Onemocneni_srdce_a_cev

ozvy, víry, perikardiální a pleuroperikardiální třecí šelesty).
Úder srdečního hrotu hmatáme ve 4. nebo 5. mezižebří (mzž) 1 - 2 cm vnitř čáry medioklavikulární (mdkl). Je-li přiložený prst úderem srdečního hrotu zvedán - zvedavém úderu hrotu – (HLK) Jeho dislokace doleva (vně čáry mdkl) a dolů (6. až 7. mezižebří) je hypertrofií a dilatací levé srdeční komory.
V pravém hypochodrium – zvětšená játra ( při městnání ) Poklep
Poklepem můžeme zjistit pravou a levou hranici srdečního ztemnění.
Rozšíření srdečního ztemnění - dilatací srdce, perikardiální tekutinou nebo parakardiálním ztemněním (pleuropulmonální patologie).
Poklepem zjištujeme pleurální výpotky a jaterní ztemnění ( 8-12 cm norma) Poslech
Srdeční ozvy Poslech
Vyšetřující lékař obvykle přistupuje k nemocnému z pravé strany a vyšetřuje ho ve třech polohách (vleže na znak, vleže na levém boku s levou rukou pod hlavou a vsedě, event. vsedě v mírném předklonu).
Podmínkou dobré auskultace srdce je tichá místnost a nemocný zásadně dopasu svlečený a pohodlně uložený. PRVNÍ OZVA
je tvořena vibracemi souvisejícími s myokardiální kontrakcí LK, s uzávěrem mitrální a poté trikuspidální chlopně í.
Zesílení I. ozvy : "modifikovaná" ozva u mitrální stenózy, méně nápadně u myxomu levé síně, u holosystolického prolapsu mitrální chlopně, při krátkém intervalu P-Q, při hyperkinetické cirkulaci.dělová ozva při AVB III st.
Zeslabení I. ozvy zjišťujeme při těžkém levokomorovém selhávání, při fibróze a kalcifikaci mitrální chlopně, u mitrální regurgitace bez prolapsu a při prodlouženém P-Q. DRUHÁ OZVA je tvořena vibracemi při uzávěru poloměsíčitých chlopní. Nejlépe je slyšet ve 2. a 3. mzž při okraji sterna. Tvořena je dvěma komponentami - uzavíracím tónem aortálním (A2) a pulmonálním (P2). Dvě komponenty vznikají v důsledku opožděného uzávěru pulmonální chlopně oproti chlopni aortální. Jsou vzdáleny od sebe 0,02 až 0,04 s,
Fyziologický rozštěp II. ozvy je závislý na dýchání. V inspiriu se rozštěp zvětšuje (0,04 s), v exspiriu obě komponenty auskultačně splývají. Cval – galop
III. A IV. ozva Srdeční šelesty Vyšetřovací metody v kardiologii I katetrizace – intrakardiální tlaky, měření výdeje, náplň dutin a cév – ventrikulografie, koronarografie
plicní angiografie, scintigrafie
radionuklidová vyšetření – perfúzní scintigrafie myokardu, SPECT – jednofotonové emisní CT, radionuklidová ventrikulografie
PET – pozitronová emisní tomografie, MR – ke spolehlivému odlišení nekrózy, jizvy, trombu
Normální EKG Normální RTG hrudníku Chest X-ray = CXR < 2 S kardiothorakální index Anatomie S Vetrikulografie ISCHEMICKÁ CHOROBA SRDEČNÍ NEBOLESTIVÉ FORMY
NĚMÁ ISCHEMIE
SRDEČNÍ SELHÁNÍ
ARYTMIE
NÁHLÁ SMRT
BOLESTIVÉ FORMY

ANGINA PECTORIS
INFARKT MYOKARDU Definice nepoměr mezi potřebou a dodávkou kyslíku v srdečním svalu
etiologie kardiální
Aterosklerosa vcěnčitých tepen
Hypertrofie
Srdeční vady
Etiologie extrakardiální
Plicní onemocnění věnčité tepny RIA – septum, přední stěna, hrot, boční stěna
RC – boční stěna a zadní stěna, dolní stěna
ACD – dolní stěna, pravá komora ࿌ є ň   ਂ ăĘ łĄ Ńʣ ń 셅| 셆6 ſƿ ǀ㌳3DŽ Njᣎ ǎ ǖ Ǘ ǿ Έ ￰ I I I I I ItIŇżŇőŇǣtə ə ə ə ə ʣ ʣ ʣ ʣ ʣ ʣŽʣĄȍĄŒ