materiál

u.
1.8 Služby a duchovní produkty
Služby mají podobnou vlastnost jako statky: jsou to užitečné činnosti, které jedni lidé provádějí pro druhé. Službou je činnost holiče, který vám stříhá vlasy, ale i činnost učitele, který vysvětluje matematiku, činnost prodavačky, která vám prodá kabát, řidiče, který řídí autobus, ale také zvukaře v televizním studiu, který snímá zvuk k filmu.
Zvláštním případem statků - výrobků či služeb - jsou duchovní produkty. Patří k nim román napsaný spisovatelem, počítačový program vytvořený programátorem, nahrávka koncertu nějakého orchestru na CD, nebo projekt budovy od architekta. Příkladem duchovního produktu ve formě činnosti je provedení koncertu, přednesení přednášky aj.
O službách i duchovních produktech platí totéž, co o výrobcích - jsou vzácné, protože jsou výsledkem použití vzácných zdrojů. Ke zvláště vzácným zdrojům zde patří vysoce specializovaná a kvalifikovaná práce, znalosti, schopnosti a talent.
1.9 Dělba práce a vznik trhu
Vysoký stupeň dělby práce vyvolává vznik trhu. Z tohoto vyplývá, že hlavním faktorem vzniku trhu je dělba práce.
Dělbu práce můžeme rozčlenit do čtyřech skupin:
a) Přirozená dělba práce – historicky první forma spočívající v rozdělení pracovních činností podle osobních přirozených dispozic. Cílem je efektivnější práce (muži loví, ženy dělají ostatní méně náročné práce, které již muži po lovu nemuseli vykonávat).
b) Společenská dělba práce – funguje na stejném principu jako přirozená dělba. Došlo k ní později rozdělením na zemědělce a pastevce. Oddělení řemesel, obchodu od výroby. Zvyšuje se efektivnost tím, že každý výrobce se může specializovat v souladu se svými individuálními schopnostmi.
c) Dělba práce v pracovních operacích – další vývoj založený na technickém rozvoji. Vznikla s manufakturní výrobou. Spočívá v tom, že jeden dělník se specializuje pouze na jednu činnost.
d) Mezinárodní dělba práce – posouzení z hlediska územního. Působí i přírodní a klimatické podmínky.
S dělbou práce vznikl problém výměny činností mezi jednotlivými výrobci. Pokud šlo o první formy, bylo možné vyměňovat výrobek za výrobek (tzv. barter). Postupně složitější dělba práce se toto stává velmi obtížným a dochází ke vzniku peněz.
Definice trhu − Uspořádání, při kterém na sebe vzájemně působí prodávající a kupující, což vede ke stanovení cen a množství komodity (oblast ekonomiky, ve které dochází k výměně činností mezi jednotlivými ekonomickými subjekty prostřednictvím směny zboží). Trh je nutný. Je to nejdokonalejší dosud poznaný regulátor a stimulátor ekonomického rozvoje.
Trhy můžeme rozlišit podle následujících hledisek:
a) Podle územního hlediska:
místní – jedna z prvních forem, vztahuje se bezprostředně k určitému místu (jarmark, městský trh)
národní – rozumí se trh v rámci státního celku
světové – je projevem skutečnosti, že samostatnost národních trhů je jen částečná
b) Podle počtu zboží, které na trhu sledujeme:
dílčí – je trhem, na kterém se prodává a kupuje jediný druh zboží
agregátní – je trh veškerého zboží.
c) Podle předmětu koupě a prodeje:
trh výrobních faktorů – půda, práce, kapitál
trh peněz
trh produktů – výrobky a služby
Výrobky
(tj. statky vyráběné lidmi)
Vzácné statky
(tj. omezené)
Statky
(tj. užitečné předměty)
Neužitečné předměty
Předměty
Omezené (vzácné) statky nacházející se v přírodě
Volné statky