moment_setrvacnosti15

Výběrová směrodatná odchylka průměru:
EMBED Equation.3
Absolutní chyba momentu J0: tn,P = 2,776, P = 0,95
(J0)=tn,P EMBED Equation.3


l (mm)
J(kg.m2)
J0(kg.m2)
((J0)(kg.m2)

30
0,06069
0,05907
0,0031

80
0,06624
0,05469


130
0,08396
0,05346


180
0,10952
0,05104


230
0,14905
0,05357


280
0,19426
0,05275



J0 = 0,0541 ( 0,0031

Minimální hodnota ( l0 ) byla odečtena z grafu a její hodnota je: 180mm
Ze vzorce EMBED Equation.3 je pak J0 rovno 0,0585

2. Tabulky naměřených hodnot:
Hmotnost setrvačníku: M = 419,3g
Průměr hřídele: d = 3,21cm ( r = 1,605cm
Hmotnost závaží: m = 126g
h=2πrn1 ;
n1-počet závitů
n2-počet otáček
T1-čas závitů ( s )
T2-čas otáček ( s )
h ( cm )
J( kg.m2 )

1
21,50
3,98
81,86
10,085
0,023549

2
36,25
5,55
118,16
20,196
0,022626

3
48,25
6,83
142,86
30,254
0,022682

Průměr

0,022952



Chyby měření:
sJ= EMBED Equation.3

Směrodatná výběrová odchylka průměru:
EMBED Equation.3
Absolutní chyba momentu setrvačníku: tn,P = 4,303 pro p = 3, P = 0,95

(J)=tn,P EMBED Equation.3 = 0,001286

Závěr: V prvním měřením ( moment setrvačnosti desky ) jsme moment setrvačnosti měřili a počítali různými metodami, z nichž nejpřesnější byla metoda číslo dvě, kde jsme dělali šest měření na deset kyvů. První metoda, kde jsme počítali moment setrvačnosti z rozměrů desky, byla poměrně přesná a celkem jednoduchá. Nejnepřesnější metoda bylo odečítání minima funkce, ale i tato metoda by mohla být přesná, kdybychom zvýšili počet měření okolo minima hodnoty. Měřením jsme dokázali závislost vzdálenosti od těžiště na jeho setrvačnosti, a jak je vidět z přiloženého grafu tato závislost je celkem velká.
Ve druhém měření ( moment setrvačnosti setrvačníku ) jsme naměřili hodnoty, které jsou v rozmezí od minima 0,022662 do maxima 0,023549, což jsou hodnoty čtyřnásobně vyšší než u desky, z toho plyne, že moment setrvačnosti desky je menší, než moment setrvačnosti setrvačníku.
Naše měření se opírá o velkou spoustu naměřených hodnot, které nejsou zcela přesné a tyto chyby jsou převážně způsobeny takzvaným lidským faktorem a to znamená, že člověk nikdy např. nezmáčkne stopky naprosto přesně a i přesto, že naše stopky byly velmi přesné, chyba, kterou jsme udělali u měřených hodnot ( časových ) byla skoro půl vteřiny. Tyto chyby nám potom naše měření dělají nepřesným a jsou pak rušivým faktorem při každém měření. Z tohoto měření je vidět rozmezí chyb měření, tam kde se měřilo více hodnot, tam jsou chyby menší, naopak tam kde jsme dělali měření málo, tam jsou chyby větší. Také je vidět, že kde do měření zasahuje člověk, tam jsou chyby měření větší.
Jméno: Tomáš Ondrák
Číslo úlohy
5
Kód
Oddělení
24
Skupina
1C
Obor
SEE
Odevzdáno dne
04.04.2000
Hodnocení
Opravy
Učitel
Měřeno dne
21.03.2000
Ročník
I.
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM
katedra fakulty
FEI VUT BRNO
Spolupracoval
Příprava
Název úlohy


3