Robert Holman - Ekonomie

o Číny pšenici a dovážet odtud zboží náročné na práci (například konfekci, hračky apod.). a) Jaký účinek bude mít tento obchod na cenu zemědělské půdy a na mzdy v USA? Vysvětlete. b) Jaký účinek bude mít tento obchod na mzdy a na cenu zemědělské půdy v Číně? Vysvětlete.
Vzroste-li vývoz americké pšenice do Číny, zvýší se v USA poptávka po zemědělské půdě a tedy také cena této půdy. Vzroste-li americký dovoz zboží náročného na práci, klesne v USA poptávka po práci, a tudíž klesnou americké mzdy. Vzroste-li čínský vývoz pracovně náročných výrobků, vzroste v Číně poptávka po práci a mzdy. Vzroste-li čínský dovoz pšenice, poklesne v Číně poptávka po zemědělské půdě a tedy  také cena této půdy.
6. V této kapitole jste pochopili, že mzdy rostou, když roste produktivita práce. Ale napadlo vás někdy, proč rostou mzdy v odvětvích, kde nikdy neroste produktivita práce? Například kadeřníci: jejich produktivita práce se nikdy nezvyšuje. neexistuje způsob, jak ji zvýšit. A přece jejich mzdy rostou. Proč?
Produktivita práce roste převážně v průmyslových odvětvích. Jedna se ovšem o růst naturální produktivity, dosahovaný hlavně zaváděním lepších strojů a technologií do výroby. Růst naturální produktivity snižuje výrob-ní náklady, a protože je na trzích konkurence, tlačí to ceny průmyslového zboží dolů. Tím se však zvyšují reálné mzdy. Vyšší mzdy zvyšují poptávku lidí také po službách kadeřníků, což zvyšuje ceny kadeřnických služeb. Produktivita práce kadeřníků tedy přece jen roste - ne sice naturální, ale peněžní. Vzpomeňte si, že mzda je určena peněžním mezním produktem práce, který je násobkem naturálního mezního produktu a ceny statku.
11. NABÍDKA PRÁCE A TRH PRÁCE
1. Číňané emigrují do různých zemí světa, protože v Číně mají nízké příjmy a nízkou životní úroveň. Mnoho Číňanů emigruje do USA. Proč? Často slyšíme taková triviální vysvětlení, jako že Čína je „příliš lidnatá“ nebo že Amerika je „velmi bohatá“. Ale pokuste se správně ekonomicky vysvětlit, proč si mohou čínští přistěhovalci v Americe zvýšit životní úroveň tak, jak by to pro ně v Číně nebylo možné?
Čína má v porovnání s USA velmi nízkou vybavenost práce kapitálem: množství kapitálu připadající na jednoho obyvatele je velmi nízké. Proto mají Číňané ve své vlastní zemi mnohem nižší produktivitu práce než v USA. Když Číňan emigruje do USA, produktivita jeho práce se zvýší na úroveň, jakou by v Číně dosáhnout nemohla, protože pracuje v americké továrně, která je více vybavena kapitálem v podobě strojů, technologií a lidského kapitálu, a funguje v ekonomice, která je lépe vybavena kapitálem v podobě dopravních a telekomunikačních sítí, informačních soustav, bank atd.
2. Když emigruje do USA čínský dělník, umíme si představit, že se jeho produktivita práce zvýší, protože pracuje ve firmě lépe vybavené kapitálem. Nyní se ale představme čínskou rodinu, která emigrovala do USA, aby si tam otevřela malý obchod s textilem. jejím kapitálem, který vloží do svého nového amerického obchodu, je nevelká suma peněz, kterou tato rodina nashromáždila ještě doma, v Číně. Jak je možné, že reálné příjmy této čínské rodiny budou v USA vyšší, než byly v Číně? Vždyť nemá větší vlastní kapitál, než měla v Číně (má jej ještě méně, protože část svého kapitálu musela obětovat na cestovní náklady do USA).
Vysoký reálný příjem čínského obchodníka v USA je odvozen od vysokých mezd amerických zaměstnanců. Není totiž možné, aby mzdy zaměstnanců byly dlouhodobě značně vyšší než příjmy majitelů obchodů. Kdyby tomu tak bylo, obchodníci by prodávali své obchody a hledali by zaměstnání za mzdy. Přebytek lidí hledajících zaměstnání by vedl k poklesu mezd a naopak nedostatek obchodníků a jejich služeb by vedl k růstu příjmů obchodníků. Proto dojde ke sblížení mezd zaměstnanců a příjmů obchodníků. A proto má čínský obchodník v USA příjem blížící se mzdě amerických zaměstnanců. Jinými slovy, čínský obchodník v USA vděčí za své vysoké reálné příjmy ani ne tak vlastnímu skrovnému kapitálu, jako spíše velké kapitálové vybavenosti americké ekonomiky jako takové. Efekty vysoké produktivity práce amerických zaměstnanců se "rozlévají" i na malé obchodníky.
12. NEZAMĚSTNANOST
1. V první polovině 90. let byla česká nezaměstnanost zhruba třikrát nižší než nezaměstnanost v Maďarsku. Řada ekonomů to přisuzovala zčásti tomu, že maďarské pracovní trhy byly méně pružné než české pracovní trhy. V Maďarsku například nezaměstnaný pobíral podporu v nezaměstnanosti dva roky, zatímco v české republice jen půl roku. Přisuzujeme=li nezaměstnanost vysokým podporám, o jaký druh nezaměstnanosti se jedná? a) Jde o nezaměstnanost dobrovolnou nebo nedobrovolnou? b) Může jít o nezaměstnanost strukturální? Vysvětlete.
a)   Jde o nezaměstnanost dobrovolnou, protože lidé, kteří mají možnost pobírat dlouhou dobu podporu v nezaměstnanosti, nejsou tak aktivní v hledání nového zaměstnání.
b)   Ano, může. Lidé, kteří mohou dlouho pobírat podporu v nezaměstnanosti, velmi často hledají podobné místo, které ztratili. Nechce se jim měnit svou původní profesi a podstupovat rekvalifikaci a zůstávají delší dobu nezaměstnanými.
2. Evropané mají někdy strach z vývozní expanze východoasijských zemí na evropské trhy. Obávají se, že když budou evropské trhy zaplaveny japonskými automobily, korejskou spotřební elektronikou a čínskou konfekcí, vyvolá to v Evropě nezaměstnanost. a) Jsou tyto obavy oprávněné? Vysvětlete. b) O jakou nezaměstnanost by se jednalo? Vysvětlete. c) Čím bude ovlivněna délka trvání takové nezaměstnanosti? d) Může vláda přispět ke snížení této nezaměstnanosti tím, že bude financovat rekvalifikační programy? Vysvětlete. e) Nebylo by pro Evropu lepší vyhnout se těmto problémům a chránit své trhy dovozními cly?
a) Ano, tyto obavy jsou oprávněné, protože průmyslově vyspělé východoasijské ekonomiky (Japonsko, Jižní Korea, Tchán-wan) postupně získaly komparativní výhody v takových odvětvích, jako je výroba automobilů nebo spotřební elektronika - tedy tradiční odvětví evropských zemí. Méně vyspělé asijské ekonomiky (Čína, Thajsko) zase získaly komparativní výhody v textilním průmyslu. Evropa naopak své původní komparativní výhody v těchto odvětvích ztrácí. Určitá část nezaměstnanosti v Evropě může být přičtena na vrub tomu, že jsou evropští výrobci automobilů, elektroniky a konfekce vytlačováni z trhů úspěšnějšími východoasijskými konkurenty.
b) Jde o strukturální  nezaměstnanost. Postihuje jen  některá odvětví, zatímco jiným odvětvím umožňuje rychlejší růst. Vzpomeňte si na zákon komparativních výhod. Získají-li východoasijské ekonomiky komparativní výhody například v automobilovém průmyslu, elektronice a textilní výrobě, budou se na tato zboží specializovat a budou mít zájem dovážet jiná zboží a služby, jejichž výrobu a export přenechají jiným zemím - těm, které dovážejí jejich automobily, elektroniku a konfekci.
c) Strukturální nezaměstnanost bude tím kratší, čím rychleji se evropským ekonomikám podaří uskutečnit strukturální změny a umožnit expanzi těch odvětví, v nichž nově získávají komparativní výhody. Jde zejména o to, aby byly pracovní trhy pružné, tj. aby mohly rychle klesat mzdy ve smršťujících se odvětvích a rychle růst mzdy v nově expandujících odvětvích. Pak budou lidé rychleji přecházet do nových pracovních příležitostí a strukturální nezaměstnanost se bude zmenšovat.
d) Názory ekonomů na efektivnost rekvalifikačních programů se liší. Někteří ekonomové věří, že tyto programy mohou urychlit rekvalifikaci, a tím snížit strukturální nezaměstnanost. Jiní ekonomové varují, že tato politika státu je "dvousečnou zbraní". Rekvalifikační programy umožňují lidem po delší dobu (po dobu zapojení do rekvalifikačního programu) pobírat podpory v nezaměstnanosti, a tedy být dobrovolně nezaměstnanými (můžeme skutečně pozorovat, že mnoho nezaměstnaných se snaží být v takových rekvalifikačních programech co nejdéle). Kdyby tyto podpory neměli, možná by vyvíjeli sami větší úsilí k nalezení nového zaměstnání a možná i k vlastní rychlejší rekvalifikaci.
e) Takové hlasy můžeme slyšet hlavně od lidí spojených s upadajícími odvětvími. Jejich vlastníci a odborové svazy budou jistě přesvědčovat své vlády, aby chránily svá "tradiční odvětví" a nedovolily jejich ničení zahraniční konkurenci. Prostřednictvím sdělovacích prostředků se budou tyto skupiny snažit získat na svou stranu veřejnost, kterou budou strašit nezaměstnaností a tím, že jejich ekonomiku "ruinují cizinci".
Vlády by však měly těmto tlakům odolat a nebránit volnému obchodu. Budou-li chránit domácí trhy před zahraniční konkurencí, budou pouze oddalovat to, co stejně musí přijít. Evropští výrobci, kteří ztratí konkurenční schopnost, nevyhnutelně ztratí zahraniční trhy a zbudou jim pouze chráněné domácí trhy. Ty však jsou příliš malé pro efektivní výrobu, protože v dnešní době již specializace v globálním měřítku tak pokročila, že efektivním je pouze ten, kdo je schopen se prosadit na světových trzích a ne pouze na trzích domácích.
3. V zemi je velká nezaměstnanost. Odbory však nechtějí připustit snížení mezd a navrhnou jiné řešení: zkrácení pracovního týdne ze 40 hodin na 35 hodin. Argumentují tím, že bude-li kratší pracovní týden, budou firmy nuceny zaměstnat více lidí než dřív. „Pracovní fond“ (počet hodin práce, který firmy potřebují) se rozdělí mezi více lidí a nezaměstnanost se sníží. Souhlasíte? Povede zkrácení pracovního týdne (bez snížení mezd) ke zvýšení zaměstnanosti?
Neexistuje nic takového jako "daný pracovní fond", který by firmy potřebovaly. Existuje pouze poptávka po práci, která je, jak víme, klesající funkcí mzdy. Jestliže stát vyhoví požadavku odborů a vydá zákon o zkrácení pracovní doby, zvýší to hodinové mzdy. Firmy budou na toto zdražení práce reagovat nikoli najímáním nových lidí, nýbrž naopak - propouštěním svých zaměstnanců. Zdražení práce bude firmy motivovat ke snížení výroby nebo k substituci práce kapitálem. Nedojde tedy ke zvýšení zaměstnanosti, nýbrž spíše k jejímu snížení.
4. Někdy se setkáte s názorem, že vysoká nezaměstnanost vyspělých západoevropských zemí má charakter „technologické nezaměstnanosti“: je zapříčiněna technickým pokrokem, který zvyšuje produktivitu práce a vytěsňuje tím lidi z pracovního procesu. Myslíte, že může vzniknout taková „technologická nezaměstnanost“? A pokud ano, má charakter krátkodobý nebo dlouhodobý?
Technický pokrok skutečně může, zvyšováním produktivity práce, vytěsňovat lidi z pracovního procesu. Ale takto vznikající nezaměstnanost má charakter strukturální a krátkodobý. Sektor služeb, který je vysoce pracovně náročný a kde je růst (naturální) produktivity práce poměrně pomalý, dokáže za normálních okolností vstřebat práci uvolňovanou z průmyslu. Předpokladem jsou ovšem pružné pracovní trhy - trhy s pružnými mzdami a "pružnými" lidmi aktivně hledajícími práci. Příkladem jsou USA, kde v posledních desetiletích probíhá proces velmi rychlého růstu produktivity práce v průmyslu, který je doprovázený stejně rychlou expanzí sektoru služeb. Nezaměstnanost je v USA (v porovnání s Evropou) dlouhodobě značně nižší.
5. Jeden velký průmyslový podnik, který vykazuje už několik let ztráty, není již schopen splácet své dluhy a věřitelé hrozí, že jej dají do konkurzu. Bankrot podniku by znamenal, že přijde o práci 5000 lidí. Ministr průmyslu proto navrhne vládě, aby poskytla tomuto podniku dotaci 200 milionů korun ze státního rozpočtu. Zdůvodňuje to tím, že kdyby podnik zkrachoval a pět tisíc lidí by se stalo nezaměstnanými, stát by jim na podporách v nezaměstnanosti musel vyplatit za rok 300 milionů korun, tedy více, než když poskytne podniku dotaci. Myslíte, že má ministr pravdu? Opravdu přijde stát levněji, když dá podniku dotaci, než kdyby vyplácel nezaměstnaným podpory?
Když stát poskytne podniku dotaci, jeho problémy vyřeší jen dočasně. Podnik použije peníze na splátky dluhů, ale bude ztrátový nadále. Bude tedy potřebovat od státu další a další dotace na udržení svého chodu a na splácení nových dluhů. Je pravděpodobné, že mu stát bude muset dávat dotace každý rok. Když ale zbankrotuje, kapitál a práce, vázané v tomto ztrátovém podniku, se uvolní a budou moci odplynout jinam, do zdravých a ziskových firem. Podpory nezaměstnaným nebude muset stát vyplácet každý rok, protože si většina těchto lidí jistě najde novou práci. Pokud tedy stát vyplatí propuštěným zaměstnancům podniku v prvním roce 300 milionů na podporách, již v dalším roce to bude daleko méně.6. Může internet ovlivnit výši nezaměstnanosti? Jakým způsobem? A jaké nezaměstnanosti?
Internet zlevňuje informace o pracovních místech, a umožňuje tím lidem, aby se snáze a rychleji orientovali na pracovních trzích. Tímto způsobem Internet snižuje frikční a strukturální nezaměstnanost.
13. KaPITÁL A ÚROK
1. Když v České republice probíhala v první polovině 90. let hromadná privatizace, jaký to mělo vliv na dovoz zahraničního kapitálu a na úrokovou míru? Vysvětlete.
Privatizace vytvářela příležitosti pro zahraniční investory kupovat české podniky nebo jejich části. To zvýšilo dovoz zahraničního kapitálu do České republiky a snižovalo úrokovou míru na českém trhu.
2. Po své privatizaci v první polovině 90. let začaly české podniky modernizovat své zastaralé výrobní kapacity nákupem nových strojů a technologií. a) Jaký to mělo vliv na úrokovou míru na českém trhu kapitálu? b) Jaký vliv měla tato změna úrokové míry na mezinárodní pohyby kapitálu?
a)    Zvýšila se poptávka po kapitálu na českém kapitálovém trhu, a proto se zvýšila úroková míra.b)   Na vyšší úrokovou míru českého kapitálového trhu reagoval příliv zahraničního kapitálu, který opět českou úrokovou míru poněkud snížil.
16. EXTERNALITY
1. Výroba elektřiny vyvolává negativní externalitu, kterou obvykle nelze odstranit soukromými vyjednáváními mezi elektrárnou a poškozenými (vzhledem k vysokým transakčním nákladům), a kdy je proto žádoucí zatížit výrobce elektřiny daní. Tuto daň je ovšem možno stanovit buď na počátku výrobního procesu jako „daň z jednotky emise“, nebo na konci výrobního procesu jako „daň z jednotky elektřiny“ (spotřební daň). a) Někdy slyšíte, že zatížení elektřiny spotřební daní povede ke snížení spotřeby a tudíž i výroby elektřiny, zatímco daň z emisí nikoli – ta pouze motivuje k odsiřování elektráren, ale nevede ke snížení výroby elektřiny. Je toto tvrzení správné? Zdůvodněte. b) Někdy slyšíte, že daň uvalená na jednotku elektřiny zatíží spotřebitele, zatímco daň uvalená na jednotku emisí zatíží výrobce. Je toto tvrzení správné? c) Je efektivnější uvalit daň na jednotku elektřiny (kWh) nebo na jednotku emise (t) vypouštěné elektrárnou? Zdůvodněte.
a)   Toto tvrzení není správné. Daň z jednotky emise se promítne do nákladů elektráren. Elektrárny tyto zvýšené náklady musí promítnout do ceny elektřiny. Proto daň z emisí zdražuje elektřinu a vede k poklesu její spotřeby, tudíž i výroby. A kdyby elektrárna provedla odsíření, také to znamená náklady, které zvýší cenu elektřiny.
b)    Toto tvrzení také není správné. Daň uvalená na jednotku elektřiny má charakter spotřební daně: promítá se do nákladů elektráren a nabídková křivka elektřiny se posouvá vzhůru. Důsledkem je menší množství elektřiny, vyšší cena, kterou musí platit spotřebitel, a nižší cena, která (po zaplacení daně z emisí) zůstává výrobci. Tato daň tedy zatíží jak výrobce, tak i spotřebitele.
c)   Je  efektivnější  zdaňovat  vypouštění  emisí nežli výrobu elektřiny. Spotřební daň na kWh elektřiny totiž zatěžuje každou elektřinu, a to bez ohledu na to, je-li vyráběna ekologickým nebo neekologickým způsobem. Ale proč by měla být elektřina, kterou vyrábí vodní elektrárna, zdaňována stejně jako elektřina vyráběná v neodsířené uhelné elektrárně?
Zdanění emisí motivuje výrobce elektřiny k ekologickým opatřením, jako je odsíření nebo používání kvalitnějšího paliva, protože tím snižují množství škodlivých emisí a platí menší daně. Zatížení elektrárny spotřební daní výrobce k ničemu takovému nemotivuje, pouze vede ke snížení výroby elektřiny.
2. Představte si, že ekologové prosadí velmi tvrdé zákony na ochranu životního prostředí: nové automobily budou muset být vybaveny dokonalými (a drahými) katalyzátory, nové kotelny budou muset splňovat velmi přísné ekologické normy atd. Mohlo by to mít za následek, že by zlepšování životního prostředí zpomalilo? Proč?
Mohlo. Drahé katalyzátory zdraží nová auta, a proto řada lidí odloží koupi nového auta a bude ještě několik let jezdit starým autem, které žádný katalyzátor nemá. Majitelé starých kotelen také nebudou dychtiví, aby je nahrazovali novými, když budou tak drahé. Kdyby byly ekologické požadavky "měkčí", bylo by zavádění ekologických výrobků rychlejší.
Pokud stát bude chtít urychlit zavádění drahých ekologických výrobků a technologií, bude muset zvýšit daně za znečišťování a popřípadě též zavádění ekologických výrobků subvencovat.
3. Podle Sdružení automobilového průmyslu „možnost hromadného dovozu ojetých osobních aut, neplnících limity, způsobuje zakonzervování stáří vozového parku“. (Lidové noviny, 19.3.1998). Jinými slovy, volný dovoz zahraničních ojetých aut, které nesplňují ekologické limity do té míry jako nová auta, je příčinou toho, že přetrvává znečištění ovzduší výfukovými plyny. Souhlasíte? Myslíte si, že kdyby vláda zpřísnila ekologické podmínky dovozu ojetých aut, zlepšila by se věková struktura vozového parku a snížilo by se znečištění ovzduší?
Ojeté auto si kupuje člověk, který nemá na nové. Když si nebude moci koupit ojeté zahraniční auto, bude dále jezdit svým starým autem, které je možná technicky i ekologicky v horším stavu, než v jakém jsou dovážená zahraniční ojetá auta.
Představa, že nedostatek ojetých zahraničních aut na našem trhu zvýší poptávku po nových automobilech, je možná zbožným, ale ne příliš realistickým přáním výrobců automobilů a jejich Sdružení. Ti vidí v ojetých zahraničních autech konkurenci. Jenže substitutem zahraničních ojetých aut jsou spíše domácí ojetá auta než nová auta.
4. Někteří lidé tvrdí, že externality mohou být řešeny soukromým vyjednáváním pouze tam, kde lze vymezit soukromé vlastnictví. protože vzduch nepatří nikomu, domnívají se, že znečišťování ovzduší nelze řešit soukromým vyjednáváním, ale pouze zásahem státu – pokutováním znečišťovatelů. Souhlasíte?
Není to tak docela pravda. Vzduch nebo voda je jen prostředí, kterým se znečištění dostává k poškozenému. Skutečným objektem znečištění je majetek nebo zdraví poškozeného.
Představte si, že vyhodíte do vzduchu kámen, který (bez vašeho úmyslu) padne do okna vašeho souseda a rozbije ho. Myslíte, že můžete sousedovi říci: "Vzduch, kam jsem kámen vyhodil, nikomu nepatří"? Sotva. Rozbité okno musíte zaplatit. Totéž platí pro elektrárnu, která znečištěním ovzduší poškodí například něčí les.
17. VOLNÉ ZDROJE, VOLNÉ STATKY A VEŘEJNÉ STATKY
1. Proč je městská policie veřejným statkem a proč soukromá bezpečnostní agentura není veřejným statkem? Najděte klíčový znak, který řadí policii mezi veřejné statky a bezpečnostní agenturu mezi soukromé statky.
Městská policie nemůže nikoho "vyloučit" z prospěchu, který lidem ve městě přináší. Její činnost a samotná její existence snižuje míru zločinnosti ve městě. Ale kdyby chtěla policie přímo vybírat poplatky za své služby, asi by jí nikdo nic nedal - každý by řekl, že jemu žádnou službu neposkytla.
Klíčovým znakem, který řadí městskou policii mezi veřejné statky, je tedy "nevylučitelnost" ze služeb, které lidem ve městě poskytuje.
Soukromá bezpečnostní agentura chrání konkrétní osoby, které jí za její služby platí. Kdyb