železnice

ních změn
bezstyková kolej – neumožněna dilatace, vznik
napětí v kolejnici od teplotních
změn
Kolejnice jsou nejvíce
namáhaným prvkem koleje, přicházejí
do bezprostředního styku s koly
vozidel, která jim předávají na malých
styčných plochách velké statické tlaky
a dynamické rázy, jejichž velikost,
charakter a směr se neustále mění.
Obr. Pojmenování jednotlivých částí širokopatní kolejnice
Druhy kolejnic
a) Širokopatní (Vignolova) - nejpoužívanější kolejnice v dnešní době
b) Výhybková kolejnice pro srdcovky
c) Stojinová žlábková - používají se pro tramvajové koleje
d) Žlábková bloková - využívají se pro konstrukci tramvajové koleje na panelech
e) Kolejnice pro jeřábové dráhy
a) plochá
b) úhelníková
c) hřibovitá (litinová)
d) čtvercová
e) hřibovitá (válcovaná)
f) pásková
g) širokopatní
h) můstková
ch) vignolová
i) dvouhlavá
j) sedlová
Vývoj tvaru kolejnice (obr. 1)
Kolejnice užívané dnes (obr. 2)
Obr.1
Před 1.sv.válkou - přes 100 různých druhů kolejnic, důsledek soukromé správy tratí
Po 1 sv. válce - správa ČSD vybrala profily Xa a A jako standardy
- A byl zaveden v roce 1903 a vyhovoval pro rychlost 100 km/h a
zatížení na nápravu 20 kN
1930 - vyvinuta kolejnice T, vyhovovala pro V = 150 km/h a zatížení na
nápravu 25 kN
Po 2 sv. válce - normalizovány svršky A a T, z důvodu hospodárnosti
1963 - zahájena výroba kolejnice R 65, určena pro silně zatížené trati
1970 - zahájena výroba kolejnice S 49, která nahradila profil T
1991 - zavedeno používání kolejnice UIC 60 jako náhrada za kolejnici R65
Druhy širokopatních kolejnic používaných v ČR
S 49
R 65
UIC 60
A
Xa
Průřez a rozměry kolejnic:
B
S
H
D
F
C
C
K
K
Y
2
1
2
1
H
Výška Šířka
paty
Šířka
hlavy
Šířka
hlavy
Tloušťka
stojiny
Celková
výška
hlavy
Výška
hlavy
Výška
paty
Tloušťka
paty
H B C
1
C
2
S K
1
K
2
F D
Hmotnost
1 m délky
Tvar
[mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [mm] [kg]
UIC 60 172 150 72 74,3 16,5 51 37,5 31,5 11,5 60,34
S 49 149 125 67 70 14 51,5 39,8 27,5 10,5 49,43
R 65 180 150 72,8 75 18 44,9 35,5 30 11,2 64,98
T 150 128 65,5 68 15 50,5 39,2 27,5 10,5 49,99
A 140 112 68 68 14 45 36,5 24 10 44,35
Xa 125 110 58 58 12 44 32,4 25 8 35,65

Upevnění kolejnic
1. Přímé - kolejnice přímo nebo s
podkladnicí je upevněna k
podkladu společnými
upevňovadly.
2. Nepřímé - kolejnice je k podkladnici
upevněna jedním druhem a
podkladnice k podkladu
dalším druhem upevňovadel
3. Smíšené - kombinací přímé a nepřímé
Obr. Přímé bezpodkladnicové upevnění typu
Vossloh
Obr. Nepřímé upevnění kolejnice
pomocí rozponové podkladnice
Železniční pražce
- vytvářejí spolu s kolejnicovými pásy kolejový rošt
- zajišťují stálost rozchodu koleje a roznášení účinku zatížení od pohybujících se
vozidel do pražcového podloží
K roku 1994 bylo v železniční síti ČR o celkové délce 17 000 km kolejí uloženo
26,87 mil. kusů pražců (11,8 mil. dřevěných, 0,67 mil. ocelových a 15,02 mil.
betonových)
Příčné pražce:
•dřevěné (u nás borové,
modřínové, bukové,
dubové)
• ocelové
• betonové
(železobetonové nebo z
předpjatého betonu)
•z plastu
d
é
lk
a
(
l)
vý
š
k
a
o
ř
íz
nut
í (
v
)
úložné plochy
hrany
boky
ložná plocha
čelo
tl
ou
š
ť
ka
(
h
)
š
íř
k
a
(
b
)
Rozdělení pražců v koleji
Vzdálenost pražců se volí podle provozního zatížení. Počet pražců na 1 km
koleje se označuje rozdělením b,c,d,e, u ( při rozdělení b - 1240 ks, při rozdělení
e – 1840 ks)
Přesné rozdělení pražců je vždy vyznačeno v montážních plánech kolejí. Obecně
je rozdělení pražců u stykové koleje v oblasti styku zhuštěno, u bezstykové
koleje je po celé délce pravidelné.
y
z
m.y
x
n.x
m.y
y
zx
Použití materiálu železničního
svršku
Úklon. Rozd.
Druh koleje Kolejnice Pražce úlož. Upevnění pražců
druh dl.
[m]
plochy
hlavní koleje na vybraných tratích
UIC 60 beton 2,6 1:40 W 14
nebo FC I
u
hlavní koleje na určených celostátních
tratích
UIC 60 beton 2,6 1:40 W 14
nebo FC I
u
(mimo vybrané tratě) UIC 60 beton 2,6
2,4
1:40
1:20
KS nebo
Ke
u
hlavní koleje na ostatních celostátních
tratích
S 49 beton 2,4 1:20 KS, Ke
nebo K
u
(mimo vybrané a určené tratě ) S 49 beton 2,6 1:40 W 14 u
užitý a regenerovaný materiál soustavy
UIC 60, R 65 nebo S 49 s upevněním KS, Ke,
K, W 14 nebo FC I


c, u
hlavní koleje na regionálních tratích S 49 beton 2,4 1:20 K c, u
užitý a regenerovaný materiál soustavy S 49
s upevněním K
c, u

Příčné řezy dřevěných pražců
a,b) – tvar 1A; c,d) – tvar 1B
e,f) – výhybkové pražce
Betonový pražec – B 91S
Ocelové pražce :
Příčný řez pražcem T 3
Půdorys tratě na ocel. pražcích Y
600
434 24
0
21
5
1516
2600
2168
30
0
Výhybky a výhybkové konstrukce
Výhybky jsou konstrukce žel. svršku používající se k rozvětvení
koleje do dvou a více kolejí, zpravidla spolu rovnoběžných.
Základní pojmy :
výměna – část výhybky, ve které se rozvětvuje jedna kolej ve dvě
srdcovka - část výhybky, ve které protíná vnější kolejnicový pás odbočné koleje vnitřní
pás hlavního směru
střední část – kolejnice ležící mezi výměnou a srdcovkou
úhel odbočení – úhel daný osami kolejí hlavního přímého směru a odbočné větve
bod odbočení – průsečík os hlavního směru a odbočné větve
matematický bod křížení – teoretický hrot srdcovky, průsečík pojízdné hrany vnějšího kolejnicového pasu odbočné
větve a pojízdné hrany kolejnicového pásu hlavního směru
stavební délka výhybky – určena délkou mezi výměnovým stykem ( styk na začátku výhybky) a stykem koncovým v
hlavní větvi
Názvosloví výhybek
Schéma vyhybky
Rozdělení výhybek
Podle směru odchýlení odbočné větve :
• Levá – díváme-li se od výměny k srdcovce, odchyluje se odbočná větev od
přímé do leva
• Pravá
Podle konstrukčního uspořádání :
• Jednoduché
– V základním tvaru s hlavní větví přímou a odbočnou, vedlejší větví obloukovou
– Obloukové (jednostranné, oboustranné) – vzniklé transformací jednoduchých
výhybek, tak že původní přímá větev a tím i odbočná leží v oblouku
– Oboustranné –(staréstupňové soustavy) osy obou větví se odchylují od osy
výměny
– Symetrické
• Křižovatkové (celé, poloviční) – umožňují při křižování dvou přímých kolejí
přechod z jedné do druhé koleje v obou směrech (celá křižovatková
výhybka), nebo pouze v jednom směru (poloviční křižovatková výhybka)
• Dvojité
a) Jednoduchá výhybka v základním tvaru b) Jednoduchá oboustranná výhybka
c) Symetrická výhybka
h) Křižovatková výhybka
d) Oblouková výhybka
Schémata základních druhů výhybek
Stanice
Železniční trať dopravny
šírá trať
•stanice
• výhybny
•hlásky
•hradla
• oddílová návěstidla automatického
traťového zabezpečovacího zařízení
Dopravny – jsou místa pro řízení sledu vlaků.
Stanice – je dopravna s kolejovým rozvětvením, umožňující předjíždění a
křižování vlaků, přepravu cestujících, podej a výdej zboží a při
větším kolejovém vybavení roztřídění a sestavování vlaků.
Rozdělení stanic
- podle uspořádání kolejiště
•průjezdové
• hlavové
•smíšené
- podle účelu a povahy práce
• osobní
• nákladní
•smíšené
- podle polohy v železniční síti
• výchozí (koncové)
•mezilehlé
•přípojné
• odbočné
•křižovatkové
•styčné
• uzlové
Číslování kolejí ve stanici :