gramatika

ook my car.
Měla se mě zeptat, než si vzala moje auto.
They shouldn‘t have given the boy a lighter to play with.
Neměli tomu chlapci dávat na hraní zapalovač.
I wonder where she is. She should have been here an hour ago.
Zajímalo by mě, kde je. Měla tu být už před hodinou.
3. podmínková věta
If I had known how difficult the test was, I would have studied more.
Kdybych býval věděl jak je ten test těžký, byl bych se víc učil.
podmínková věta (po if) → předminulý čas
hlavní věta → would + have + minulé příčestí významového slovesa
(místo would lze použít i might –„možná, že bych...“)
vyjadřuje hypotetickou/nereálnou podmínku v minulosti
SROVNEJ PROBÍRANÉ TYPY PODMÍNKOVÝCH SOUVĚTÍ:
1.
If I am tired, I will go home.
Když budu unavený, půjdu domů.
 je možné (reálné), že budu unavený, v tom
případě půjdu domů
reálná
 budoucnost
2.
If I was tired, I would go home.
nebo: If I were tired, I would go home.
Kdybych byl unavený, šel bych domů.
nejsem unavený, takže zatím domů nepůjdu
nereálná
/hypotetická
přítomnost
/budoucnost
3.
If I had been tired, I would have gone home.
Kdybych byl býval unavený, byl bych šel domů.
 nebyl jsem unavený, takže jsem domů nešel
nereálná
/hypotetická
 minulost
Kapitola 12
Nepřímá řeč
(Reported speech)
Nepřímá řeč
reprodukce přímého sdělení nebo otázky po slovesech s významem
mluvení, vnímání a myšlení (např. say, tell, think, know, read aj.)
z gramatického hlediska se jedná o vedlejší předmětnou větu, která je
k hlavní větě připojena většinou spojkou that („že“), tuto spojku lze v
hovorové angličtině často vynechat, zejména po slovesech say, tell a
think
Michal told me that he worked in a bank.
- nebo:
Michal told me he worked in a bank.
Michal mi řekl, že pracuje v bance.
Časová souslednost
pokud je sloveso v hlavní větě v minulém čase, v předmětné větě
použijeme pro současný děj také minulý čas, pro předčasný děj
předminulý čas, pro tzv. „budoucnost v minulosti“ podmiňovací
způsob
zjednodušeně lze tedy říct, že časy v nepřímé řeči musí být „správně“
z pohledu toho, kdo řeč reprodukuje, a ne toho, kdo ji původně řekl
(tedy jinak než v češtině)
totéž platí i pro výrazy vztahující se k době a místu promluvy, jako
některá příslovečná určení času a místa, ukazovací a osobní zájmena
apod.
Časová souslednost
Sarah says she doesn’t like her new boss.
Sarah říká, že nemá ráda svého nového šéfa.
Sarah told me she didn’t like her new boss.
Sarah mi řekla, že nemá ráda svého nového šéfa.
v prvním příkladu je v hlavní větě přítomný čas→ časy jsou podobné
jako v češtině
v druhém příkladu je v hlavní větě minulý čas→ projeví se časová
souslednost → ve vedlejší větě už není přítomný čas, ale čas minulý
(srovnej s českým překladem!)
Přehled nejběžnějších časů
Přímá řeč Nepřímá řeč
PRESENT SIMPLE
I’m a teacher.
PAST SIMPLE
He said he was a teacher.
PRESENT CONTINUOUS
I’m working on an important
project.
PAST CONTINUOUS
He said he was working on an
important project.
PRESENT PERFECT
I have bought a new notebook.
PAST PERFECT
He said he had bought a new
notebook.
PAST SIMPLE
I saw the film yesterday.
PAST PERFECT
He said he had seen the film the
day before.
Přehled modálních sloves
Přímá řeč Nepřímá řeč
WILL
I will pass the test.
WOULD
He thought he would pass the test.
CAN
I can swim.
COULD
He said he could swim.
MUST (povinnost, nutnost)
I must go home.
HAVE TO
He said he had to go home.
MIGHT, COULD, WOULD,
SHOULD
nemění se
Rozkazy a žádosti v nepřímé řeči
rozkazovací způsob se v nepřímé řeči změní v infinitiv
žádosti a rozkazy pak bývají vyjádřeny slovesy jako ask, tell, order,
warn apod. následovanými infinitivem
Don’t leave!
Neodcházej!
She asked him not to leave.
Požádala ho, aby neodcházel.
Otázky v nepřímé řeči
v nepřímé otázce je v angličtině stejný slovosled jako v oznamovací
větě (nejdřív podmět, potom sloveso)
Where does David work? Kde pracuje David?
Do you know where David works? Nevíš, kde pracuje David?
She asked me where David worked. Zeptala se mě, kde pracuje David.
první věta je příklad jednoduché přímé otázky
v druhém příkladu se jedná o nepřímou otázku (otázka je vyjádřena
vedlejší předmětnou větou) → slovosled se změní
ve třetím příkladu máme opět nepřímou otázku, tentokrát je ale ještě
navíc v hlavní větě minulý čas (projeví se tedy časová souslednost)
→ v nepřímé otázce se změní jak slovosled, tak i čas
Příklady nepřímých otázek
Přímá otázka Nepřímá otázka
Where did you buy the jumper? He asked me where I had bought
the jumper.
What are you working on? He wanted to know what I was
working on.
What is the time? He asked me what the time was.
What are you going to do? He asked me what I was going to
do.