Inženýrská pedagogika

VUT v Brně
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií
Doplňující pedagogické studium

I N Ž E N Ý R S K Á P E D A G O G I K A
1

Zpracovala: Ing. Helena Pálková, PAED IGIP
Obsah


ÚVOD DO OBECNÉ PEDAGOGIKY.............................................................................................................. 3
Výchova jako společenský historický jev....................................................................................................... 3
Znaky výchovy............................................................................................................................................... 3
Pedagogika jako věda o výchově.................................................................................................................. 3
Vztah pedagogiky k ostatním vědám............................................................................................................. 4
Základní pedagogické pojmy ........................................................................................................................ 5
Podmínky výchovně vzdělávací práce........................................................................................................... 6
Cíl a obsah výchovy a vzdělávání ................................................................................................................. 7
Složky výchovy .............................................................................................................................................. 7
Cíle některých složek výchovy....................................................................................................................... 7
INŽENÝRSKÁ PEDAGOGIKA........................................................................................................................ 9
Předmět inženýrské pedagogiky.................................................................................................................... 9
Vyučovací proces a jeho nositelé.................................................................................................................. 9
Pojetí inženýrské pedagogiky (IP) ............................................................................................................. 10
Vyučovací proces ........................................................................................................................................ 10
Činitelé ovlivňující vyučovací proces ......................................................................................................... 10
Cíle výuky a učení ve vyučování odborným předmětům.............................................................................. 11
Taxonomie cílů............................................................................................................................................ 11
Výsledky vyučovacího procesu.................................................................................................................... 12
Struktura učiva a proces učení................................................................................................................ 13
Základní fakta a jevy................................................................................................................................... 14
Izolovaná fakta............................................................................................................................................ 14
Transfer....................................................................................................................................................... 14
Emocionální uspokojení.............................................................................................................................. 15
Problém učivo - čas .................................................................................................................................... 15
Makrostruktura ........................................................................................................................................... 15
Mikrostruktura............................................................................................................................................ 15
VYTVÁŘENÍ SYSTÉMU VĚDOMOSTÍ....................................................................................................... 15
Model vytváření systému vědomostí............................................................................................................ 15
Psychologické a sociologické aspekty v technickém učení.......................................................................... 17
Fenomén učení - nástin některých teorií učení ........................................................................................... 17
Asociačně psychologický přístup ................................................................................................................ 17
Přístup celostní psychologie ....................................................................................................................... 17
Vícestupňové teorie učení ........................................................................................................................... 18
Informačně psychologický přístup .............................................................................................................. 18
ORGANOGRAM OBĚHU INFORMACÍ U ČLOVĚKA ............................................................................. 18
Model oběhu informací............................................................................................................................... 19
Proces vnímání ........................................................................................................................................... 20
ZAPOMÍNÁNÍ A UCHOVÁNÍ INFORMACÍ............................................................................................... 22
Jev zapomínání ........................................................................................................................................... 22
Pedagogická opatření proti zapomínání..................................................................................................... 22
MOTIVOVÁNÍ K UČENÍ A MOTIVACE K VÝKONU.............................................................................. 23
Motivování a motivace................................................................................................................................ 23
Motivace k výkonu ...................................................................................................................................... 23
Motivace k výkonu a vyučování .................................................................................................................. 23
POZORNOST A ÚNAVA................................................................................................................................. 24
Únava a její příčiny .................................................................................................................................... 24
Pedagogická opatření proti únavě.............................................................................................................. 24

VUT v Brně
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií
Doplňující pedagogické studium

I N Ž E N Ý R S K Á P E D A G O G I K A
2

Zpracovala: Ing. Helena Pálková, PAED IGIP
STYL VEDENÍ A OSOBNOST UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ ................................................. 24
Styl vedení................................................................................................................................................... 24
Osobnost učitele technických předmětů...................................................................................................... 25
Závěry pro praxi ......................................................................................................................................... 26
VYUČOVACÍ PROSTŘEDKY V ODBORNÝCH PŘEDMĚTECH........................................................... 26
Vyučovací prostředky.................................................................................................................................. 26
Učební pomůcky: ........................................................................................................................................ 26
Didaktická technika : .................................................................................................................................. 26
Příklad organizace vyučovací hodiny s využitím učebních a technických pomůcek.................................. 27

VUT v Brně
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií
Doplňující pedagogické studium

I N Ž E N Ý R S K Á P E D A G O G I K A
3

Zpracovala: Ing. Helena Pálková, PAED IGIP
ÚVOD DO OBECNÉ PEDAGOGIKY

VÝCHOVA JAKO SPOLEČENSKÝ HISTORICKÝ JEV

Je jedním ze základních společenskotvorných procesů, který umožňuje reprodukci společnosti.
Výchova vzniká z objektivních potřeb společnosti v procesu diferenciace a dělby práce. Zpočátku
nebyla zajišťována žádnou zvláštní institucí a spočívala v prostém předávání zkušeností starších
mladším.
Společensko historický charakter výchovy je dán tím, že se s vývojem společnosti mění i cíle a
prostředky výchovy (srovnejte rozdíly v pojetí a ideálu výchovy v různých společenských formacích
vývoje společnosti).
Podstata výchovy je ve vědomém formování osobnosti člověka, jako aktivního činitele při
zajišťování rozvoje lidské společnosti.
Základní funkce výchovy:
a) socializační - připravuje každého jedince k postupnému začleňování do společnosti,
b) sociální (společenskotvorná) - sjednocuje úsilí společenských skupin a tříd v budování a
zajišťování rozvoje jejich společnosti.

Znaky výchovy
a) obecné
z záměrnost (intencionálnost - úmyslnost),
z společensko historická podmíněnost (determinovanost),
z adresnost (subjekt-objektová determinovanost),
z aktivita (vzájemné ovlivňování mezi subj. a obj.),
z dlouhodobost (je to proces, nikoliv jednorázový děj),
z obsahovost (daná obsahovostí vztahů člověk - svět),
z individuální a věková podmíněnost apod.
b) zvláštní
z třídní charakter (vedle beztřídního charakteru výchovy v prvobytně pospolné společnosti),
z kolektivní ráz (na rozdíl od individualistického pojetí výchovy)
z všestranné pojetí výchovy apod.
Obecné i zvláštní znaky tvoří dialektickou jednotu.

Charakter ovlivňování člověka kvalitativně odlišují :
a) intencionální vlivy - vědomé, záměrné, cílevědomé, úmyslné, řízené, sociálně formativní.
b) funkcionální vlivy - přirozené, spontánní, neúmyslné, dané bezděčným působením prostředí (které
však může být měněno a tím podřizováno lidským záměrům tj. intencionálním vlivům).
Podle charakteru druhů výchovného procesu rozlišujeme :
1) péči (tj. v podstatě pouze hmotné zajištění),
2) socializaci (tj. postupné začleňování do společnosti),
3) vzdělávání (tj. osvojování určité poznatkové soustavy),
4) vedení (tj. v podstatě nepřímé řízení výchovy),
5) sebevýchovu (tj. zajišťování svého vlastního rozvoje).

Z hlediska zaměřenosti výchovného působení může jít o :
a) přímé,
b) nepřímé ovlivňování (zprostředkované např. kolektivem, prostředím, četbou apod.)
Jednota a funkčnost všech druhů a způsobů výchovy účelně uspořádané ve výchovnou
soustavu je nezbytným základem její účinnosti. Předpokládá vytvoření souladu mezi cílem a
prostředky výchovy odpovídajícími danými podmínkami.
Předmět výchovy označovaný jako objekt výchovy je člověk, který je vychováván. O
výchově můžeme mluvit až tehdy, když se vychovávaného podaří získat pro stanovené cíle. Jestliže
se takto objekt (předmět výchovy) ztotožní s konkrétním subjektem (učitelem, výchovným
pracovníkem), vytváří se vyšší, tzv. subjekt-objektový vztah, který můžeme také označit jako
výchovný proces.

Pedagogika jako věda o výchově
Výchovná praxe dostávala postupně společenský charakter přesahující individuální
zkušenosti a tím se stala předmětem zobecnění. Tak vzniká z potřeb společenského rozvoje
pedagogická praxe a její nezbytná součást - pedagogika - teorie výchovy.
VUT v Brně
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií
Doplňující pedagogické studium

I N Ž E N Ý R S K Á P E D A G O G I K A
4

Zpracovala: Ing. Helena Pálková, PAED IGIP
Pedagogika je vědou o výchově, která se opírá o výsledky poznání ostatních společenských i
přírodních věd.
Vzniká nejdříve jako součást filozofie, ale postupně se vyčleňuje jako samostatná vědní disciplína
(zvláště v době Komenského) a vytváří si své základní a pomocné vědní obory.
Předmětem pedagogiky je tedy výchovný proces v nejširším slova smyslu (tj. se všemi jeho činiteli,
složkami a podmínkami.
Rozdělení pedagogiky:
1) Obecná pedagogika - zkoumá obecné základy a vymezuje základní pojmy (tj. cíl, úkoly,
složky, principy výchovy, její podstatu a obecné zákonitosti, metodologické otázky
pedagogického poznání, výzkumu apod.)
2) Teorie výchovy - se zabývá cíli, principy a prostředky jednotlivých složek výchovy.
3) Teorie vzdělání a vyučování - o zákonitostech vyučovacího procesu a vytváření vzdělávacích
soustav
a) didaktika - tj. obecná teorie vyučování,
b) metodika - tj. teorie vyučování jednotlivým oborům a předmětům - oborová a speciální
didaktika.
4) Teorie řízení a organizace školy - o úkolech a prostředcích školské správy, řídících činitelů a
složek směřujících k zajištění daných společenských cílů.
5) Dějiny pedagogiky - o vzniku a vývoji výchovy, výchovných institucí a pedagogických ideí.
6) Speciální pedagogické obory - jsou zaměřeny na samostatné ucelené a vyhraněné oblasti
výchovy, pro něž jsou příznačné typické zvláštnosti předmětu, podmínek nebo prostředků
výchovy (např. speciální pedagogika defektologická neboli defektologie, s jejími odvětvími
tyflopedií - zaměření na výchovu zrakově postižených, surdopedií - pro postižené
sluchovými vadami.
Dalším hlediskem pro vytváření speciálních pedagogických oborů je např. věk, společenská
instituce, povolání apod.
- pedagogika předškolního věku,
- pedagogika školního věku, a to pro základní školy,
střední školy,
vysoké školy.
- Andragogika tj. pedagogika dospělých a mimoškolní výchovy, vojenská pedagogika apod.
7) Mezioborové pedagogické disciplíny - mají svůj předmět v oblasti výchovy a přistupují k
jeho zkoumání z hlediska základního vědního oboru (např. pedagogická psychologie,
sociologie výchovy, kybernetická pedagogika).

Vztah pedagogiky k ostatním vědám
Protože předmět výchovy a tím i pedagogické zkoumání je jev velmi složitý, závisí její
úspěchy v mnohém na výsledcích poznání ostatních věd, především společenských. Součástí studia
pedagogiky jsou proto základy některých dalších vědních oborů, jako je např. psychologie,
pedagogická psychologie, sociologie, biologie, logika, kybernetika, filosofie apod.
Svým charakterem je pedagogika v těsné souvislosti také s politikou a teorií státu, protože z
nich čerpá podklady pro teorii výchovných cílů a rozpracovává dále teorii potřebných výchovných
prostředků.
Charakter úkolů, které plní pedagogika :
a) zjišťující (tj. zkoumání současného stavu výchovy),
b) normativní (tj. stanovení cílů, úkolů, zásad, požadavků, pravidel a směrnic výchovné práce).

Shrnutí

Pedagogika - je teorií výchovy. Zabývá se formováním osobnosti a kolektivů záměrným působením
celého výchovného systému v podmínkách dané společnosti a stadia jejího rozvoje.
Úkolem pedagogiky - je zjišťovat a stanovit za jakých podmínek a s jakými prostředky dosahují
výchovní pracovníci cíle výchovy, v souladu se společenskými a individuálními potřebami a celkové
možnosti individuálního, skupinového a společenského rozvoje.
Předmětem výchovy je proto :
a) zkoumání zákonitostí výchovy,
b) stanovení cíle, úkolů, principů, obsahů, metod, organizačních forem a prostředků výchovného
procesu v podmínkách rozvoje dané společnosti.

VUT v Brně
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií
Doplňující pedagogické studium

I N Ž E N Ý R S K Á P E D A G O G I K A
5

Zpracovala: Ing. Helena Pálková, PAED IGIP
Základní pedagogické pojmy

Pedagogické kategorie a pojmy, stejně jako ostatní jevy lidského poznání jsou pojmovým
vyjádřením podstatných forem a vztahů objektivní skutečnosti.
Tradičně bývají mezi základními pojmy vymezovány tři následující : - výchova,
- vzdělání,
- vyučování.
Výchovu chápeme jednak:
a) v širším smyslu - jako veškeré záměrné (intecionální) působení na člověka s cílem formovat jeho
osobnost,
b) v užším smyslu - kdy zdůrazňujeme především ideologické a morální stránky tohoto formování.
Vzděláním rozumíme jednak:
a) výsledky výchovného procesu spočívající ve zformování osobnosti člověka po všech stránkách -
(někdy mezi ně nezahrnujeme v plném rozsahu volní a charakterové kvality osobnosti člověka,
protože v praxi se můžeme setkat se vzdělaným, učeným člověkem, který může být slaboch, jehož
chování a jednání je v rozporu s jeho vědomostmi).
b) proces vzdělávání - tj. osvojování si soustavy vědeckých poznatků, rozvoje poznávacích
schopností, formování světového názoru a citové kultury člověka - neboli osvojení si vzdělávacích
obsahů, postojů, kulturního chování a rozvoj poznávacích schopností člověka.
Vyučování - je nejdůležitějším prostředkem soustavného vzdělávání a výchovy pod vedením
učitele. Abychom zdůraznili zaměření na vnitřní podmínky a specifické vlastnosti poznávacího
procesu, který při vyučování probíhá, mluvíme o vyučovacím procesu.
Složitost vyučovacího procesu je dána jednak tím, že veškerá vzdělávací činnost současně plní
výchovné funkce (což vyjadřuje princip výchovného vyučování), jednak tím, že sestává ze dvou
neoddělitelných činností :
a) z učitelova vedení - které plní řídící funkci,
b) z žákova učení - což je specifická podoba komplexních psychických procesů, charakterizujících
řízené nabývání individuálních zkušeností a vyrovnávání se s učebními požadavky a podmínkami.
Tyto procesy tedy nejsou pouze poznávací ale také procesy vytváření citových a volních vlastností.
Z hlediska - tzv. systémového přístupu k pedagogice zahrnujeme mezi základní pedagogické
pojmy také pojem pedagogický systém, který zahrnuje přehled všech kategorií a vztahů, jimiž se
pedagogika zabývá.

Pedagogický systém vytváří :

1) teoretická koncepce výchovy (Co je výchova. Jaká je věda, která se zabývá výchovou. Poměr
pedagogiky k jiným vědám, k příbuzným disciplínám),
2) problematika cíle výchovy, obsahů a principů,
3) problematika prostředků (jejich členění, adekvátnost cílům a obsahům).
Rozdělení prostředků : a) metody,
b) organizační formy,
c) materiální prostředky, tj. pomůcky, vybavení výchovných zařízení apod.
K další pedagogickým pojmům patří také pojem činitel výchovy a výsledky výchovy.
Činitelé výchovy nazýváme ty jevy, okolnosti a síly které výchovný proces vyvolávají a ud