Zápisky - syntax

enná věta (podmět - krk)
Přísudek (predikát)
informuje nás o tom, co podmět činí, nebo v jakém je stavu
podmět stojí výše než přísudek v hierarchii větných členů, protože svými jmennými kategoriemi ovlivňuje tvar přísudku
přísudek dává podmětu prvky významové, podmět dává přísudku prvky formální
Rozvíjející větné členy
Předmět
v 7. pádě u sloves pohybu se plete předmět s příslovečným určením - pokud hýbáme tělem - předmět, pokud do nich něco vezmeme a hýbáme nějakým nástrojem - příslovečné určení)
vnitřní předmět - sloveso už v sobě má předmět - např. žít (žít život), spát (spát spánkem)
Příslovečné určení (adverbiale)
tvarově neřízené doplnění slovesa, adjektiva, nebo adverbia v jakékoliv větněčlenské platnosti
kde? kdy? od kdy? proč?
neptáme se na ně pádovými otázkami!
adverbiale loci (místa)
statická - kde?
dynamická - kudy? odkud?
adverbiale temporis (času)
kdy? od kdy? do kdy? po jak dlouhou dobu?
adverbiale modi (způsobu)
pu vlastního způsobu - jak? jakým způsobem? přišel pomalu, nebesky moudrý
pu míry - do jaké míry? velmi značně, úplně, příliš, málo, trochu, mírně, moc; promrzla až na kost
pu prostředku a nástroje - jak? jakým prostředkem? holil se břitvou, přijela vlakem
pu výsledku děje - přímo pojmenovává to, co vzniklo po nějaké změně, co je konkrétním přímo hmatatelným výsledkem děje; seřadili se do trojstupu, proměnila se v sloup
pu účinku - pojmenovává abstraktně pojatý výsledek, nebo okolnost, která nastala jako následek děje, či stavu; zamiloval se k zbláznění, obloha se zbarvila do ruda
pu původu - pojmenovává zdroj, východisko, z něhož něco pochází, nebo je utvořeno; halenku ušila z plátna, domy se stavějí z panelů
pu původce děje - často v pasivních konstrukcích, muž byl pokousán psem, pachatel byl zatčen policií
pu průvodních okolností - označuje různé okolnosti, ve kterých se během nějakého děje nebo stavu nachází osoba, zvíře, nebo věc specifikovaná v pozici podmětu nebo předmětu; přišel mi otevřít v županu, pracoval při špatném světle, vstoupil s kloboukem v ruce
adverbiale zřetele
vyjadřuje vzhledem k čemu platí děj, nebo stav popisovaný řídícím členem
vymezovací - lze nahradit vazbou „co do“ + genitiv substantiva - cenově výhodný - co do ceny
porovnávací - vyjadřuje se předložkovými pády; na pohled vypadá jako dobrák; na ředitele je málo důrazný
adverbiale causae (příčiny)
vlastní příčiny - proč, z jaké příčiny? rudne vztekem, kvůli nemoci se omluvil
účelu - vyjadřuje to, čeho má být následně dosaženo, dějem, nebo stavem, co je cílem, k němuž se míří - proč? za jakým účelem? spěchám na vlak
pokud za slovesem pohybovým následuje infinitiv - PU účelu (např. šla nakoupit)
podmínky - vyjadřuje okolnost, na níž závisí splnění nějakého děje, či stavu, za jaké podmínky? bez její pomoci by se utopil
Doplněk (atribut verbální)
doplnění slovesa, které se současně vztahuje k podmětu, či předmětu
Bratr odešel zklamaný.
můžeme se na něj zeptat všemi otázkami současně - Jaký odešel bratr? Jak odešel bratr?
označuje průvodní okolnost nebo stav, či vlastnost
Dědeček sedí u stolu shrbený. Otec tam pracuje jako údržbář.
není tedy příliš velký rozdíl mezi doplňkem a příslovečným určením průvodních okolností
doplněk vyjadřuje vlastnost
vyjadřuje se adjektivem, které se shoduje s řídícím jménem v rodě, čísle i pádě
Eva seděla u okna zklamána a opuštěna. Hodnotím tu práci jako výbornou.
složené tvary - Umřel velmi bohatý. Nikdy jsem neviděl otce tak čilého.
Chlapec chodí bos. Padl k zemi mrtev.
dějová adjektiva tvořená od příčestí trpného - Vrátil se velmi rozrušen. Vrátil tu knihu neporušenu.
dějová adjektiva tvořená od příčestí l-ového mají jen tvary jmenné - Vrátil se hodně nastydlý.
je-li doplněk vyjádřen řadovou číslovkou, užívá se stejná forma - Uviděl jsem ho prvního/ jako prvního.
doplněk vyjadřující nějakou průvodní okolnost k hlavnímu ději se vyjadřuje přechodníkovou konstrukcí
podmět hlavního děje/stavu a podmět děje/stavu průvodního jsou totožné
Dívka odcházela příjemně se na chlapce usmívajíc. (dívka odcházela - dívka se přitom usmívala)
Děvče odchází usmívajíc se. Zavěsiv se do zeleného síťoví veškeré vegetace, vyhřívá se tu had v záplavě sluneční záře.
doplněk vyjadřuje nějakou funkci nebo věkový stupeň
vyjadřuje se formou jako/jakožto, nebo co/coby + substantivum, které se shoduje s řídícím jménem v pádě
→ Otec tam pracuje jako údržbář.
často i v rodě
→ Otec vynikl jako novinář.
po slovesech s významem široce chápaného smyslového vnímání stává doplněk primárně vyjádřený vedlejší větou
nejčastěji je uvozena spojkou jak, že, kterak, an
Zastihl lékaře, jak sedí u lože se zasmušile svěšenou hlavou.
Vědouc, jak je spaní sladké, přála je jiným (příčina)= „protože věděla, jak je spaní sladké, přála je jiným“
Přívlastek (atribut)
výraz, který přímo závisí na subjektu v jakékoliv větně