Taháky

t a uvolňovat teplo, čím vyšší je, tím hůře
materiál přijímá i uvolňuje teplo, nízká hodnota znamená, že se látka rychle ohřívá a zase chladne(W2*s/m4*K2) 5)teplotní délová roztažnost α=ΔL/L0.ΔT
součinitel α-od 6.10-6 K- do 24.10-6 K-
12)TEPELNĚ TECHNICKÉ VLASTNOSTI1)Odolnost proti teplu- se určuje teplotou látky, při níž právě dojde k dohodnuté změně mechanických
vlastností látky2)Žáruvzdornost- je v podstatě totéž jako teplotní odolnost, jedná se však o extrémně vysoké teploty nad 1000°C3)Hořlavost- je vlastnost
látek, projevující se hořením, žhnutím nebo doutnáním látky při dosažení určité teploty
13)TRVANLIVOST A ODOLNOST Činitele, ovlivňující degradaci materiálů, lze rozdělit do pěti skupin: a)stárnutí látek vlivem působení fyzikálních
činitelů- sem patří především vlivy vyšších teplot, změny teplot, záření… b)stárnutí látek vlivem působení chemických činitelů - chemické látky pro
stavebnictví nebezpečné c)zvětrávání d)koroze- je způsobena změnou chemického složení obvykle na povrchu látek, vznik koroze je podmíněn
přítomností kyslíku, vody, příp. jiných chemických látek e)poškození vlivem biologických činitelů- narušení organismy
14)KOROZE STAVEBNÍCH LÁTEK BETON- u betonu rozeznáváme čtyři typy korozních procesů1)vyluhování- způsobuje především měkká voda,
zvaná hladová voda, vyluhováním se zmenšuje hutnost a pevnost betonu2)krystalizace- některých solí, rozpustných ve vodě, nasáknutí uvnitř betonu
způsobuje nežádoucí napětí3)chemická reakce prostředí s betonem- jež probíhá s některou ze složek silikátů4)atmosférická koroze
POLYMERY1)světelné záření- jeho vliv se projevuje změnou barvy, lesku, vznikem mikro. až makro. trhlin 2)radioaktivní záření- působí na strukturu
polymerů3)teplo- ovlivňuje vlastnosti polymerů fyzikálně i chemicky 4)koroze vlivy chemickými5)koroze biologickými vlivy
15)OCHRANA PROTI KOROZI - BETON Ochrana se dělí na primární a sekundární: 1)primární- vhodná volba složek betonu+ speciální příměsi a
přísady2)sekundární- ochrana u již narušených konstrukcí, např. penetrace a různými nátěry na bázi uhlíků a křemíku..
16)OCHRANA PROTI MRAZU Kromě běžných deformací a křehnutí mat. při nízkých teplotách dochází změnami skupenství vody z kapalné fáze do
pevné k mechanickému rozrušování a rozpadu materiálu. Zkouška na mrazuvzdornost
17)OCHRANA PROTI OHNI Podle schopnosti hoření třídíme stavební látky do těchto stupňů: A-nehořlavé B-velmi těžko hořlavé C-těžko hořlavé
D-středně hořlavé C-lehko hořlavé
18) VODA VE STAVEBNICTVÍ1)Voda záměsová-zamíšení do práškových pojiv a směsí-hydratace-tvorba nových chem.produktů do betonu-pitná
voda,min pH-4, vody je třeba 19-23 % z m cementu,vodní součinitel-w=v/c2)Voda ošetřovací-14 dní tuhnutí bet--pH min 6-při velkém odpařování vody-
kropení,střik(od 5şC) 3)Voda agresivní-náporová,(podzemní,potoční,říční,dešťová) určující je množství škodlivin: Vody hladové-málo solí,je v nich CO2-
přeměna na kys, př:srážkové,ze sněhu - sniž pevnost bet Vody kyselé-slatinné a bahenní,tvoří nepevné sloučeniny Vody síranové-s cementem vznikají
sírany vápenaté a ettringit-zvětš. objemu-narušení betonu, 4)Zkoušení vody pro stavební účely


1) STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ-Stavební látky- jsou základní součástí všech stavebních konstrukcí a ve většině případů rozhodují o vlastnostech,
použitelnosti, kvalitě konstrukce i celé stavby Stavební materiál- jsou považovány téměř výlučně pevné látky, v nichž jsou jednotlivé částice a součásti
více či méně pravidelně uspořádány a zaujímají vůči sobě stejné rovnovážné polohy Podle struktury: látky prosté ,látky složené, Podle způsobu
uspořádání struktury: izotropní- struktura je všech směrech stejná ;anizotropní- kdy je struktura ve všech odlišná a látka vykazuje v různých směrech
rozdílné ;homogenní- jinak říkáme stejnorodé; heterogenní- nestejnorodé, nehomogenní(beton, keramika.;
2)KRYSTALICKÉ LÁTKY v tuhém stavu tvoří systematické útvary ohraničené pravidelnými plochami, které nazýváme krystaly; (mřížky: (Iontová- se
vyskytuje u látek vytvořených z iontů- kationtů a aniontů, především u sloučenin kovů s nekovy např. NaCl, CaO, CaCl2.. (Atomová- z atomů spojených
mezi sebou kovalentní vazbami- ta vzniká společným sdílením elektronů různými atomy např. u sloučenin kovů a uhlíkem(karbidy), křemíku či
dusíku(nitridy), látky mají vysoký bod tání, vysokou tvrdost a chemickou odolnost (Molekulová- z molekul, které jsou mezi sebou vázány poměrně
slabými silami van der Walsovými, látky mají malou pevnost, jsou měkké, plastické a mají nízký bod tání, typickým příkladem jsou látky
makromolekulární(plasty) ( Kovová- atomy jsou poutány kovovou vazbou, mřížka je tvořena kationty vzájemně vázanými a společně sdílenými a přitom
do značné míry pohyblivými valenčními elektrony, právě toto dodává kovům jejich charakteristické vlastnosti- velkou elektrickou a tepelnou vodivost,
kujnost a tažnost, kovový lesk 3)KOLOIDNÍ LÁTKY A SMĚSIdispersní soustava je systém skládající se nejméně ze dvou druhů hmoty, z nichž jeden
druh je rozptýlen v druhém ve formě více nebo méně drobných částic např. cementový tmel a jíly pro krystalické koloidy Velikost částic: hrubě dispersní
látky- 1- 10-3 mm Koloidně dispersní- 10-4- 10-6 mm 4)VÝZTUŽNÉ LÁTKY Výstužné látky- jsou vlastně pevné směsi, v nichž jedna součást(obvykle
pevnější a houževnatější), tvoří nosný systém hmoty, přičemž druhá součást zajišťuje vnitřní soudružnost hmoty, nosná část se nazývá
výztuž(armatura) a tmelící část pojivo např. železobeton, sklolaminát.. 5)VÍCEFÁZOVÉ LÁTKY (pórovité látky- pevná fáze tvoří kostru soudružné
zeminy(- sypké látky(- vícefázové látky s nosnou výplní pórů6)ORGANICKÉ LÁTKY- STRUKTURA DŘEVA, POLYMERYDřevo- lze charakterizovat
jako organický, nehomogenní, anizotropní a hygroskopický(Skladba buněk:odélná dřevní vlákna(pletivo) letokruhy - tracheidy- jehličnaté
dřeviny(pryskyřičné kanálky) měkké, smrk, borovice, jedle, modřín - hydrocyty- listnaté dřeviny(cévy) tvrdé- buk, dub, javor měkké- lípa, topol, kaštan,
olše(příčná dřevní vlákna(pletivo) dřeňové paprsky jsou kolmé k letokruhům ( přírůstky dřeva- letokruhy, jarní- letní přírůstky, odumírání dřeně
7)FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI STAVEBNÍCH LÁTEK 1)Hustota- =m/Vk - 2)Objemová hmotnost 3)Sypná hmotnost4)Hutnost5)Pórovitost 6)Mezerovitost
7)Vlhkost8)Navlhavost a vysýchavost 9)Vzlí