- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Přednášky Jettmar oficiální
135ZSV - Zakládání staveb
Hodnocení materiálu:
Vyučující: doc.Ing. Josef Jettmar CSc.
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálZakládání staveb 1
doc. Ing. Josef Jettmar, CSc.
B518
Zkouška – 3 úlohy na řešení, jednodušší než na cvičení + 1 teoretická otázka ze zveřejněného seznamu. Pomůcky – součást zadání. Čas cca 1 hodina.
cz - mapy geologické prozkoumanosti v sekci webové aplikace (lze se podívat, zda na daném místě ČR již byl prováděn geologický průzkum)
Úvod
Zakládání staveb = nauka o návrhu a stavbě základů (musíme nejen staticky navrhnout základ, ale také vymyslet metodu, jakou se bude provádět)
Základní norma pro geotechniku: ČSN 73 1000 (EC7) – Navrhování geotechnických konstrukcí
Část 1: Obecná pravidla
Část 2: Průzkum a zkoušení základové půdy
Geotechnické kce = základy, pažící kce, násypy, zásypy…
Základem úspěchu geotechnického návrhu je dobrý průzkum – sebelepší výpočet je k ničemu, pokud nemáme správné vstupy (informace o základovém prostředí)
Základové prostředí = zemina dotčená stavební činností
Základ = prvek přenášející zatížení horní konstrukce do podloží
Vliv na založení má podloží, okolní vegetace (kořeny mohou způsobit naklonění konstrukce)
Jakýkoli zásah do podloží má obvykle vliv na režim podzemní vody
Šikmá věž v Pise
Založena na mušličkovém jílu s vrstvami písku => velmi měkké podloží
H = 56,4 m, m = 14 453 tun
Odklon 1272 – 90 cm, 1992 – 447 cm
Původně náklon na jednu stranu, chtěli to opravit přitížením => překlopila se na druhou stranu
Sednutí konstrukce – téměř 2 m
Sanace: Zafixování věže ocelovými lany, provedeno 41 vrtů pod méně sednutou stranou => odebrání zeminy => věž se pomocí lan mírně narovnala (cca o 50 cm zpět).
Sklon 5,5°
10 Eurokódů
EC0 – Základy navrhování
EC1 – Zatížení na kce
EC2 – Betonové kce
EC3 – Ocelové kce
EC4 – Ocelobetonové kce
EC5 – Dřevěné kce
EC6 – Zděné kce
EC7 – Geotechnika
EC8 – Zemětřesení
EC9 – Hliníkové kce
Přehled témat
Stavební jámy
Plošné základy – patky, pásy, rošty, desky
Hlubinné základy – piloty, studně, kesony
Pažící a těsnící kce
Opěrné a výztužné kce
Zlepšování vlastností základových půd
Stavební jámy
Dělení
Svahované stavební jámy – stěny jámy jsou šikmé, bez dalšího zajištění
Pažené a těsněné stavební jámy – stěny jámy jsou kolmé, zajištěné nějakou konstrukcí
Odvodňování stavebních jam
Stavební jámy = vyhloubený prostor pro zhotovení základu a podzemní část objektu
Typy:
Dle uspořádání
Svahované – levnější, přehlednější, ale zabírají hodně místa
Pažené/kombinované – pažící konstrukce zajišťuje stabilitu jámy, přenáší část zatížení od staveb nad jámou
Těsněné – v prostoru, kde je podzemní voda a přítok do stavební jámy je moc velký (takový, že nestačí jámu odvodňovat) => utěsníme konstrukci na celou dobu její životnosti
Jímky – speciální typ stavebních jam, vytváříme nad terénem, pokud otvíráme stavební jámu poblíž vodního toku. Mohou být sypané (hrázkové) nebo tabulové jednoduché/dvojité.
Dle způsobu stavby
Otevřené – staví se v otevřené jámě
Zavřené – vykope se jáma, nad ní se udělá ŽB deska => zasype se a práce probíhají pod deskou. Např. metro Dejvická nebo lze touto metodou současně stavět stavbu nad terén i pod terén (metoda „Top and Down“ – nemusí se čekat, až bude hotová podzemní stavba a pak teprve stavět nadzemní část). Někdy je uzavření požadováno kvůli hluku nebo hygienickým důvodům. Vždy náročné na přesun hmot z a do podzemí.
Dle odvodnění
Odvodňované – pokud hrozí zatopení
Neodvodňované – pokud nehrozí zalití vodou nebo má voda kam odtékat
Dle hloubky
Mělké (do 6 – 8 m)
Hluboké
Dle časové dispozice
Krátkodobé
Dlouhodobé
Parametry pro volbu jámy – co musíme brát v úvahu?
Nároky stavební konstrukce – co stavíme
Vlastnosti základových půd – prosedavost aj,
Geologická struktura prostředí – sklon jednotlivých vrstev aj. (zda jsou skloněny do jámy, jaké typy zemin se střídají…)
Hladina podzemní vody – nejlépe zakládat nad HPV, ale často to nejde
Uspořádání staveniště – například železnice vedoucí vedle jámy vytváří dynamické zatížení => nároky na zpevnění svahů jámy
Ekonomické ukazatele – je například dobré vyhnout se přeložkám inženýrských sítí (jsou nákladné)
Čas výstavby
Ekologická hlediska – hladina hluku apod.
Svahované stavební jámy
Jáma – základní typ
Rýha – typ stavební jámy, kde převažuje podélný prvek
Šachta – převažuje hlubinný prvek
Základní části jámy: dno + svahy (boky)
Velikost a tvar dna – jáma musí být větší než konstrukce, kterou v ní vytváříme (kvůli pracovnímu prostoru) – obvykle o 0,3 až 1,6 m (bednění, izolace, komunikace…)
Sklon svahů
Pokud provádíme výkopy hluboké nad 1,5 m, musí být pažené nebo svahované (u mělčích není nutné) – sesutí nezajištěných svahů může mít katastrofální následky
U mělkých stavebních jam můžeme používat sklon 1:1
U hlubších soudržných (do 12 m) 1:2
U nesoudržných podle úhlu vnitřního tření (30° – 45°)
U hlubších vytváříme vodorovné lavice (bermy) šířky min. 50 cm (lze je také využít při odvodu HPV)
Mělké jámy můžeme navrhovat bez výpočtu, ze zkušeností
Při výpočtech je nejdůležitější ověřit krátkodobou a dlouhodobou stabilitu – souvisí s vývojem pórových tlaků v čase (s konsolidací zeminy). Většinou je lepší používat efektivní parametry, totální jen u konsolidovaných svahů násypů
Stabilita dna
Zvednutí dna – po odtížení dojde k určitému zvednutí dna (velikost hlavně podle materiálu základové půdy; princip jako když odeberu větší část ze stohu papírů)
Vytlačení dna – efekt spojitých nádob (tlak zeminy za pažící konstrukcí vytlačí zeminu před konstrukcí v blízkosti paty stěny)
Protržení dna – v blízkosti jámy tlaková voda, která je překryta nepropustnou jílovou vrstvou. Pokud nepropustnou vrstvu ztenčíme, muže dojít k jejímu protržení. Aby nedošlo k protržení dna, musí platit
Sufoze – souvisí s prouděním vody a skladbou materiálu. Probíhá především u propustných a sypkých zemin v určitém rozmezí křivek zrnitosti – obvykle když je okolo 30% písčitých a zbytek jsou poměrně hrubé štěrkové částice => zemina je hodně porézní => dochází k vyplavení určitých frakcí zeminy.
Ztekucení – souvisí s prouděním vody a skladbou materiálu. Probíhá především u propustných a sypkých zemin. Týká se především písků, u kterých má většina zrn srovnatelnou velikost => nezaklíní se o sebe => snadno se uvedou do pohybu.
Jevy související s teplotou a vlhkostí ovzduší (promrzání, rozbřídání, smršťování) – vlivem změn skupenství vody dochází k objemovým změnám. Ochrana: před definitivním otevřením jámy ponecháme neodtěženou ochrannou vrstvu, kterou odstraníme až na poslední chvíli. Také děláme drény, aby voda dlouho nezůstávala stát na dně stavební jámy. Smršťování probíhá naopak při vysušování zeminy.
Stabilita svahů
Metoda mezní rovnováhy – viz MEZE (účinek stabilizujících sil musí převládat nad destabilizujícími)
Metoda řešení napjatosti a deformace zemního tělesa (MKP – metoda konečných prvků)
Metoda mezního stavu rovnováhy – stanoví mezní okamžik, kdy dojde k porušení (kritickou výšku, kterou nesmím překročit). Pouze pro jednoduché případy.
Zásady pro výkop v blízkosti budovy – důležitá je hlavně poloha HPV (min. 0,5 m pod dnem)
Odlehčení paty svahu – výkop slouží např. k odvodnění stavební jámy. Destabilizuje svah.
Přitížení koruny svahu – materiál vytěžený z jámy se vozí nahoru. Destabilizuje svah.
Způsoby stabilizace svahů – viz MEZE, může být u zkoušky
Sklony svahů pro různé materiály pro jámu do 6-8 m. Dole je důležité provést zabezpečení proti padajícím kamenům (bariéra u paty svahu).
Odvodňování stavebních jam
Zeminy se dělí dle koeficientu filtrace k [m.s-1]
Používá se Darcyho zákon – v = ki (i – sklon)
Propustné zeminy (k > 10-4) – je lepší je těsnit (náklady na čerpání vody by byly příliš velké)
Nepropustné zeminy (k < 10-8) – většinou není třeba odvodňovat, nikdy ale nemůžeme počítat s absolutní nepropustností (např. může dojít k potrhání zeminy vlivem stavební činnosti => voda se dostane do jámy trhlinami)
Výchozí předpoklady pro odvodňování
Hydrogeologický (zda je tam voda, jaká je hladina HPV, zda dochází ke kolísání, ověření propustnosti => zjištění k) a inženýrsko-geologický (co je tam za materiály, jak jsou rozmístěny) průzkum
Propustnost vrstev – může být různá pro různé vrstvy
Směry proudění – v některých vrstvách může převládat proudění v horizontálním směru, v jiných ve vertikálním směru
Zdroje napájení – zdrojem může být i kolísání HPV
Výška HPV, její kolísání
Možnosti odtoku vody z jámy
Odvodňování
Do jámy přitéká voda, zároveň ji odvádíme
Hlubinné odvodňování – základní metoda. Provádí se pomocí vrtaných čerpacích studní nebo pomocí čerpacích jehel
Čerpací jehly mohou být
Gravitační – voda se stahuje k jehle pomocí gravitačního spádu
Vakuové – vytvoření podtlaku
Na principu elektroosmózy – elektrickým proudem usměrníme proudění vody => urychlíme si přítok k čerpacímu vrtu
Sběrná studna musí být izolovaná, přitéká tam voda z povrchu. Dělají se obvykle kruhové o průměru okolo 1 – 1,5 m nebo čtvercové o hraně okolo 2 m. Stačí jedna na 50 – 100 bm.
Povrchové prvky – příkopy, rýhy, sklon 0,5 – 2%
Čerpadla – kalová, horizontální, ponorná. Výkony se stanovují podle sací a výtlačné výšky a čerpaného množství. Obvykle je potřeba nepřetržitý provoz => musíme mít rezervní čerpadlo.
Rychlost snižování X porušení stability
Máme plně nasycenou zeminu (pod HPV) => Sr = 1. Voda nadlehčuje zrna zeminy (funguje vztlak).
Jakmile snížím hladinu (klesne stupeň nasycení Sr), zrna původně nadnášená začnou zvyšovat efektivní napětí => celý systém bude přitížen => vznik deformací
Bezpečná rychlost je 0,5 m/den pokud děláme snížení hladiny do 3 m, 0,25 m/den do 6 m
Stavební jáma povrchově odvodňovaná
Odvodňovací systém musí být dimenzován nejen na povrchovou vodu, ale i na podzemní – po vytvoření příkopů se k nim stáhneme HPV
Když je zemina pod HPV, snižuje se stabilita svahu na polovinu => o polovinu menší sklon. Nesmíme zapomenout, že musíme HPV stáhnout alespoň 0,5 m pod dno stavební jámy.
Příklad: Chceme-li udělat základ 20x30 m, budeme potřebovat stavební jámu o celkových rozměrech 72x62 m
Vrtaná studna
Většinou se umisťuje za obrysem stavební jámy, dělá se v předstihu před otevřením stavební jámy => v okamžiku hloubení jámy už je prostor odvodněn
Studny jsou umístěny tak, aby pokryly přítoky
Průměr vrtů 12 – 25 cm
Stažení HPV pod dno jámy by pro studny mělo být alespoň 1 m (vodu nemáme trvale pod kontrolou). Depresní křivka také nesmí procházet boky jámy.
Typy čerpacích jehel
S jednoduchou koncovkou nebo s dvojitou koncovkou
Používají se ocelové trubky o průměru 2,5 – 3 cm
Vpravení jehel do základové půdy – pomocí vplachování – tlakovou vodou rozvolníme zeminu pod špičkou jehly, tlakem jehlu usadíme => nepoužívají se vrtné soustavy!!!
Jímací a čerpací kapacita je omezena průměrem trubky => jehel je potřeba udělat třeba stovky na jednu jámu
Dvě trubky – navrchu perforovaná, uvnitř plná. Když vplachuji, zasunu plnou trubku, abych zakryl perforaci a umožnil usměrnění toku vody. Při čerpání je perforace otevřená, HPV nesmí klesnout pod perforaci (nečerpalo by to).
Umisťujeme je uvnitř stavební jámy (tj. co nejblíže HPV), abychom nesnižovali jejich výkon, obvykle na lavici. Optimální vzdálenost je kolem 80 cm.
Pažené stavební jámy
Jámy s kolmými stěnami
Zabezpečení svislých stěn – 3 základní složky
Pažení – navázáno přímo na boky stavební jámy
Roznášecí prahy (převázky), horní ztužující věnec – zajišťují stabilitu pažení, roznášejí zatížení => umožňují, aby podpěrné kce mohly být rozmístěny pouze bodově, ne spojitě po celém pažení
Roznášecí trám spojuje pažení po obvodě, slouží k připojení podpěrných kcí.
Horní ztužující věnec často zasahuje až do základů, vychází z něj první řada kotev
Podpěrné kce (rozpěry, vzpěry, kotvy) – soustředěně přenášejí zatížení z pažení do okolí
Rozpěra – vodorovný prvek, který přenáší zatížení do protilehlého pažení a naopak. Dobré, ale omezují stavební prostor.
Vzpěry – přenášejí zatížení šikmo do dna stavební jámy. Jáma musí být větší, protože vzpěra nemůže zasahovat do míst, kde bude základová deska.
Kotevní systém – předepnuté kotvy, zasahují do okolní zeminy a ne do vlastní stavební jámy => nejlepší, ale nejsložitější. Kotvy dáváme postupně, vždycky když se vyhloubí část jámy (etáž). Využíváme toho, že pažení je ještě vetknuto v nevyhloubené zemině.
Druhy pažení stavebních jam
Dle materiálu – dřevěné (většinou v kombinaci s ocelí), ocelové, betonové
Dle kce/statického působení
Příložné, zátažné, hnané – většinou celodřevěné, používají se do mělkých výkopů. Základním prvkem jsou pažiny – vodorovné, svislé nebo šikmé.
Záporové – metoda používaná v prolukách v městské zástavbě. Základem je ocelový prvek – zápora.
Štětové stěny – různě tvarované štětovnice (ocelové prvky), používala armáda (je to poměrně rychlé)
Podzemní stěny – monolitické nebo prefabrikované
Pilotové stěny, mikropiloty – vytvoření souvislé stěny z pilot okolo jámy. Využívá toho, že piloty jsou únosné ve svislém i vodorovném směru. Mikropiloty – průměr do 300 mm, od pilot se liší speciálním vyztužením (výztužné jádro tvoří ocelová trubka, která se nachází v betonové zálivce).
Injektované stěny – vytvořené např. tryskovou injektáží. Mezi zrna zeminy se nainjektuje cement s vodou a dalšími složkami => vznikne jakýsi „zeminový beton“, který je schopen přenášet zatížení. Nevýhoda: nelze to vyztužit => nutno kotvit.
Dle uspořádání – pažené na celou výšku, kombinované (jen část) nebo kotvený svah (kotvené prvky)
Dle metody
Milánská – metoda s podzemními stěnami, poprvé použita při hloubení podchodů v Miláně
Berlínská – metoda se záporovými stěnami, poprvé použita v Berlíně při hloubení metra, spadlo jim to
Dle času – trvalá nebo dočasná (pažící stěna se nakonec může stát prvkem základu objektu => funkce pažení jen dočasně)
Dle statického zajištění kcí, které vytváříme na boku jámy
Vetknuté – nepůsobí úplně jako konzola (spíš jako nosník dole vetknutý a uložený po délce na pružný podklad)
Rozepřené
Kotvené
Se vzpěrami
Dle těsnění dna a boků – snažit se vyřešit těsnění naráz s pažením. Často pažící stěna utěsní boky stavební jámy, ale voda prosakuje pod ní skrz dno => nutno utěsnit dno.
Příložné pažení
Pažení po otevření stavební jámy
Svislé příložné pažení
Pažina – dřevěný prvek, který bezprostředně přiléhá na boky jámy. Měly by být od sebe max. 20 – 30 cm (v reálu až několik m – nesprávné, může dojít k provalení)
Podélník – roznášecí práh spojující pažiny
Rozpěry – drží stěny pažení od sebe. Buď dřevěná kulatina nebo speciální nastavitelné rozpěry.
„Prefabrikované bednění“ – ocelové desky s hydraulickými rozpěrami, často jsou k vidění při hloubení kanálů. Nesmí se nechat v jámě moc dlouho, protože jsou hodně těžké. Urychlují ale výstavbu.
Vodorovné příložné pažení
Max. hloubka 5-8 m
Vhodné do jílovitých písků nebo písčitých štěrků (zpevněné zeminy)
Pažiny na sraz
at
Hnané pažení
„Ženeme před sebou“, když provádíme nějaký výkop
Sestaveno ze systému rámů ve vodorovném i svislém směru
Nejprve uděláme na povrchu rám z podélníků, před sebe „ženeme“ šikmé pažiny. Aktivace pažin se provádí pomocí klínů (aby seděly přímo na zemině a neviklaly se)
Jakmile se dostaneme do určité hloubky, musíme udělat další rám. Rámy mezi sebou spojíme sloupky.
Záporové pažení
Hlavním prvkem je zápora, což je ocelový profil, který se osazuje před otevřením jámy (profily I 240 – I 400, dvojice U profilů)
Pažiny – prvky, které jsou přímo v kontaktu se zeminou. Přenáší zatížení do zápor. Vkládají se do zápor při postupném vybírání zeminy z jámy (tzn. dávají se odshora dolů, vždy se zaklínují, aby dobře držely).
Klíny a další prvky (kotvení, rozpěry, převázky) – klíny aktivují pažiny, aby nevypadly. Pokud dám rozpěry, nemusí být zápora vetknutá tak hluboko.
Hloubky 5 – 20 m (S), 8 m (G)
Vetknutí min. 1,5 – 3 m pod dno stavební jámy, vzdálenosti zápor cca 2 m
Osazování zápor
Hlavní problém celého procesu – může se stát, že v půlce hloubky bude něco, čím neprojdeme
Beraněním – prvek je sám hned fixován, ale neprojde vším
Vrtáním – při vrtání snáze projdeme skrz tvrdý materiál, ale musíme prvek dodatečně fixovat.
Vibrováním – bezhlučné => vhodné do měst. Kmitáním se ale rozrušují částice zeminy => mohou vznikat dutiny, prvek není dokonale fixován => alespoň konec je dobré doberanit.
Výhody
Vícenásobné použití pažin (někdy jdou vytáhnout i zápory)
Rychlost výstavby
Ztracené bednění (bednění pro podzemní stěnu kce)
Nevýhody
Pracnost – spousta technologií, které se často kombinují – knihovna: část se vyvrtala, pak se to zavibrovalo a konec se doberanil
Přesnost – pokud šikmo osadíme zápory, nepůjdou zasouvat pažiny
Náročnost na prostorovou stabilitu
Nutná technologická disciplína
Štětové stěny
Štětovnice – základní prvek
Materiály
Dřevěné – max. do 3 m
ŽB – jen do lehkých zemin (takových, které umožňují snadné vnikání materiálu)
Ocelové – metody osazení: beranění, vibrování, vibroberanění, vplachování
Beranění – výhoda: velmi dobře osadí prvek. Nevýhody: potřeba těžké mechanizace, může dojít k deformaci prvku.
Vibrování – menší hluk, ale prvek není tak dobře osazen => alespoň konec je dobré doberanit (=> vibroberanění – spojuje výhody obou metod)
Ocelové prvky
Prvky typu Larsen – válcovaný profil tl. 10 mm, zámky. Jsou nejčastější.
Hloubky i přes 30 m (prvek není vcelku, postupně se navařuje)
Životnost 100 let (v prostředí slaných vod 50 let) – kvůli agresivitě prostředí
Nejběžnější profily I – IVn (400x220x7,5 – 500x340x10)
Zámky se osazují tak, že se vedlejší profily pootáčí proti sobě => výsledná tloušťka kce je dvojnásobek profilu. Pomocí speciální vložky lze vytvořit i pravý úhel.
Zámky z počátku vykazují určitou propustnost, ale postupně se zanášejí částečkami zeminy => za krátkou dobu se propustnost sníží na minimum. Kdybychom ji chtěli snížit okamžitě, zámek zavaříme.
Existují i jiné typy než Larsen
Beranidla
Padací, parní, naftová, hydraulická (váha 2000 kg, 140 úderů/min)
Beraněný prvek chrání stavební jámu proti zemním i vodním tlakům
Jímky
Výhoda: více funkcí (vodní i zemní tlaky), opakované použití, různé způsoby usazování
Nevýhoda: hluk, závislé na struktuře základové půdy, otřesy
Podzemní stěny
Souvislé svislé stěny, které mají pažící a těsnící funkci
Díky možnostem materiálů a propojování prvků mohou mít i funkci hlubinného základového prvku. V této roli mohou fungovat i jako samostatné prvky – nemusí to být souvislé stěny, může jít i o pouhé segmenty vytvořené technologií podzemní stěny (jakoby pilíře).
Nevýhoda – překážka pro vodní režim (jsou většinou souvislé, kolem dokola rozsáhlých staveb, do velkých hloubek)
Technologie
Provádíme většinou drapákovou technologií (drapák – zařízení, které rozpojuje a vytěžuje zeminu). Drapák se do rýhy spouští na lanech nebo na výsuvných tyčích.
Vrtné – v místech, kde jsou těžce rozpojitelné materiály
Dláta, hydrofrézy (155 m)
Ochranná pažící suspenze
Před osazením stěn je nutné odtěžený prostor chránit => používáme ochranné pažící suspenze (vháníme je do prostoru při odtěžování materiálu)
Mají 3 funkce
Pažení stěny – zamezuje sesunutí boků rýhy
Zamezení vniku podzemních vod – jejich ( > (w
Výplň dutin u stěn
Přísné parametry – 1060-1090 kg/m3 (více než (w => zamezí vniku vody), požadavky na viskozitu, pH
Většinou se skládají z jílu a vody (vytváří film). Klasického kopaného jílu musíme použít 150 – 600 kg na m3 suspenze aby to těsnilo, mletého bentonitu stačí 30 – 80 kg/m3 (bentonit je ale poměrně vzácný a tedy drahý)
Z ochranné pažící suspenze často děláme samotvrdnoucí suspenzi
Vloženo: 3.01.2010
Velikost: 1,16 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu 135ZSV - Zakládání staveb
Reference vyučujících předmětu 135ZSV - Zakládání staveb
Reference vyučujícího doc.Ing. Josef Jettmar CSc.
Podobné materiály
- 101MA2 - Matematika 2 - Přednášky
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 1
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 2
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 3
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 4
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 5
- 101PMS - Pravděpodobnost a matematická statistika - Přednášky 6
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Demo
- 102FYZI - Fyzika - Přednášky Semerák
- 105PRA - Právo - Přednášky Pourová
- 105PRA - Právo - Přednášky Syrůčková
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105PRA - Právo - Přednášky
- 105ZETE - Základy ekonomické teorie - Přednášky
- 123CHE - Chemie - Přednášky Grunwald
- 123CHE - Chemie - Přednášky(2)
- 123CHE - Chemie - Přednášky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky - výpisky
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky Svoboda
- 123SHM - Stavební hmoty - Přednášky
- 124KP1 - Konstrukce pozemních staveb 1 - Přednášky
- 126EMM - Ekonomika a management - Přednášky Novák
- 126SSPR - Stavební a smluvní právo - M욶anová přednášky
- 127UUPS - Urbanismus a územní plánování - Přednášky
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky (2)
- 128OPV - Operační výzkum - Přednášky - výpisky(1)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(2)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(3)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(4)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky(5)
- 129VYAS - Vývoj architektury a stavění - Přednášky
- 132ZASP - Zatížení a spolehlivost - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Vašková
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky - Števula
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Přednášky
- 134OCM1 - Ocelové mosty 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky - zápisky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky a testy Macháček
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky Chamra
- 135GEO - Geologie - Přednášky(2)
- 135GEO - Geologie - Přednášky
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák a cvičení Holoušová
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky Salák
- 135MEZE - Mechanika zemin - Přednášky
- 135PZMH - Podzemní stavby a mech. hornin - Přednášky Barták
- 142YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky Pospíšil
- 154SGE - Stavební geodézie - Přednášky
- 132SM1 - Stavební mechanika 1 - Úkoly, přednášky...
- 133BEK1 - Betonové a zděné konstrukce - Otázky + přednášky
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky 3
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky(2)
- 128OPV1 - Operační výzkum 1 - Přednášky
- 134OK1 - Ocelové konstrukce 1 - Přednášky Studnička
- 126MVPR - Management výst. projektů - Přednášky
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - přednášky silnice
- 105PRA - Právo - Prednasky Fiala asi
- 126KAN1 - Kalkulace a nabídky 1 - přednášky
- 105KODO - Komunikační dovednosti - Přednášky KODO
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-silnice
- 136DOSZ - Dopravní stavby Z - Přednášky-železnice
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky1
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky2
- 143EKOL - Ekologie - Přednášky3
- 143GISZ - Geografické informační systémy - Přednášky
- 143MPP - Modelování povrchových procesů - Přednášky
- 143ODRZ - Odpady a recyklace - Přednášky
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky1
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky2
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky3
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky4
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky5
- 143PEDO - Pedologie - Přednášky6
- 143PJZ1 - Projekt 1 - Přednášky
- 143PROZ - Protierozní ochrana - Přednášky
- 143REPO - Revitalizace povodí - Přednášky
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_1
- 143RLVP - Rizikové látky v půdě - Přednášky_2
- 143RPZ - Rozhodovací procesy v ŽP - Přednášky
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-1
- 143TOK1 - Tvorba a ochrana krajiny - Přednášky-2
- 143VHK2 - Vodní hospodářství krajiny 2 - Přednášky
- 143YHMH - Hydromeliorační stavby - Přednášky
- 143YKRV - Krajinné inženýrství - Přednášky
- 143YOOP - Ochrana a organizace povodí - Přednášky
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-1
- 143YOPZ - Ochrana a organizace povodí -Z - Přednášky-2
- 143ZIP - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZIPR - Životní prostředí - Přednášky z webu
- 143ZPA - Životní prostředí - Přednášky
- 143ZZIP - Základy životního prostředí - Přednášky
- 141HYA - Hydraulika - Přednášky
- 141HY2V - Hydraulika 2 - Přednášky
- 141APH - Aplikovaná hydrologie - Přednášky
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 1
- 141VTO - Vodní toky - Přednášky 2
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 1
- 141RIN - Říční inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 1
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 2
- 140VIN - Vodohospodářské inženýrství - Přednášky 3
- 141VI10 - Vodohospodářské inženýrství 10 - Přednášky
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 1
- 144YCVO - Čistota vod - Přednášky 2
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 1
- 144HBC - Hydrobiologie a hydrochemie - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 1
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 2
- 144ZZI - Základy zdravotního inženýrství - Přednášky 3
- 143YAZS - Automatické závlahové systémy - Přednášky
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 1
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 2
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 3
- 144MZI - Monitoring ve zdravotním inženýrství - Přednášky 4
- 102APF - Aplikovaná fyzika - Přednášky
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 1
- 141HYKZ - Hydrologie - Přednášky 2
- 141HYL - Hydrologie - Přednášky
- 126PJZP - Projekt - Evropské fondy pro život. prostředí - Přednášky
- 105PSS - Psychologie a sociologie - Přednášky
- 122KRJS - Kvalita a řízení jakosti ve stavebnictví - Přednášky
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 1
- 122PROB - Příprava a realizace objektů a staveb - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky Svoboda 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 1
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky 2
- 122SPRO - Stavební procesy - Přednášky
- 122TPS - Technologie a provoz stavby - Přednášky
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 1
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 2
- 122TS1 - Technologie staveb L1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 1
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 2
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 3
- 122TS1A - Technologie staveb 1 - Přednášky 4
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 1
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 2
- 122TS2 - Technologie staveb L2 - Přednášky 3
- 122TS2A - Technologie staveb 2 - Přednášky
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 3
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 4
- 122TSE - Technologie staveb - E - Přednášky 5
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 1
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 2
- 122TSE2 - Technologie staveb 2 - Přednášky 3
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 1
- 122TSK - Technologie staveb - K - Přednášky 2
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 1
- 122TSS - Technologie staveb - E - Přednášky 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 1
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 2
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 3
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 4
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 5
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 6
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 7
- 142HYT1 - Hydrotechnické stav.1(Jezy a vod. cesty) - Nafocené přednášky Valenta 8
- 122TSV - Technologie staveb - Přednášky
- 122TSZ - Technologie staveb - Přednášky
- 122YTD - Tvorba technické dokumentace - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
- 144EKT - Ekotoxikologie - Přednášky
- 153FGR - Fotogrametrie DPZ - Přednášky
- 102FYZI - Fyzika - Oficiální otázky Kapičková
Copyright 2024 unium.cz