- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálHabsburkové na českém trůně
Po bitvě u Moháče 1526, ve které padl poslední potomek české větve Jagellonců Ludvík Dítě, volil český zemský sněm opět svého krále. Vedlejší země Koruny české uznaly za dědice trůnu manžela Anny Jagellonské rakouského arcivévodu Ferdinanda I. Habsburského (1526 – 1564). Český sněm vybíral z několika kandidátů, rozhodl se však také pro rakouského arcivévodu. Ve stejném roce byl Ferdinand I. zvolen také králem uherským (stal se tak pánem západní části Uher a Slovenska). Podstatnou část Uher ovládli po bitvě u Moháče Turci a vznikl tzv. Budínský pašalik, východní části Uher (Sedmihradsku) vládl Jan Zápolský.
Ve střední Evropě vznikl mnohonárodnostní stát (Horní a Dolní Rakousy, Štýrsko, Tyroly, Korutany, Kraňsko, země Koruny české Čechy, Morava, Slezsko, Horní a Dolní Lužice).
Toto soustátí bývá nazýváno jako Habsburská nebo Podunajská monarchie (s drobnými změnami vydrželo toto soustátí téměř 400 let – do roku 1918).
Bratrem Ferdinanda I. byl španělský král Karel V. (také císař Svaté říše římské). Habsburkové ovládali velkou část Evropy, v 16. století byli nejmocnějším a nejbohatším vládnoucím evropským rodem.
Ferdinand I. a jeho nástupci prosazovali ve své vládě dva základní prvky: Snahu o vytvoření jednotné monarchie se silnou centrální vládou a za jediné přípustné náboženství považovali katolictví.
V převážně reformovaných českých zemích však představovali katolíci menšinu. Většina obyvatel se hlásila k reformním proudům, a to k husitství (staroutrakvisté), luteránství (novoutrakvisté) a k jednotě bratrské. Malé procento tvořili novokřtěnci (habáni) a kalvíni.
Posilování centrální moci naráželo na odpor stavů (od jagellonských dob byli zvyklí na velké svobody). Panovník
Vloženo: 9.03.2011
Velikost: 33,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu D - Dějepis
Podobné materiály
- D - Dějepis - HABSBURKOVÉ
- D - Dějepis - Prvni Habsburkove
- 12 - Dějepis - Habsburkové na českém trůně
- D - Dějepis - Habsburkové
- D - Dějepis - Habsburkove Na Ceskem Trune
- D - Dějepis - Jagelonci a Habsburkové na českém trůně
- D - Dějepis - HABSBURKOVÉ
- D - Dějepis - HABSBURKOVE NA CESKEM TRUNE
- D - Dějepis - habsburkove
- D - Dějepis - Habsburkové
- 12 - Dějepis - Jagelonci na českém trůně
- D - Dějepis - Lucemburkové na českém trůně
- D - Dějepis - Lucemburkové Na Českém Trůně
- CJ - Český jazyk - Baroko v umění světovém a českém
- D - Dějepis - Habsburci na českém trůně Stavovské povstání
- VV - Výtvarná výchova - Secese ve světovém a českém umění
- D - Dějepis - LUCEMBURKOVÉ NA ČESKÉM TRŮNĚ
- D - Dějepis - Habsburci na českém trůně, stavovské povstání
- D - Dějepis - vláda Jiřího z Poděbrad, Jagellonci na českém trůně
- VV - Výtvarná výchova - Secese ve světovém a českém umění
- LIT - Literatura - Historická tématika v českém realismu
Copyright 2024 unium.cz