taháky :-)

a
3. Osazení koutových pažnic
4. Osazení výztuže podzemní stěny ve formě armokoše
5. Betonáž
6. Přibetonování hlav podzemních stěn
47.Těsnící stěny
Těsnící podzemní stěny
- stěny ze samotvrdnoucí suspenze
- stěny z plastického betonu
Samotvrdnoucí suspenze plní dvojí účel:
• v průběhu těžby paží rýhu
• následně v rýze zůstává, po čase ztuhne a získá požadované vlastnosti, což je především vodotěsnost daná příslušnou velikostí koeficientu filtrace a příslušná velikost pevnosti
• Těžba zemního materiálu z rýhy je prováděna pod výplní jílocementové suspenze, která po ztuhnutí vytvoří těleso vlastní stěny. Tloušťka stěny je nejčastěji 60 cm.
• Jinou metodou je těžba pod bentonitovou suspenzí, s následnou výplní plastickým jílobetonem.
48.Prefabrikované podzemní stěny
se navrhují pro trvalé konstrukce zárubních zdí, popř. i hloubených tunelů. Jejich výhoda spočívá v dokonalé pohledové úpravě lícní plochy a možnostech dosažení naprosto přesné polohy jednotlivých panelů. Nevýhoda je daná relativně vysokou cenou, jež souvisí s výrobou a zejména transportem těchto panelů. Vlastní rozměry panelů jsou dány nejen statickým posouzením, ale též jejich hmotností, jež souvisí s použitými zvedacími mechanizmy na stavbě.
Zvláštnost technologického postupu prefabrikovaných podzemních stěn spočívá v tom, že se hloubí rýha o šířce obyčejně o 200 –300 mm širší, než jsou panely. Hloubí se pomocí jedno záběrových, či troj záběrových lamel, které se paží obyčejně samotvrdnoucí suspenzí. Do vyčištěné rýhy pod suspenzí se vkládají železobetonové panely a kontroluje se jejich poloha i svislost. Panely se neopírají o dno rýhy, vyvěšují se pomocí vodících zídek. Problém spočívá v napojování jednotlivých panelů
49.Štětové stěny
Funkce: trvalá , dočasná
Použití:
• vodní hospodářství (jímky pro jezy, lapače olejů, přístavní stěny, pažení hlubších výkopů pro kanalizaci pod úrovní HPV, ...)
• dopravní stavby (jímky pro mostní podpěry v toku, ...)
• pozemní stavby (stavební jámy)
• životní prostředí
Vhodné podmínky:
velmi vhodné zeminy pro beranění jsou písky a štěrkopísky
Nevhodné podmínky:
do skalního podloží lze štětovnice zaberanit jen na velmi malou hloubku – řádově několik (desítek) cm
při beranění v těsné blízkosti stávajících domů je třeba zvážit, zda nedojde k negativním účinkům na stávající budovu!
-dnes ocelové válcované typu Larsen ( dříve dřevěné pak ŽB)
50.Metoda výpočtu dle Bluma
•Předpoklad : ΣMS = 0
•Dostaneme kubickou rovnici, najdeme kořen d
•Prodloužení o Δd = (0,1 – 0,2d)
•Mmax ≤R . W
•R = 210 MPa (v případě 1,5 násobné bezpečnosti 140 MPa)
51.Hlavní zásady výpočtu pažících konstrukcí
1.ztráta celkové stability
2.porušení konstrukčního typu
3.kombinace porušení
4.porušení nadzdvižením
5.deformace pažící konstrukce
6.nepřijatelný průsak
7.nepřijatelný transportr
8 změna v režimu podzemních vod
52.Gabiony-drátěné koše vyplněné horninami a zeminou
POUŽITÍ:
• Vodohospodářské stavby:
Lícové zpevňování svahů pomocí gabionů, zpevnění a revitalizace břehů vodních toků. Gabionové matrace (plošný prvek) je možné použít pro budování svahů resp.dna umělých vodních nádrží přehrad,
jezů, vývařišť ,apod.
• Inženýrské stavby:
Portály silničních a železničních tunelů, křídla mostů, propustků, podjezdů, zpevnění nájezdů mostů, rozšíření a stabilizace rychlostních a přístupových komunikací, železniční náspy, zpevnění krajnic
• Pozemní stavby:
Bezpečnostní a ochranné ploty, prostorové konstrukce pro popínavé rostliny, protihlukové zdi, hrazení
skládek různých materiálů, protierozní stavby, rampy...
VÝHODY
• krátká doba realizace (okamžitá statická funkce)
• přirozená součást terénu (možnost ozelenit, nechat prorůst kořenovým systémem)
• suchá montáž - možno provádět i v zimních podmínkách
• technická variabilita, možnost napojení bez pracovních spar
• přírodní vzhled , vhodné do CHKO
• recyklovatelnost (možnost odstranění a zpětného využití materiálů)
• vynikající zvukový útlum
• nenarušují přírodní vodní režim (absorbují energii vody, propouští vodu)
53.Hřebíkování zemin
-metoda pro sanaci svahu a zajištění stability
• Zemní hřebík je prvek, který se využívá pro zvýšení stability svahů
• Zemní hřebík je vytvořený nejčastěji osazením prutů betonářské oceli s centrovacím přípravkem do vrtu vyplněného cementovou zálivkou
• Zemní hřebíky se používají pro vyztužení a zesílení svahů při hloubení výkopů nebo při riziku sesuvu nestabilních svahů apod.
Výhody:
• Nízké náklady, Rychlost, Dočasná i trvalá konstrukce, Přizpůsobivost tvaru výkopu, Mobilní a tiché strojní zařízení, Malé deformace hřebíkované zeminy, Výška stěny –do ca 12-14m
Hřebíky zvyšují třecí sílu zemních hmot a tím brání ztrátě stability v průběhu a po odtěžení. Jejich délka bývá navrhována tak, aby eliminovala vliv případné smykové plochy.
54.Opěrné a zárubní zdi, jejich vnitřní a vnější stabilita
- gravitační, s deskou, úhlová, prefabrikovaná desková, žebrová, prefa. Montovaná
Stabilita: - namáhání v základové spáře σ ≤ Rd
- pootočení stěny tg α = 12M/∏ .b2.Edef
- překlopení stěny
- posunutí stěny
- porušení zemního masivu
55.Mikropiloty, druhy, použití, technologický postup
Mikropiloty jsou prvky hlubinného zakládání staveb, vyznačující se mimořádnou štíhlostí a úspornými nároky na prostor při provádění.
Použití:
• podchycování a zesilování základů stávajících staveb v mimořádně stísněných podmínkách
• zakládání novostaveb v takových podmínkách, kdy s ohledem na pracovní prostor nelze jiné metody využít
• při rekonstrukcích objektů
• zajištění staticky narušených budov
• zajištění stavebních konstrukcí na povrchu před budováním podzemních děl v jejich blízkosti
• zvýšení únosnosti starých základů (nástavba)
• stabilizační opatření– zajištění sesuvů v nepřístupném terénu
• ochranné horizontální mikropilotové deštníky pro stabilizaci výrubu podzemních děl
• mikrozáporové konstrukce apod
únosnost v tlaku 300-1000kN
únosnost v tahu 250-500kN
Typy mikropilot:
• mikropiloty s trubní výztuží, jež absolutně převládají(více než 90 % všech)
• mikropiloty armokošové
Podle způsobu namáhání:
•tlakové
•tahové
•namáhané příčnými silami
Podle funkce:
• Nepředtěžované
• Předtížené
• Předpjaté
Technologický postup výroby mikropilot:
1. vrtání maloprofilových vrtů
2. příprava výztuže mikropiloty
3. zřízení zálivky a osazení výztuže
4. injektáž kořene mikropiloty
5. úprava hlavy mikropiloty
56.Mikropiloty-únosnost
• Mikropiloty se s ohledem na své rozměry a tuhost používají především pro přenos osových sil (tlakových i tahových).
• Osovou únosnost mikropilot lze stanovit zatěžovací zkouškou nebo statickým výpočtem.
únosnost v tlaku 300-1000kN
únosnost v tahu 250-500kN
57.Klasické injektáže
Dělení podle účelu: - těsnící, zpevňovací, kompenzační
Podle druhu základové půdy: - nesoudržných zem., soudržných zem., skalních a poloskalních horninách
Podle druhu injektáže: - silikonové injekční směsy a malty, chemické roztoky a suzpenze
58.Trysková injektáž, technologický postup, druhy, použití