gramatika

Shrnutí anglické gramatiky
Pro studenty BAN4
POZNÁMKA
následující slidy shrnují gramatické jevy probírané kapitolách 7-12
učebnice International Express Intermediate Student‘s Book a jsou
tedy určeny pro studenty předmětů BAN4, KAN4, AAN4, MASP a
LASP
autor: Jaroslav Trávníček
dotazy a připomínky: travni@feec.vutbr.cz
© UJAZ FEKT 2008
OBSAH
 Kapitola 7 (Modální slovesa)
 Kapitola 8 (Budoucí čas)
 Kapitola 9 (Časové a podmínkové věty)
 Kapitola 10 (Předpřítomný čas průběhový)
 Kapitola 11 (Minulý kondicionál)
 Kapitola 12 (Nepřímá řeč)
Kapitola 7
Modální slovesa
(Modal verbs)
 v této kapitole se probírají některé příklady užití následujících
modálních sloves:
 can, could, may, might, must a should
 dále pak jejich srovnání s užitím výrazů have to a need to
Cíle
Gramatické zvláštnosti modálních sloves
1) mají jen jeden tvar (stejný ve všech osobách)
I can drive a car.
Mike can drive a car.
2) jsou vždy doplněna infinitivem bez to
You must see the film.
3) při tvoření otázky nebo záporné věty slouží jako pomocná slovesa
(nepoužívá se pomocné do/don‘t apod.)
Can I help you?
You shouldn‘t drink so much.
Význam
 CAN - schopnost („umím“) nebo dovolení („mohu/smím“)
I can‘t speak German. Neumím německy.
Can I go with you? Mohu jít s tebou?
 COULD - minulý čas/podmiňovací způsob od can, lze použít
k vyjádření možnosti
We could go for a walk. Mohli bychom se jít projít.
It could rain. Mohlo by pršet.
 MAY - dovolení („smím“), možnost („možná, že...“ –toto užití je
mnohem běžnější)
She may be at home. Možná, že je doma.
You may come in if you wish. Jestli chcete, můžete jít dál.
(formální, běžnější je can)
 MIGHT - podmiňovací způsob od may, vyjadřuje možnost
The keys might be in the car.
Možná, že ty klíče jsou v autě.
pro vyjádření reálné možnosti, že něco je nebo bude pravda, lze
většinou použít may, might i could s minimálním rozdílem ve
významu, ne však can
Význam
 MUST - povinnost, nutnost, příkaz („musím“)
I must go now. Už musím jít.
 SHOULD - doporučení, rada („měl bych/mám“)
You shouldn‘t work so hard.
Neměl bys tolik pracovat.
Do you think I should call someone?
Myslíš, že mám někomu zavolat?
Význam
Have to
podobný význam jako must, není ale modální sloveso
Srovnej:
záporná věta a otázka
I don‘t have to get up early.
Do you have to get up early?
různé tvary
We had to call a doctor.
Mike has to work hard.
I have had to reinstall Windows several times.
Rozdíl mezi must a have to
 MUST - rozhodnutí nebo přání mluvčího
 HAVE TO - objektivní nutnost, mimo kontrolu mluvčího
You must see the film.
Ten film musíš vidět. (osobní doporučení)
You have to wear the seat belt.
Musíš používat bezpečnostní pás. (pravidlo)
I have to see my teacher.
Musím zajít za učitelem. (protože mě zavolal)
I must see my teacher.
Musím zajít za učitelem. (protože s ním chci něco konzultovat)
POZOR:
 MUST i HAVE TO překládáme „musím“
ale
MUSTN‘T= „nesmím“
DON‘T HAVE TO = „nemusím“
It‘s a secret. You mustn‘t tell anyone.
Je to tajemství. Nesmíš to nikomu říkat.
You don‘t have to hurry. There‘s a plenty of time.
Nemusíš spěchat. Máme spoustu času.
Rozdíl mezi must a have to
Need
vyjadřuje nutnost nebo potřebu, záporný tvar má podobný význam
jako don‘t have to
lze použít dvěma způsoby:
1) jako modální sloveso (pouze v záporu, výjimečně i v otázce)
You needn‘t hurry.
Need I say more?
2) jako ostatní slovesa (mnohem běžnější)
You don‘t need to hurry.
Do you need the manual?
Kapitola 8
Budoucí čas
(Future)
Obsah
 v angličtině se pro vyjádření budoucnosti používají různé mluvnické
prostředky, nejčastěji se jedná o některou znásledujících možností:
1) will + infinitiv
2) going to + infinitiv
3) přítomný průběhový čas
(present continuous)
Užití
pro vyjádření úmyslu použijeme going to, pokud se jedná o událost
naplánovanou ještě před okamžikem promluvy (v tomto případě lze
někdy going to přeložit do češtiny i jako „hodlám“ nebo „chystám se“)
 naopak will použijeme, jestliže věta vyjadřuje rozhodnutí, které mluvčí
učinil právě, když mluví
pro plánovaný děj můžeme použít také přítomný průběhový čas,
pokud se ovšem jedná o událost, kterou mluvčí již považuje za jistou,
zařízenou (lze tedy použít jen sněkterými slovesy, často se slovesy
pohybu nebo slovesy, vyjadřujícími činnosti, které se nějak „zařizují“),
ve větě zpravidla bývá i časový údaj, kdy se věc stane
Will + infinitiv
A: The phone’s ringing.
B: I’ll answer it.
A: Zvoní telefon.
B: Já ho zvednu.
rozhodl jsem se právě teď, neměl jsem vplánu telefon zvednout,
dokud nezazvonil
Going to + infinitiv
I’m going to buy a new computer.
Koupím si nový počítač.
/ Hodlám si koupit nový počítač.
mám to vplánu, rozhodl jsem se ještě předtím, než jsem to řekl
Přítomný