železnice

300 300 190
Celostátní / regionální
V = 50 km/h
300 / 190 300 / 190*) 190
Celostátní / regionální
V < 50 km/h
300 / 190 190 190

Nejmenší projektované hodnoty poloměru oblouků
Železniční trať v příčném řezu
-průjezdný průřez (PP)
Tvar a rozměry průřezu Z-GČD
Průjezdný průřez - je obrys obrazce v
rovině kolmé k ose koleje, jehož osa je
kolmá ke spojnici temen kolejnic a
prochází středem koleje.
Pohybem průjezdního průřezu ve
směru podélné osy je nad kolejí
vymezen volný prostor pro bezpečný
průjezd vozidel.
- odvozuje se z něj prostorové
uspořádání tratí, staveb a zařízení
celostátních drah a vleček.
- základní, jmenovitý, mezní
Základní tvary PP dané ČSN 73 63 20
- Z-GC zahrnuje širší vozidla
-Z-GB
-Z-GČD
Pro elektrizovanou trať se k profilu
přidává tzv. nástavec
Železniční trať v příčném řezu
-průjezdný průřez (PP)
Tvar a rozměry průřezu Z-GBTvar a rozměry průřezu Z-GC
Železniční trať v příčném řezu
-průjezdný průřez (PP)
Spodní část průjezdného průřezuNástavec průjezdného průřezu pro
elektrizované tratě
Železniční spodek
•Těleso železničního spodku
- konstrukční vrstvy železničního spodku
- zemní těleso - v zářezu
-v náspu
-v odřezu
- v kombinaci zářezu a náspu
Obr. Části tělesa železničního spodku
• Odvodňovací stavby:
zachycují a odvádějí povrchové a podzemní vody nebo snižují hladinu
podzemních vod, zajišťují rychlý odtok vody mimo těleso železničního
spodku
-Otevřená - odvádějí vodu z povrchu: drážní příkopy
rigoly
náhorní příkopy
příkopové zídky
skluzy, kaskády a vpusti
lapače splavenin
- Krytá - odvádí podzemní vodu : trativody
svahová trativodní žebra
výusti
svodná potrubí
šachty a odvodňovací vrty
vsakovací potrubí a jímky
geodrény a odvodňovací štoly
5% 5%
min.0,40
min.0,15 min.0,15
0
,
0
5
m
i
n
.

0
,
3
0
min.0,15
min.0,40
m
i
n
.

0
,
3
0
0
,
0
5
min.0,15
5% 5%
jednotná trativodní výplň
vyrovnávací vrstva vyrovnávací vrstva
jednotná trativodní vý
geotextilie
a) trativod s jednotnou výplní
b) trativod s jednotnou výplní s
vyložením geotextlilí
a) Zářez se zárubní zdí b) Násep s opěrnou zdí a
zábradlím
5%
5
:
1
5
:
1
1
:
n
•Zárubnízdi •Opěrné zdi
kotva prostá 10 mm
dl. 400 - 500 mm
50
-7
0
m
m
ocelová síť 5mm
(oka 100x100 mm)
torkretová omítka
ocelová síť 5mm
(oka 100x100 mm)
20
0
mm
kotva prostá 10 mm
dl. 500 - 600 mm
plášť ze stříkaného betonu
• Obkladní zdi
•Mosty• Tunely
Tunely ČD
• Stavební délka 149 tunelů (v celkové délce 36 511,02 m) na síti ČD činí
přibližně 0,4 % z celkové délky tratí normálního rozchodu.
• Dvoukolejně je z nich provozováno 31, v dalších 30ti stavebně dvoukolejných
tunelech je položena a provozována jen jedna kolej.
• Nejdelší dvoukolejný tunel s dvoukolejným provozem je tunel Vinohradský
I. Leží mezi železniční stanicí Praha hl. n. a Praha Smíchov a je dlouhý
1 145,5 m.
• Nejdelší tunel u ČD vůbec je tunel Špičácký. Průjezdní průřez je stavebně
dvoukolejný, ale má jen jednu položenou kolej. Leží na trati Železná Ruda -
Plzeň, mezi železniční stanicí Špičák a zastávkou Hojsova Stráž-Brčálník, a
jeho délka činí 1 747,25 m.
• Nejdelší jednokolejný tunel je tunel Polubenský na trati Liberec - Harrachov,
mezi zastávkou Kořenov a železniční stanicí Kořenov, s délkou 940 m.
• Nejkratší provozovaný jednokolejný tunel je tunel Žlutický na trati
Rakovník - Bečov nad Teplou. Leží mezi žst. Žlutice a zast. Borek u Žlutic a
má délku pouhých 25 m.
• Nejkratším provozovaným tunelem Českých drah je stavebně dvoukolejný a dvoukolejně provozovaný
tunel Nelahozeveský I. Leží poblíž žst. Kralupy nad Vltavou, na trati Praha Masarykovo nádraží - Děčín hl. n.
Je to první ze tří Nelahozeveských tunelů mezi žst. Kralupy nad Vltavou a zast. Nelahozeves-zastávka. Jeho
délka činí pouhých 23,3 m.
• Nejkratší jednokolejný tunel vůbec je opuštěný tunel Jáchymovský na bývalé trati Ostrov nad Ohří-
Jáchymov, mezi původní zastávkou Horní Žďár a koncovým nádražím v Jáchymově. Leží ve stráni nad silnicí
v kilometrické poloze 6,8 - 6,9 a má délku 18,3 m.
Mosty ČD
• Na železniční síti spravované Českými drahami najdete 6 688 mostů
• Neoficiálně nejdelší z nich najdete v Praze přes Vltavu. Vede z Masarykova nádraží do Buben, je znám
pod jménem Negrelliho viadukt a vlaky po něm jezdí již přes 150 let. Pochází z roku 1847. I s tzv.
Karlínskou spojkou měříneuvěřitelných 1 400 metrů a má 106 mostních otvorů.
• Další tři nejdelší mosty, které jsou spravovány jako jeden celek, jsou
– tzv. most Inteligence v Praze Braníku na nákladní spojce z Krče do Radotína. Jeho délka je 929
metrů.
– Chabařovická estakáda na severu Čech mezi Ústím nad Labem a Mostem měří celkem 599,9 metrů.
– posledním z trojice je estakáda Rokytka na Holešovické spojce v Praze. Nachází se na důležité trati
spojující Libeň a hlavní nádraží s Holešovicemi a měří 464 metrů.
• Nejdelším jednokolejným mostem je Ivančický viadukt na jižní Moravě s délkou „pouhých“ 409,2 metrů.
Tento most je také unikátní svou konstrukcí. Je tvořen nejdelším spojitým nosníkem v síti Českých drah,
který je uložen na sedmi podporách.
• Nejdelším jednokolejným mostem je
Ivančický viadukt na jižní Moravě s délkou
„pouhých“ 409,2 metrů. Tento most je také
unikátní svou konstrukcí. Je tvořen nejdelším
spojitým nosníkem v síti Českých drah, který je
uložen na sedmi podporách.
Obr. Ivančický viadukt na
dobové pohlednici
Železniční svršek
• Kolejový rošt:
• Kolejnice
• Upevňovadla
• Drobné kolejivo
• Pražce
• Kolejové lože – slouží k roznášení tlaků
pražců na pláň železničního spodku (min.
tl. 300 mm pod pražcem), k výškové a
směrové regulaci koleje a k odvodnění
železničního svršku.
Tvořeno - drceným štěrkem (nejčastěji, zrnitost 32-63 mm)
- kopaným štěrkem
Životnost je různá podle druhu (čedičový, znělcový dioritový, porfyrový,
diabázový, žulový, z nevrstvených rul atd.) od 10-14 let
Upevnění kolejnice UIC60 nebo S49
Parametry pro projektování žel. svršku
Tvar kolejnic, jejich rozměry a únosnost, způsob připevnění k pražci,
typ podkladnic a upevňovadel, druh pražců a jejich hustota v koleji, délka
kolejnic, konstrukce styku, uspořádaní kolejového lože závisejí na :
-důležitosti trati
-intenzitě provozu
- velikosti nápravových tlaků
-traťové rychlosti
- spadových poměrech
Zařazení koleje podle přepočteného provozního zatížení [mil.hr.t/rok]
Řád
koleje
Výsledné přepočtené provozní zatížení koleje T
f

[mil. hrt.rok
-1
]
1. nad 47,450
2. 29,201 - 47,450
3. 14,601 - 29,200
4. 7,301 - 14,600
5. 1,825 - 7,300
6. pod 1,825

Hlavní síly svislé - kolová síla: (zn. Q) svislá síla vyvozená nákolkem kola
vodorovné - vodorovná vodící síla Y, která je určená:
- sílou řídící P: působící při průjezdu obloukem mezi
okolkem a kolejnicí, natáčí podélnou osu vozidla
-třecí síla: vzniká mezi kolem a kolejnicí
Další podélné síly vznikají teplotními změnami.
Obr. Pojmenování
jednotlivých částí
dvojkolí
Kolejnice
Zabezpečují vedení železničních vozidel a přenos veškerých sil vznikajících
provozem na podpory.
Nejvíce namáhaným místem v koleji je kolejnicový styk
dělení koleje podle stykování kolejnic: stykovaná kolej – volná dilatace, nulové napětí v
kolejnici od teplot