- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálMaturitní otázka č. 13: Osvícenství
Konvenčními mezníky osvícenství jsou data 1715 a 1815. Roku 1715 umírá typický barokní panovník Ludvík XIV., zvaný Král Slunce. Roku 1815 byla Evropa znovu uspořádána Vídeňským kongresem (1814-1815). To znamenalo konec napoleonské éry a tím i konec francouzské revoluce. Byla vytvořena „svatá aliance“, která měla zachovat stávající konzervativní uspořádání Evropy a znemožnit další revoluční či národní hnutí.
Kořeny osvícenství lze najít v odporu anglických, holandských a francouzských spisovatelů proti Ludvíku XIV., v odporu proti baroku a jeho religiozitě a v krizi niterného života konce 17. století. Pro osvícenství jsou však také důležití myslitelé a vědecké objevy 17. století. Navazuje na:
barokní jansenismus- morálně přísný teologický směr katolické církve, který ale papež Inocenc X. odsoudil v roce 1653, kvůli jeho kritice církevní praxe a církevních představitelů. Jansenismus byl ovlivněn kalvinismem v přesvědčení o lidské predestinaci, což znamená, že Bůh předem ví, kdo bude spasen a kdo zavržen. Na rozdíl od Kalvína odmítal možnost člověka dospět k poznání, zda je k spasení předurčen. Ve Francii byl centrem jansenismu klášter Port-Royal a jedním z jeho představitelů byl Blaise Pascal.
německou tradici přirozeného práva
lockeovskou politickou filosofii
newtonovskou fyziku
mezinárodní právo
deismus- Bůh je pouze prvotním hybatelem
Důležitá data a hlavní díla osvícenství
1685- odvolání ediktu nantského- emigrace hugenotů
1688-Slavná revoluce v Anglii
1689-1725- vláda Petra Velikého v Rusku
1690- Locke:Two Treaties on Government
1701-1714- Válka o španělské dědictví
1719- Defoe: Robinson Crusoe
1726- Swift: Gulliver’s Travels
1733- Pope: Essays on Man
1740- 1780- Vláda Marie- Terezie v habsburské monarchii
1740- 1786- Vláda Fridricha Velikého v Prusku
1742- Hume: Essays
1748- Montesquieu: Esprit des Lois
1751-1780- Diderot- d’Alembert: Encyklopédie
1756- Voltaire: Essai sur les moeurs et l’esprit des nations
1756-1763- Sedmiletá válka
1762- Rousseau: Contrat social
1762-1796: Vláda Kateřiny Veliké v Rusku
1769- James Watt podává patent na parní stroj
1773- zákaz jezuitů
1774- Goethe: Utrpení mladého Werthera
1775-1783- Válka amerických osad za nezávislost
1776- Smith: Wealth of Nations
1780- 1790- Vláda Josefa II. v habsburské monarchii (od 1765 římskoněmecký císař)
1781- Kant: Kritika čistého rozumu
1789- Začátak Velké francouzské revoluce
Osvícenství není jednotné hnutí. Politické, sociální a náboženské uspořádání se lišilo stát od státu. V každém státu si lidé kladli jiné otázky a reagovali na jiné problémy. Proto výroky francouzských myslitelů nevystihují poměry v Itálii, Skotsku, Rusku či v Německu.
Přece jenom se 18. století vyznačuje určitými společnými tendencemi. Imperativem osvícenství byl rozum. Byl to jak cíl, tak metoda osvícenských myslitelů. Rozum byl také podle osvícenců poznávacím znakem člověk. Proto se v osvícenství šílenec pokládal za jakousi zrůdu. Stávající moc a církevní tradicionalismus jsou viděny jako překážky rozumu. Ve Francii je tento postoj nejradikálnější, zamítá se Bůh i panovník. Na druhou stranu německé osvícenství (viz Kant) se vyznačuje malým množstvím antiklerikalismu a těsným vztahem mezi intelektuály a vládními kruhy.
Obecnou charakteristikou osvícenství je „vyhnání Boha ze světa“. Svět se stal empiricky uchopitelný, popsán matematikou a fyzikou. Obecně se tvrdí, že baroko bylo poslední období, kdy se ještě na světě vyskytoval Bůh. Samozřejmě nešlo o úplné popření Boha. Osvícenství se hlavně vyznačuje kritikou církve, ne křesťanství. Bůh stále existuje, ale jen jako filosofický pojem, tzv. „bůh filosofů“. Osvícenci odmítají Boha, tak jak ho popisuje církev. Odmítají Boha, co mluví, dělá zázraky atd.
Filozofové 17. století- předchůdci Osvícenství
René Descartes (1596-1650)
Odklon od středověké scholastiky
Radikální skepse a hledáni pevných jistot- musíme si zjednat jistotu o nepochybnosti východiska svého poznání
Nedůvěra ke smyslovému poznání, tudíž protikladné postavení k empirismu- „člověk je často obětí smyslových klamů“
Nelze tvrdit, že to, co myslí, by v té chvíli, kdy to myslí, neexistovalo. „Myslím, tedy jsem“- první jistota
Druhou jistotou je idea Boha jako nekonečné, všemohoucí a vševědoucí bytosti- již však pojímá Boha jako nějakou určitou filosofickou entitu, není to Bůh opředený tajemstvím, je to nevyvratitelná jistota tohoto světa
Třetí jistota je tedy realita smyslového světa. – „Kdyby Bůh nebyl pravdivý, nebyl by dokonalý. Je tedy nemyslitelné, aby mne chtěl pravdymilovný Bůh klamat a předstírat před mým zrakem tento svět pouze jako klamný přelud.“
Na Descartesa navazoval racionalismus osvícenství.
John Locke (1632- 1704)
Hlavní představitel novověkého empirismu a jeden z vůbec nejdůležitějších novověkých filosofů
Jeho teorie poznání a povahy látky představovaly nejradikálnější rozchod s aristotelismem, který dominoval středověké filosofii, a určily nový směr vývoje empirismu, který ovládl anglické filosofické i vědecké myšlení až do 20. století. Empirismus se zaměřuje na přírodu, na vědu, odmítá mystiku. Takovéto uchopení světa je východiskem pro osvícenství.
Locke se ve své teorii poznání postavil proti tvrzení, zastávané nejprve Platónem a později Descartesem, že lidé jsou obdařeni vrozenými idejemi.Dokázal, že tyto ideje nelze žádným způsobem doložit.
Lidská mysl je podle Locka tzv. tabula rasa, do které se až v průběhu života obtiskují zkušenostní dojmy.- „Nic není v rozumu, co předtím nebylo ve smyslech“
Důležité byly také jeho politické teorie, kterými velice ovlivnil jak Francouzskou tak Americkou revoluci. Otcové Spojených státu při formulaci Prohlášení nezávislosti a ústavy čerpali z jeho myšlenek o:
Rozdělení pravomocí
Odluka církve od státu
Náboženská svoboda- velmi důležité i pro VFR
Ve své teorii společenské smlouvy tvrdí, že lidé přesvědčeni svým rozumem dobrovolně vstupují do společenské smlouvy a ustavují vládu. Lid, jenž svrchovaného vládce vyzdvihl, má také právo, jej odtud odstranit, pokud selže a nevládne podle přání lidu. Pokud kdokoli napadne práva lidu „lze jej právem pokládat za obecného nepřítele a za mor, a tak je s ním také potřeba jednat.“
Na Lockovu empirickou filosofii navázal hlavně David Hume (1711-1776), ale rozpracováním určitých důsledků empirického poznání ukázal na některé jeho nedostatky. Stejně jako Locke tvrdil, že rozumové poznání bez smyslového názoru není obecně možné, ale dospěl také k závěru, že jisté poznání není vůbec možné. To pak Immanuela Kanta tzv. „vytrhlo z dogmatického spánku“, což pak Kanta přivedlo k jeho překročení rozporu empirismu a racionalismu v teorii poznání.
Osvícenství západní Evropy
Francie:
Hlavní představitelé- tzv. filosofové
Voltaire- Francois Marie Arouet
První ze skupiny f
Vloženo: 7.02.2011
Velikost: 118,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu D - Dějepis
Podobné materiály
- ZSV - Základy společenských věd - Filosofie osvícenství a německá klasická filosofie
- ZSV - Základy společenských věd - Filozofické aspekty osvícenství
- LIT - Literatura - BAROKO, OSVÍCENSTVÍ, KLASICISMUS, PREROMANTISMUS, HNUTÍ STURM UND DRANG
- FIL - Filozofie - Francouzské osvícenství Montesquieu
- CJ - Český jazyk - Evropský klasicismus, osvícenství 17. - 18. století
- CJ - Český jazyk - Klasicismus a osvícenství
- CJ - Český jazyk - Osvícenství
- D - Dějepis - Absolutismus_ osvícenství_ osvícenský absolutismus
- D - Dějepis - Osvícenství a Velká francouzská buržoazní revoluce
- FIL - Filozofie - Filosofie osvicenstvi
- FIL - Filozofie - Osvícenství
- LIT - Literatura - Klasicismus, osvícenství a preromantismus
- LIT - Literatura - Klasicismus, osvícenství, preromantismus
- LIT - Literatura - Klasicismus,osvicenstvi a preromantismus v evr.
- LIT - Literatura - Umění klasicismu, osvícenství a preromantismu
- D - Dějepis - Baroko, Osvícenství, Středověká města
- D - Dějepis - Osvícenství a osvícenský absolutismus
- CJ - Český jazyk - Baroko, klasicismus, osvícenství, preromantismus
- CJ - Český jazyk - Klasicismus a osvícenství v evropské literatuře
- D - Dějepis - Osvícenství v Evropě
- CJ - Český jazyk - Světová lit od renesance k osvícenství
- D - Dějepis - Osvicenstvi
- FIL - Filozofie - OSVÍCENSTVÍ
- CJ - Český jazyk - Klasicismus, osvícenství, preromantismus
- CJ - Český jazyk - Osvícenství
- FIL - Filozofie - Empirismus ( anglický) a Osvícenství
- ZSV - Základy společenských věd - Státní správa a samospráva Francouzské osvícenství
- LIT - Literatura - Klasicismus,osvícenství
- CJ - Český jazyk - Osvícenstvi a jeho promitnuti do literatury
- D - Dějepis - Osvicenstvi a ceske zeme do r. 1848
- FIL - Filozofie - Osvicenstvi
- LIT - Literatura - Klasicismus, osvícenství, preromantismus v evropské litera
- LIT - Literatura - Osvícenství, preromantismus
- CJ - Český jazyk - klasicismus, osvicenstvi, preromantismus
- CJ - Český jazyk - Osvícenství, klasicismus, preromantismus(sentimentalismus)
- FIL - Filozofie - Francouzské osvícenství, encyklopediste a materialiste
- CJ - Český jazyk - Klasicismus, osvícenství a preromantismus
- D - Dějepis - Osvicenstvi a osvicensky absolutismus
- CJ - Český jazyk - Klasicismus, osvícenství, preromantismus
- CJ - Český jazyk - Klasicismus, Osvícenství
- CJ - Český jazyk - Osvícenství, preromantismus a romantismus ve světovém písemnictví
- D - Dějepis - absolutismus, osvícenství, osvicenský absolutismus
- ZSV - Základy společenských věd - FILOZOFIE DOBY BAROKA A OSVÍCENSTVÍ
- ZSV - Základy společenských věd - Osvícenství ve filozofii
- CJ - Český jazyk - KLASICISMUS OSVICENSTVÍ, PREROMANTISMUS
- CJ - Český jazyk - KLASICISMUS, OSVÍCENSTVÍ
- CJ - Český jazyk - Osvícenství
- LIT - Literatura - Osvícenství a preromantismus
- ZSV - Základy společenských věd - FRANCOUZSKÉ OSVÍCENSTVÍ A MATERIALISMUS 18.STOLETÍ
- LIT - Literatura - Osvícenství, preromantismus
- CJ - Český jazyk - Evropsky klasicismus a osvicenstvi
- CJ - Český jazyk - KLASICISMUS, OSVÍCENSTVÍ, PREROMANTISMUS
- D - Dějepis - Osvícenství v českých zemích
- LIT - Literatura - Vývoj evropské literatury v 17. a 18. stol. - klasicismus, osvícenství,
- LIT - Literatura - Klasicismus, osvícenství, preromantismus
- LIT - Literatura - Klasicismus, nový filozofický směr osvícenství
- D - Dějepis - Osvícenství a Velká fr. revoluce
- D - Dějepis - České země v době osvícenství
Copyright 2024 unium.cz