hrw32

prime
ext
B
ext
(d)
µ
orb
I
−e
(e)
dF
prime
ds
dF
ds
prime
Obr.32.9 (a) Smyčkový model elektronu obíhajícího po kru-
hové dráze vatomu, který je vnehomogenním magnetickém
poli B
ext
. (b) Náboj −e obíhá proti směru otáčení hodino-
výchručiček,aprotomájemuodpovídající proudopačnýsměr.
(c) Magnetické síly dF adF
prime
působící na levou a pravou stranu
smyčky. Výsledná síla působící na smyčku směřuje nahoru.
(Pohled vrovině smyčky.) (d) Opačný směr pohybu náboje.
(e) Výsledná síla působící na smyčku směřuje dolů. (Pohled
vrovině smyčky.)
840 KAPITOLA 32 MAGNETICKÉ POLE V LÁTCE, MAXWELLOVY ROVNICE
mentds.Připomeňme,ženaproudovýelementI dsvmag-
netickém poli o indukci B
ext
působí magnetická síla podle
rov.(29.27),tj.
dF =I ds×B
ext
. (32.17)
Vlevéčástiobr.32.9csměřujetedysíla dF nahoruadopra-
va. Vzhledem k symetrii problému (otočení kolem svislé
osy o 180
◦
) má síla dF
prime
na pravé straně obr.32.9c stej-
nou velikost, směřuje rovněž nahoru, ale tentokrát doleva.
Součtem sil dF adF
prime
se jejich vodorovné složky zruší,
zatímco svislé se zdvojnásobí. Totéž platí pro každou sy-
metricky umístěnou dvojici elementů smyčky. Výsledná
síla na smyčku tedy bude podle obr.32.9b působit naho-
ru. Úplně stejně odvodíme, že výsledná síla působící na
smyčkuvobr.32.9esměřujedolů.Tohopoužijemedálepři
studiu chování materiálů v nehomogenním magnetickém
poli.
32.5 MAGNETICKÉ LÁTKY
Každýelektronvatomumáorbitálnídipólovýmagnetický
moment a spinový magnetický dipólový moment, které se
vektorověskládají.Výslednicetěchtodvouvektorůsevek-
torově skládá s výslednicemi ostatních elektronů v atomu.
A takto získaná výslednice pro jeden atom se skládá s vý-
slednicemi všech ostatních atomů ve vzorku látky. Pokud
součet všech těchto magnetických dipólových momentů
vytvářímakroskopickémagneticképole,jelátkamagnetic-
ká. Existují tři hlavní typy magnetismu: diamagnetismus,
paramagnetismusaferomagnetismus.
1. Diamagnetismus vykazují všechny látky. Je ale tak
slabý, že je překryt, když látka vykazuje také paramagne-
tismusneboferomagnetismus.Umístíme-lijakoukolilátku
do vnějšího magnetického pole, indukují se v jejích ato-
mech slabé magnetické dipólové momenty orientované
proti vnějšímu poli. Výsledné působení všech indukova-
ných dipólů je však zdrojem pouze slabého magnetického
pole. Dipólové momenty, a tedy i jejich slabé pole zmizí,
jestliževnějšípoleodstraníme.Výraz diamagnetická látka
se obvykle užívá pro materiály, které vykazují pouze dia-
magnetismus.
2. Paramagnetismusvykazujívšechnylátky,jejichžato-
mymajínenulovýmomenthybnosti(např.všechnyatomy
s lichým počtem elektronů), a zejména látky obsahující
přechodové prvky, prvky vzácných zemin a aktinidy (viz
dodatekG).Každýatomtakovétolátkymátedyibezvněj-
šího působení svůj magnetický dipólový moment. Tyto
momenty jsou však v látce náhodně orientovány, takže
látka jako celek nemá výsledné magnetické pole. Vnější
magnetické pole může částečně uspořádat atomové mag-
netickémomentysouhlasněsvnějšímpolematímsevlátce
vytvořímagneticképole.Vznikléuspořádánívšakzanikne
poté, co vnější pole odstraníme. Termín paramagnetická
látka se obvykle užívá pro materiály, které vykazují para-
magnetismus,alenikoliferomagnetismus.
3. Feromagnetismusjevlastnostnapř.železa,nikluaně-
kolika málo dalších prvků (a jejich sloučenin a slitin). Ně-
které elektrony vtěchto materiálech seřadí souhlasně své
výsledné magnetické dipólové momenty a vytvoří oblasti
(domény) se silnými výslednými magnetickými dipólo-
vými momenty. Vnější magnetické pole může pak seřadit
magnetické momenty těchto oblastí a vytvořit tak silné
magnetické pole látky jako celku. Toto pole se částečně
udrží,ikdyžjevnějšípoleodstraněno.Termín feromagne-
tická látka (a zpravidla jen magnetická látka) se obvykle
užívá jen pro materiály, které vykazují převážně feromag-
netismus.
Následujícítřičlánkyzkoumajíuvedenétřidruhymag-
netismublíže.
32.6 DIAMAGNETISMUS
Třebaže magnetické vlastnosti látek lze vyčerpávajícím
způsobem vyložit jen kvantově, můžeme diamagnetismus
přiblížitiklasicky,použijeme-lismyčkovýmodelzčl.32.4.
Protoženámjdejenohlavníideu,použijememodelconej-
jednodušší: zvolíme osu z v očekávaném směru vnějšího
magnetickéhopoleB
ext
avatomulátkysebudemezabývat
jenelektronyobíhajícímikolemjádrajedním(obr.32.9b)či
druhým(obr.32.9d)směrempokružnicíchležícíchvrovi-
náchkolmýchkosez.Budemetaképředpokládat,žepočet
elektronů obíhajících jedním i druhým směrem je stejný,
takževýslednýmagnetickýdipólovýmomentceléhoatomu
jerovennule(spin jádralzepro nášúčelzanedbat).
Přiložme na uvažovanoulátku vnějšímagneticképole
tak, že je zesilujme z nuly až do jisté (koncové) hodnoty;
při tom se magnetický indukční tok tohoto pole plochami
ohraničenými proudovými smyčkami mění. Na elektron
tedy působí tři síly: Coulombova síla, kterou je elektron
vázán k jádru, Lorentzova síla, kterou na elektron působí
přiloženémagneticképole,asílaodindukovanéhoelektric-
kého pole vyvolaného změnou indukčního magnetického
toku proudovou smyčkou. Zatímco první dvě síly udržují
elektron na kruhové dráze, třetí síla zvyšuje nebo snižuje
velikostjehorychlosti;všimněmesitétosílyblíže.Změna
indukčního toku během zesilování přiloženého magnetic-
kého pole vyvolá (podle Faradayova zákona elektromag-
netické indukce) elektrické pole, jehož intenzita má směr
tečnykproudovésmyčce.Totoindukovanéelektricképole
urychlujeelektronynaobr.32.9bobíhajícíprotisměruotá-
čeníhodinovýchručičekazpomalujeelektronyobíhajícína
32.7 PARAMAGNETISMUS 841
obr.32.9d vopačném směru. Velikost magnetického dipó-
lovéhomomentusmyčkynaobr.32.9btedyrosteasmyčky
na obr.32.9d tedy klesá. Výsledný dipólový magnetický
momentatomuvloženéhodomagnetickéhopolebudetedy
nenulový a bude mířit proti směru vnějšího magnetického
pole. (To, že indukovaný magnetický moment míří proti
směru přiloženého magnetického pole, můžeme kvalita-
tivně pochopit jako důsledek Lenzova zákona.) Zdůrazně-
me, že indukovaný magnetický dipólový moment získaný
běhemzměnyvnějšíhomagnetickéhopolepaktrvá,atopo
celoudobu,kdy selátkavmagnetickémpolinachází.
Je-li vnější pole B
ext
homogenní, nepůsobí na vzorek
diamagnetikažádnávýslednásíla.Je-livšak B
ext
nehomo-
genní, pak odvodíme stejně jako v čl. 32.4, že vzorek je
„vytlačovánz poleven“:
Je-li diamagnetická látka umístěna do vnějšího magne-
tického pole, vyvolá se v ní magnetický dipólový mo-
mentsměřujícíprotitomutopoli.Pokudvnějšípolenení
homogenní,je diamagnetickálátkavytlačována„z pole
ven“,tj.zoblastisvětšímagnetickouindukcídooblasti
smenšíindukcí.
K
ONTROLA 3: Na obrázku jsou dvě diamagnetické
kuličky, umístěné vblízkosti jižního pólu tyčového
magnetu.Jsou(a)magnetickésílypůsobícínakuličky
a (b) magnetické dipólové momenty kuliček oriento-
vány směrem k tyčovému magnetu, nebo od něho?
(c) Je magnetická síla na kuličku 1 větší, menší, nebo
stejnájakosílapůsobícínakuličku2?
12
SJ
32.7 PARAMAGNETISMUS
V paramagnetických látkách se spinové a orbitální mag-
netické momenty elektronů vkaždém atomu při vektoro-
vém skládání nevyruší, takže atomu zbude jistý výsledný
(a trvalý) magnetický dipólový moment µ. Za nepřítom-
nosti vnějšího pole jsou jednotlivé atomové magnetické
momentynáhodněorientoványavýslednýmomentjetedy
nulový.Jestliževšakvzoreklátkyvložímedovnějšíhomag-
netickéhopoleB
ext
,snažísemagnetickédipólovémomenty
orientovat ve směru pole, takže vzorek získá výsledný ne-
nulovýmagnetickýmoment.Jehoorientacejeopačná,než
sekterou jsmesesetkalipři diamagnetismu.
Je-liparamagnetickálátkaumístěnadovnějšíhomagne-
tického pole B
ext
, vytvoří se v ní magnetický dipólový
momentvesměrutohotopole.Není-livnějšímagnetické
pole homogenní, je paramagnetický materiál vtahován
„do pole“, tj. z oblasti s menší magnetickou indukcí do
oblastisvětšíindukcí.
V případě, že by všechny atomové magnetické dipóly
µ byly souhlasně seřazeny, měl by paramagnetický vzo-
rek s N atomy mít magnetický dipólový moment o veli-
kosti Nµ. Náhodné srážky atomů vdůsledku neuspořáda-
néhotepelnéhopohybuatomůvšaknarušujíjejichseřazení
a zmenšují velikost výsledného magnetického dipólového
momentuvzorku.
Vliv tepelnéhopohybu lze posoudit porovnáním dvou
energií. První je (viz rov.(20.20)) střední kinetická ener-
gie posuvného pohybu E
k
=
3
2
kT atomů při teplotě T;
k = 1,38·10
−23
J·K
−1
je Boltzmannova konstanta. Druhá
je (viz rov.(29.37)) rozdíl energie Delta1E
p
= 2µB
ext
mezi
souhlasnouanesouhlasnouorientacímagnetickéhodipólo-
véhomomentuatomuvzhledemkvnějšímumagnetickému
poli. Jak ukážeme níže,při obvyklých teplotách a velikos-
tech magnetické indukce je E
k
greatermuch Delta1E
p
. Proto se uspořá-
dání atomových dipólových momentů snadno naruší sráž-
kamimeziatomy.Tovedekezmenšenímagnetickéhomo-
mentuvzorkunahodnotumnohemmenší,nežjemaximální
možnáhodnotaNµ.
Kapalný kyslík se vznáší mezi dvěma čely magnetu, nebotquoteright je
paramagnetický aje do magnetického pole vtahován.
Míru zmagnetování látky můžeme vyjádřit vektorem
magnetizace M.Ten udávámagnetickýdipólovýmoment
jednotkovéhoobjemulátky:
M =
magnetickýmoment
objem
. (32.18)
JednotkouMjeA·m
−1
.Úplnéseřazeníatomárníchdipólo-
842 KAPITOLA 32 MAGNETICKÉ POLE V LÁTCE, MAXWELLOVY ROVNICE
vých momentů, nazývané saturace vzorku, odpovídá ma-
ximální hodnotěM
max
=Nµ/V.
PierreCurievr.1895objevilexperimentálně,žemag-
netizace paramagnetické látky je přímo úměrná indukci
B
ext
vnějšího magnetického pole a nepřímo úměrná abso-
lutní teplotěT,tj.
M =C
B
ext
T
(Curieůvzákon). (32.19)
Rov.(32.19) se nazývá Curieův zákon a C je Curieova
konstanta.Curieůvzákonvyjadřujeto,cointuitivněchápe-
me:přizvětšeníB
ext
seseřadíatomovédipólovémomenty,
atedyM sezvětší,zatímcopřizvýšeníT seporušíseřazení
vdůsledku tepelného pohybu, a tedy M se zmenší. Tento
zákonjepouzepřiblíženímaplatíjenproslabápoleavyšší
teploty.Uvedenývztahbylpozdějiodvozenteoreticky(viz
téžúlohu 27).
Obr.32.10 ukazuje magnetizační křivku, tj. poměr
M/M
max
jako funkci B
ext
/T pro síran chromito-draselný,
ve kterém jsou ionty chromu paramagnetickou substancí.
Lineární závislost podle Curieova zákona souhlasí s ex-
perimentálními daty vlevé části grafu cca pro B
ext
/T <
< 0,5T·K
−1
. Křivka, která odpovídá naměřeným hodno-
tám v celém rozsahu, odpovídá výkladu na základě kvan-
tovéfyziky.Hodnotyvpravéčástigrafupoblížnasyceníse
získávajívelmiobtížně,nebotquoterightvyžadujívelmisilnámagne-
tická pole (asi 100000krát silnější než zemské pole), a to
i zavelminízkýchteplotvyznačenýchvobr.32.10.
Curieův
zákon
kvantováteorie
0
1,0
2,03,04,0
0,25
0,50
0,75
1,0
1,30K
2,00K
3,00K
4,21K
M/
M
max
B
ext
/T (T·K
−1
)
Obr.32.10 Magnetizační křivkaproparamagnetickoulátku(sí-
ran chromito-draselný). Poměr magnetizace M látky k maxi-
mální magnetizaci M
max
je zobrazen jako funkce podílu mag-
netickéindukceB
ext
ateplotyT.Curieůvzákonsouhlasí shod-
notamivlevéčástigrafu;kvantováteorieuspokojivěvysvětluje
hodnoty vcelémintervalu. Podle W.E. Henryho.
PŘÍKLAD 32.2
Paramagnetický plyn při pokojové teplotě 300K se nachází
ve vnějším homogenním magnetickém poli s B = 1,5T.
Atomy plynu mají magnetický dipólový moment velikosti
µ= 1,0µ
B
. Vypočtěte střední kinetickou energii posuvného
pohybu E
k
atomu plynu a rozdíl energie Delta1E
p
mezi sou-
hlasnou a nesouhlasnou orientací magnetického dipólového
momentu atomu vzhledem k vnějšímu poli.
ŘEŠENÍ: Zrov.(20.20) vypočteme
E
k
=
3
2
kT =
3
2
(1,38·10
−23
J·K
−1
)(300K)=
= 6,2·10
−21
J = 0,039eV. (Odpovědquoteright)
Z rov.(29.37) a(32.5) dostaneme
Delta1E
p
= 2µB = 2(9,27·10
−24
J·T
−1
)(1,5T)=
= 2,8·10
−23
J = 0,00017eV. (Odpovědquoteright)
Energie E
k
je asi 230krát větší než Delta1E
p
, takže výměnou
energie mezi atomy během vzájemných srážek se snadno
měnísměrmagnetickýchmomentů,kterébyjinakbylyorien-
továny ve směru vnějšího magnetického pole. Magnetický
momentvykazovanýplynemjepakslabýmuspořádánímato-
mových momentů.
K
ONTROLA 4: Na obrázku jsou dvě paramagnetické
kuličky, umístěné vblízkosti jižního pólu tyčového
magnetu.Jsou(a)magnetickésílypůsobícínakuličky
a (b) magnetické momenty kuliček orientovány smě-
remkmagnetu,neboodněj?(c)Jemagnetickásílana
kuličku(1)větší,menší,nebostejnájakosílapůsobící
nakuličku (2)?
(1) (2)
SJ
32.8 FEROMAGNETISMUS
Když mluvíme o magnetismu v běžném významu tohoto
slova, máme spíše na mysli představu tyčového nebo ma-
lého knoflíkového magnetu (přidržujícího např. vzkaz na
chladničce). Představujeme si tedy feromagnetický mate-
riálsesilnýmpermanentnímmagnetismem,anediamagne-
tickouneboparamagnetickoulátkuseslabýmiadočasnými
magnetickýmivlastnostmi.
Železo, kobalt, nikl, gadolinium, dysprozium a slitiny
těchtoiněkterýchjiných(ineferomagnetických)prvkůvy-
kazujíferomagnetismusvdůsledkučistěkvantovéhojevu,
nazývanéhovýměnná interakce.Přitomtoprocesusespiny
elektronůjednohoatomuvzájemněovlivňujísespinysou-
sedních atomů. Výsledkem je souhlasná orientace magne-
tických momentů atomů, která překonává rušivý vliv ná-
hodnýchvzájemnýchsrážek.
32.8 FEROMAGNETISMUS 843
Pokud zvýšíme teplotu feromagnetického materiálu
nad jistou kritickou hodnotu nazývanou Curieova teplota,
výměnná interakce již k uspořádání momentů nepostačí
amateriálsestaneparamagnetickým.Dipólysicestálejeví
snahu seřadit se podle vnějšího pole, ale mnohem slaběji.
Tepelný pohyb pak může snáze porušit jejich uspořádání.
Curieovateplotapro železoje1043K
.
= 770
◦
C.
Magnetizaci feromagnetických materiálů (jako je že-
lezo) můžeme studovat v uspořádání nazývaném Rowlan-
důvprstenec(obr.32.11).Měřenýmateriálmátvartenkého
prstencového jádra kruhového průřezu. Primární cívka P
s n závity na jednotku délky je rovnoměrně navinuta po
obvodu prstence a prochází jí proud I
P
. Bez železného já-
dra by magnetická indukce pole uvnitř cívky měla podle
rov.(30.25) velikost
B
0
=µ
0
nI
P
. (32.20)
Je-livcívceželeznéjádro,jevelikostmagnetickéindukceB
uvnitřcívkyobvyklemnohonásobněvětšínežB
0
.Můžeme
jizapsatjakosoučet
B =B
0
+B
M
, (32.21)
kdeB
M
jepříspěvekkmagnetickémupoliodželeznéhojá-
dra.Tentopříspěvekjezpůsobensouhlasnýmuspořádáním
atomových dipólových momentů v železe díky výměnné
interakciavlivemmagnetickéhopole B
0
.
Abychom stanovili B
M
, je nutné znát B
0
a B; B
0
vy-
počteme z rov.(32.20) aB změříme takto: Proud primární
cívkou P prudce zvýšíme z nuly na hodnotu I
P
. Během
tohoto děje se mění B a magnetický indukční tok vjádru
toroidu tvořeném měřeným materiálem. Indukované emn
v sekundární cívce S vyvolá krátký proudový pulz I
S
(t),
který projde balistickým galvanometrem* (na obr.32.11
nenízakreslen).Balistickýmgalvanometremzměřímecel-
kovýnáboj,kterýjímprojdeakterýje(jaksedávypočítat)
úměrný nárůstu velikosti magnetické indukce v měřeném
materiálu,tedy hledanéhodnotěB.
Obr.32.12 ukazuje magnetizační křivku pro feromag-
netický materiál v Rowlandově prstenci, tj. závislost po-
dílu B
M
/B
M,max
na B
0
(B
M,max
je nejvyšší možná hod-
nota B
M
odpovídající saturaci). Křivka je podobná závis-
lostivobr.32.10,tj.magnetizačníkřivceproparamagnetic-
koulátku.Oběkřivkyukazují,jakdalecejepoleB
0
úspěšné
přitomto uspořádávání.
Pro feromagnetické jádro z obr.32.12 jsou dipóly se-
řazeny na 70% pro B
0
.
= 1·10
−3
T. Pokud bychom B
0
zvýšili na 1T, uspořádání by bylo téměř úplné (dosáhnout
hodnotyB
0
= 1Tjevšakvelmiobtížné).
* Nyní se k sekundární cívce S připojuje místo klasického galvano-
metruelektronickýintegrátornapětí,kterýpřímoudáváhodnotuB.
železnéjádro
B
P
S
I
S
I
P
I
S
I
P
Obr.32.11 Rowlandůvprstenec; užívá se k měření B ve fero-
magnetických materiálech.
02468101214
0,2
0,4
0,6
0,8
1,0
B
M
/B
M,
max
B
0
(10
−4
T)
Obr.32.12 Magnetizační křivka pro feromagnetické jádro
v Rowlandově prstenci z obr.32.11. Hodnota 1,0 na svislé ose
odpovídá úplnému seřazení (saturaci) atomárních dipólů v ma-
teriálu.
Magnetické domény
Výměnná interakcevytváří při teplotě pod Curieovým bo-
dem výrazné uspořádání sousedních atomárních dipólů ve
feromagnetickýchmateriálech.Pročtedynenímateriálpři-
rozeně saturován v případě, kdy není použito žádné vnější
magnetické pole B
0
? Proč není každý kus železa, jako je
např.hřebík,sámod sebesilnýmmagnetem?
K pochopení tohoto jevu uvažujme monokrystalický
vzorek feromagnetického materiálu, jako je např. železo.
V monokrystalech jsou atomy, ze kterých je vzorek sesta-
ven, zcela pravidelně uspořádány v celém objemu vzorku.
I takový krystal se však bude v normálním stavu skládat
zurčitéhopočtumagnetickýchdomén.Doményjsouoblasti
krystalu, ve kterých jsou atomové dipóly úplně seřazeny.
V krystalu jako celku jsou však jednotlivé domény orien-
továny celkem náhodně, takže pole domén se navzájem
navenekzvelkéčástiruší.
844 KAPITOLA 32 MAGNETICKÉ POLE V LÁTCE, MAXWELLOVY ROVNICE
Neprůhledná magnetická tekutina (suspenze jemného prášku
magnetitu vpetroleji) a průhledná nemagnetická tekutina jsou
nalitydotenkéskleněnékyvety.Kdyžjekyvetavesvislépoloze,
magnetická tekutina (vobrázku černě), která má větší hustotu,
klesne ke dnu kyvety. Přiložíme-li nyní magnetické pole kolmo
ke stěně kyvety, magnetická kapalina se vymrští hadovitě smě-
rem do nemagnetické kapaliny a vytvoří půvabné bludiště.
Obr.32.13představujezvětšenoufotografiiuspořádání
domén vmonokrystalu niklu. Zviditelnění bylo dosaženo
postříkáním povrchu krystalu koloidní suspenzí jemného
železnéhoprachu.Nahranicidomén,tedytam,kdesemění
orientaceelementárníchdipólů,jesilné,ostřelokalizované
a nehomogenní magnetické pole. Suspendované koloidní
částicejsoupřitahoványktěmtohranicímajsouvidětjako
bíléčáry.Ačkolijsouatomárnídipólyvkaždéoblastizcela
seřazeny vjednom směru (jak ukazují šipky), má krystal
jako celek navenek velmi malý výsledný magnetický mo-
ment.
Obyčejný kus železa, se kterým se obvykle setkáme,
není monokrystal, ale seskupení mnoha maličkých krys-
talků,kteréjsou náhodněuspořádané.Takové tělesonazý-
váme polykrystalické. Každý malý krystal však má své
vlastní pole různě orientovaných magnetických domén
stejně jako na obr.32.13. Pokud magnetizujeme takový
vzorek postupně narůstajícím magnetickým polem, vyvo-
láme dva procesy, které spolu určují průběh magnetizační
křivkypodleobr.32.12:jednaksezvětšujítydomény,které
jsouorientoványvesměruvnějšíhopolenaúkorostatních,
jednak se vrámci jedné domény přeorientují všechny di-
póly jakocelekdo směrubližšíhosměruvnějšíhopole.
Veferomagnetickémmateriálusevytvořívnějšímmag-
netickýmpolem výrazný magnetickýdipólový moment
vesměruB
ext
.Pokudjepolenehomogenní,feromagne-
tickýmateriáljevtahován„dopole“,tj.zoblastismenší
magnetickouindukcísměremdooblastisvětšíindukcí.
Obr.32.13 Fotografie obrazce domén vmonokrystalu niklu;
bíléčáryukazujíhranicedomén.Bíléšipky(dokreslenénafoto-
grafii dodatečně) ukazují orientace magnetických dipólů uvnitř
oblastí, a tedy orientace výsledných magnetických dipólů do-
mén.Krystal jako celekje nemagnetický, pokud výsledné mag-
netické pole (vyjádřené vektorovým součtem přes všechny do-
mény) je nulové.
Posun domén můžeme dokonce slyšet. Postačí, když
přepnemekazetovýpřehrávačbezkazetydomódupřehrá-
vání, nastavíme hlasitost na maximum a potom přiložíme
silnýmagnetkpřehrávacíhlavě;tajeferomagnetická.Pole
magnetu způsobí, že se domény v přehrávací hlavě pře-
orientovávají,čímžseměnímagneticképolevcívce,která
je na hlavě navinutá. Výsledné napětí indukované onou
změnou pole se pak zesiluje a přivádí na reproduktor, ze
kteréhoslyšímepraskavézvuky.
Magnetismus dávných pecí
Jíl ve stěnách a na dně dávných pecí se chová podobně
jakoželezo,nebotquoterightobsahujeoxidyželeza—magnetitahe