první puntík ZAKVK

jí kořeny v dřívějších postavách jeho života (viz PŘEMÍSTĚNÍ)
při němž se vztahuje ke svému analytikovi, jako by byl nějakým dřívějším objektem jeho života
(Fáze terapie)
odpor
vyjadřuje opozici, s níž se setkáváme během psychoanalytické léčby - opozici vůči procesu, který činí NEVĚDOMÉ procesy VĚDOMÝMI
pacienti jsou ve stavu odporu, jestliže jsou v opozici vůči INTERPRETACÍM analytika a jestliže kladou větší, resp. menší odpor podle toho, zda je pro ně obtížné, resp. snadné dovolit svému analytikovi, aby jim porozuměl. Odpor je projevem OBRANY s jedinou možnou výjimkou, a tou je „odpor nevědomého“
interpretace
proces vysvětlování a výkladu VÝZNAMU něčeho temného, záhadného atd.
psychoanalytické interpretace jsou výroky, které analytik sděluje pacientovi a pomocí kterých dává SNU, SYMPTOMU nebo řetězu VOLNÝCH ASOCIACÍ nějaký jiný význam, než jaký jim dal pacient
paradigmatem interpretace je interpretace snů, což je činnost, při níž se objevuje význam LATENTNÍHO obsahu snu pomocí analýzy MANIFESTNÍHO obsahu
pracovní společenství
zrovnoprávněnost vztahů a rolí analytika a analyzanda v procesu
analytik i analyzand mají svoji aktivní roli a zodpovědnost v procesu
analytik již není velký záhadný guru, který jediný ví, co je správně
analyzand není „pasivní přijímatel“ toho, co se děje
POZOR !!! Nezaměňovat se ztrátou zodpovědnost za to, co se děje
Rogers stanovil tři pro terapii nejdůležitější postoje terapeuta:
- kongruence autenticita, opravdovost terapeuta
- bezpodmínečné přijetí, akceptace klienta terapeutem
- empatické porozumění klientovi
Základní pojmy
aktualizační tendence
vrozený sklon organismu k rozvoji všech svých kapacit tak, aby sloužily k setrvání či zkvalitnění organismu
jedná se o tendenci jedince růst, zrát a plně realizovat osobní potenciál
zahrnuje v sobě tendenci k uspokojování biologických potřeb,sklon k redukování napětí, tendenci k seberozvíjení prostřednictvím zrání a k postupu na vyšší úroveň prostřednictvím navazování vztahů a reprodukce
empatie
terapeut dosahuje konstruktivních změn v osobnosti a projevu klienta tím, že ho bez výhrad akceptuje, projevuje se vůči němu vysoce empaticky a autenticky
touto vztahovou nabídkou vytváří psychologický prostor, který podporuje osobní růst a umožňuje překonávání klientových vnitřních rozporů
způsob naslouchání pocitům, způsob porozumění druhému člověku a způsob, jak dávat zpětnou vazbu, reagovat na druhého člověka.
naslouchající musí odložit vlastní pocity a vcítit se do pocitů toho, kdo se mu svěřuje
je to poslouchání nejen ušima, ale i očima a srdcem
naslouchající používá obě hemisféry mozku, intuitivně chápe, smyslově cítí, naslouchá, aby porozuměl, soustřeďuje se na sdílení
intuice a potíže s ní
intuice zůstává záhadou
nikdo z velikánů ji přímo nedefinuje, ale pou(vyu)žívají ji ve své práci jako samozřejmost
způsob získávání poznatků bez log. úvahy a analýzy, nezávisle na přímé konfrontaci s realitou
vybavování zkušenosti, která neprošla jasným uvědoměním, zůstala pod prahem vědomí a zanechala ve vědomí latentní stopy
hl. znaky intuice: náhlost, neočekávanost, bezděčnost a spontaneita nalezeného řešení
přes zdánlivou náhodnost a iracionalitu zření je projevem a výsledkem zákonité aktivity lidské psychiky
kongruence (terapeuta) = autenticita, opravdovost terapeuta
nejzákladnější podmínka pro podporu růstu klienta
terapeut je ve vztahu takový, jaký skutečně je, sám sebou, člověkem, jehož uvědomování sebe sama odpovídá jeho momentálnímu prožívání
autenticitou (opravdovostí) terapeuta je míněn soulad mezi tím, co v dané chvíli terapeut prožívá, a tím, co vyjadřuje navenek klientovi
(verbální i veškeré neverbální signály, které jsou vědomě či neuvědoměle vysílány ke klientovi)
Bezpodmínečné přijetí, akceptace klienta
nepřivlastňující přijetí druhé lidské bytosti bez jakýchkoliv hodnotících soudů a výhrad, v plném rozsahu jeho existence
akceptovat znamená přijmout jak klientovy pozitivní a zralé pocity, tak jeho pocity negativní, obranné či hostilní
být druhým bezpodmínečně přijímán a následně pak moci být sám sebou je základní lidská vztahová potřeba a terapeut ji může splnit těm pacientům, kteří jí leckdy ve svém životě postrádají
navozuje novou zkušenost jako nutnou podmínku změny
akceptovat druhého neznamená s ním nekriticky souhlasit, dávat mu za pravdu apod.
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
psycho – pojmy
duše - duchovní podstata která je vlastní živým bytostem
duši jako na součást ducha a popisuje ji jako synonymum všech pocitů a změn pocitů; duše má vyjadřovat osobitost či osobnost člověka; v tomto smyslu má být součástí duševní činnosti také paměť
psýcha, psycha, psýché – duševno, psychika, mysl, vnitřní svět
psychika - duševno; souhrn duševních vlastností, procesů a stavů; vnitřní svět člověka
psychologie - obor zabývající se duševními vlastnostmi, procesy a stavy i jejich příčinami a projevy
je lékařský obor, který léčí nemoci mozku, které se projevují v myšlení a chování nemocných
z ostatních lékařských oborů má nejvíce styčných bodů neurologie, která se také zabývá nervovou soustavou včetně mozku
psychiatrie - obor lékařství zabývající se příčinami, diagnostikou, léčením a prevencí psychických poruch
psychoterapie - cílevědomé léčebné působení na psychiku člověka
léčení duševních chorob a hraničních stavů psychologickými prostředky, tj.slovem, gestem, mimikou, mlčením, popř.úpravou prostředí
je jedním z účinných způsobů psyc