první puntík ZAKVK

hické pomoci,plánované, promyšlené a prováděné odborníky
psychoterapie vyžaduje talent, schopnost improvizace a intuici, je vždy úsilím k odpovědnosti,(jak klienta tak terapeuta) a snahou rozšířit subjektivní svět pacientových hodnot
je soubor verbálních, neverbálních a paraverbálních komunikačních technik užívaných psychoterapeutem k zvýšení duševního zdraví klienta či pacienta nebo ke zlepšení vztahů uvnitř skupiny
arteterapie - léčba uměním, využívání umělecké činnosti pro léčbu psychiky a osobnosti
Arteterapie je léčebný postup, který využívá výtvarného projevu jako hlavního prostředku poznání a ovlivnění lidské psychiky a mezilidských vztahů. Někdy bývá přiřazována k psychoterapii a jejím jednotlivým směrům, jindy je pojímána jako svébytný obor. Obvykle se rozlišují dva základní proudy, a to terapie uměním, v níž se klade důraz na léčebný potenciál tvůrčí činnosti samotné a artpsychoterapie, kde výtvory a prožitky z procesu tvorby jsou dále psychoterapeuticky zpracovávány.
Současnost arteterapie u nás: dosud nemá jasně vyhraněný profesní statut, zřetelné vymezení ani pravidla. V rolích arteterapeutů působí absolventi široké škály oborů - speciální a výtvarní pedagogové, výtvarníci, psychologové, lékaři, střední zdravotnický personál. Je možné ji studovat na Jihočeské univerzitě formou zmíněného bakalářského studia, je součástí výuky na fakultách pedagogických, ale i některých filozofických a lékařských. Pokud jde o postgraduální studium, ČAA uspořádala v r. 1998 pětiletý sebezkušenostní komunitní výcvik a nadále garantuje krátkodobé i déletrvající kursy a dílny, zaměřené na seznámení s arteterapeutickými technikami.
Psychiatr – je lékař, který diagnostikuje a léčí duševní onemocnění, je specialistou na psychofarmaceutickou léčbu, může pracovat psychoterapeuticky.
Psycholog – je profesionál, který se zabývá duševními vlastnostmi,procesy a stavy i jejich příčinami a projevy, ale v primárním cíli neléčí. On popíše a vysvětlí , proč se v člověku děje, co se děje, ale jeho práce už není terapie. Terapeuticky pracuje pouze tehdy, pokud je zároveň psychoterapeut.
Psychoterapeut je odborník , který se zabývá diagnostikou a léčbou duševních onemocnění bez možnosti předepisovat psychofarmaceutické prostředky. Psychoterapeut nemusí být ani psycholog, ani psychiatr, ale musí mít absolvované Českou psychoterapeutickou asociací certifikované psychoterapeutické vzdělání . Rozdíl být psychoterapeutem na „pojišťovnu“ a psychoterapeutem v soukromí.
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Arteterapeutická kazuistika
doléčovací program - přechod z chráněného prostředí do otevřeného, běžného (musí chodit na arteterapii) … každý den aktivita = nemají čas zlobit a přemýšlet, zda se jim to líbí nebo ne – časem se láme nucená docházka na dobrovolnou
v případě, že klient nebyl schopen skupiny, chodil na individuální hodiny (1h = 60min)
forma zpracování – abstrakce – nekonkrétní, spíše pocity .. čím je to spojené s nějakou konkrétní myšlenkou, konkrétní vyobrazení
klid – klidová forma
barvy – modrá není barva neklidu
linka – uprostřed prvního kruhu
obrázek – hmatatelný důkaz „proti klientovi“ … dokazuje spojitost či rozdílnost mysli a podvědomí
to co je na papíře, nemusí být uskutečněné – metafora – dekadence
pokud klient chtěl, mohl dílo nedomalovat … ale zničit jen zřídka
nutná je možnost volby techniky a barev (křídy, tempery, tuže) pocit bezpečí – kontrola nad nástroji – moc – není bezmoc
pozitivní přenosová vazba – klient a terapeut, garant terapie, arteterapeut
formální stránka ve vztahu s významem obrazu – znalost výtvarných metod, … pomáhá arteterapeutovi orientovat se v dané problematice a rozpoznání problému klienta
arteterapeut musí podpořit (zbavení se strachu – já to neumím) a částečně výtvarně vzdělat, aby byl schopen vyjádřit se – skrytá manipulace – naučí se jedné technice – a příště už mu ji nedat na výběr
výhodou je někdo, alespoň trošku umělecky „omakaný“ - učí se nápodobou, nebo se sám arteterapeut zapojí do provozu – pocit bezpečí, nic se neděje, v klidu – začínají experimentovat
riziko zapojení se terapeuta do tvorby – nedává pozor, co dělají klienti – není v obraze
tvořící arterapeut = klient nemá pocit, že je pod drobnohledem
před každým sezením klient ví, co bude příště tvořit – má čas o tom přemýšlet
před arteterapií – sezení – mluvení – obeznámení klienta s obsahem arteterapie
silné emoční rozkolísaní arteterapeuta = není dobré, aby s klienty tvořil – řešil by sebe
Artefiletika vs. Arteterapie
.
Složky (díla) zážitku:
Významová – co, o čem je dílo ?
Konstruktivní – forma zvoleného díla
Empatická – odkazy na kulturní, společenské souvislosti, přiblížení se druhému člověku
Prožitková - Co osobně já prožívám, když jsem sdílen ?
Vlastní otázky
Jak se vám vybíral námět, proč právě daný námět ? Co daný námět vyjadřuje ?
Jak se vám tvořilo, jak jste se vypořádali se zvolenou formou ?
Jak jste se s námětem i s vaším výsledným dílem identifikovali ? Jak Vás oslovilo ?
Co jste při tvorbě zažili, jaké byly vaše prožitky ?
Při krátkodobé terapii je důležité zaměřit se jen na jednu formu – neptat se na všechno – ghoulash!
Arteterapie
základní cíle a nástroje, základní dělení,
skupinová arteterapie /individuální arteterapie - výhody a nevýhody práce jednotlivých přístupů arteterapeutické práce,
limity arteterapeutického přístupu
http://www.arteterapie.cz/

Základy arteterapie – Jaroslava Šicková-Fabrici, Portál 2008