- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál4.
ZÁKLADY SOCIOLOGIE
sociologie jako vědní disciplína, její předmět
přehled hlavních soc. směrů a teorií, paradigma sociologického myšlení
soc. systémy a školy, čeští a světoví sociologové
přehled sociologických disciplín
metody soc. výzkumu, jejich využití
psychologie a sociologie – jejich podobnost a odlišnost
význam sociologie v praxi
Komunikace: sociální interakce a komunikace, typy komunikace, zásady efektivní komunikace, empatie, asertivita
Sociologie jako věda, její předmět a význam
Název sociologie pochází z latinského societas = společnost a z řeckého logos = rozum, věda.
Sociologie = je věda, která se zabývá společností, její strukturou a zákonitostmi jejího vývoje; sociologie se snaží podat celkový obraz společnosti (všech společenských jevů a vztahů), formulovat obecně platné principy společenského vývoje a poznat pravidla života různých sociálních skupin.
Předmětem sociologie jsou tedy společnosti, které se ovšem od sebe v mnohém liší (svou kulturou, institucemi, sociální organizací či strukturou). Sociologické závěry tedy mohou platit pouze ve společnostech, z nichž pocházejí a nelze je vztahovat i na jiné společnosti. Dále je nutné si uvědomit, že centrem zájmu sociologie není člověk jako individuum, ale člověk pohybující se v různých sociálních skupinách, kde navazuje vztahy s jinými lidmi.
Význam sociologie: pomáhá nám orientovat se v daném sociálním prostředí. Základní znalosti sociologie potřebují především ti, kdo pracují s jinými lidmi, jednají s nimi a nějakým způsobem na ně chtějí působit (např. vedoucí pracovníci, lékaři, učitelé, politici …)
Přehled vybraných sociologických disciplín:
sociologie rodiny a vzdělání, sociologie věkových skupin (dětství, mládeže …), sociologie rasových a etnických skupin, sociologie práce a průmyslu, sociologie zdraví a nemoci, sociologie lidských sídel (města a venkova), sociologie ekonomického chování, sociologie pohlaví (např. sociologie ženských hnutí), sociologie masových médií a masové komunikace, sociologie volného času a sportu atd.
Vývoj sociologie jako vědního oboru
1) protosociologické období – člověk odjakživa usiloval o porozumění společnosti. Už v antice se lidé zajímali o společenské vztahy, normy, systém společnosti, vůdcovství, občanskou odpovědnost, vztahy mezi národy a rasami, postavení ženy a úlohy náboženství ve společnosti.
2) sociologie jako samostatná vědní disciplína vznikla v 1. polovině 19. století
Za jejího zakladatele je považován francouzský filozof, představitel pozitivizmu Auguste Comte, který dal tomuto vědnímu oboru název. Podle jeho díla Kurz pozitivní filozofie se rozpad tradiční společnosti (v důsledku průmyslové revoluce) stal impulsem k ustanovení nové vědy o společnosti, která měla uspokojivě a vědecky odpovědět na otázky, měla odpovídat na otázky exaktně, měla přejít od spekulativnosti k exaktnosti. Otázky: jak se společnost udržuje v harmonickém stavu, jak vzniká a jak zaniká řád (tyto otázky zkoumá sociální statika), jak a podle jakých zákonů se společnost mění, podle jakých zákonitostí a příčin se odehrává společenský vývoj či pokrok (těmito otázkami se zabývá sociální dynamika). Rozdělil tak : sociální statiku a dynamiku. Stanovil také tzv. zákon tří stadií vývoje společnosti, jimž analogicky odpovídají tři stadia vývoje světového názoru: náboženské, metafyzické a pozitivní stadium.
První vývojové období 40. léta 19. století – 20. léta 20. století – velké teoretické systémy = klasické - chtěly vysvětlit celek soc. skutečnosti, zformulovat základní zákonitosti společenského vývoje – tak vznikla celá řada teorií, období velkých osobností
Herbert Spencer (1820 – 1903) - Angličan, který chápal společnost jako živý organismus a člověka jako buňku tohoto organismu. Veškeré společenské procesy vysvětloval biologickými zákonitostmi živých organismů. Žádná část organismu (společnosti) nemůže existovat a fungovat sama, ale jen ve vztahu a součinnosti s ostatními částmi. Tento organismus se vyvíjí stejnoměrným, pravidelně vzrůstajícím pohybem od jednodušších forem ke složitým.
Karl Marx (1818 –1883)- Němec, který se zabýval problematikou kapitalismu, v němž spatřoval příčinu problémů moderního světa; upozornil na rozpory a boje mezi různými sociálními skupinami (třídami), které rozlišil podle vztahu k výrobním prostředkům – ti, co vlastní výrobní prostředky a ti, co je nevlastní (dělníci). Upozornil na jevy jako odcizení a vykořisťování. Třídí boj je podle něj předpokladem pro nastolení sociálně spravedlivé beztřídní společnosti.
Émile Durkheim (1858 – 1917)- Francouz, který se zabýval studiem sociálních faktů. Sociální fakty mají být zkoumány jako věci, což znamená, že musí být zkoumány empiricky, ne filozoficky (myšlenky mohou být poznány introspekcí, tedy filozoficky, ale věci nemohou být poznány pouhou mentální aktivitou, je třeba k tomu dat mimo mysl). Provedl analýzu procesů dělby práce, náboženství, sebevražednosti. Tvrdí, že jedinci se v moderní společnosti vůči této společnosti postupně osamostatňují, ačkoliv jsou z hlediska svého přežití na téže společnosti čím dále tím závislejší, navíc jsou ve svém jednání determinováni kolektivními faktory, jež vytvářejí sociální realitu.
Typologie sebevražd:
Egoistická
Altruistická
Anomická (Anomie je stav vyvolaný rozpadem hodnotových normativních systémů)
Fatalistická
Míra sebevražednosti je nepřímo úměrná stupni integrace sociálních skupin.
Je považován za průkopníka kvantitativního šetření v sociologii.
Max Weber (1864 – 1920)- Němec, který zaměřil svůj zájem na sociální jednání. Weber předpokládá, že když porozumíme smyslu a významu jednání člověka, tak porozumíme sociální realitě. Položil základy politologické sociologie (modernímu uvažování o politice), zabýval se problematikou moci, politiky a byrokracie, vznik protestantské etiky
George Simmel (1858 – 1918)- Němec, který se zabýval řadou i dnes aktuálních problémů, např. role peněz v moderní společnosti, městský způsob života, analýza módy, teorie konfliktu atd.
Vilfredo Pareto (1848 – 1923)- Ital, který přispěl k rozvoji ekonomické teorie. Je zakladatelem teorie elit, které existují ve všech oblastech společenského života. Základem pro zařazení do elity je statisticky zjistitelný úspěch. Nejúspěšnější jedinci v každém oboru tvoří podle Pareta elitu.
Sociologie na americkém kontinentě – rozvoj ve 2: letech 20. století – moderní sociologie - první empirické výzkumy – výzkum konkrétních problémů (místo pouhých teorií, Vznikají specifické výzkumné metody jako např. řízený rozhovor, sociometrické testy, rozvíjí se techniky výzkumu veřejného mínění apod), přechod od makrosociálních problémů (společnost jako celek) k nižší úrovni- problémy mikrosociální - sociální instituce a organizace a jejich vztahy. Mění se funkce sociologie – z akademické disciplíny se stává prakticky použitelný obor a mění i své výzkumné metody, sociologové se v tomto období stávají poradci, sociálními pracovníky …
60. – 70. léta –přeměna – pochyby o smyslu napodobování přírodovědných modelů při výstavbě sociologie jako vědy, pochyby o teoriích – budovat sociologii spíše opačně- tj. od jedince k větším systémům a celkům. Předmětem zkoumání je každodennost obyčejného člověka. Vzniká řada škol a sociologických směrů:
strukturální funkcionalismus = teorie, jež navazuje na Comta, Durkheima, zabývající se otázkou, jak se ve společnosti udržuje řád (důraz na sociální konsensus – většinový souhlas v základních hodnotách a normách)
konfliktuální přístup = teorie, jež v duchu marxovské tradice řeší otázku příčiny a směru vývoje; zdůrazňuje konflikt, změnu, rozpor, představitel: Dahrendorf
interpretativní přístup = zabývá se každodenností, všedním životem člověka; ústředním tématem takto pojaté sociologie se stala otázka: jak konkrétní lidé vnímají sociální svět, jak si jej vysvětlují (interpretují) – představitelem je např. Antony Giddens
Soudobá sociologie – koexistence více systémů, pohledů na současný svět. Existují dvě paradigmata pohledu na svět: objektivistické (společnost tvoří síť vztahů, normy, hodnoty……, individuum se musí přizpůsobit, adaptovat = společnost je souhrnem „daností“, na něž lidé reagují, chování a jednání lidí je podmíněno (determinováno) a limitováno (omezováno) těmito danostmi) a interpretativní paradigma (člověk je uveden do společnosti, v ní existují tyto normy, hodnoty a danosti – člověk si je teprve potom interpretuje, rozumí jim či nikoli, a teprve podle toho jedná, svět tedy není souhrnem daného, ale toho, za co lidé „dané“ považují (Thomasův teorém: „není důležité, jaké věci či situace objektivně jsou, ale jak je lidé definují, jak je vidí v té dané situaci)
Česká sociologie - Tradice českého sociologického myšlení není mimořádně bohatá.
T. G. Masaryk (1850 – 1937)-
významný český filosof, sociolog, politik a státník, první prezident Československé republiky
narodil se v Hodoníně, studoval ve Vídni a v Lipsku, kde se seznámil se svou budoucí ženou Charlottou. Studium ukončil doktorátem filosofie – habilitoval se spisem o sebevraždě. Nejprve přednášel ve Vídni a v r. 1882 přešel na pražskou univerzitu jako profesor filosofie.
angažoval se ve vědecké i politické činnosti:
vedení časopisu Atheneum; práce na redakci Ottova slovníku
ve sporu o pravost Rukopisů stál Masaryk na straně vědy a pravdy, podílel se na dokázání jejic
Vloženo: 22.01.2011
Velikost: 105,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu ZSV - Základy společenských věd
Podobné materiály
- 11 - Základy somatologie - Základy somatologie - poznámky
- 11 - Zákaldy účetnictví - Základy účetnictví
- 9 - Technická dokumentace - Základy geometrie
- ZSV - Základy společenských věd - Základy politologie
- E - Ekonomie - Základy + pokročilá ekonomika
- E - Ekonomie - Základy makroekonomie
- PSY - Psychologie - Základy psychologie
- UCE - Účetnictví - Základy účetnictví
- AJ - Anglický jazyk - Základy angličtiny
- BI - Biologie - Molekulární základy dědičnosti
- BI - Biologie - Molekulární základy dědičnosti.doc
- BI - Biologie - Základy obecné biologie
- CH - Chemie - Základy biochemie.doc
- CH - Chemie - Základy chemických výrob.doc
- CH - Chemie - Základy organické chemie.doc
- E - Ekonomie - Zaklady teorie penez
- F - Fyzika - Základy astrofyziky I.
- F - Fyzika - Základy astrofyziky II.
- PRA - Právo - 1MO základy práva
- UCE - Účetnictví - Základy řízení aktiv a pasiv
- 7 - Základy elektrotechniky - Sš Infotech FM, učební text ke studiu Základy elektrotechniky 1 © Petr Sikora - 1 - Spojování rezistorů
- PSY - Psychologie - Základy sociologie
- CJ - Český jazyk - Základy slohu
- CJ - Český jazyk - Základy tvarosloví
- ZSV - Základy společenských věd - Základy mikroekonomie - teorie nabídky a poptávky
- BI - Biologie - Molekulární základy dědičnosti
- UCE - Účetnictví - Základy podvojného účetnictví, rozvaha
- BI - Biologie - Molekulární základy dědičnosti
- UCE - Účetnictví - Finanční účty – evidence a základy účtování
- ZSV - Základy společenských věd - Základy politologie
- ZSV - Základy společenských věd - Základy teorie peněz
- ZSV - Základy společenských věd - Základy tržní ekonomie Právní subjektivita
- E - Ekonomie - Zaklady ekonomie 2
- E - Ekonomie - zaklady ekonomie
- IVT - Informatika a výpočetní technika - Základy kryptografie
- PRA - Právo - zaklady a pracovni
- PSY - Psychologie - základy psychologie
- PRA - Právo - Zaklady medicinskeho prava
- E - Ekonomie - Zaklady teorie penez a menove politiky
- PRA - Právo - Základy práva
- PRA - Právo - Základy státoprávní teorie
- PSY - Psychologie - Zaklady psychologie
- KKO/DZGEN - Základy genetiky 1 - Základy genetiky-přednášky
- MKT - Marketing - Základy marketingu
- PRA - Právo - Základy práva
- BI - Biologie - Základy genetiky
- CJ - Český jazyk - Zaklady anticke a stredoveke literatury
- UCE - Účetnictví - Právní úprava účetnictví, základy účetniství
- ZSV - Základy společenských věd - základy ekonomie (vývoj, školy, rozdělení, hospodářský proces, tržní systém, zákony trhu)
- ZSV - Základy společenských věd - základy filozofie a východního myšlení
- ZSV - Základy společenských věd - základy neformální logiky
- BI - Biologie - Molekulární základy dědičnosti
- PSY - Psychologie - Základy sociologie
- ZSV - Základy společenských věd - PRÁVNÍ ZÁKLADY ČESKÉHO STÁTU, ČESKÝ ÚSTAVNÍ VÝVOJ OD ROKU 1848
- E - Ekonomie - zaklady ekonomie
- Z - Zeměpis - Základy astronomie
- 444-2 - Konstrukční cvičeni - Zakreslovani ,zaklady kresleni
- F - Fyzika - Základy termodynamiky
- F - Fyzika - Základy kvantové fyziky
- F - Fyzika - Základy astrofyziky
- Zákl. M - Základy marketingu - Základy marketingu - databáze otázek
- ZSV - Základy společenských věd - Základy politologie
- LIT - Literatura - Základy teorie literatury
- LIT - Literatura - Základy teorie literatury 2
- LIT - Literatura - Základy teorie literatury 3
- LIT - Literatura - Základy teorie literatury 4
- LIT - Literatura - Základy teorie literatury 5
- LIT - Literatura - Základy teorie literatury 6
- BI - Biologie - Základy ekologie
- ZSV - Základy společenských věd - Sociologie jako věda
- ZSV - Základy společenských věd - Sociologie
- ZSV - Základy společenských věd - Sociologie
- ZSV - Základy společenských věd - Klasikové sociologie
- ZSV - Základy společenských věd - Sociologie
- ZSV - Základy společenských věd - Vývoj české sociologie
- ZSV - Základy společenských věd - Vývojová období sociologie
- ZSV - Základy společenských věd - Comte a sociologie
- ZSV - Základy společenských věd - Vývoj české sociologie, socializace
- ZSV - Základy společenských věd - Sociologie
- ZSV - Základy společenských věd - SOCIOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - Hospodářský proces Sociologie
- LIT - Literatura - Sociologie a literatura Petrusek
- ZSV - Základy společenských věd - Sociologie
- ZSV - Základy společenských věd - Sociologie, kultura
- ZSV - Základy společenských věd - SOCIOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - politická sociologie (politická moc, strany, rozdělení, volební systémy)
- ZSV - Základy společenských věd - SOCIOLOGIE
- ZSV - Základy společenských věd - Sociologie
- ZSV - Základy společenských věd - Základní útvary sociologie
- ZSV - Základy společenských věd - UVOD DO SOCIOLOGIE
Copyright 2024 unium.cz