státnicové otázky 1

úpravami obchodní bilance, které navazovaly na revidované údaje o vývozu a dovozu z celní statistiky, a změnami provedenými Českou národní bankou v bilanci služeb,
ukazatel HDP za rok 2005 - předběžné údaje ČSÚ; ostatní podíly jsou propočty MPO z údajů ČSÚ
Grafické znázornění vývoje ekonomických ukazatelů MSP
BED Excel.Chart.8 \s
3. Podpora malého a středního podnikání. MSP v evropském prostoru
Nejen začínající, ale i existující podnikatelé by se měli zajímat o možnosti, které nabízí různé instituce, ať na bázi komerční či zvýhodněné díky finančním injekcím ze státních prostředků či rozvojových fondů EU.
Obecně můžeme tyto aktivity rozdělit do dvou skupin:
informační podpora,
finanční podpora.
Z hlediska původu můžeme subjekty poskytující oba výše uvedené typy podpor rozdělit do tří skupin:
vládní organizace zaměřené na poskytování různých služeb podnikatelům,
nevládní organizace na bázi zpravidla neziskových organizací,
podnikatelské subjekty.
Organizace poskytující služby podnikatelům
Vládní organizace
Vládní instituce, zejména Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, vytvořily řadu institucí, které mají poskytovat zvýhodněné poradenské služby i podnikatelům ze sektoru malého a středního podnikání. Tyto programy mají celostátní působnost.
Vedle toho z úrovně Ministerstva pro místní rozvoj ČR jsou iniciovány programy podpory určené příslušným regionům, popř. přeshraniční spolupráci.
CzechInvest – je organizace zřízená jako národní rozvojová agentura podporující restrukturalizaci průmyslu ČR. V oblasti podpory malého a středního podnikání se CzechInvest v souladu s programem EU angažuje v úsilí zaměřeném na zjednodušení podnikatelského prostředí (monitorování podnikatelského prostředí, navrhování legislativních změn, konzultace se zahraničními experty apod.)
Regionální poradenská a informační centra a podnikatelská a inovační centra (RPIC a BIC) – RPIC poskytují MSP cenově zvýhodněné úvodní konzultace a služby podnikatelského poradenství, pomoc při vytváření podnikatelských plánů a realizačních projektů, zprostředkování bankovních úvěrů, vytváření nových pracovních míst, poskytují informace o dalších možných programových podporách , organizují vzdělávací semináře pro podnikatele apod.
Činnost BIC je zaměřena na podnikatelské, technické a technologické poradenství, transfer technologií ze zahraničí a na realizaci výsledků výzkumu a vývoje.Specifickou činností je podpora firem umístěných v tzv. Podnikatelských inkubátorech. Pro začínající inovační firmy je poskytován zvýhodněný pronájem výrobních prostorů a další servis. BIC mají vazbu na vysoké školy nebo na velké průmyslové podniky.
CzechTrade je organizace zřízená na podporu obchodu.Hlavním cílem je prosazování a upevňování pozic českých exportérů na zahraničních trzích. Zaměřuje se na činnosti, jako je získávání informací o zahraničních trzích (tzn. jaké jsou celní sazby v daných lokalitách, jaké jsou možnosti založení společnosti v zahraničí, jaká je lokální legislativa atd.) a s tím související poskytované služby zahraničních kanceláří této organizace.
Design centrum (DC ČR) – předmětem činnosti je aktivizace výroby, obchodu a spotřebitelské veřejnosti k uplatnění designu jako součásti životního stylu a zvýšení konkurenceschopnosti produkce české ekonomiky.
Národní vzdělávací fond (NVF) – podporuje programy rozvoje celoživotního vzdělávání, zvyšování kvality a efektivnosti lidských zdrojů, zkvalitňování přípravy manažerů. Fond poskytuje odbornou pomoc firmám a institucím, které se rozhodnou uvádět strategický přístup k rozvíjení lidského kapitálu. K financování těchto aktivit fond využívá vedle státních prostředků řadu zdrojů ze zahraničí, zejména EU.
Centrum pro regionální rozvoj ČR (CRR ČR) – centrum koncentruje informace o možnostech podpory regionálního rozvoje zejména ze zdrojů EU a nabízí pomoc při zpracování příslušných žádostí, dokumentace apod. související s tímto typem podpory.
Informační portály - vedle dílčích informačních zdrojů uvedených na webových stránkách příslušných vládních institucí existují samostatné státní informační portály určené podnikatelské veřejnosti:
Integrovaný systém informací pro podnikání a export –
Euro Info centrum (EIC) –
Nevládní organizace
Hospodářská komora (HK)– v rámci MSP nabízí poradenství a konzultační činnosti, a to jak ekonomického charakteru (daně, finance), tak exportně-importní poradenství, informace o nových přístupech k řízení MSP apod.; vydává řadu odborných publikací. Je také důležitou formou zájmového sdružování – profesní komory.
Agrární komora (AK) – slouží podnikatelům v zemědělství, potravinářství a lesnictví, sleduje a vydává stanoviska k problematice ochranářských tendencí týkajících se trhu se zemědělskými produkty a potravinami.
Svaz obchodu ČR – vrcholové, nezávislé, dobrovolné a otevřené zájmové sdružení, reprezentující svazy, asociace, velké retailingové a distribuční společnosti, spotřební družstva, obchodní aliance a franchisingové sítě, malé a střední firmy obchodu, pohostinství, cestovního ruchu a souvisejících služeb na českém trhu.
Svaz průmyslu a dopravy ČR – je dobrovolná, na vládě, politických stranách a odborech nezávislá organizace, sdružující zaměstnavatele a podnikatele v ČR z oblasti průmyslu a dopravy.Svaz reprezentuje, podporuje a prosazuje zaměstnavatelské, podnikatelské a profesní zájmy svých členů v dialogu se státními institucemi, nabízí svým členům řadu informací, vzdělávacích a poradenských služeb. Pomáhá získávat zahraniční kontakty, prezentuje své členy na veletrzích, výstavách, seminářích.
Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků ČR – dobrovolné účelové a profesní sdružení právnických osob, svým vlivem chce přispívat k rozvoji malého a středního podnikání zejména cestou zlepšování podnikatelského prostředí, dostupnosti finančních prostředků, nabídky širších a kvalitnějších informací, reprezentování zájmu svých členů vůči vládním institucím i v zahraničí.
Sdružení podnikatelů České republiky (SP ČR) – prosazuje a obhajuje zájmy svých členů, poskytuje informační a konzultační činnost, pomoc při navazování obchodních kontaktů v tuzemsku a zahraničí, při zprostředkování výrobní kooperace pro tuzemské firmy, při řešení ekonomicko-právních vztahů, dále poradenství ve věci úvěrů apod.
Centrum pro evropskou integraci (CEBRE) – působí v Bruselu při institucích EU. Cílem je podpora domácích podnikatelských zájmů jak vůči orgánům EU, tak vůči celoevropským oborovým a zaměstnavatelským federacím.Poskytuje informace o EU pro české firmy, podnikatelsky významné informace o nové evropské legislativě a podpůrných programech EU. Dále nabízí školení, umožňuje prezentaci a reklamu firmy, zajišťuje pracovní schůzky u orgánů EU.
Inovační podnikání. V současnosti existuje několik nevládních organizací, které se angažují v aktivitách, které směřují k rozvoji inovačních aktivit zaměřených na vývoj technicky nového produktu (výrobku, technologie, služby) a jeho úspěšné uvedení na trh. Podnikatelé se v tomto směru mohou obrátit na:
Asociaci inovačního podnikání ČR (AIP),
Společnost vědeckotechnických parků ČR,
České inovační centrum (CIRC – Czech Inovation Relay Centre).
Privátní organizace
Vedle vládních a neziskových organizací existuje na trhu velké množství podnikatelských subjektů, které nabízí začínajícím a fungujícím podnikatelským subjektům řadu služeb, jež zasahují do různých sfér podnikání. K početným typům poradenských služeb bezesporu patří vedení účetnictví, daňové poradenství, zabezpečení požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, právní konzultace apod.
Finanční programy podpory podnikání
Vládní podpora podnikání
Viz zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání
Může se jednat o návratné i nenávratné prostředky či spoluúčast při financování. Obecně je možné konstatovat, že vládní finanční podpora je poskytována za příznivějších podmínek než u komerčních bank apod.
Konkrétní podoba podpory může mít formu:
záruky za bankovní úvěry, za leasing a návrhy na účast v obchodní veřejné soutěži,
příspěvky na úhradu úroků z bankovních úvěrů,
úvěry se sníženou úrokovou sazbou,
návratné finanční výpomoci,
příspěvky a dotace.
Klíčovými vládními institucemi jsou Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, které nabízí zpravidla plošné programy podpory a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, které nabízí obvykle programy regionálního rozvoje.
I některé další resorty nabízí určité formy podpory určené adresně na specifikované projekty (např.Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Státní fond životního prostředí, Ministerstvo zemědělství ČR).
Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. (ČMZRB) – podpory MSP jsou poskytovány formou zvýhodněných záruk za úvěr, leasing, příspěvky na zvýšení zaměstnanosti, na získání certifikátu podle norem řady ISO 9000 nebo 14000, poskytuje také zvýhodněné středně či dlouhodobé úvěry, příspěvky na úhradu úroků atd. Prostředky jdou ze státního rozpočtu.
Vládní podpora exportu
Česká exportní banka, a. s. (ČEB) – poskytuje státní podporu vývozu, a to poskytováním a financováním vývozních úvěrů a dalších služeb s vývozem souvisejících.
Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s. (EGAP) – je součástí systému státní podpory exportu. Úvěrová pojišťovna, která je zaměřena na pojišťování vývozních úvěrů proti rizikům spojeným s vývozem zboží a služeb z ČR. EGAP poskytuje pojišťovací služby všem vývozcům českého zboží bez rozdílu jejich velikosti, právní formy a objemu pojištěného vývozu. Stát ručí za závazky vzniklé z pojistných smluv a z pojištění vývozních úvěrových rizik.
Privátní služby
Realizovány na komerčním principu, v rozhodující většině je nabízí banky se zaměřením na financování podnikatelských aktivit malým a středním podnikatelům.
vedení běžných účtů (v tuzemské i zahraniční měně),
kontokorentní úvěry,
různé podnikatelské úvěry,
vývozní úvěry podnikatelům,
leasing.
Malé a střední podnikání v evropském prostoru
V souvislosti se vstupem ČR do EU se do podnikatelského prostředí promítají rysy evropského integrovaného hospodářského prostoru.
Malé a střední podniky v podmínkách evropského tržního prostoru
V případě MSP sice na jedné straně rozšíření EU znamená zvětšení tržního prostoru, ale roste i riziko nástupu konkurence nejen ve výrobkové sféře, ale i v oblasti služeb. Handicap horších znalostí místních poměrů jsou zahraniční konkurenti schopni řešit najmutím místních pracovníků. Předností zahraničních firem obvykle bývá značná kapitálová síla, kterou lze využít k vybudování místní sítě provozoven apod. Naopak rozšíření podnikatelských aktivit do zahraničí předpokládá dobré jazykové znalosti, je třeba připravit propagační materiály v příslušných jazycích, zajímat se o kulturní zvyklosti či zvláštnosti teritorií atd.
Živnostníci a mikrofirmy – u této skupiny se nepředpokládají zásadní změny spojené s liberalizací tržního prostoru. Případným změnám konkurence jsou schopny se pružně přizpůsobit. Do jisté míry jejich náklady může zvýšit dodržování řady nových právních předpisů souvisejících s připojením k EU.
Malé firmy – jsou více závislé na okolních faktorech, rizikem může být i skutečnost, že firma jako zaměstnavatel bude muset bojovat o udržení svých schopných lidí vyššími mzdami.
Střední firmy – na jedné straně se mohou opírat o výhody jako zaběhnuté dodavatelské vztahy, kádr zkušených pracovníků, fungující vztahy s distributory, bankami apod. Na druhé straně musí počítat se zvýšenými náklady na udržení této pozice – marketing, zlepšení výkonnosti, technický rozvoj.
Prakticky pro všechny výše uvedené skupiny podniku se jeví jako cesta, která může znamenat zlepšení jejich tržní pozice či ekonomické situace, zapojení do různých sítí.
Podpora malého a středního podnikání z úrovně EU
Strukturální a regionální politika zaujímá jedno z dominantních postavení v rámci celkové hospodářské politiky EU. Úsilí EU je zaměřeno především na snižování rozdílů mezi jednotlivými regiony, což v praxi znamená, že je podporován rozvoj nejvíce znevýhodněných regionů (nízká zalidněnost, odlehlé kraje, vysoká nezaměstnanost, špatná infrastruktura), venkovských oblastí členských zemí.
Cíle strukturální a regionální politiky EU:
rozvoj regionů, jejichž úroveň zaostává – HDP je menší než 75 % průměru Společenství,
podpora hospodářské a společenské přeměny oblastí – regiony, kde dochází ke strukturálním změnám v průmyslu, službách, upadající venkovské oblasti atd.,
podpora přizpůsobování a modernizace politiky a systému vzdělávání, školení a zaměstnanosti.
V současnosti pro účely realizace strukturální politiky EU jsou určeny čtyři strukturální fondy:
Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) – prostředky fondu jsou určeny na investice do výroby vedoucí ke vzniku nových pracovních míst, na investice do infrastruktury, vzdělání, rozvoje místního potenciálu, rozvoje MSP a na investice zaměřené na životní prostředí.
Evropský sociální fond (ESF) – z tohoto fondu by měly být podporovány především projekty zaměřené na pomoc nezaměstnaným, rychlejšímu zapojení mladých lidí do pracovního procesu, adaptaci pracovníků na změny v průmyslu, na stabilizaci a další růst zaměstnanosti, podporu lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji, na zkvalitnění vzdělání.
Evropský zemědělský usměrňovací a záruční fond (EAGGF) – předmětem podpor je zemědělství v horských oblastech, pomoc mladým farmářům, optimalizace struktury a kvality zemědělské produkce, rozvoj venkovské infrastruktury apod.
Finanční nástroj pro podporu rybolovu (FIFG).
Dalším zdrojem podpory z úrovně EU jsou tzv. Iniciativy Společenství, které jsou v současnosti zaměřeny na podporu:
přeshraniční spolupráce (program INTRREG)
rozvoj venkovských území s dominanční zemědělskou prvovýrobou (program LEADER)
rozvoj lidských zrojů a potírání diskriminace na trhu práce (program EQUAL),
rekonstrukce městských objektů (program URBAN).
Vedle strukturálních fondů existuje ještě Kohezní fond (Fond soudržnosti) - poskytuje prostředky pro členské země, které nedosahují 90 % průměrné hodnoty HDP na obyvatele EU a které usilují o splnění maastrichtských kritérií vstupu do Hospodářské a měnové unie. Je určen na podporu financování studií a vlastních investic zaměřených do infrastruktury či ekologických projektů, které by jinak musely být financovány ze státních či veřejných financí a to by vedlo ke zvyšování deficitu státních či veřejných financí.
Potenciální zájemci o podporu z prostředků fondů EU musí znát a respektovat obecná pravidla, která jsou v této oblasti uplatňována:
Z úrovně státních orgánů musí být zpracován a EU schválen Národní rozvojový plán, na který navazují operační programy. Plán a programy by měly naznačit a zdůvodnit základní směry podpor z unijních fondů.
Příjemcem pomoci může být stát, region, obec, ale i podnikatelský subjekt.
Žadatelé o podporu v programech pro malé a střední podniky musí jako příjemci veřejné podpory od 1. ledna 2005 splňovat definici Evropské unie pro MSP.
Žadatelé o podporu z unijních fondů musí připravit vhodné projekty a tyto formálně správně specifikovat na příslušných formulářích žádosti o podporu.
Subjekty žádající o podporu musí počítat se zásadami pro financování vybraných projektů:
Minimální spoluúčast při financování činí 25 %.
U podnikatelských projektů se předpokládá, že vlastní prostředky žadatele budou činit minimálně polovinu rozpočtu projektu (je jedno, z jakých zdrojů budou pocházet, tzn. z vlastních prostředků či bankovního úvěru nebo i státní spolupodpory daného projektu).
Finanční podpora z přijatých projektů je poskytován následně po realizaci projektů, resp. u větších projektů po realizaci jejich etap.
Nepřesné či zkreslené informace o plnění projektů mohou být příčinou vrácení již poskytnutých prostředků zpět do pokladny EU.
Projekty podporované z fondů EU nesmí být v rozporu s tzv. horizontálními politikami EU, tzn. ochrana životního prostředí (zajištění trvale udržitelného rozvoje), zabezpečení rovných podmínek pro muže i ženy, podpora informační společnosti.
Doporučení, kam by měli malí a střední podnikatelé směřovat své projekty, pokud se zajímají o jejich podporu z prostředků strukturálních fondů EU v ČR (Operační program průmysl a podnikání)
infrastruktura pro průmyslový výzkum, vývoj a inovace – program PROSPERITA
rozvoj podnikatelského prostředí – program REAILITY
infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů – program ŠKOLICÍ STŘEDISKA
rozvoj informačních a poradenských služeb – program KLASTRY
Začínajícím podnikatelům a malým podnikům jsou určeny následující program:
START
KREDIT
Pro zavedený podnik s cílem podpořit jeho další rozvoj a konkurenceschopnost jsou určeny další programy:
MARKETING
INOVACE
ÚSPORA ENERGIE
OBNOVITELNÉ ZDROJE
Vedle Operačního programu průmysl a podnikání jistý prostor pro podnikatelské subjekty včetně MSP nabízí i další operační programy, které jsou zpravidla účelově zaměřené:
Operační program rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství
Operační program infrastruktura,
Operační program rozvoj lidských zdrojů,
Společný regionální operační program.
Obecné požadavky, které by měl mít žadatel na zřeteli:
na podporu ze strukturálních fondů není právní nárok
podporu získávají nikoliv firmy, ale projekty, které korespondují s vyhlášenými parametry pro podporu, zejména specifikacemi schválených operačních programů,
podstatným není místo sídla společnosti, která podává žádost o podporu, ale místo realizace projektu,
žádosti musí mít příslušné formální náležitosti,
z podoby podaného projektu musí být zřejmé obecné klíčové rysy projektu (charakteristika výstupů, harmonogram projektu, rozpočet projektu),
podpora je směřována na projekty, které budou přínosné pro rozvoj teritoria, má být přidělena stabilizovaným firmám, žadatelé nesmí dlužit na daních, sociálním a zdravotním zabezpečení, clech apod.,
limitujícím kritériem je i dopad projektu na životní prostředí.
s platností na roky 2005 a 2006 financované ze státního rozpočtu ČR a schválené vládou jsou programy Záruka, Trh, Progres, Poradenství, Design a Aliance. V těchto programech byly schváleny změny podmínek s platností od 1. 1. 2006. Nově k těmto programům přibyl Program podpory malých a středních podnikatelů, kteří se aktivně účastní 6. rámcového programu EU pro výzkum a technologický vývoj.
4. Status podnikatele versus zaměstnanecký poměr. Profil podnikatele. Předpoklady úspěchu začínající firmy. Úvahy o podnikání v zahraničí. Výběr společníka.
Důvody podnikání a jeho rizika
Podnikání je spojeno s vyšší autonomií rozhodování, ale na druhé straně i odpovědnosti. Klade na osobu podnikatele řadu požadavků, a pokud se rozhodne vyvíjet podnikatelské aktivity společně s kolegy, měl by si správně vybrat společníka či společníky.
( Status podnikatele versus zaměstnanecký poměr
Podnikání představuje pro každého, kdo se pro něj rozhodne, řadu pozitivních, ale i negativních důsledků, které by si měl zájemce o podnikání uvědomit, promyslet a vyhodnotit. Podnikání nepředstavuje nevratný proces, ale je spojeno s vynaložením určitých nákladů, které mohou být nenávratně ztraceny, nemluvě o psychické újmě, popř. poškození prestiže apod., pokud se tento záměr nezdaří. Na druhé straně je škoda, pokud pracovníka zaměstnání neuspokojuje a má dobrý podnikatelský nápad, ho nevyužít.
Výhody a nevýhody podnikání versus zaměstnanecký poměr
Pro určení výhod a nevýhod podnikání a zaměstnaneckého poměru je třeba zvážit:
situaci, ve které se potenciální zájemce nachází
má zaměstnání a jistotu pracovního místa
ztratil zaměstnání
má zaměstnání, popř. důchod a rád by realizoval své