trať

mm), která se klade na železniční pláň.
Do kolejového lože se zapouštějí pražce.
Úkolem kolejového lože je:
- přenos tlaků vozidel z pražců na pláň,
- zajištění směrového vedení koleje,
- odvod srážkové vody.
b) Kolejový rošt
Kolejnice - zachycují všechny síly, které na kolej působí (svislé, podélné, příčné).
Tvar kolejnice prošel dlouhým vývojem, dnes se nejčastěji používají:
- širokopatní kolejnice,
- žlábkové kolejnice (tramvajové dráhy). Obrázek znázorňuje uložení nápravy (dvojkolí) na kolejnicích. Autor © Karel Zíka Širokopatní a žlábková kolejnice Širokopatní kolejnice se používá zejména u klasických železnic, v metru
nebo u tramvajových tratí, kde je dráha oddělena od jiných druhů dopravy.
Žlábková kolejnice je pak určena hlavně pro tramvajové tratě, neboť ji lze zapustit mezi panely, aby po ní mohla jezdit i silniční vozidla a chodit chodci. Autor © Karel Zíka Příklad využití žlábkových kolejnic na trati povrchového metra,
kde se pohybují i chodci (Porto – Portugalsko). Autor © Karel Zíka Upevňovadla – slouží k upevnění kolejnice
k pražci.
Kolejnice je zakotvena v podkladnici a ta je připevněna k pražci.
Používají se dva typy upevnění:
- přímé (kolejnice – podkladnice – pražec),
- nepřímé (kolejnice – podkladnice,
podkladnice – pražec).

Nové tratě se budují s nepřímým upevněním. Příklad nepřímého upevnění kolejnice k betonovému pražci. Autor © Karel Zíka Pražce – slouží k přenosu tlaků z kolejnice do štěrkového lože a k upevnění kolejnic.
Rozdělení pražců:
- z hlediska materiálu:
- betonové – nejpoužívanější - pro své dobré vlastnosti (pevnost, pružnost, dlouhá životnost, nízké
výrobní náklady);
- dřevěné – používaly se více dříve, jsou
dražší a mají kratší životnost;
- ocelové – spíš výjimečně.
- z hlediska uspořádání:
- příčné – nejčastější;
- podélné (tam, kde je nutný přístup k vozidlu
zespoda – např.: v depu);
- osamělé podpory (např.: ve stanicích pražského metra). Rozchod koleje je kolmá vzdálenost mezi hlavami kolejnic,
měřená 14 mm pod temeny kolejnic.
Rozlišujeme 3 kategorie rozchodu:
normální = 1435 mm (ve většině zemí - včetně ČR),
úzký < 1435 mm (např.: některé tratě ve Švýcarsku,
u nás Obrataň – Nová Bystřice,
Třemešná ve Slezsku – Osoblaha),
široký > 1435 mm (např.: Rusko, Ukrajina, Portugalsko). Autor © Karel Zíka Rekonstrukce žel. trati (Strančice) – vpravo železniční pláň
připravená pro pokládku kolejového roštu a zasypání štěrkem. Autor © Karel Zíka Pokládka kolejového roštu Autor © Karel Zíka 5) Stavby a zařízení železničního svršku Železniční přejezdy
Železniční
přejezdy zabezpečené nezabezpečené chráněné nechráněné (V ČR ~ 8500) (V ČR ~ 3500) (V ČR ~ 5000)
Přejezdy umožňují úrovňové křižování železničních tratí s pozemními komunikacemi.

Vhodnější, ale obvykle dražší a stavebně náročnější je mimoúrovňové křižování pomocí mostů, viaduktů, nadjezdů, podjezdů aj. (je bezpečnější a plynulejší). b) Výhybky
Výhybka umožňuje přejezd vlaku z jedné
koleje na druhou b