Taháky

navost 10)Difúze11)Propustnost12)Tvar- popis(L-délka, b-šířka, h-výška, t(h)-tloušťka,d-průměr,A-plocha,V-
objem) 13)Rozměr- skladebný - výrobní- skutečný14)Hmotnost
8)MECHANICKÉ VLASTNOSTI-DEFORMAČNÍ VLASTNOSTI: Vyjádření vzhledem k původnímu tvaru- Poměrná deformace -poměrné
prodloužení(zkrácení)-tahem -poměrné posunutí(zkos)-vyj tg úhlu o který se změní původní pravý úhel -poměrné zkroucení-úhel pootočení dvou řezů
dělený jejich vzdáleností (deformace: pružné(vratné) nepružné - tvárné/plastické - makroskopické narušení struktury (časově: okamžité-časově
nezávislé ;zpožděné-časově závislé -u pružné-dopružování -u nevratné-dotvarování (deformační diagram-látky:a,b)pružné-po skončení zatížení
deformace mizí c)pružně-tvárné-do urč. napětí-dokonale pružné-potom- tvárná d)dokonale tvárná-do určitého napětí-nez deformace, potom se
deformuje i nez napětí e)nelineárně pružná-s růstem napětí roste deformace tím víc-po skončení-nic f)nadpružná-s rostoucím napětím klade látka tím
větší odpor (Skutečnost: Hookův zákon (σ=E.ε) → 1(mez úměrnosti) →2 (mez pružnosti) →3 (mez průtažnosti - mez kluzu) → 4 (mez pevnosti v tahu)
→ 5 (mez porušení-kolaps) Smluvní mez průtažnosti-nedaří-li se z grafu poznat-je dáno ČSN Tato mez se dá také přesněji určit postupným
zatěžováním a odlehčováním vzorku Konstanty pružnosti pevných těles: -Poissonovo číslo-μ -příčné zkrácení/podélné prodloužení = 0-0,5
-modul pružnosti v tahu(tlaku)-E-tuhost v tahu, E=σ/ε (Pa) -modul pružnosti ve smyku-G-tuhost ve smyku- G= τ/γ (Pa) -modul přetvárnosti v tahu(tlaku)-
Edef- normálové napětí : celková deformace (=m.stlačitelnosti)
9)MECHANICKÉ VLASTNOSTI - PEVNOST Pevnost v tahu-Rt=Ft/A0 při tahové zkušce se zjišťuje i mez kluzu a tažnost(=trvalá deformace L/L0
poč.délka) Pevnost v tlaku-Rc=Fc/A0 -další faktory: -vzpěrná pevnost(stabilita vzhledem ke štíhlosti)-ideál-krychelná pevnost Pevnost v příčném tahu -
Rt tr=pevnot ve štípaní=2Fc/π.d.h pro válec =2Fc/ π.a2 (MPa) Pevnost v ohybu - Rf-tahová a tlaková vnitřní síla -v rovnováze s ohybovým momentem Mf
k průř. napětí- σf=Mf.at / I I-moment setrvačnosti průřezu- kvadr. mom. plochy řezu-I=b.h3/12 (m4) napětí největší- σf=Mf / W W-průřezový modul
odporu-obdél - W=b.h2/6 (m3) Pevnost: Rf=Mf/W Pevnost ve smyku- Rs -stříhání = Fs/A0 Pevnost v kroucení- Rtor=Mtor/Wtor M tor-kroutivý moment W-
průřezový modul (m3) houževnatost-bouchání kladivem (křehkost) soudržnost-přilnavost mezi dvěma materiály
11)TEPELNÉ VLASTNOSTI STAVEBNÍCH LÁTEK Teplo se může šířit vedením(kondukcí), prouděním(konvekcí) nebo sáláním(radiací). 1)Tepelná
vodivost- je schopnost látky vést teplo, tepelná vodivost záleží na složení, struktuře, pórovitosti, mezerovitosti, vlhkosti, vrstevnatosti a na
teplotě[W*m/K] 2)Měrná tepelná kapacita c- udává množství potřebného tepla pro změnu teploty o jeden stupeň jednotkové hmotnosti, závisí na vlhkosti
a teplotě(J*kg/k) 3)Teplotní vodivost nebo též součinitel teplotní vodivosti a - vyjadřuje rychlost vyrovnání teplot v tělese při neustálém vedení tepla, čím
vyšší má hodnotu, tím se teploty vyrovnávají rychleji4)Tepelná jímavost b- vyjadřuje schopnost látky přejmout a uvolňovat teplo, čím vyšší je, tím hůře
materiál přijímá i uvolňuje teplo, nízká hodnota znamená, že se látka rychle ohřívá a zase chladne(W2*s/m4*K2) 5)teplotní délová roztažnost α=ΔL/L0.ΔT
součinitel α-od 6.10-6 K- do 24.10-6 K-
12)TEPELNĚ TECHNICKÉ VLASTNOSTI1)Odolnost proti teplu- se určuje teplotou látky, při níž právě dojde k dohodnuté změně mechanických
vlastností látky2)Žáruvzdornost- je v podstatě totéž jako teplotní odolnost, jedná se však o extrémně vysoké teploty nad 1000°C3)Hořlavost- je vlastnost
látek, projevující se hořením, žhnutím nebo doutnáním látky při dosažení určité teploty
13)TRVANLIVOST A ODOLNOST Činitele, ovlivňující degradaci materiálů, lze rozdělit do pěti skupin: a)stárnutí látek vlivem působení fyzikálních
činitelů- sem patří především vlivy vyšších teplot, změny teplot, záření… b)stárnutí látek vlivem působení chemických činitelů - chemické látky pro
stavebnictví nebezpečné c)zvětrávání d)koroze- je způsobena změnou chemického složení obvykle na povrchu látek, vznik koroze je podmíněn
přítomností kyslíku, vody, příp. jiných chemických látek e)poškození vlivem biologických činitelů- narušení organismy
14)KOROZE STAVEBNÍCH LÁTEK BETON- u betonu rozeznáváme čtyři typy korozních procesů1)vyluhování- způsobuje především měkká voda,
zvaná hladová voda, vyluhováním se zmenšuje hutnost a pevnost betonu2)krystalizace- některých solí, rozpustných ve vodě, nasáknutí uvnitř betonu
způsobuje nežádoucí napětí3)chemická reakce prostředí s betonem- jež probíhá s některou ze složek silikátů4)atmosférická koroze
POLYMERY1)světelné záření- jeho vliv se projevuje změnou barvy, lesku, vznikem mikro. až makro. trhlin 2)radioaktivní záření- působí na strukturu
polymerů3)teplo- ovlivňuje vlastnosti polymerů fyzikálně i chemicky 4)koroze vlivy chemickými5)koroze biologickými vlivy
15)OCHRANA PROTI KOROZI - BETON Ochrana se dělí na primární a sekundární: 1)primární- vhodná volba složek betonu+ speciální příměsi a
přísady2)sekundární- ochrana u již narušených konstrukcí, např. penetrace a různými nátěry na bázi uhlíků a křemíku..
16)OCHRANA PROTI MRAZU Kromě běžných deformací a křehnutí mat. při nízkých teplotách dochází změnami skupenství vody z kapalné fáze do
pevné k mechanickému rozrušování a rozpadu materiálu. Zkouška na mrazuvzdornost
17)OCHRANA PROTI OHNI Podle schopnosti hoření třídíme stavební látky do těchto stupňů: A-nehořlavé B-velmi těžko hořlavé C-těžko hořlavé
D-středně hořlavé C-lehko hořlavé
18) VODA VE STAVEBNICTVÍ1)Voda záměsová-zamíšení do práškových pojiv a směsí-hydratace-tvorba nových chem.produktů do betonu-pitná
voda,min pH-4, vody je třeba 19-23 % z m cementu,vodní součinitel-w=v/c2)Voda ošetřovací-14 dní tuhnutí bet--pH min 6-při velkém odpařování vody-
kropení,střik(od 5şC) 3)Voda agresivní-náporová,(podzemní,potoční,říční,dešťová) určující je množství škodlivin: Vody hladové-málo solí,je v nich CO2-
přeměna na kys, př:srážkové,ze sněhu - sniž pevnost bet Vody kyselé-slatinné a bahenní,tvoří nepevné sloučeniny Vody síranové-s cementem vznikají
sírany vápenaté a ettringit-zvětš. objemu-narušení betonu, 4)Zkoušení vody pro stavební účely