materiál

dobí, kdy je tempo růstu ekonomiky zřetelně nižší než normální tempo, se nazývají recese nebo kontrakce. Obzvlášť hluboká a dlouhá recese se nazývá deprese.
Ekonomika je v recesi, když reálný HDP po dobu nejméně dvou za sebou jdoucích čtvrtletí klesá.
Vrchol (konjunktura) představuje nejvyšší bod ekonomické aktivity před poklesem. Nejnižší bod ekonomické aktivity před začátkem vzestupu signalizuje konec recese a nazývá se dno.
Opakem recese je expanze, kdy ekonomika roste zřetelně nadprůměrným tempem. Zvláště silná a dlouhá expanze se nazývá boom. Expanze byly v průměru mnohem delší než recese.
5.2.1 Charakteristika krátkodobých výkyvů
Období expanze a recese byla typická pro průmyslové země od konce 18. století. Expanze a recese se většinou neomezují na několik odvětví nebo oblastí, ale zachvacují celé hospodářství. Největší výkyvy mají globální dopad. Například Velká deprese v třicátých letech se projevila téměř ve všech zemích světa. Když východní Asie zažívala na konci devadesátých let velký hospodářský pokles, rozšířil se do mnoha ostatních oblastí světa.
Nejdůležitějším ukazatelem krátkodobých fluktuací je nezaměstnanost. Míra nezaměstnanosti v obdobích recese obvykle prudce vzroste a zotavuje se pomalu během expanze (tento typ nezaměstnanosti spojený s recesemi se nazývá cyklická nezaměstnanost). V recesích se k tomuto vzestupu nezaměstnanosti připojují další nepříznivé podmínky na trhu práce. Reálné mzdy například rostou mnohem pomaleji nebo dokonce klesají a pracovníci dostávají méně odměn nebo čekají déle na povýšení.
Recesí a boomem jsou nejvíce ovlivněna odvětví vyrábějící předměty dlouhodobé spotřeby, jako jsou automobily, domy a kapitálové zařízení. Naproti tomu odvětví, která dodávají služby a předměty krátkodobé spotřeby, například potraviny, jsou krátkodobé fluktuace mnohem méně citlivá. Dělník v automobilce nebo zedník ztratí svoji práci v průběhu recese s daleko větší pravděpodobností než holič či pekař.
5.2.2 Příčiny hospodářských cyklů
Současné teorie hospodářského cyklu můžeme rozdělit na dvě základní varianty: teorie vnitřních příčin a teorie vnějších příčin.
Teorie vnitřních příčin vidí zdroje hospodářského cyklu uvnitř tržní ekonomiky, zatímco teorie vnějších příčin považuje tržní hospodářství za rovnovážný systém, který je vybaven účinným samoregulačním mechanismem a do něhož jsou cyklické pohyby vnášeny zvnějšku.
Nejznámější teorií vnitřních příčin hospodářského cyklu je keynesovská teorie. Ta spojuje cyklický vývoj s vnitřní nestabilitou tržní ekonomiky. Podle ní způsobuje tyto výkyvy kolísání agregátní poptávky, které následně vede ke kolísání HDP, zaměstnanosti a nezaměstnanosti a dalších ekonomických veličin. Pokles agregátní poptávky je zde spojován zejména s pesimistickými očekáváními, která podnikatele vedou k omezování investiční aktivity.
Další zajímavou teorií vnitřních příčin hospodářského cyklu je teorie inovačních vln, která je dílem Josepha A. Schumpetera (pro zajímavost, J. Schumpeter se narodil v Třešti u Třebíče). Taková vlna inovací představuje vlastně příznivý nabídkový „šok“, který uvede ekonomiku na dráhu zrychleného růstu, avšak po vyčerpání inovační vlny následuje prudké zpomalení.
Typickým příkladem teorie cyklu vycházející z vnějších činitelů jsou monetaristické teorie. V pojetí monetarismu jsou tržní samoregulační mechanismy dostatečně efektivní, a pokud je tržní ekonomika ponechána spontánnímu vývoji, vyvíjí se jako rovnovážný systém. V tomto pojetí není cyklický vývoj chápán jako vnitřní vlastnost ekonomiky a jeho příčiny jsou spojovány s působením vnějších činitelů. Známými představiteli těchto teorií byli Švéd Knut Wicksell (Úrok a ceny, 1899) a Rakušan Friedrich A. Hayek (Peněžní teorie a hospodářský cyklus, 1929).
Monetaristé považují za rozhodující zdroj cyklických výkyvů nesprávnou peněžní a úvěrovou politiku státu. Nenadálé změny v nabídce peněz vedou k nezbytným přizpůsobovacím procesům v poptávce po penězích, která je jinak monetaristy považována za vnitřně stabilní. Tyto přizpůsobovací procesy vedou k výkyvům reálného HDP, zaměstnanosti, investic a dalších veličin.