Rámcový vzdělávací program

Rámcový vzdělávací
program
pro základní vzdělávání
Praha 2004
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání zpracovali:
Celková gesce přípravy dokumentu
Jaroslav Jeřábek, Jan Tupý
Celková koncepce dokumentu a celková koordinace jeho přípravy
Romana Lisnerová, Adriena Smejkalová, Jan Tupý
Autoři jednotlivých částí dokumentu (VÚP)
Jan Balada, Jiří Brant, Eva Brychnáčová, Josef Herink, Taťána Holasová, Viola Horská, Dagmar Hudecová, Alexandros Charalambidis, Zdeněk Jonák, Stanislava Krčková, Alena Kůlová, Romana Lisnerová, Jan Maršák, Jiřina Masaříková, Jindřiška Nováková, Markéta Pastorová, Hana Pernicová, Václav Pumpr, Marie Rokosová, Adriena Smejkalová, Jitka Tůmová, Jan Tupý, Jana Zahradníková, Marcela Zahradníková
Externí autoři a zpracovatelé podkladových textů
Zdeněk Beneš, Jan Jirák, Věra Jirásková, Marie Kubínová, Danuše Kvasničková, Josef Valenta, Eliška Walterová, Sylva Macková, Jaroslav Provazník, Jana Zapletalová
Externí spolupracovníci a poradci
Učitelé a ředitelé pilotních škol, kteří ověřovali tvorbu školních vzdělávacích programů
Rady pro jednotlivé vzdělávací oblasti a vzdělávací obory, jejichž členy byli učitelé základních škol a víceletých středních škol, pedagogických fakult, odborných fakult vysokých škol a zástupci dalších institucí a asociací
Odbor 22 MŠMT ČR pod vedením Karla Tomka
Zástupci projektu Zdravá škola
Účastníci veřejné diskuse ke 3. verzi RVP ZVObsah
Část A
1Vymezení Rámcového vzdělávacího programu pro základní
vzdělávání v systému kurikulárních dokumentů1
1.1Systém kurikulárních dokumentů1
1.2Principy Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání2
1.3Tendence ve vzdělávání navozované a podporované Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání2
Část B
2Charakteristika oboru vzdělání - základní vzdělávání3
2.1Povinnost školní docházky3
2.2Organizace základního vzdělávání3
2.3Hodnocení výsledků vzdělávání3
2.4Získání stupně vzdělání a ukončení základního vzdělávání3
Část C
3Pojetí a cíle základního vzdělávání4
3.1 Pojetí základního vzdělávání4
3.2 Cíle základního vzdělávání4
4Klíčové kompetence6
5Vzdělávací oblasti10
5.1Jazyk a jazyková komunikace12
5.1.1Český jazyk a literatura14
5.1.2Cizí jazyk18
5.2Matematika a její aplikace 21
5.2.1Matematika a její aplikace22
5.3Informační a komunikační technologie 26
5.3.1 Informační a komunikační technologie27
5.4Člověk a jeho svět 29
5.4.1Člověk a jeho svět31
5.5Člověk a společnost 35
5.5.1Dějepis36
5.5.2Výchova k občanství40
5.6Člověk a příroda 43
5.6.1Fyzika 44
5.6.2Chemie 46
5.6.3Přírodopis 49
5.6.4Zeměpis (Geografie) 52
5.7Umění a kultura 56
5.7.1Hudební výchova 58
5.7.2Výtvarná výchova 61
5.8 Člověk a zdraví 64
5.8.1Výchova ke zdraví 66
5.8.2Tělesná výchova 68
5.9Člověk a svět práce 73
5.9.1Člověk a svět práce74
5.10 Doplňující vzdělávací obory78
5.10.1 Další cizí jazyk78
5.10.2 Dramatická výchova79
6Průřezová témata81
6.1Osobnostní a sociální výchova81
6.2Výchova demokratického občana84
6.3Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech85
6.4Multikulturní výchova87
6.5Environmentální výchova89
6.6Mediální výchova92
7Rámcový učební plán95
7.1Poznámky k rámcovému učebnímu plánu 96
7.2Poznámky ke vzdělávacím oblastem97
Část D
8Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami99
8.1Vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním
znevýhodněním99
8.2Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním100
9Vzdělávání mimořádně nadaných žáků102
10Materiální, personální, hygienické, organizační a jiné podmínky
pro uskutečňování RVP ZV104
11Zásady pro zpracování školního vzdělávacího programu107
Slovníček použitých výrazů110
Samostatná příloha
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání upravený pro žáky s mentálním postižením
Poznámka:
Pokud jsou v dokumentu používány pojmy žák, učitel aj., rozumí se tím pedagogická kategorie nebo označení profesní skupiny, tj. žák i žákyně, učitel i učitelka atd.
Část A
1Vymezení Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání v systému kurikulárních dokumentů
1.1Systém kurikulárních dokumentů
V souladu s novými principy kurikulární politiky, zformulovanými v Národním programu rozvoje vzdělávání v ČR (tzv. Bílé knize) a zakotvenými v Zákoně o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, se do vzdělávací soustavy zavádí nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let. Kurikulární dokumenty jsou vytvářeny na dvou úrovních - státní a školní (viz graf 1).
Státní úroveň v systému kurikulárních dokumentů představují Národní program vzdělávání a rámcové vzdělávací programy (dále jen RVP). Národní program vzdělávání vymezuje počáteční vzdělávání jako celek. RVP vymezují závazné rámce vzdělávání pro jeho jednotlivé etapy - předškolní, základní a střední vzdělávání. Školní úroveň představují školní vzdělávací programy (dále jen ŠVP), podle nichž se uskutečňuje vzdělávání na jednotlivých školách.
Národní program vzdělávání, rámcové vzdělávací programy i školní vzdělávací programy jsou veřejné dokumenty přístupné pro pedagogickou i nepedagogickou veřejnost.
Graf 1 - Systém kurikulárních dokumentů
Legenda: RVP PV - Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání; RVP ZV - Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání; RVP GV - Rámcový vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání; RVP SOV - Rámcový vzdělávací program (programy) pro střední odborné vzdělávání.
* Ostatní RVP - rámcové vzdělávací programy, které kromě výše uvedených vymezuje školský zákon - Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání, Rámcový vzdělávací program pro jazykové vzdělávání, případně další.
Rámcové vzdělávací programy:
vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, jejich provázanost se vzdělávacím obsahem a uplatnění získaných vědomostí a dovedností v praktickém životě
vycházejí z koncepce celoživotního učení
formulují očekávanou úroveň vzdělání stanovenou pro všechny absolventy jednotlivých etap vzdělávání
podporují pedagogickou autonomii škol a profesní odpovědnost učitelů za výsledky vzdělávání
1.2Principy Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání
RVP ZV:
navazuje svým pojetím na RVP PV a je východiskem pro koncepci rámcových vzdělávacích programů pro střední vzdělávání
vymezuje vše, co je společné a nezbytné v povinném základním vzdělávání žáků, včetně vzdělávání v odpovídajících ročnících víceletých středních škol
specifikuje úroveň klíčových kompetencí, jíž by měli žáci dosáhnout na konci základního vzdělávání
vymezuje vzdělávací obsah - očekávané výstupy a učivo
zařazuje jako závaznou součást základního vzdělávání průřezová témata s výrazně formativními funkcemi
podporuje komplexní přístup k realizaci vzdělávacího obsahu, včetně možnosti jeho vhodného propojování, a předpokládá volbu různých vzdělávacích postupů, odlišných metod a forem výuky ve shodě s individuálními potřebami žáků
umožňuje modifikaci vzdělávacího obsahu pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
je závazný pro všechny střední školy při stanovování požadavků přijímacího řízení pro vstup do středního vzdělávání
RVP ZV je otevřený dokument, který bude v určitých časových etapách inovován podle měnících se potřeb společnosti, zkušeností učitelů se ŠVP i podle měnících se potřeb a zájmů žáků.
1.3Tendence ve vzdělávání navozované a podporované Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání
zohledňovat při dosahování cílů základního vzdělávání potřeby a možnosti žáků 
uplatňovat variabilnější organizaci a individualizaci výuky podle potřeb a možností žáků a využívat vnitřní diferenciaci výuky
vytvářet širší nabídku povinně volitelných předmětů pro rozvoj zájmů a individuálních předpokladů žáků
vytvářet příznivé sociální, emocionální i pracovní klima založené na účinné motivaci, spolupráci a aktivizujících metodách výuky
prosadit změny v hodnocení žáků směrem k průběžné diagnostice, individuálnímu hodnocení jejich výkonů a širšímu využívání slovního hodnocení
zachovávat co nejdéle ve vzdělávání přirozené heterogenní skupiny žáků a oslabit důvody k vyčleňování žáků do specializovaných tříd a škol
zvýraznit účinnou spolupráci s rodiči žáků.
Část B
2Charakteristika oboru vzdělání - základní vzdělávání
Základní vzdělávání je oborem vzdělání zařazeným do soustavy oborů vzdělání. V souladu se školským zákonem je pro realizaci základního vzdělávání vydán Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a jeho samostatná příloha Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání upravený pro žáky s mentálním postižením.
2.1Povinnost školní docházky
Základní vzdělávání je spojeno s povinnosti školní docházky. Plnění povinnosti školní docházky se řídí § 36 až § 43 školského zákona.
2.2Organizace základního vzdělávání
Organizaci základního vzdělávání včetně možnosti zřízení přípravných tříd základní školy upravuje § 46 a § 47 školského zákona. Průběh základního vzdělávání se řídí § 49 a 50 školského zákona. Podrobnosti o organizaci a průběhu základního vzdělávání stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
2.3Hodnocení výsledků vzdělávání
Hodnocení výsledků vzdělávání žáků se řídí § 51 až § 53 školského zákona. Podrobnosti o hodnocení výsledků žáků a jeho náležitostech stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
2.4Získání stupně vzdělání a ukončení základního vzdělávání
Získání stupně vzdělání se řídí § 45 školského zákona a ukončení základního vzdělávání § 54 a § 55 školského zákona.
Část C
3Pojetí a cíle základního vzdělávání
3.1Pojetí základního vzdělávání
Základní vzdělávání navazuje na předškolní vzdělávání a na výchovu v rodině. Je jedinou etapou vzdělávání, kterou povinně absolvuje celá populace žáků ve dvou obsahově, organizačně a didakticky navazujících stupních vzdělávání.
Základní vzdělávání na 1. stupni usnadňuje svým pojetím přechod žáků z předškolního vzdělávání a rodinné péče do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Je založeno na poznávání, respektování a rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka (včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami). Vzdělávání svým činnostním a praktickým charakterem a uplatněním odpovídajících metod motivuje žáky k dalšímu učení, vede je k učební aktivitě a k poznání, že je možné hledat, objevovat, tvořit a nalézat vhodný způsob řešení problémů.
Základní vzdělávání na 2. stupni pomáhá žákům získat vědomosti, dovednosti a návyky, které jim umožní samostatné učení a utváření takových hodnot a postojů, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu i Evropské unie. Pojetí základního vzdělávání na 2. stupni je budováno na širokém rozvoji zájmů žáků, na vyšších učebních možnostech žáků a na provázanosti vzdělávání a života školy se životem mimo školu. To umožňuje využít náročnější metody práce i nové zdroje a způsoby poznávání, zadávat komplexnější a dlouhodobější úkoly či projekty a přenášet na žáky větší odpovědnost ve vzdělávání i v organizaci života školy.
Základní vzdělávání vyžaduje na 1. i na 2. stupni podnětné a tvůrčí školní prostředí, které stimuluje nejschopnější žáky, povzbuzuje méně nadané, chrání i podporuje žáky nejslabší a zajišťuje, aby se každé dítě prostřednictvím výuky přizpůsobené individuálním potřebám optimálně vyvíjelo v souladu s vlastními předpoklady pro vzdělávání. K tomu se vytvářejí i odpovídající podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Přátelská a vstřícná atmosféra vybízí žáky ke studiu, práci i činnostem podle jejich zájmu a poskytuje jim prostor a čas k aktivnímu učení a k plnému rozvinutí jejich osobnosti. Hodnocení výkonů a pracovních výsledků žáků musí být postaveno na plnění konkrétních a splnitelných úkolů, na posuzování individuálních změn žáka a pozitivně laděných hodnotících soudech. Žákům musí být dána možnost zažívat úspěch, nebát se chyby a pracovat s ní.
V průběhu základního vzdělávání žáci postupně získávají takové kvality osobnosti, které jim umožní pokračovat ve studiu, zdokonalovat se ve zvolené profesi a během celého života se dále vzdělávat a podle svých možností aktivně podílet na životě společnosti.
3.2Cíle základního vzdělávání
Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké životu a na praktické jednání. V základním vzdělávání se proto usiluje o naplňování těchto cílů:
umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení
podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů
vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci
rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých
připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a plnili své povinnosti
vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací; rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě
učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný
vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi
pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci
4 Klíčové kompetence
Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému životu a k posilování funkcí občanské společnosti.
Smyslem a cílem vzdělávání je vybavit všechny žáky souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná, a připravit je tak na další vzdělávání a uplatnění ve společnosti. Osvojování klíčových kompetencí je proces dlouhodobý a složitý, který má svůj počátek v předškolním vzdělávání, pokračuje v základním a středním vzdělávání a postupně se dotváří v dalším průběhu života. Úroveň klíčových kompetencí, které žáci dosáhnou na konci základního vzdělávání, nelze ještě považovat za konečnou, ale získané klíčové kompetence tvoří důležitý základ pro celoživotní učení žáka, jeho vstup do života a do pracovního procesu.
Klíčové kompetence nestojí vedle sebe izolovaně, různými způsoby se prolínají, jsou multifunkční, mají nadpředmětovou podobu a lze je získat vždy jen jako výsledek celkového procesu vzdělávání. Proto k jejich utváření a rozvíjení musí směřovat a přispívat veškerý vzdělávací obsah i aktivity a činnosti, které ve škole probíhají.
Ve vzdělávacím obsahu RVP ZV je učivo chápáno jako prostředek k osvojení činnostně zaměřených očekávaných výstupů, které se postupně propojují a vytvářejí předpoklady k účinnému a komplexnímu využívání získaných schopností a dovedností na úrovni klíčových kompetencí.
V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové považovány: kompetence k učení; kompetence k řešení problémů; kompetence komunikativní; kompetence sociální a personální; kompetence občanské; kompetence pracovní.
Kompetence k učení
Na konci základního vzdělávání žák:
vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení
vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě
operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy
samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti
poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich
Kompetence k řešení problémů
Na konci základního vzdělávání žák:
vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností
vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému
samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy
ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů
kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí
Kompetence komunikativní
Na konci základního vzdělávání žák:
formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu
naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje
rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění
využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem
využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi
Kompetence sociální a personální
Na konci základního vzdělávání žák:
účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce
podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá
přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají
vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj; ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty
Kompetence občanské
Na konci základního vzdělávání žák: