- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálObsah:
Co je psychologie, sociologie, psychiatrie 1
Obory psychologie ( 1. Základní, 2. Aplikované, 3. Speciální ) 2
Učení. Jak probíhá studijní proces. 3
Porozumění vnímaného textu 4
Křivka únavy, zapomínání 5
Druhy, výsledky lidského učení 6
Inteligence 7
Osobnost. Vývoj osobnosti. 8
11. základních etap ve vývoje osobnosti 9
Motivace10
Maslowova pyramida lidských potřeb11
Psychika12
Vlastnosti osobnosti13
City14
Charakter, temperament15
C. G. Jung – introvert, extrovert16
Hippokrates – sangvinik, melancholik, cholerik, flegmatik17
Typologie dle Learyho interpersonálních vztahů, typologie dle pojetí života18
Duševní zdraví. Duševní poruchy. Neuróza19Psychopatie. Psychóza.20Slabomyslnost21
Mentální anorexie, bulimie22
Sociologie. Socializace23
Národy, národnosti24
Členění společnosti25
Dělení skupin dle vlastností. Typy lidí ve skupinách.26
Komunikace27
Konflikty a jejich zvládání.Vztahy mezi lidmi28
Sociální poznávání. Chyby v procesu poznávání.29
Asertivní chování30
Psychologie
Patří do oblasti společenských věd.
Do společenských věd patří:
Psychologie, sociologie, filozofie, ekonomie, politologie, právní věda, estetika…
Psychologie jako věda vznikla ( společně se sociologií ) v polovině 19. století oddělením od filozofie. Roku 1879 v Lipsku W. Wundt založil 1. psychologickou laboratoř. Původně byla psychologie součástí filozofie a jako první se jí zabýval Aristoteles ve svém díle „ O duši „. Psychologie je empirická přírodně společenská věda.
Psychologie – je věda o člověku, o duši ( psyché-řecky – duše-česky), ( logos – výklad )
Zajímá se o člověka jako o jedince.
Chce porozumět prožívání, chování, jednání lidí, předvídat je, pomáhat jim.
Předmětem zájmu je psychika člověka.
Je to nauka o lidském prožívání a chování. Věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a jeho vlastnostech.
( Jeho individuální pohled na své okolí. Smyslem psychologie je pomoci, proto existují manželské, či jiné poradny, linky důvěry, krizová centra. Psychologové jsou připraveni kdykoliv pomoci, vyslechnout, poradit…)
Psychologie se zabývá pojmy jako jsou:Vědomí, paměť, inteligence, vlohy, nadání, talent, genialita. Chování, prožívání. Poznávání smyslové, rozumové. Psychika člověka, city. Vlastnosti osobnosti, temperament, charakter, schopnosti, rysy. Rozděluje lidi do skupin dle nejrůznějších typologií. Duševní poruchy. LMD.
Sociologie - je věda o společnosti.
Zkoumá lidi jako celek – určitou skupinu, rodinu, národ…
Zkoumá chování společnosti, příčiny sociálních problémů, chudoby, kriminality, násilí, válek, feminismu, náboženských konfliktů….
Psychiatrie – je lékařská věda.
Zabývá se psychickými ( duševními ) poruchami člověka, léčí je.
Je jedním z nejstarších lékařských oborů.
Základní psychologické směry:
Asocianismus – experimentální psychologie
( Asociace – představa ) Asociace je chápaná jako seskupení počitků a představ. Základní poznání je smyslové. Nejstarší psychologický směr výrazně spojen se senzualizmem. Jejich terie je postavena na učení o asociacích. Asociace je chápána jako seskupení počitků a představ. Hlavní představitel Wilhelm Wundt, který založil 1. experimentální laboratoř 1879 v Lipsku, s níž jsou spojeny počátky vědecké psychologie. Zaměřil se na oblast poznávání duševních pochodů.
Behaviorismus
( z angl. behaviour – chování ) Americký psychologický směr, který za hlavní předmět zkoumání považuje chování člověka. Psychologii chápe jako vědu o chování. Zkoumá a dělí lidi podle sklonu ke stejnému typu chování. Zkoumá vnější reakce. Jak člověk reaguje. O to, co se děje uvnitř člověka,se nezajímá. Člověk je chápán jako černá skříňka. Ztotožňuje duševno a vědomí s chováním. S ( podnět) ( R ( reakce ). Behavioristé přeceňovali roli výchovy a neuznávali vrozené psychické dispozice. Za zakladatele je považován John B. Watson, největší význam má jeho teorie učení, která chápe učení jako proces získávání individuálních zkušeností.
Neobehaviorismus
Významně jej ovlivnilo učení I. P. Pavlova. S ( podnět) ( O ( R ( reakce ). O je proměnná (člověk ). Potřeby, motivy člověka, zaměření, proč to dělá.
Hlubinná psychologie
Snaží se oddělit vědomí duševního života člověka z jeho nevědomí. Nevědomí chápe jako hybnou sílu našich činů, řídící život člověka, buď přímo nebo zastřeně. Člověk nedovede vždy vysvětlit příčiny, důvody, motivy svého jednání. Jednání je často výsledkem působení nevědomých, podvědomých činitelů, které představují různé potlačené touhy a přání člověka, jeho pudu, instinkt, sexuální libido. Proč je mu toto libé a toto nelibé. Hlubinná psychologie se dělí:
a) psychoanalýzu - zakladatel Sigmund Freud. Zabýval se problémem, zda se v psychologickém výzkumu stačí zabývat pouze vědomím a zda neexistují ještě další pochody, jež mohou ovlivňovat naše jednání, a tím je nevědomí. Zjistil vztah mezi minulou zkušeností člověka a jeho současnými problémy, a tím upozornil na vliv nevědomí na chování člověka. Příčinu duševních poruch hledá v traumatizujících citových prožitcích hlavně v dětství. Rozhodujícím činitelem psychického vývoje jedince jsou pudy, zejména pud sexuální.
b) analytickou psychologii – hl. představitel Carl Gustav Jung. Pokračovatel a odpůrce S. Freuda. Sexuální libido pokládá za všeobecnou duševní energii, ne za pohnutku lidského jednání. Dělí lidi na bílé, dávají energii, dobíjí nás ostatní a černé, vysávají energii z bílých. Předběhl dobu o 100 let. Rozdělil lidi na introverty a extroverty. Vytvořil teorii o společném kolektivním nevědomí lidstva, jež je souborem předobrazů, ze kterých se zrodila naše kultura.
Ruská reflexologie
Psychické jevy vysvětluje jako funkci reflexní činnosti nervové soustavy. Zakladatel Ivan Petrovič Pavlov učením o podmíněných reflexech. Stanovil základní zákony vyšší nervové činnosti, v níž má největší úlohu CNS. ( centrální nervový systém ). Zavedl termín podmíněný reflex. Zabýval se hypnózou.
Psychologii lze rozdělit do 3 oborů:
základní ( teoretické ) obory
aplikované ( praktické ) obory
speciální obory
K základním teoretickým oborům řadíme:
Obecná psychologie – zkoumá všechny obecné psychické jevy. Zajímá se o to, co je
společného všem.
Sociální psychologie – zajímá se o sociální chování různých skupin lidí, jejich působení na člověka.
Psychologie osobnosti – zabývá se jedincem, zkoumá a vysvětluje podobnosti, odlišnosti mezi lidmi.
Vývojová psychologie – řeší otázky vývoje člověka.
Pedagogická psychologie – řeší otázky výchovy, vzdělání, vyučování. Výchovně vzdělávací cíle, osobnost učitele. Zkoumá zákonitosti výchovně vzdělávacího procesu.
Klinická psychologie – řeší otázky léčení, prevence duševních chorob.
Psychopatologie – se zabývá otázkami pojetí psychických poruch a potíží, zkoumá příčiny jejich vzniku. hledá léčebné metody, které je odstraňují.
Psychologie práce – orientuje se na - vnitřní podmínky (motivace, schopnosti,dovednosti) . - vnější podmínky (mezilidské vztahy, prostředí….)
Diferenciální psychologie – zabývá se rozdíly (diferencemi) mezi lidmi, mezi pohlavím, věkem, společenskou skupinou…
K aplikovaným praktickým oborům řadíme:
1. Výchovné poradenství – poradenství rodičům, učitelům a dalším osobám, které pracují s duševně postiženými dětmi. ( spolupráce s lékaři, soc. prac.)
2. Pedagogická psychologie – poradenství pro žáky a rodiče s poruchami učení, stanovení
diagnózy, ( dyslektik, dysgrafik, LMD…)
Manželská, předmanželská poradna - poradenství při manželském, partnerském soužití.
Psychologie v soudnictví – šetření příčin kriminálního chování, za účelem zjištění jejich trestné odpovědnosti. ( příčetnost delikventa…) Posuzování hodnověrnosti výpovědi svědků
Psychologie ve vězení – péče o osoby ve výkonu trestu
Klinická psychologie – stanovení diagnózy a terapie u osob s psychickými poruchami.
Psychologie práce – poradenství a organizace prac. procesu ( uspořádání, průběh práce..)
Psychologie prodeje a reklamy – jak nejlépe přesvědčit zákazníky, aby koupili.
Linky důvěry – pro týrané děti ( tel.č. 0800155555 )
Krizová centra – pro narkomany ( tel.č. 384 350 235 )
Ke speciálním psychologickým oborům řadíme:
Psycholingvistiku – psychologie řeči, věda o vzájemných vztazích mezi myšlením a řečí.
Zoopsychologie – zabývá se chováním zvířat.
Učení
Učením se zvyšuje možnost člověka pro uplatnění se v životě, rozvíjí se jeho osobnost. Učením každý získává předpoklady pro plnohodnotný, aktivní život.Špatná paměť není neschopnost uchovat si něco v paměti, ale projevem nedostatečného zájmu.
Učení je cílevědomá činnost, která spočívá ve vynakládání duševních sil a schopností
člověka.
Cílevědomost spočívá v tom, že si každý nejprve určí:
cíl , kterého chce dosáhnout ( maturita, dobré výzo…)
zvolí postup ( jak toho dosáhne…budu dávat pozor ve škole, budu se doma učit)
určí prostředky ( pomocí čeho, sežene všechen materiál… pořádné zápisky, knihy)
Osvojování se učební látky se člení do 5 etap:
I. Studijní příprava ( shromažďování )
Porozumění vnímaného textu ( logické pochopení )
Zapamatování si informací ( mechanické vštípení, naučení se )
Zvládnutí látky, upevňování ( promyšlené opakování )
Aplikování ( využívání osvojených poznatků v praxi )
Studijní příprava ( shromažďování )
Jen to, co se chci skutečně naučit, se naučím. Je nutná motivace!!!
Mám zájem se tu látku naučit, protože:
chci dostat dobrou známku ( bojím se špatné)
mě to téma velmi zajímá
vím, že to budu ještě v životě potřebovat
Zájem si lze vypěstovat tím, že si určím konkrétní přínos, který studiem sleduji.
( Co mě zajímá, učím se snáz!!!)
Před začátkem učení je dobré stanovit si přesný plán:
Co se chci naučit
Za jak dlouho
Proč
Co vše k tomu budu potřebovat ( hledáním učebnic a odbíháním se okrádám o čas, ruší a rozptyluje mě to při práci)
Je vhodné naplánovat si předem denní režim a dobu, ve které se budu pravidelně učit. Stane-li se, že to pak nevyjde, potom to i mrzí.
Porozumění vnímaného textu ( logické pochopení )
Žádné učivo není samo o sobě ani zajímavé ani nudné! Tím se stává až přístupem studenta!!
Je třeba vzbudit dojem, že na studované látce je něco zajímavého, prospěšného, zábavného….
Vše se naučím snáz, když látku pochopím!!! Až 9x rychleji. Ve všem hledejme logiku!!!!!
Mladí lidé se učí spíše mechanicky dlouhé texty nazpaměť, starší mají spíše logické vnímání.
Zásady zapamatování:
Rozčleníme si učivo dle smyslu a důležitosti
Zaznamenáním a) myšlenkové kostry – (opěrných bodů, dle kterých si to zapamatujeme)
Vytvářením nových spojů s tím, co již víme. Soustavně hledám spojitost s tím, co již vím.
b) logické kostry – co pochopím, učím se snáz
Postupuji vždy od nejlehčího k nejtěžšímu, od známého k neznámému. Soustavně hledám spojitost mezi látkou, kterou studuji a tím, co již vím a umím. Ve škole dávám vždy pozor, tam to pochopím nejlépe!!!Také si to nejlépe zapamatuji!
Zapamatování se informací ( mechanické vštípení, naučení se )
Abych si látku lépe a déle pamatovala, musím objevit způsob jak ( jak se to nejlépe, nejdříve naučím) ( slovíčka – kartičky ). Jen jsem-li schopna to zpaměti zopakovat, to umím.
2x tolik textu se učím 3x tak dlouho. Čím větší množství, tím se čas násobí.
Jsem –li a) akustický typ –lépe vnímám slyšené. ( dyslektici..) Látku si tedy nahraji na
kazeťák.
b) vizuální typ – lépe vnímám vidění, čtené. Text, který studuji, si barevně odliším,
čím je barevnější, tím se mi víc a rychleji vryje!
c) grafologický typ – vnímám lépe napsané. Látku si přepíšu.
d) smíšený typ
Jaký typ jsem:
1O slov napsat na tabuli – vizuální typ
10 slov přečíst 2x, slyšet – akustický typ
10 slov nadiktovat, tedy přepsat – grafologický typ
Vše má logiku. To s logikou se učí snáz:
Věta o 10 slovech. Za jak dlouho se třída naučí.
10 nelogických slabik. Za jak dlouho a na jak dlouho se třída naučí!!
Koncentrace:
Přečíst 2 řádky velmi pomalu, každé slabice věnovat 2 sekundy.
Důležitá je i správná koncentrace, soustředění. Budu-li myslet na něco jiného, těžko si něco zapamatuji, pochopím. Důležitý je i psychický stav. Jsem –li moc šťastná či nešťastná, nemohu se dobře soustředit.
Zvládnutí látky, upevňování ( promyšlené opakování )
Nezbytné je uvěřit, že opakováním se čas nemaří, nýbrž uspoří!!!
Opakování věnovat dostatek času a opakovat v pravý čas!
Je lepší opakovat každý den jednou, než v jeden den 5x.
Je lepší a účinnější látku zopakovat doma ten den, kdy jsem to slyšela ve škole, než den před zkoušením. ( co jsi dělal včera večer, co večer před týdnem)
Lidský mozek veškeré informace uchovává, jde jen o to, je umět správně vyvolat.
Vzpomenout si. Pochopím-li látku ve své podstatě, rozeznám-li, co je důležité a co méně, mohu si dovolit méně důležité zapomenout.
Křivka zapomínání:
Množství
uchované
látky 100%
20%
Křivka únavy:
s přestávkami
bez přestávky
Aplikování ( využívání osvojených poznatků v praxi )
Na teoretické mohu navázat prakticky.
Dobrá rada:
Dávám ve škole pozor! Pochopím látku, když ne, tak se zeptám. Doma ten den zopakuji. Přečtu ještě před hodinou a mám samé jedničky…
Mladí mají „čistý mozek“, bez přeplnění, proto se jim nové informace ukládají snadněji a rychleji.
Rozlišujeme 4 základní druhy lidského učení:
Učení se poznatkům – osvojování si nových informací ve škole, z literatury…
Jakýsi všeobecný přehled.
2. Senzomotorické učení – smyslově-pohybové. Spojuje oblast vnímání s oblastí motoriky. Plést, psát, sport, tanec…
Učení se intelektovým činnostem – rozvíjí se myšlenkové procesy, intelektová schopnost
Sociální učení – člověk se učí žít mezi lidmi, vycházet s nimi, začlenit se do kolektivu….
Výsledky lidského učení:
Vědomosti – osvojená fakta. Získávám je ve škole, z knih…
Dovednosti - předpoklady pro vykonání určité činnosti. Dochází záměrně i bezděčně.
senzomotorické – psát, číst, plést, hrát na hudební nástr…
intelektové – řešit soustavu rovnic
sociální – uplatnit se ve společnosti
Návyky – jsou činnosti ( dovednosti), které se častým děláním staly zvyklostí, zautomatizované dovednosti. Dělám automaticky.
Chyby – to, čeho se dopouštíme na základě špatných vědomostí, dovedností, trémy, strachu, ale i lhostejností či neuváženým činem. Žádný učený z nebe nespadl. Chybovati je lidské. Nejvíce chybujeme, když si nevěříme, když se bojíme.
Stupně schopností:
Nadání – souhrn schopností určitého druhu, který umožňuje až nadprůměrné výkony.
Talent – zvlášť vysoce rozvinutý souhrn schopností, který umožňuje člověku dosáhnout vynikajících výkonů.
Genialita - mimořádně rozvinutý talent, který umožňuje vytvářet vrcholná díla.
Paměť
Jako schopnost uchovávat vědomosti, zkušenosti je základním předpokladem učení.
Krátkodobá – slouží k zapamatování na několik sekund, informaci lze přenést opakování do
Střednědobé – slouží k uchování toho, co potřebujeme delší dobu, uchování a vybavení závisí na tom, jak jsme si informaci osvojovali.
Dlouhodobá – Pamatujeme si mnoho let. Např. ranné prožitky z dětství.
Poznávací procesy:
Poznání smyslové – prostřednictvím našich smyslů ( čich, hmat, zrak, sluch, chuť )
a) počitky - odraz jednoduchých vlastností předmětů a jevů působící na naše smysl.orgánů. To, jak to cítím, vidím, slyším…( součást vjemů – obraz některého jednotlivého znaku vnímaného předmětu např. barva )
b) vjemy – souhrn počitků vstupujících do CNS pomocí smyslů. To jak to vnímám. Zobrazuje předmět jako celek, tedy výsledek vnímání.
c) představy - obsah vědomí vybavovaný či představovaný minulý zážitek, vjem. ( přechod mezi smyslovým a rozumovým poznáváním )
Poznávání rozumové – Prostřednictvím našeho myšlení, mozkem.
a) pojem – slovo, symbol odrážející vlastnosti předmětů, jevů.
b) soud – myšlenka, pochopení vztahů mezi pojmy, záležitost převážně logická.
c) úsudek - myšlenkový proces, rozumová operace. Výsledek lidského myšlení.
Inteligence
Inteligence – je komplexní schopnost řešit složité problémy a úspěšně se vyrovnat s novými situacemi.( Reagovat na podněty co nejlépe, včas. Tedy hned, ne za hodinu, až si to rozmyslím.)
Intelekt - (inteligence ) schopnost chápat a užívat informace v souvislostech. Jednotlivé složky: zásoba vědomostí a zkušeností, logická paměť, chápavost, soudnost, slovní pohotovost, zvídavost, fantazie…
Rozdělení inteligence Howarda Gardnera Profesora na Harvardu.
Matematická a logická – IQ
Jazyková inteligence – schopnost vyjadřování, vysvětlovat, psát knihy, vyprávět.
Písemný, ústní projev. Schopnost učit se cizí jazyky.
Hudební inteligence – vnímat hudbu, komponovat, zapamatovat si melodii….
Tělesná inteligence – tanec, sport, manuální zručnost…
Prostorová inteligence – orientace na mapě, v prostoru…
Přírodní inteligence – vztah k přírodě, pochopení zvířat, rostlin…
Emoční ( emocionální ) inteligence – EQ - City, temperament, charakter, emoce člověka, jeho komunikační schopnosti, jeho vůle a schopnost využít ostatní typy inteligence. Zvládání emocí, schopnost sám sebe motivovat, schopnost vnímat emoce druhých, schopnost dobrých mezilidských vztahů., znalost vlastních emocí..
Intrapersonální – být v kontaktu se sebou samým, ve vnitřní pohodě, sebejistotě,
s emocemi… EQ. Úspěšné zvládání vlastního života.
Interpersonální – empatie – vcítění se do pocitů druhých…EQ. Dobré a úspěšné vztahy
s druhými lidmi. Životní postoj.
Stupně inteligence – IQ
IQ v bodech
hodnocení
% výskyt v populaci
Méně než 20
Idiocie
Slabomyslnost
0,1
20 – 50
Imbecilita
0,5
50 – 70
Debilita
1,5
70 – 80
Hraniční oblast mezi normou zaostalostí a normou
6,0
80 – 90
Podprůměrná inteligence
16,0
90 – 110
Průměrná inteligence
50,0
110 – 120
Nadprůměrná inteligence
16,0
120 – 130
Vysoká inteligence
8,0
130 a více
Velmi vysoká inteligence - genialita
2,0
Osobnost
Osobnost – vyjadřuje celek duševního života člověka. Každá osobnost vzniká sloučením nejrozmanitějších biologických, fyzických, psychických a sociálních aspektů. Je souhrn procesů, návyků, postojů, které tvoří člověka.
Osobnost je vytvářena:
Vlastnostmi vrozenými, má již od narození
Vrozené předpoklady (vlastnosti) – vnitřní biologické podmínky
Dítě získává:
v genech po předcích ( např. podobu – velký nos, povahu - tvrdohlavost, choroby - rakovina, temperament)
v průběhu těhotenství, porodu, těsně po.
Na příznivý vývoj plodu má vliv i psychická a zdravotní stránka matky. Matka onemocní,dítě se špatně vyvíjí, její psychický stav – nervová soustava dítěte….
Hudba, kterou poslouchá…
vnitřní biologický činitel - prostě dostal do vínku… se s nimi narodil nezávisle na vnějším působení. Nervová soustava, hormonální soustava, žlázy s vnitřní sekrecí..
Vlastnostmi získanými výchovou – působením okolí, prostředí,ve kterém žije,vnější vliv
Největší význam má rodina, výchova dítěte zvláště pak do 3 let,
Škola, vrstevníci, kamarádi, party, prostředí ve kterém žije.
Je důležitou součástí, která formuje a ovlivňuje vývoje dítěte.
Na výchově záleží, které vlastnosti, předpoklady si dítě osvojí, rozvíjí, které brzdí. Charakter je dán výchovou. ( miliónová bankovka, kniha Mauglí, Kašpar Hauser…)
Vlastní aktivita jedince
Je neméně důležitým aspektem vývoje. ( už tím, že se kojenec usměje na matku, podporuje chování matky, v noci spí, nespí…)
Čím starší, tím jsou vztahy složitější.
Člověk má určitou svobodu v tom, co sám ze sebe v
Vloženo: 5.12.2010
Velikost: 265,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2023 unium.cz. Abychom mohli web rozvíjet a dále vylepšovat podle preferencí uživatelů, shromažďujeme statistiky o návštěvnosti, a to pomocí Google Analytics a Netmonitor. Tyto systémy pro unium.cz zaznamenávají, které stránky uživatel na webové stránce navštívil, odkud se na stránku dostal, kam z ní odešel, jaké používá zařízení, operační systém či prohlížeč, či jaký má preferenční jazyk. Statistiky jsou anonymní, takže unium.cz nezná identitu návštěvníka a spravuje cookies tak, že neumožňuje identifikovat konkrétní osoby. Používáním webu vyjadřujete souhlas použitím cookies a následujících služeb: