Vypracované otázky

ledního zálohování
Rozdílová – zjistí, které nejsou zálohované(… změny od poslední úplné)
- možnost zálohovat nejen data, ale i celý stav jaký na PC je.
- rozdíl mezi archivací a zálohováním:
archivace: neklade požadavky na rychlost obnovy, je třeba dlouhodobě ukládat data z hlediska legislativy (údaje o mzdách – 30 let)
zálohování: slouží k rychlé obnově při ztrátě dat.
Zálohování v reálním čase
1. online – po čas činnosti systému
Páskové jednotky, zálohy na disky (nejlepší, nejrychlejší)
2. offline – zastavíme činnost systému, přístup k systému, můžeme používat klasické prostředky
- rozdíl mezi autentizací a autorizací: autorizace je přidělení práv a autentizace je ověření identifikace uživatele
- kerberos: autentizační a autorizační systém, který má zaručit bezpečné využívání síťových zdrojů.
-druhy virů: makroviry, souborove, bootsektory:
makroviry: Jde o programový kód, napsaný v tzv. makrojazyce různých programů. Mnoho programů nabízí takové možnosti pro tvorbu maker, že lze s jejich pomocí vytvořit i ”množivá makra”, která se mohou nepozorovaně šířit. V současnosti je největší počet makrovirů k dispozici pro Microsoft Word; navíc existují i makroviry pro Microsoft Excel a Lotus AmiPro. Ačkoli se proti makrovirům můžeme velmi účinně bránit, jsou oproti programovým virům v ohromné výhodě – výměna dokumentů je daleko častější než výměna programových souborů. Jelikož však proti makrovirům autoři makrojazyků mohou vybudovat účinnou ochranu, nevěštím této skupině virů příliš dlouhou a růžovou budoucnost.
souborové: škodlivý kód, který dokáže svoje programové instrukce přidat do hostitelské aplikace nebo souboru (infikovat ho) a tímto způsobem se dále šířit
bootsektory: jsou obvykle uloženy v bootovacím sektoru diskety anebo v master boot recordu (MBR) pevného disku. Virus však může být uložen i v bootovacím sektoru pevného disku (bootovací viry však ale raději napadají MBR, neboť s ním lze zacházet stejně jako s bootovacím sektorem diskety
- elektronický podpis: yužívá vlastností kryptografických algoritmů s veřejným klíčem. Tyto algoritmy charakterizuje základní princip, který spočívá v konstrukci dvojice jednoznačně matematicky svázaných různých klíčů. Jedná se o veřejný klíč, který se využívá k zašifrování zpráv a je publikován, naproti tomu privátní klíč, určený k dešifrování přijaté zprávy musí být pečlivě chráněn a zůstat před ostatními utajen. Zašifrujeme-li danou zprávu veřejným klíčem příjemce, pak pouze on s pomocí svého privátního klíče může tuto zprávu dešifrovat a přečíst. Důležité je, že dvojice klíčů daného algoritmu je navržena tak, aby nebylo možné ze známého veřejného klíče získat, vypočítat či odvodit klíč privátní.
Některé kryptografické algoritmy mají takovou vlastnost, že je možné pro šifrování a dešifrování datových zpráv použít veřejného i privátního klíče. V tomto případě je možné tyto algoritmy použít i při realizaci elektronického podpisu.
Uživatel, který chce ke své zprávě připojit elektronický podpis, použije k tomu svého privátního klíče. Každý, kdo zná jeho veřejný klíč může pomocí tohoto klíče ověřit připojený podpis a ví, že