Sylaby z makra z UPCE (2)

lity výrobků a služeb. Ceny vždy neodrážejí změnu kvality produktu. To platí zejména v delším časovém období.
ODEČÍST
Záporné externality, které snižují kvalitu našeho života. Při výpočtu HDP se k těmto záporným hodnotám nepřihlíží. Externality jsou činnosti, které pozitivně nebo negativně ovlivňují jiné subjekty. Záporné externality mají škodlivý vliv na ekonomické subjekty (např. znečišťování životního prostředí).
Tento ukazatel se prozatím statisticky nevykazuje.
(i-SK) Shrnutí kapitoly
Hrubý domácí produkt je celková peněžní hodnota všech statků a služeb vytvořená za dané období výrobními faktory bez ohledu na to, jsou-li vlastněny občany státu nebo cizinci.
Nominální HDP je vyjádřen v běžných tržních cenách daného roku. Zahrnuje vývoj fyzického množství produktů i jejich ceny. Reálný HDP, vyjadřující vývoj pouze fyzického množství produkce, je vyjádřen ve stálých cenách základního roku.
Úroveň a změny cenové hladiny odráží druhá skupiny makroekonomických agregátů – cenové indexy. Mezi přímo vypočítávané (explicitní) indexy cenové hladiny řadíme index spotřebitelských cen a index cen výrobců. Podíl nominálního a reálného HDP představuje implicitní cenový deflátor.
Měřením HDP i jiných makroekonomických agregátů se zabývá statisticko-účetní systém označovaný jako systém národních účtů.
Tři metody měření HDP jsou – produktová, důchodová a metody přidané hodnoty.
Metoda produktová vyjadřuje i souhrn výdajů na finální statky, tj. statky spotřební, investiční a na čistý export (C + I + G + X), takže ji také označujeme jako výdajovou metodu.
Důchodovou metodou vyjádříme rozdělení HDP jako souhrn důchodů plynoucích z vlastnictví výrobních faktorů, dále upravený o nepřímé daně a znehodnocení kapitálu.
Metoda přidané hodnoty je vyjádřena jako souhrn přidaných hodnot, tj. rozdílu mezi hodnotou produkce a hodnotou spotřebovaných meziproduktů (jako suroviny, palivo apod.)
Dalšími makroekonomickými agregáty typu produkt jsou čistý domácí a čistý národní produkt. Zjistíme je, pokud od HDP (HNP) odečteme opotřebení kapitálu.
Od HDP měřeného důchodovou metodou odvodíme národní důchod, osobní důchod a disponibilní důchod.
Čistý ekonomický blahobyt upravuje naměřený HDP o přírůstek volného času, o výsledek práce pro vlastní potřebu a o výsledek šedé ekonomiky. Odečítá dále škody na životním prostředí.
(i-KO) Kontrolní otázky
Vysvětlete, jaký je rozdíl mezi hrubým domácím produktem a hrubým národním produktem?
Charakterizujte nominální a reálný hrubý domácí produkt a uveďte výpočet deflátoru.
Objasněte pojem přidaná hodnota zpracováním.
Znamená položka G v konstrukci HDP, že je každá peněžní jednotka vládních výdajů zahrnuta do HDP?
Které složky obsahuje národní důchod?
Vyjmenujte metody měření HDP a stručně je charakterizujte.
Jaké znáte další makroekonomické veličiny typu produkt a typu důchod.
Vysvětlete, proč není ukazatel HDP ideální mírou skutečného blahobytu?
(i-Ú) Úkol
1. V určité ekonomice byly naměřeny následující veličiny (mld. Kč)
Čistý export (X)
- 30
Celkové výdaje vlády (G)
640
Spotřební výdaje domácností (C)
650
Hrubé soukromé domácí investice (I)
220
Import (Imp)
40
Opotřebení kapitálu (OK)
180
Vypočtěte:
export,
hrubý domácí produkt,
čistý domácí produkt,
čisté investice.
2. Doplňte tabulku a naznačte výpočet
Rok
Nominální HDP
(Kč)
Reálný HDP
(Kč)
Deflátor
(%)
1999
3 055
94
2000
3170
100
2001
3 410
3 280
2002
3 500
108
(i-KS) Klíčová slova
hrubý domácí produktdůchodová metoda
hrubý národní produktmetoda přidané hodnoty
nominální produktypřímé daně
reálné produktynepřímé daně
cenové indexyčistý domácí produkt
cenový deflátorčistý národní produkt
index spotřebitelských cennárodní důchod
index cen výrobcůosobní důchod
systém národních účtůdisponibilní důchod
meziproduktyčistý ekonomický blahobyt
finální statky
koloběh makroekonomie
produktová metoda
TEST
1. Jedna z níže uvedených položek vládních výdajů se nezapočítává do veličiny G a tedy ani do HDP:
a) nákup potravin pro postižené zemětřesením,
b) nákup raket k ohňostroji na oslavu státního svátku,
c) příspěvek rodinám s více dětmi,
d) příspěvek nemocnicím na nákup moderních přístrojů.
2. Vzorec HDP má následující definitivní podobu:
a) HDP = C + I + G,
b) HDP = C + I + G + Import,
c) HDP = C + I + G + Export,
d) HDP = C + I + G + X.
3. V moderních tržních ekonomikách se zjišťují a vykazují údaje o HDP prostřednictvím: a) tržeb v rámci celého národního hospodářství,
b) národních účtů,
c) státního rozpočtu,
d) cen vyrobených statků a služeb za období jednoho roku.
4. Co z následujícího není součástí národního důchodu:
a) sociální dávky,
b) příjmy z pronájmu,
c) platy zaměstnanců,
d) čisté úroky.
5. Pokud rok 2 000 je rokem základním, pro deflátor HDP víme, že platí:
a) nominální HDP = reálný HDP v roce 2 000,
b) nominální HDP je větší než reálný HDP v roce 2 000,
c) nominální HDP je menší než reálný HDP v roce 2 000,
d) nominální HDP v roce 2001 bude větší než reálný HDP v roce 2001.
Správné řešení: 1c, 2d, 3b, 4a, 5a.
Řešení příkladů:
Příklad č. 1
1) Výpočet exportu:
Odečteme od peněžní hodnoty čistého exportu peněžní hodnotu importu.
Export = - 30 – 40 = - 70 mld. Kč
2) Výpočet hrubého domácího produktu:
Hrubý domácí produkt počítáme produktovou metodou. Sečteme čtyři základní položky a to: spotřebu, hrubé investice, vládní výdaje a čisté vývozy.
HDP = C + I + G + X = 650 + 220 + 640 + ( - 30) = 1 480 mld. Kč
3) Výpočet čistého domácího produktu:
Čistý domácí produkt vypočteme jako rozdíl hrubého domácího produktu a opotřebení kapitálu.
ČDP = HDP – znehodnocení kapitálu
ČDP = 1 480 – 180 = 1 300 mld. Kč
4) Výpočet čistých investic:
Odečteme-li od hrubých investic znehodnocení kapitálu, vypočteme čisté investice.
ČI = HI – znehodnocení kapitálu
ČI = 220 – 180 = 40 mld. Kč
Příklad č. 2
Rok
Nominální HDP
(Kč)
Reálný HDP
(Kč)
Deflátor
(%)
1999
3 055
3 250
94
2000
3 170
3 170
100
2001
3 410
3 280
104
2002
3 780
3 500
108
Při doplňování hodnot v tabulce vycházíme z výpočtu deflátoru HDP, který je vyjádřen následujícím vztahem:
Deflátor HDP =
Po úpravě rovnice doplňujeme jednotlivé hodnoty nominálního produktu, reálného produktu a deflátoru.
MAKROEKONOMIE – Sylaby č. 4
4 AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA
Agregátní nabídka a poptávka - jsou ústředními pojmy pro pochopení makroekonomických souvislostí.
4. 1 Agregátní poptávka
(i-D) Agregátní poptávka (AD) – představuje plánované agregátní výdaje na statky a služby, které jsou domácnosti, firmy, vláda a zahraniční subjekty ochotny realizovat při určité cenové hladině během daného časového období.
(i-T) Agregátní poptávka – je užitím produktu a v makroekonomii bývá označována jako výdaje na „produkt“.
Výše výdajů závisí na:
úrovni cen a důchodů – na stávající cenové hladině a výši agregátního důchodu,
vládní hospodářské politice – jednak na monetární politice, uskutečňované centrální bankou (peněžní a úvěrová politika), jednak na fiskální politice (vláda prostřednictvím zdanění ovlivňuje investice a potenciální produkt),
další faktory – celková ekonomická situace,očekávaná budoucnost
Agregátní poptávka měří celkové výdaje všech subjektů v ekonomice. Skládá se z nákupů domácností ( C ), investic (I), vládních výdajů na statky a služby (G) a čistých vývozů (X).
P AD
P1C I G X
Q1 reálný produkt (HDP, HNP)
Graf č. 5 : Složky agregátní poptávky
Při cenové hladině P1 – můžeme zjistit úroveň spotřeby, investic, vládních výdajů a čistých vývozů. Jejich sečtením při uvažované cenové hladině získáme agregátní výdaje – agregátní poptávku při této cenové hladině.
Agregátní poptávková křivka – představuje to, co by všechny subjekty v ekonomice nakupovaly při různých agregátních cenových hladinách.
4. 2 Agregátní nabídka
(i-D) Agregátní nabídka (AS) – udává celkovou hodnotu statků a služeb, které jsou firmy ochotny vyrobit a prodat při určité cenové hladině v daném časovém období k uspokojení poptávky.
Agregátní nabídka závisí na celé řadě faktorů. K nejdůležitějším patří:
cenová úroveň – stávající cenová hladina na domácím i na zahraničních trzích,
výrobní kapacita firem – včetně dostupnosti pracovních a kapitálových vstupů,
úroveň nákladů.
Agregátní nabídková křivka – znázorňuje vztah mezi reálným produktem, který jsou firmy ochotny nabídnout a celkovou cenovou hladinou.
Agregátní nabídka a potenciální produkt
Potenciální produkt bývá někdy označován jako „produkt vysoké zaměstnanosti“. Dnes se všeobecně chápe jako ekvivalent úrovně produktu, který odpovídá přirozené míře nezaměstnanosti.
Graficky lze potenciální produkt znázornit jako vertikální křivku vyjadřující maximálně možný objem produktu, při plném využití zdrojů, v daném roce.
Agregátní nabídka v krátkém a dlouhém období
Agregátní nabídka v krátkém období vyjadřuje závislost mezi cenovou hladinou a produktem v období jednoho roku nebo maximálně dvou let. Tato mírně rostoucí křivka znázorňuje pozitivní reakci výrobců na růst cenové hladiny. Firmy mají v krátkém období určité nákladové položky nepružné (mzdy, nájem, suroviny). Růst cen se jim odrazí přímo v růstu zisků.
V dlouhém období se křivka AS stává vertikální. Dochází zde k růstu nákladových
položek. Proto firmy nemají zájem zvyšovat objem produkce. Z vyšší úrovně agregátní poptávky nejsou totiž v dlouhém období schopny dosahovat zisku. Křivka agregátní nabídky se stává svislou.
a) Krátké období b) Dlouhé období

P PP AS P PP = AS











reálný produkt (HDP,HNP) reálný produkt (HDP, HNP)

Graf č. 6 : Agregátní nabídka v dlouhém a krátkém období
Jednotlivé školy ekonomického myšlení se v současné době liší svým přístupem ke konstrukci křivky agregátní nabídky zvláště v krátkém období.
Klasický model
Předpoklad klasických ekonomů:
dlouhodobá analýza se svislou křivkou AS – vhodný přístup pro pochopení většiny, makroekonomických jevů,
veškerá pracovní síla je zaměstnána, v ekonomice neexistují volné zdroje,
ekonomika pracuje při plné zaměstnanosti, na úrovni potenciálního produktu,
zvýšení agregátní poptávky se promítne do růstu cen,
reálný produkt na změny v agregátní poptávce nereaguje.
Klasický model
P AD‘ AD AS
PA
P‘
C
Reálný produkt (HDP, HNP)
Graf č. 7 : Rovnováha na trhu s využitými výrobními zdroji
Keynesiánský model
křivka AS je mírně stoupající,
existence nevyužitých kapacit a nezaměstnanosti,
při stávající cenové hladině nabízí firmy jakékoli množství statků a služeb,
zvýšení agregátní poptávky se projevuje ve vyšším výstupu, malý růst cenové hladiny,
tato situace může nastat v krátkém období.
ADAD‘ PPAS
P
B
A
Q Q‘Reálný produkt (HDP, HNP)
Graf č.8: Rovnováha na trhu s nevyužitými výrobními zdroji
Neokeynesiánský model
odvozen z keynesiánského modelu
rozlišuje, zda v krátkém období existují či neexistují volné výrobní zdroje,
pokud jsou volné zdroje k dispozici, platí tvrzení keynesiánského přístupu- krátkodobá křivka agregátní nabídky se nachází ve svém tzv. keynesiánském poli
pokud v ekonomice volné zdroje neexistují – lze aplikovat na krátkodobou křivku AS tvrzení klasického modelu, křivka se nachází ve svém klasickém poli.
P PP AS
Keynesiánské pole Klasické pole
Reálný produkt (HDP, HNP)
Graf č.9: Křivka agregátní nabídky v neokeynesiánském modelu
4. 3 Makroekonomická rovnováha
určena vzájemným působením agregátní nabídky a poptávky,
model agregátní nabídky a poptávky – základní analytický nástroj pro posuzování tempa růstu (poklesu) agregátního důchodu a cenové hladiny.
PAD
AS
E
PE
QE
Reálný produkt (HDP, HNP)
Graf č. 10: Makroekonomická rovnováha
Křivka agregátní poptávky (AD) – představuje souhrn celkových výdajů při různých cenových hladinách.
Křivka agregátní nabídky (AS) – ukazuje, co budou firmy vyrábět a prodávat při různých cenových hladinách.
V bodě E leží makroekonomická rovnováha.
K této rovnováze dochází při takové celkové cenové hladině (P), kdy firmy vyrábějí a prodávají takový produkt, který si kupující právě přejí koupit.
Síly působící na rovnováhu makroekonomického systému:
vstupní proměnné veličiny makroekonomického systému – hlavní proměnné, které určují agregátní nabídku a poptávku (monetární a fiskální politika atd.)
vnitřní vztahy mezi agregátní nabídkou a poptávkou,
výstupy makroekonomického systému – hlavní výsledky vzájemného působení agregátní nabídky a poptávky jsou produkt, zaměstnanost a nezaměstnanost, ceny a inflace, čisté vývozy.
Shrnutí kapitoly
Agregátní poptávka (AD) představuje plánované agregátní výdaje na statky a služby, které jsou domácnosti, firmy, vláda a zahraniční subjekty ochotny realizovat při určité cenové hladině během daného časového období.
Faktory ovlivňující agregátní poptávku jsou: úroveň cen a důchodů, vládní hospodářská politika, další faktory.
Agregátní nabídka (AS) udává celkovou hodnotu statků a služeb, které jsou firmy ochotny vyrobit a prodat při určité cenové hladině v daném časovém období k uspokojení poptávky.
Cenová úroveň, výrobní kapacita firem a úroveň nákladů jsou faktory, na kterých závisí agregátní nabídka.
Na tvar agregátní nabídky má vliv krátké a dlouhé období.
Na základě přístupu k agregátní nabídce lze rozlišit tři modely: klasický, keynesiánský a neokeynesiánský.
Makroekonomická rovnováha je určena vzájemným působením agregátní nabídky a poptávky.
Síly, které působí na rovnováhu makroekonomického systému rozděluje do tří základních skupin:
vstupní proměnné veličiny makroekonomického systému,
vnitřní vztahy mezi agregátní nabídkou a poptávkou,
výstupy makroekonomického systému.
Kontrolní otázky
Vysvětlete pojem agregátní poptávka. Jaký tvar má křivka agregátní poptávky?
Jaké faktory ovlivňují agregátní poptávku?
Vysvětlete pojem agregátní nabídka.
Které faktory ovlivňují agregátní nabídku?
Jaký tvar má křivka agregátní nabídky v krátkém a dlouhém období?
Charakterizujte základní rozdíly mezi klasickým a keynesiánským modelem makroekonomické rovnováhy.
Kdy nastává makroekonomická rovnováha?
(i -Ú) Úkol:
Rozhodněte, zda uvedená tvrzení jsou pravdivá, či nepravdivá:
Křivka krátkodobé agregátní nabídky vyjadřuje přímo úměrný vztah mezi cenovou hladinou a reálným produktem.
Se snižováním cenové hladiny dochází k poklesu množství reálného poptávaného produktu.
Kolektivní mzdové dohody bývají často příčinou krátkodobých mzdových a cenových strnulostí.
Cenová hladina, při které je poptávaný a nabízený produkt rovnovážný, je rovnovážnou cenovou hladinou.
Potenciální produkt je někdy označován jako „produkt vysoké zaměstnanosti“.
Makroekonomická rovnováha nastává, jestliže poptávané množství reálného HDP je rovné nabízenému množství reálného HDP.
Řešení: 1P, 2N, 3P, 4P, 5P, 6P.
(i-KS) Klíčová slova
agregátní poptávka
faktory ovlivňující agregátní poptávku
složky agregátní poptávky
srovnání agregátní a mikroekonomické poptávkové křivky
agregátní nabídka
faktory ovlivňující agregátní nabídku
potenciální produkt
agregátní nabídka v krátkém období
agregátní nabídka v dlouhém období
klasický model
keynesiánský model
neokeynesiánský model
makroekonomická rovnováha
síly působící na rovnováhu makroekonomického systému
Test
1. Největší část agregovaných výdajů tvoří:
spotřební výdaje
investice
vládní výdaje na statky a služby
čistý export
2. Křivka agregátní poptávky (AD) zobrazuje, že při klesající cenové hladině množství:
poptávaného reálného HDP roste
poptávaného reálného HDP klesá
poptávaného nominálního HDP klesá
poptávaného nominálního HDP roste
3. Dlouhodobá agregátní nabídková křivka je:
vertikální
horizontální
klesající
rostoucí
4. Na základě přístupu k agregátní nabídce (AS) lze rozlišit tři modely:
klasický, postklasický a keynesiánský
klasický, neoklasický a neokeynesiánský
klasický, keynesiánský a neokeynesiánský
klasický, keynesiánský a postkeynesiánský
5. Keynesiánci se obvykle soustřeďují na analýzu:
krátkého období
dlouhého období
krátkého i dlouhého období
neplatí žádná z uvedených možností
Řešení: 1a , 2a , 3a, 4c, 5a.
MAKROEKONOMIE – Sylaby č. 5
5 SPOTŘEBA A INVESTICE
V této kapitole se budeme podrobněji věnovat rozboru největších položek produktu (HDP, HNP), spotřebě a investicím.
(i-T) Charakter spotřeby a investic hraje klíčovou úlohu v ekonomice země.
Země, které spotřebovávají velkou část svých důchodů – mají tendenci investovat relativně málo a vykazují pomalá tempa ekonomického růstu.
Naopak ty země, které spotřebovávají jen nízký podíl ze svých důchodů, mají tendenci k rozsáhlému investování – výroba a produktivita v těchto zemích rychle rostou (např. Japonsko, Jižní Korea).
Spotřeba a investice jsou významné při určení celkové úrovně produktu a zaměstnanosti v krátkém období. Jestliže výdaje na investice a na spotřebu rychle rostou – produkt i zaměstnanost bude mít tendenci růst.
Pojmy a myšlenky, uváděné v této kapitole, tvoří jádro keynesiánské ekonomie.
5.1 Důchod, spotřeba a úspory
(i-T) Mezi pojmy disponibilní důchod, spotřeba a úsporami existuje velmi těsná závislost.
Spotřeba domácností je tvořena:
výdaji za finální statky dlouhodobého užití (např. nábytek, elektrické spotřebiče),
výdaji za finální statky krátkodobého užití (např. potraviny),
a služby ( kadeřnické služby, doprava).
Úspory
jsou ta část důchodu, která se nevydává na spotřebu,
se rovnají disponibilnímu důchodu zmenšenému o spotřebu.
Studie o chování úspor ukazují, že bohatí lidé spoří ze svých důchodů více než lidé chudí. Obecně řečeno, důchod má prvotní určující vliv na tvorbu úspor.
Vyjádříme – li závislost důchodu, spotřeby a úspor matematicky získáme následující vztah:
DI = C + S  (1) DI – disponibilní důchod
C – spotřeba, S – úspory
Abychom porozuměli, jak úspory a investice určují úroveň národního produktu a zaměstnanosti, musíme prostudovat :
spotřební funkci, vztahující spotřebu k důchodu,
úsporovou funkci, vztahující úspory k důchodu.
5.1.1 Spotřební funkce
(i-D) Spotřební funkce zobrazuje vztah mezi spotřebou a disponibilním důchodem domácností. Nejnázorněji můžeme spotřební funkci znázornit ve formě grafu. Při jeho konstrukci musíme vždy dbát na to, abychom hodnoty na obě osy nanášeli ve stejném měřítku.
C

(Kč(
Úspory
10000 Spotřební funkce (C )
Záporné úspory B
(dluhy)
B – bod vyrovnání
Spotřeba
450
10 000 DI (Kč(
Graf č.11: Spotřební funkce
Polopřímku – která vychází z počátku soustavy souřadnic pod úhlem 450, nazýváme osou I. kvadrantu.
(i – D) Osa I. kvadrantu má zvláštní vlastnost: v kterémkoli jejím bodě platí, že vzdálenost od vodorovné osy nahoru (což je spotřeba) se přesně rovná vzdálenosti od svislé osy (což je důchod). V kterémkoli bodě osy I. kvadrantu se tedy spotřeba přesně rovná disponibilnímu důchodu. (C = DI).
Osa I. kvadrantu nám říká více:
jestliže spotřební funkce leží nad osou kvadrantu, domácnost spotřebovává více, než činí její důchod, tento přebytek spotřeby nad důchodem jsou její