- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálVznik mnohonárodní habsburské monarchie na pozadí Evropy v 16. st., naše země a třicetiletá válka1556 nástup Ferdinanda na český trůn Habsburkové uzavřeli nástupnickou smlouvu s Jagellonci - jestliže jeden z těchto dvou rodů zanikne , druhý zaujme jeho pozici , bude vládnout a spravovat území druhého. Čechy na poč. 16. století - 9/10 půdy vlastní šlechta , zhoršující se postavení poddaných ( znevolňování , omezování osobní svobody , morová epidemie roku 1520 ). řemeslná výroba - ojedinělé manufaktury , většinou cechovní charakter , rozvoj hutnictví a hornictví , těžba stříbra v Jáchymově , sklářství. Čechy představují nejbohatší habsburskou državu , růst zemědělské a řemeslné výroby , ale zhoršení postavení země ve srovnání se záp. Evropou ( země je Habsburky vykořisťována ) , po zámořských plavbách se obchodovalo hlavně po moři , Čechy bez možnosti směňovat luxusní zboží , přes Čechy již nevede žádná důležitá obchodní cesta jako dřív ( Čechy ohraničeny hustými lesy a horami ) - české země zchudly a zaostaly. - obchodní kapitál ( předpoklad kapitalistického rozvoje ) se zde nesoustřeďoval tak rychle jako na západě. Touha Habsburků ovládnout Evropu - Ferdinand I. si dělal zálusk na český trůn ( i na uherský ) , vyrukoval s nástupnickou smlouvou , tu však ale šlechta odmítla uznat , proběhly volby. Nakonec však byl přece jen zvolen - 23. 10. 1526 - byl představitelem silného rodu , což znamenalo dobrou obranu proti Turkům , navíc Ferdinand slíbil , že bude sídlit v Praze , obklopí se českými rádci a nebude hlavně prosazovat katolictví. Ferdinand však svůj slib porušil , ihned po svém zvolení se přesunul do Vídně , obklopil se rakouskými rádci a začal prosazovat katolictví. Ještě zvýšil daně na války proti Turkům. Ferdinand I. ( 1526 - 1564 ) - první Habsburk na českém trůně , mladší bratr španělského krále , římského císaře Karla pátého , syn Filipa prvního a Johany šílené. Roku 1526 16. 10. uznán části uherské šlechty uherským králem. Při nástupu Ferdinanda na český trůn sice potvrzena kompaktáta, ale začal prosazovat katolictví - odpor lidu - náb. konflikty 1527 - snaha o centralizaci země , vedle zemských úřadů vznikly dvorské úřady ve Vídni - společné pro celou monarchii , dvorská rada - to byla tajná rada řídící zahraniční politiku a dvorská komora - nadřízený finanční orgán- byrokratický aparát,přesné účetnictví , kontrola zdrojů příjmů do královské pokladny , dohled na cly , výnosy stříbrných dolů - Čechy vykořisťovány. Od roku 1556 byla ustanovena i vojenská rada - panovník dosazoval úředníky do jednotlivých zemí - růst jejich pravomoci , omezování svobod stavů a práv měst. Úředním jazykem v říši se postupně stávala němčina. - protihabsburský odboj českých stavů - nespokojenost a protesty české šlechty a král. měst proti trvalému a rostoucímu odčerpávání financí ze země ve prospěch cizích záležitostí , růst daní , zásobování vojska a proti centralizaci moci - útok proti právům a výsadám české šlechty , slib , že Praha bude sídelním městem nesplněn. 1546 - 1547 podnět - Šmalkaldská válka , Habsburkové proti Šmalkaldskému spolku německých protestantských knížat vedenému saským kurfiřtem Janem Fridrichem , společný zásah Karla pátého a Ferdinanda prvního - finanční prostředky od českých stavů , ale Češi odmítli mobilizaci ( sami byli protestanti ) , přijat povstalecký program ( požadavek odstranění dosavadních Ferdinandových opatření , začali stavět armádu proti Ferdinandovi ). - odboj českých stavů snadno potlačen a tvrdě potrestán ( nerozhodnost , neschopnost jednotného postupu i strach ) po porážce Šmalkaldského spolku u Mühlberka 1547 rozpad českého odboje , kapitulace české šlechty - odevzdání zbraní ,daně , pokuty za odboj , konfiskace pozemkového majetku , města ztrácejí samosprávu , do čela měst dosazováni panovníkovi hejtmani nebo rychtáři , do Prahy povoláni jezuité ( 1556 ) - prosazovali katolictví , úpadek kališnictví. 1561 - obnoveno pražské arcibiskupství ( naposledy Jan Rokycana roku 1435 ). Od roku 1547 vedl správu v zemi jako místodržitel Ferdinand Tyrolský ( druhorozený syn Ferdinanda ) - dohled na klid v zemi , 23. 8. - 3. 9. 1547 - Bartolomějský sněm v Praze - potvrdil dědičné právo Habsburků na český trůn , omezil moc šlechty. b. Situace v Uhrách v 16. století vláda Jagellonců , českouherská personální unie od roku 1490 , hospodářský a politický úpadek. Roku 1514 vyhlášena křížová výprava proti Turkům - na obranu země 60 tisíc sedláků , řemeslníků a chudiny , uherští magnáti jejich pomoc odmítli , houfy lidu se obrátili proti nim - Dóžovo povstání roku 1514 - v čele sedmihradský zeman Jiří Dóža – vypalována šlechtická sídla , vyhlášena selská republika ( velký rozsah ) , pomoc ze slovenských hornických měst , povstalci napadeni u Temešváru a poraženi po 3 měsíčním boji Janem Zápolským - následovaly popravy , selský král upálen na rozžhaveném trůnu a korunován rozpálenou železnou korunou – důsledky : nevolnictví , připoutání rolníků k půdě. nový útok Turků - porážka Ludvíka Jagellonského v bitvě u Moháče - hospodářská a politická krize v zemi , bez obrany. - boje o uherský trůn , v listopadu 1526 zvolen uherským králem magnát, sedmihradský vévoda Jan Zápolský , přesto o měsíc později 16.12. zvolen i Ferdinand Habsburský - vnitřní válka mezi oběma králi až do roku 1540 , většina šlechty podporovala Jana Zápolského , kterého podporovali Turci - tažení 1529 na Vídeň , roku 1540 sultán Suleyman obsadil převážnou část Uherské nížiny. Uhry byly rozděleny roku 1547 na 3 části - a. Budinský pašalik ( Uherská nížina připojena k Turecké říši ) , b. Sedmihradsko - polosamostatný stát závislý na Turecku , c. uherské království - vládnou zde Habsburkové , ovládají pouze zbytek - část Slovenska a Chorvatska. Po celé 16. století muselo uherské království čelit nájezdům Turků , 1563 soustředěný útok Turků podél jižní hranice Slovenska - Komárno a Bratislava , Habsburští žoldnéři místo aby bránili území , spíše ho drancovali. Na konci 16.stol. Rudolf druhý roku 1590 uzavírá s Turky mír ( draze vykoupený penězi ) , ale netrval dlouho. Turci začali znovu útočit , Rudolf vytvořil 2 armády - jednu poslal do Chorvatska ( jižní křídlo obrany ) a druhou poslal do jižního Slovenska - bezradnost Habsburských vojsk , 1594 jejich porážka , dobyt Ráb ( chránil přístup ke Komárnu ). Spojencem Uher se stal Zikmund Báthory ( pozemkový magnát , vlastnil pozemky v Uhrách a Sedmihradsku ) , 1598 znovu získal Ráb , roku 1606 v listopadu byl s Turky uzavřen mír ( trval 20 let ) , Komárno zůstalo uherské , odškodnění nepřítele 200 000 dukátů od Habsburků. Protihabsburský odboj uherské šlechty v letech 1604 - 1606 - v čele sedmihradský velmož kalvínské orientace - Štěpán Bočkaj ( bratranec Báthoryho ) - podniknul útok na vých. Uher , poté na Slovensku , porazil habsburskou armádu, postup na hranice s Moravou , Bočkaj byl však vytlačen zpět do Uher - jelikož Turci obnovili útoky , císař raději uzavřel s Bočkajem mír roku 1606 ve Vídni - Uhersku zaručena náboženská a politická svoboda . c. Vláda Maxmiliána a Rudolfa II. Maxmilián II. ( 1564 - 1576 ) - jako český panovník první , nejstarší Ferdinandův syn , byl vzdělaný ( ovládal 7 jazyků ,rozsáhlé vědomosti a zájmy , zdědil to po něm Rudolf ) , snášenlivější než Ferdinand ( tajné sympatie k Luteránům ) , navenek projevoval ochotu ke kompromisu , dokonce ústně ( nikoliv písemně ) schválil náboženský program nekatolických českých stavů , protestanti se shodli na jedno vyznání - předložili to Maxmiliánovi jako podmínku pro přijetí jeho syna na trůn - ale ve skutečnosti byl Maxmilián oddaný dynastickým zájmům , ústně slíbil , že to bude dodržovat , ale nic pro to neudělal , o rok později zemřel , vše zůstalo beze změn. Rudolf II. ( 1576 - 1611 ) - Maxmiliánův syn , vychováván na španělském dvoře Filipa II. , roku 1572 získal nejdříve uherskou korunu , později českou a římskoněmeckou. Od roku 1583 sídlil v Praze ,
Vloženo: 6.09.2011
Velikost: 77,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu D - Dějepis
Podobné materiály
- D - Dějepis - HABSBURKOVÉ
- D - Dějepis - Prvni Habsburkove
- 12 - Dějepis - Habsburkové na českém trůně
- D - Dějepis - Habsburkové na českém trůně
- D - Dějepis - Habsburkové
- D - Dějepis - Habsburkove Na Ceskem Trune
- D - Dějepis - Jagelonci a Habsburkové na českém trůně
- D - Dějepis - HABSBURKOVÉ
- D - Dějepis - HABSBURKOVE NA CESKEM TRUNE
- D - Dějepis - Habsburkové
Copyright 2024 unium.cz