trať

ez zastavení.

Výhybky:
– jednoduché - jsou základním typem

– křižovatkové – složitější přídržnice jazyky výměna srdcovka opornice Autor © Karel Zíka jízda „proti hrotu“ jízda „po hrotu“ začátek
výhybky jízda „po hrotu“ Autor © Karel Zíka c) Točny, přesuvny

Točny a přesuvny jsou zařízení, která
umožňují přejezd vlaku z jedné koleje na
druhou se zastavením.
d) Trakční vedení Železniční tratě vybavené trakčním vedením označujeme za elektrifikované.
Výhody elektrické trakce:
ekologicky šetrný provoz,
malá hlučnost vozidel,
vyšší účinnost elektromotoru,
velký výkon vozidel,
rychlé a snadné provozní ošetření.
Nevýhody elektrické trakce:
vysoké náklady na vybudování a údržbu,
závislost na dodávce elektrické energie,
při nehodách větší zranitelnost trati.
Trakční soustavy v ČR:
Stejnosměrná 3000 V (sever)
Stejnosměrná 1500 V (Tábor – Bechyně)
Střídavá 25000 V, 50 Hz (jih) Výkolejky
Výkolejka je zařízení zabraňující ujetí vozidel.
Zarážedla
Zarážedlo je zařízení, jímž je ukončena kusá kolej.
g) Ostatní stavby a zařízení
Jedná se o součásti zabezpečovacích
a sdělovacích zařízení, nástupiště... Směrové a sklonové poměry tratě Směrové poměry
Trať může být vedena:
- v přímé (v přímém směru),
- v oblouku.

Mezi přímou a oblouk se vkládá
tzv. přechodnice, aby vjezd do oblouku byl plynulý. V oblouku se provádí převýšení (vyvýšení vnějšího kolejnicového pásu), aby se zmírnilo působení odstředivé síly.

Převýšení p = 8.v˛/r
v ………... max. rychlost (km/h)
r ………… poloměr oblouku (m)
p ………… převýšení (mm)
Konstantu 8 lze upravit i na jiné hodnoty (cca 7 – 11) podle druhu vlaků a rozdílů mezi jejich rychlostmi.

My budeme pro zjednodušení používat konstantu 8.

Maximální převýšení se buduje 150 mm. p Příčný řez tratí v přímém úseku Příčný řez tratí v oblouku Autor © Karel Zíka Př.:
Vypočítejte převýšení koleje v oblouku
o poloměru 450 m, je-li maximální rychlost 80 km/h.
p = 8 . 80˛ / 450
p = 114 mm Sklonové poměry
Trať může být:
- vodorovná,
- ve sklonu (klesání, stoupání).
Sklon v železniční dopravě se udává
v jednotkách promile ‰ (o kolik výškových metrů vystoupá trať na délce 1 000 metrů). Dělení tratí podle sklonu:
adhezní – do 45 ‰,
neadhezní – nad 45 ‰
(řeší se ozubenou kolejnicí).
ozubnicová trať
Příklad ozubnicové trati (Švýcarsko) Autor © Karel Zíka Nejstrmější železnice na světě vede na Horu Pilatus ve Švýcarsku (až 480 %o). Autor © Karel Zíka Př.:
Vypočítejte, o kolik metrů vystoupá železniční trať se stoupáním 15 ‰ na vzdálenosti 340 m.
Je-li stoupání 15 ‰, víme, že na délkových 1 000 m vystoupá trať o výškových 15 m.
Můžeme tedy snadno vypočítat (například trojčlenkou), o kolik výškových metrů trať vystoupá na 340 m.

o 15 m ………… na 1 000 m
o x m …………. na 340 m

tedy: x/15 = 340/1000
x = 5,1 m Zdroje:
KUBÁT, Bohumil. Železniční tratě a stanice. Praha : ČVUT, 1998. ISBN 80-01-01850-4.
KRÁL,Vojtěch. Základy dopravy. Praha : VOŠ a SPŠD 1.
Autor obrázků a fotografií © Karel Zíka. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR.
Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.