne (houževnatá ocel – 20%). Stanovuje se zkouškou tahem:
Stažnost – příčná deformace daná změnou průřezové plochy (souvisí s tažností – o kolik se může zmenšit průřez, než se látka přetrhne):
Rázová houževnatost (pevnost) – pokud jsou zkušební tělíska hladká
Vrubová houževnatost (pevnost) – některé materiály se rázem nepřelomí (ocel aj.) – je potřeba vzorek naříznout
Vrubové číslo udává snížení houževnatosti vlivem zářezů (vrubů). Čím je materiál křehčí, tím je toto snížení výraznější.
Rázová pevnost – [MPa], rázová houževnatost – [kJ.m-2]
Součinitel příčné deformace – Poissonovo číslo (). Pro ocel 0,25 – 0,33, pro kaučuk 0,49. Při hodnotě blížící se 0,5 se jedná o poddajnou látku – o co ji stlačíme, o to se rozšíří (v podstatě jako kapalina):
Mez pevnosti v ohybu (tah v ohybu)
Tří- nebo čtyřbodová ohybová zkouška – prohýbané těleso je namáháno v tahu za ohybu. Napětí závisí na rameni síly:
Napětí je podíl ohybového momentu (M) a průřezového modulu (W, spočítán v literatuře pro obvyklé tvary, závisí na ploše a průřezu tělesa):
Mechanické vlastnosti vykazují značný rozptyl výsledků. Výsledky jsou rozloženy do tzv. normálního rozdělení. Jedná se o poměrně univerzální pravidlo – stejná křivka platí pro pevnost cihel i inteligenci ploštěnek. Tvar křivky vychází z toho, že výsledky jsou ovlivněny mnoha různými faktory. Málokdy se stane, že by se sešly všechny příznivé nebo všechny nepříznivé faktory, většinou jsou některé příznivé a jiné nepříznivé.
Normální křivka – Gaussova křivka rozdělení chyb:
Šířka křivky je dána směrodatnou odchylkou
Na obě strany od maxima je stejná plocha
V rozmezí od maxima leží 68% výsledků, v rozmezí 3 99,7% výsledků
Typicky má mechanická zkouška chybu 10%
Zaručená pevnost – taková, kterou můžeme u materiálu garantovat. Obvykle se udává tak, aby jí podle normální křivky vyhovělo 95% materiálu
Tvrdost
Odpor proti vnikání cizího tělesa do povrchu, pevnost povrchových vrstev materiálu
Vrypové metody – hlavně v mineralogii (čím se dá do čeho udělat vryp). Mohsova stupnice tvrdosti:
Mastek
Sádrovec
Kalcit
Fluorit
Apatit
Živec
Křemen
Topaz
Korund
Diamant
Vnikací metody – do povrchu něco vtlačujeme.
Tvrdoměr Shore [°Sh] – jehla vnikající do materiálu. Pokud vnikne celá (2,54 cm) – 0°Sh, pokud vůbec – 100°Sh
Brinellův tvrdoměr (HB) – vtisk kuličky. Musí být uvedena i velikost kuličky, jinak nejde naměřené hodnoty přepočítávat (h je hloubka vtisku):
Vickersův tvrdoměr (HV) – na mikrotvrdost (pyramida z diamantu)
Rockwellův tvrdoměr (HRC) – diamantový kužel
Převod mezi stupnicemi je možný pomocí tzv. nomogramů
Odrazové metody – proti vzorku je vystřelen projektil z tvrdého materiálu, sleduje se, jak daleko se odrazí. Čím dále se odrazí, tím byl testovaný materiál tvrdší.
Weitzmannův tvrdoměr (POLDI kladívko) – na zkoušky tvrdosti betonu
Odrazové tvrdoměry – například Schmidtovo kladívko (malá baseballová pálka)
Zkouška tvrdosti se dá často využít i k výpočtu pevnosti nebo modulu pružnosti
Obrusnost
Odpor proti opotřebení povrchu vystaveného obrusu
Nemusí odpovídat tvrdosti – tvrdý materiál může být snadno obrusný a měkký těžce obrusný
Otěr – u některých nátěrů v místnostech (stačí přejet rukou a otírají se). Nátěry s vysokým otěrem mají dobré izolační vlastnosti
Zkouška: Nad pás s testovaným materiálem se dá štětec (u otíravých nátěrů) nebo kus tvrdé hmoty (u papírů, podlahových krytin aj.) a sleduje se, za kolik otáček se materiál obrousí. Metoda Amler Bohm.
Jednotka cm3/cm2 (například 5 cm3/100 cm2)
Únavová pevnost
Na materiál působí napětí, které materiál jednorázově vydrží. Pokud ale působí dlouhodobě, může nakonec dojít k destrukci materiálu (viz opakované ohýbání víčka paštiky – po několika kyvech upadne)
Měří se deformující napětí a počet cyklů, po které je materiál vydrží
Problém lehkých slitin (hlavně v letadlech) – únavová pevnost se při velkém počtu kmitů časem vyčerpá, i pokud je působící napětí prakticky nulové
Ve stavebnictví není tolik důležitá
Soudržnost (koheze)
Jaká síla je zapotřebí k vytržení kotevního prutu z materiálu
Spíše konstrukční vlastnost – jde o to, jak kotva vypadá (tvar, povrch, záhyby…)
Přilnavost (adheze)
Důležitá hlavně pro nátěry, lepidla
Na povrch materiálu se připevní terčík a ten se odtrhuje
U nátěrů se musí při zkoušce vyříznutím vymezit velikost vytrhávané plochy
Beton – odtrhová
Vloženo: 22.04.2009
Velikost: 5,41 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu 123SHM - Stavební hmoty
Reference vyučujících předmětu 123SHM - Stavební hmoty
Podobné materiály
- 101MA2 - Matematika 2 - Přednášky
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 1
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 2
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 3
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 4
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 5
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 6
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Demo
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Semerák
- 105PRA - Právo - Přednášky Pourová
- 105PRA - Právo - Přednášky Syrůčková
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105ZETE - Základy ekonomické teorie - Přednášky
- 123CHE - Chemie - Přednášky Grunwald
- 123CHE - Chemie - Přednášky(2)
- 123CHE - Chemie - Přednášky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky - výpisky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Přednášky
- 126EMM - Ekonomika a management - Přednášky Novák
- 126SSPR - Stavební a smluvní právo - M욶anová přednášky
- 127UUPS - Urbanismus a územní plánování - Přednášky
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky (2)
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky(1)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(2)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(3)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(4)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(5)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Vašková
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Števula
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 134OCM1 - Ocelové mosty 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky - zápisky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky a testy Macháček
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky(2)
- 135GEO - Geologie - Přednášky
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák a cvičení Holoušová
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky
- 135PZMH - Podzemní stavby a mech. hornin - Přednášky Barták
- 142YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky Pospíšil
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky
- 132SM1 - Stavební mechanika 1 - Úkoly, přednášky...
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Otázky + přednášky
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky 3
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky(2)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 126MVPR - Management výst. projektů - Přednášky
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - přednášky silnice
- 105PRA - Právo - Prednasky Fiala asi
- 126KAN1 - Kalkulace a nabídky 1 - přednášky
- 135ZSV - Zakládání staveb - Přednášky Jettmar oficiální
- 105KODO - Komunikační dovednosti - Přednášky KODO
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-silnice
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-železnice
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky1
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky2
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky3
- 143GISZ - Geografické informační systémy - Přednášky
- 143MPP - Modelování povrchových procesů - Přednášky
- 143ODRZ - Odpady a recyklace - Přednášky
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky1
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky2
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky3
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky4
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky5
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky6
- 143PJZ1 - Projekt 1 - Přednášky
- 143PROZ - Protierozní ochrana - Přednášky
- 143REPO - Revitalizace povodí - Přednášky
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_1
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_2
- 143RPZ - Rozhodovací procesy v ŽP - Přednášky
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-1
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-2
- 143VHK2 - Vodní hospodářství krajiny 2 - Přednášky
- 143YHMH - Hydromeliorační stavby - Přednášky
- 143YKRV - Krajinné inženýrství - Přednášky
- 143YOOP - Ochrana a organizace povodí - Přednášky
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-1
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-2
- 143ZIP - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky z webu
- 143ZPA - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZZIP - Základy životního prostředí - Přednášky
- 141HYA - Hydraulika - Přednášky
- 141HY2V - Hydraulika 2 - Přednášky
- 141APH - Aplikovaná hydrologie - Přednášky
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 1
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 2
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 1
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 1
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 3
- 141VI10 - Vodohospodářské inženýrství 10 - Přednášky
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 1
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 2
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 1
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 1
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 3
- 143YAZS - Automatické závlahové systémy - Přednášky
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 1
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 2
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 3
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 4
- 102APF - Aplikovaná fyzika - Přednášky
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 1
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 2
- 141HYL - Hydrologie - Přednášky
- 126PJZP - Projekt - Evropské fondy pro život. prostředí - Přednášky
- 105PSS - Psychologie a sociologie - Přednášky
- 122KRJS - Kvalita a řízení jakosti ve stavebnictví - Přednášky
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 1
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky
- 122TPS - Technologie a provoz stavby - Přednášky
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 1
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 2
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 1
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 2
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 4
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 1
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 2
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 3
- 122TS2A - Technologie staveb 2 - Přednášky
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 3
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 4
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 5
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 1
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 2
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 3
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 1
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 2
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 1
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 3
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 4
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 5
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 6
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 7
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 8
- 122TSV - Technologie staveb - Přednášky
- 122TSZ - Technologie staveb - Přednášky
- 122YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
- 144EKT - Ekotoxikologie - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
- 123SHM - Stavební hmoty - Zkouška Svoboda(2)
- 123SHM - Stavební hmoty - Zkouška Svoboda
Copyright 2024 unium.cz