Robert Holman - Ekonomie

2. Chování spotřebitele: užitečnost a poptávka
1. a) Jaký dopad bude mít zvýšení světových cen ropy na hodnotu (množství x cena) českého dovozu? Zvýší ji nebo ji sníží? b) Jaký bude tento dopad v krátkém a v delším období? A proč?
a) Záleží na tom, jaká je cenová elasticita poptávky českého trhu po ropě. Je-li menší než jedna (což je pravděpodobné), výdaje na ropu vzrostou, a to zvýší hodnotu našeho dovozu. b) V krátkém období se výdaje na ropu a tudíž hodnota našeho dovozu ropy zvýší více než v dlouhém období. To proto, že v krátkém období mají spotřebitelé ropy méně příležitostí k substituci ropy jinými palivy a k zavádění úsporných opatření snižujících spotřebu ropy. V krátkém období je proto poptávka po ropě méně elastická než v dlouhém období.
2. Zvýšila se cena pomerančů. Jak se to projeví na trhu jablek? Zdůvodněte.
Na trhu jablek dojde ke zvýšení poptávky (k posunu poptávkové funkce vpravo). To proto, že jablka a pomeranče jsou substituty. Zdraží-li pomeranče, lidé jich budou kupovat méně a nahradí je zvýšeným nákupem jablek.
3. V důsledku lesních požárů byla zničena část lesů a poklesla těžba dřeva. Zvýší se v důsledku toho příjmy majitelů lesů z těžby dřeva?
Zvýší se jen v případě, je-li tržní poptávka po dřevu neelastická (cenová elasticita tržní poptávky je menší než jedna). Je-li elastická (cenová elasticita větší než jedna), příjmy majitelů lesů poklesnou.
4. Dojde ke zdražení elektřiny. a) 90% elektřiny v Růžičkově domácnosti spotřebuje elektrické vytápění na chalupě a automatická pračka. Výměna elektrického vytápění za plynové není možná, protože v obci, kde mají chalupu, není plyn. Výměna za kamna na uhlí by zas vyžadovala větší investici (nákup nových kamen do všech místností). Mohou Růžičkovi vůbec na elektrickém vytápění ušetřit? b) Když zdraží elektřina, budou lidé šetřit na provozu svých automatických praček? jak by to mohli udělat? Myslíte, že nějaká rodina prodá pračku a bude prát prádlo „ručně“? Nebo že bude prát prádlo méně často?
a)  Růžičkovi nemusí vyměňovat elektrické topení za jiné. Mohou ušetřit elektřinu tím, že budou jezdit na  chalupu v topné sezóně méně často, než dosud jezdili. Tím protopí méně elektřiny. b)   Na trhu praček není jen jeden typ pračky. Je jich více a liší se v náročnosti na spotřebu elektrického proudu. Zdražení elektřiny povede k tomu, že lidé budou více kupovat pračky s nízkou spotřebou elektřiny. Když to výrobci zjistí, začnou sami provádět taková konstrukční zlepšení praček, která sníží spotřebu elektřiny.
5. Cestovní kancelář nabízí 12-denní letecký zájezd do Řecka za 12 000 Kč. Tentýž, ale 14-denní zájezd nabízí za 13 000 Kč (je to proto, že cena letenky je u obou zájezdů stejná a 14-denní zájezd je dražší pouze o cenu ubytování). Cestovní kancelář neopomene zdůrazňovat výhodnost delšího zájezdu: třináctý a čtrnáctý den je pouze za 500 Kč. Přesto si mnoho lidí kupuje jen 12-denní zájezd. Proč? Chovají se neracionálně? Vysvětlete.
Když se budete lidí ptát, proč si za těchto podmínek nekoupili o dva dny delší zájezd, odpoví vám, že jim 12-denní zájezd "stačí". Přeloženo do ekonomické terminologie, říkají, že další dva dny v Řecku už jim přinášejí poměrně malý dodatečný užitek (mezní užitek). Proto jedou raději jen na 12 dní a 1 000 Kč ušetří na něco jiného.
6. Na počátku 90. let došlo ke zdražení vody. Současně se začali instalovat měřiče spotřeby vody v jednotlivých bytech (dříve byly měřiče vody pouze v domě a platby za vodu se rozpočítávaly mezi nájemníky podle počtu osob v bytě). Následoval pokles spotřeby vody, který byl tak velký, že došlo k poklesu příjmů vodáren. Znamená to, že poptávka po vodě byla elastická?
Ne. Poptávka po vodě je neelastická, protože voda nemá substituty. K prudkému poklesu její spotřeby došlo hlavně kvůli instalaci měřičů vody v jednotlivých bytech. Předtím se s vodou plýtvalo, protože lidé neměli žádnou motivaci s ní šetřit. Proto bylo pro ně poměrně snadné snížit spotřebu vody - snížili vlastně ani ne tak "spotřebu vody" v pravém slova smyslu, jako spíše nadměrné plýtvání vodou.
7. Adam Smith formuloval v 18. století „paradox hodnoty“: voda je velmi užitečná, a přesto nemá na trhu téměř žádnou hodnotu. Naproti tomu diamant je v porovnaní s vodou daleko méně užitečný, a přesto má na trhu neskonale větší hodnotu. Smith usoudil, že tudíž hodnota není závislá na užitečnosti. Jak byste rozřešili Smithův „paradox hodnoty“? Proč se Adam Smith mýlil, když prohlásil, že tržní hodnota věcí nezávisí na jejich užitečnosti?
Adam Smith nerozlišil celkovou užitečnost a mezní užitečnost. Když řekl, že je voda užitečnější než diamant, měl na mysli celkovou užitečnost. Tržní hodnota ovšem nezáleží na celkovém užitku, nýbrž na mezním užitku.    A mezní užitek vody je menší než mezní užitek diamantu, protože vody je velmi mnoho, zatímco diamantů je velmi málo. Proto je pro lidi užitek posledního vědra vody, které mají k dispozici, menší, než užitek posledního diamantu. A proto má také diamant na trhu větší hodnotu než voda.
8. Pizza stojí 100Kč, kompot stojí 10Kč a rohlík stojí 1Kč. V jakých poměrech bude racionální spotřebitel nakupovat pizzy, kompoty a rohlíky?
Spotřebitel bude nakupovat pizzy, kompoty a rohlíky v takovém poměru, aby byl jeho mezní užitek z pizzy desetkrát větší než mezní užitek kompotu a stokrát větší než mezní užitek rohlíku.
9. Pan Landa přijde se svojí vnučkou na Petřín, kde uvidí projížďky na ponících. Vnučka chce na poníka a pan Landa si myslí: „dobře, ale jen když cena nepřesáhne 50 Kč.“ Když přijdou blíž, zjistí, že cena je 20 Kč. Proč majitel poníků nedokáže získat od pana Landy 50 Kč, když pan Landa by byl tuto cenu ochoten zaplatit? Cožpak se cena nerovná meznímu užitku zákazníka?
Majitel poníků nezná mezní užitek pana Landy, neví, že by pan Landa byl ochoten zaplatit až 50 Kč. Mezní užitek různých lidí z projížďky na poníku je různý. Kdyby mohl s panem Landou smlouvat, možná by usmlouval vyšší cenu než 20 Kč. Ale možná by mnoho lidí nebylo ochotno smlouvat a raději by odešlo. Proto majitel poníků raději vyvěsil ceduli s cenou 20 Kč. Myslí si, že za tuto cenu získá nejvíce zákazníků. Ti, kdo cení jízdu na poníku méně než 20 Kč, odejdou, a ti, kdo ji cení tolik nebo více, si jízdu koupí. Pan Landa v tomto případě získal spotřebitelský přebytek 30 Kč (50 - 20).
3. Chování výrobce: náklady a nabídka
1. Pavlovo zaměstnání vyžaduje, aby jezdil obchodně po republice. Koupí si proto auto, neboť se mu časově i finančně vyplatí jezdit vlastním autem než autobusem nebo vlakem. Pavel potřebuje také hodně jezdit po Praze. Jenže dopravní provoz je tak hustý, že mu některé jízdy autem zaberou stejně času jako jízdy metrem a tramvají. Benzín, který projezdí, jej však přijde na víc peněz než jízdenka městské hromadné dopravy. Pavel však přesto dál jezdí po Praze autem, protože si říká: „Když už jsem koupil auto a stálo mě tolik peněz (nemluvě o pojištění), měl bych jej co nejvíc využívat. Bylo by přece neekonomické jezdit metrem, když mám vlastní auto.“ Má pravdu? Bylo by to skutečně „neekonomické“?
Ovšemže nemá pravdu. Pokud se Pavel rozhoduje, zda má jezdit po Praze autem nebo městskou hromadnou dopravou, jsou cena auta, jeho pojištění a údržba utopenými náklady, protože je nese v každém případě, ať jezdí po Praze autem nebo metrem. Jsou-li časové náklady stejné a náklady na benzín vyšší než cena jízdenky městské hromadné dopravy, měl by jezdit městskou dopravou a ne autem. Pavel by snad mohl zdůvodnit jízdy autem tím, že jsou pro něho pohodlnější. Nemůže je však zdůvodnit tím, že jsou "ekonomičtější".
2. Paní Nováková si koupila deset lístků na lyžařský vlek. Když projezdila osm lístků, začalo pršet. Lyžování v dešti je pro ni nepříjemné. Paní Nováková se však rozhodla, že své poslední dvě jízdy pojede i v dešti. Připadalo by jí totiž neracionální, kdyby nechala dva lístky propadnout a nevyužila je, když už je zaplatila. Považujete její chování za racionální?
Chování paní Novákové není racionální. Pokud si myslí, že nevyužít dvou lístků by byly "vyhozené peníze", podléhá klamu. Peníze za poslední dva lístky už "vyhodila". V okamžiku, kdy začalo pršet a ona se rozhoduje, zda lyžovat v dešti nebo jít domů, jsou to utopené náklady. Racionální člověk ovšem porovnává užitek nikoli s utopenými náklady, nýbrž s náklady příležitosti. Paní Nováková by měla porovnávat přírůstek uspokojení z posledních dvou jízd v dešti (mezní užitek) s odpočinkem  v teplém pokoji chaty (mezní náklady příležitosti), nikoli s cenou posledních dvou lístků. Pokud ji lyžování v dešti nepřináší žádný pocit uspokojení, bylo by racionálním rozhodnutím lístky na vlek vyhodit a jít domů.
3. V Praze vzrostlo nájemné z bytů. a) Bude to mít nějaký vliv na nabízené množství nájemních bytů v krátkém období několika měsíců, kdy se ještě nemůže projevit vliv nové výstavby bytů? Vysvětlete. b) Jaký bude průběh křivky krátkodobé nabídky nájemních bytů? Vysvětlete.
a)   Nabízené množství nájemních bytů se zvýší i v krátkém období. Vyšší nájemné totiž motivuje některé mají-tele nebytových prostor (například skladů nebo kanceláří) k jejich přeměně v byty. Rovněž může některé lidi motivovat k tomu, aby bydleli (ať už trvale, nebo dočasně) u příbuzných a svůj byt nabízeli k pronájmu.
b)   Průběh krátkodobé nabídky nájemních bytů bude rostoucí, protože další lidé, kteří přicházejí na trh s nabídkou nájemních bytů, budou mít vyšší náklady příležitosti. Například majitelé nebytových prostor ponesou jednak náklady spojené s jejich adaptací na byty a jednak ušlé nájemné z kanceláří, skladů apod. Lidé, kteří se rozhodli bydlet u příbuzných, nesou náklady v podobě obětovaného užitku (pohodlí, soukromí) z vlastní-ho bytu. Rostoucí nájemné tak postupně "vtahuje" na trh byty se stále vyššími náklady příležitosti.
4. Ekonomie vás učí, že ceny odpovídají jednotkovým nákladům. Ale je to v souladu s vaší zkušeností? Když přijdete do obchodu s CD, vidíte, že některá CD jsou až několikanásobně dražší než jiná CD. Přitom není možné, aby se tolik lišily v nákladech. Znamená to tedy, že ceny CD neodrážejí náklady?
To, co pozorujete v obchodech, jsou krátkodobé situace. Ekonomické náklady různých CD jsou přibližně stejné, ale v okamžiku, kdy už jsou na pultech, vstupuje do hry poptávka: prodejce pozoruje vysokou poptávku po některých CD, zvýší jejich cenu a má z nich ekonomický zisk. Jiná CD naopak nejdou na odbyt, a tak snižuje cenu dokonce pod náklady (které jsou v tomto okamžiku již náklady utopenými) a smiřuje se s ekonomickou ztrátou. Prodejci však reagují tím, že doobjednávají CD, po kterých je vysoká poptávka, a přestávají objednávat ta, po nichž poptávka vázne. Na jejich objednávky reagují výrobci - nabídka reaguje na poptávku. V důsledku toho tendují ceny dlouhodobě k ekonomickým nákladům.
5. Některé cestovní kanceláře nabízejí „zájezdy na poslední chvíli“, které jsou značně levnější nežli tytéž zájezdy kupované v časovém předstihu. Jak je možné, že si cestovní kanceláře mohou dovolit nabízet „zájezdy na poslední chvíli“ za tak nízké ceny? Vypadá to tak, že mají velmi vysoké zisky a u „zájezdů na poslední chvíli“ jsou ochotny své zisky snížit, takže je mohou prodávat za nízkou cenu. Je to tak? Nebo je vysvětlení jiné?
Ne, není to tak. Cestovní kanceláře nemají (v průměru a v dlouhém období) vysoké zisky. Nízká cena "zájezdů na poslední chvíli" vyplývá z toho, že "na poslední chvíli" se některé náklady mění v utopené náklady. Zůstane-li místo v letadle neobsazené, stává se utopeným nákladem. Zůstane-li lůžko v hotelu neobsazené, stává se utopeným nákladem. Když cestovním kancelářím zůstane "na poslední chvíli" několik míst v zájezdu neobsazených, nezahrnují už tyto (utopené) náklady do ceny a to jim umožňuje prodávat "zájezdy na poslední chvíli" za tak nízké ceny.
6. Autor knihy se s nakladatelem dohodl, že výše jeho honoráře bude 15% z ceny každého prodaného kusu knihy. Je jeho honorář pro nakladatelství fixním nákladem nebo variabilním nákladem?
Jeho honorář je pro nakladatelství variabilním nákladem. Čím více exemplářů se prodá, tím vyšší částku bude nakladatelství autoru knihy vyplácet.
7. Vysoká produkce mléka vyvolala velké snížení jeho ceny. Producenti mléka říkali, že cena je nižší než náklady, a proto budou muset vylít tisíce hektolitrů mléka do kanálu. Nemohou přece prodávat mléko za cenu nižší než náklady. Mají pravdu?
Ovšem že nemají. Mléko, které je již vyprodukováno, nemá žádné výrobní náklady. Náklady na jeho výrobu jsou utopené. Zemědělci by mohli říci, že nebudou produkovat další mléko při tak nízké ceně. Ale rozhodně se žádnému z nich nemůže vyplatit, aby vylil již vyprodukované mléko do kanálu. Vlastně může - ale jen kdyby se producentům mléka podařilo vytvořit kartelovou dohodu. V tom případě by se jim vyplatilo vylít část mléka do kanálu, a to kdyby tržní poptávka po mléku byla cenově neelastická.
4. Tržní rovnováha a efektivnost
1. Zvýšila se cena pomerančů. Jaký to bude mít účinek na cenu jablek a na (prodávané a kupované) množství jablek?
Protože jablka a pomeranče jsou vzájemné substituty, zdražení pomerančů se projeví v růstu poptávky po jablkách (poptávková funkce na trhu jablek se posune vpravo). Cena jablek se zvýší a zároveň se zvýší množství  (prodávaných a kupovaných) jablek.
2. Je možné, aby měl americký dolar na vídeňském devizovém trhu jiný kurz než na londýnském trhu? Vysvětlete.
Není to možné. Kdyby byl dolar na vídeňském trhu levnější než na londýnském trhu, začali by obchodníci nakupovat dolary ve Vídni a prodávat je v Londýně. Zvýšená poptávka po dolarech na vídeňském trhu by dolar na tomto místě zdražila a naopak, zvýšená nabídka dolarů na londýnském trhu by jej tam zlevnila. To by nakonec vyrovnalo cenu (kurz) dolaru na obou trzích.
3. Hospodářské noviny přinesly (28.11.1997) informaci o cenách reklamy v českých televizních stanicích. V období vánoc činily ceny za odvysílání 30 vteřin reklamy před hlavní zpravodajskou relací: TV Nova – 355 000 Kč, ČT 1 – 120 000 Kč, TV Prima – 30 000 Kč. a) Jak byste vysvětlili tento velký rozdíl v cenách? b) Znamená to, že na trhu televizní reklamy se nevytváří jedna cena? Znamená to, že trh televizní reklamy nelze popsat modelem poptávky a nabídky, z něhož by vyplývala tendence k (přibližně) stejné ceně za jednotku televizní reklamy?
a) "Množství" televizní reklamy nelze v tomto případě měřit pouze počtem vteřin. Tyto tři televizní stanice měly totiž výrazně odlišný podíl na trhu, měřeno počtem televizních diváků. Podle průzkumů měl TV Nova v té době zhruba třikrát více televizních diváků než ČT1. Firmy, které chtěly vysílat reklamy, posuzovaly 30 vteřin reklamy v té které televizní stanici podle toho, kolik diváků reklamu zhlédne. Pokud tedy měla TV Nova zhruba třikrát více diváků než ČT 1, byly firmy ochotny zaplatit za 30 vteřin reklamy v TV Nova téměř třikrát více než za 30 vteřin reklamy v ČT 1.
b) Trh televizní reklamy leze poslat modelem poptávky a nabídky a existuje tendence k jediné ceně reklamy. Ale "množství" televizní reklamy nutno měřit nikoli ve vteřinách, nýbrž v "diváko-vteřinách", tj. násobit vteřiny reklamy pravděpodobným počtem televizních diváků.
4. Učili jste se, že díky arbitrážím má totéž zboží na různých trzích stejnou cenu. Ale je to v souladu s vaší zkušeností? Když se procházíte po městě, zjistíte, že na Vinohradech stojí pomeranče 35 Kč/kg a v Dejvicích 25 Kč/kg. Pomyslíte si, že zákon jediné ceny v Praze zřejmě nepůsobí. Nebo působí?
To, co pozorujeme, jsou krátkodobé situace. Odlišnost těchto cen v krátkém období je způsobena jednak nedokonalými informacemi a jednak dopravními a časovými náklady.Mnoho kupujících na Vinohradech neví, za kolik se pomeranče prodávají v Dejvicích. A i kdyby to věděli, ne všichni budou ochotni vážit dlouhou cestu za levnějšími pomeranči. V delším období však kupující získávají více informací ("rozhlížejí se", naslouchají radám známých) a najdou si také více příležitostí (cestou z práce nebo na návštěvu) k nákupu levnějších pomerančů jinde než zrovna v obchodě za rohem svého domu. Takto se prosazuje "přesouvání" kupujících z dražších na levnější trhy. Rovněž mnoho prodávajících na Vinohradech neví, za kolik prodávají pomeranče jejich konkurenti v Dejvicích. Prodejce vychází z odhadu momentální poptávky: když vidí, že se kupující jen hrnou, prodává pomeranče na 35 Kč/kg. Je možné, že za několik dní se hrnout přestanou a on cenu sníží. Odlišné ceny v různých částech města bývají způsobeny také krátkodobě nerovnoměrným "nakupením" prodávajících v určitých oblastech. Kde je jich mnoho, je nabídka vyšší a cena nižší, a kde je jich málo, je nabídka nižší a cena vyšší. U stanic metra prochází více kupujících než v odlehlejších ulicích. Dlouhodobě se však prodávající "přesouvají" do míst s vysokou koncentrací kupujících - stěhují tam své stánky a hledají tam pronájmy prostor pro své obchody.
5. V horkých letních měsících se v novinách objevili zprávy, že se šíří epidemie salmonelózy, jejímž zdrojem jsou pravděpodobně vajíčka. Jaký to bude mít účinek na trh vajec? Na množství vajec a na jejich cenu?
Sníží se poptávka po vajíčkách. V důsledku toho se sníží jejich cena i jejich (prodávané a kupované) množství.
6. Jsou bankovní služby mezinárodně obchodovatelným statkem?
Ano, bankovní služby jsou mezinárodně obchodovatelným statkem. Banka může poskytovat své služby zahraničním klientům tak, že si v zahraničí otevře svou pobočku. V České republice byly poměrně vysoké bankovní marže (rozdíl mezi úrokovou mírou z úvěrů a úrokovou mírou z vkladů). Proto si u nás řada zahraničních bank otevřela své pobočky a úspěšně konkuruje tuzemským bankám. Tato konkurence zahraničních bank také přispívá ke snížení tuzemských bankovních marží a k jejich přibližování zahraniční úrovni.
7. Česká učebnice ekonomie stojí na českém trhu 600Kč. Velmi podobná německá učebnice ekonomie stojí na německém trhu 100 marek, což je (při kurzu 18 Kč za marku) 1800 Kč. Bude v tomto případě působit zákon jediné ceny? Nebo se v Německu udrží, v porovnání s českým trhem, trojnásobná cena učebnic ekonomie? Jinými slovy: jsou učebnice obchodovatelným nebo neobchodovatelným statkem?
V zásadě jsou učebnice obchodovatelným statkem, ale náklady na jejich uvedení na zahraniční trhy mohou být značné. Aby mohl nakladatel vydat českou učebnici na německém trhu, musel by ji dát přeložit do němčiny, což vyžaduje náklady. Kromě toho by musel českou učebnici přizpůsobit požadavkům německých studentů (například příklady a údaje, týkající se české ekonomiky, by musel nahradit příklady a údaji, odrážejícími německou ekonomiku), což vyžaduje další náklady.
8. Novákovi jsou na dovolené v Neapoli. Při procházce městem spatří paní Nováková v jednom obchodě košili anglického výrobce, kterou by chtěla manželovi koupit. Cena košile (v přepočtu na koruny) je 1000 Kč. „Zadrž“, řekne pan Novák, neboť si vzpomene, že tutéž košili mají v rodném městě za 800 Kč. Vskutku, jde o košili stejného výrobce, stejné značky. Novákovi se pokoušejí vysvětlit záhadu různými daněmi nebo různými cly na dovozní zboží v Itálii a v ČR. Ale výše daní a cel je stejná. Jak je potom možné, že tatáž anglická košile stojí v Neapoli víc než v Čechách? Proč anglický výrobce neprodává své košile pouze do Itálie?
Anglický výrobce dostane za své košile stejnou cenu, ať je prodává do Itálie nebo do České republiky. Ale kupu-jící přesto zaplatí za tyto košile různou cenu na italském trhu a na českém trhu. Vysvětlení spočívá v cenách za maloobchodní služby. Majitel obchodu v Neapoli si účtuje k cen