SZZ - PŘS

působ a místo zakotvení nebo uchycení určí dodavatel stavebních prací v technologickém postupu.Dodavatel stavebních prací musí zpracovat technologický postup montáže jím montovaných stavebních a technologických konstrukcí, který musí obsahovat časový sled montážních záběrů, podmínky nasazení a pohyb mechanizačních prostředků, zásadní řešení přístupu pracovníků ke stykovým uzlům včetně jejich ochrany a zabezpečení dotčených pracovišť. Pro opakované montáže lze zpracovat technologické postupy jako typové.Výrobní metody stavěníPři realizaci stavebních objektů lze uspořádat (organizovat) stavební procesy třemi různými výrobními metodami:metodou postupnoumetodou souběžnoumetodou proudovouCharakteristické znaky jednotlivých metod se zobrazují tzv. časoprostorovým grafem a histogramem pracovníků. Časoprostorový graf vyjadřuje pro jednotlivé činnosti kromě časové návaznosti i vztahy prostorové (na různých částech stavby např. objektech).Základní prostorovou jednotkou je záběr. Je to obvykle část objektu, kterou četa zabírá pro provedení určené práce. Záběr musí být vždy ucelenou prostorovou jednotkou a musí četě poskytovat dostatečný pracovní prostor. Rozdě lením objektů na záběry, dostáváme větší počet stejných nebo přibližně stejných prostorových jednotek.Základní časovou jednotkou proudové metody je takt. Je to doba, po kterou pracuje četa na jednom záběru. Je závislý na rozsahu produkce a produktivitě práce. Zpravidla jde o přirozené číslo, které vyjadřuje počet směn trvání procesu.Interval nástupu jednotlivých čet na jeden záběr se nazývá krok.Po harmonogramu a síťovém grafu je časoprostorový graf třetím typem časového modelu výstavby. Jejich vzájemný vztah je vidět na obr. 5.2.Tři výrobní metody se liší zejména časovým postupem a návazností (kloubením) jednotlivých procesů, dobou výstavby a požadavky na zdroje. Jednotlivé metody jsou porovnány na příkladě s tímto zadáním:počet záběrů m = 3 (např. objektů)počet dílčích stavebních procesů n = 3 (činností)doba procesu na jednom výrobku k = 1 časová jednotka (směna na objektu)Při postupné metodě se postupuje z jednoho objektu na druhý. Má-li se postavit několik objektů, zahájí se práce nejdříve na prvním a teprve po jeho dokončení se přechází na druhý a pak na třetí. Znamená to, že jednotlivé pracovní čety nepracují na stavbě nepřetržitě, ale po splnění svého úkolu na objektu musí přejít na jinou práci. Teprve po dokončení prací ostatních čet na objektu nastupují na objekt další. V příkladě nastupuje každá četa na jednotlivých objektech vždy třetí den a na dva dny práci přerušuje. To platí také o strojích. Stroje jsou využívány rovnoměrně, ale ne plynule.U metody souběžné se jednotlivé práce realizují na všech objektech současně. Znamená to, že napřed nastoupí na všechny objekty (každý objekt) čety prvního druhu, po nich druhého druhu a nakonec třetího druhu. Práce na všech objektech současně končí. Jednotlivé čety se nezařazují do stavebního procesu plynule, ale najednou. S tím souvisí i spotřeba materiálů a nasazení strojů. Potřeba pracovníků je jednorázová a mimořádně velká (tolik čet kolik je objektů) s velkým nasazením strojů a mechanizmů.Metoda proudová se zásadně liší od předchozích metod. Práce jsou zabezpečovány na jednotlivých objektech plynule a rovnoměrně. Metoda řeší rozvinutí stavebního procesu nejen v čase ale i v prostoru. Jednotlivé čety se zařazují do výrobního procesu plynule za sebou. První četa po dokončení své práce na prvním objektu (záběru) plynule přechází na stejnou práci na dalším objektu. Na její místo na prvním objektu nastupuje druhá a nakonec třetí četa. Jednotlivé čety opakují na všech objektech plynule a bez přerušení stejný druh práce. Využití strojů, potřeba materiálů i zásobování stavby je plynulé. Pracovní čety mají stále stejné složení, pracovní vytížení i provádějí stejnou činnost. Zpracování cenové nabídkyVypracování cenové nabídky se většinou zabývají vybraní pracovníci firmy, kteří mají k dispozici firemní databázi jednotkových cen a nákladů nebo obecně přijatelné katalogy cen stavebních prací. Údaje zjištěné a zpracované v rámci stavebně technologické studie mohou být využity jako podklady při sestavování smlouvy o dílo mezi zhotovitelem (dodavatelem) a objednatelem (stavebníkem).Podle organizační a ekonomické situace firmy přistupuje vedení ke zpracování nabídky z těchto hledisek:maximální potřeba práce (získání zakázky i v případě minimálního zisku)průměrná potřeba práce (zakázka neovlivní stávající ekonomickou situaci firmy)minimální potřeba práce (minimální zájem o zakázku, účast pouze formální)V prvním případě je nabídka zpracována v požadovaném rozsahu, s minimálním ziskem a s použitím optimálních technologií. Optimálnost spočívá v použití nejprogresivnějších metod a postupů výstavby, použití moderních konstrukcí a technologií, využití minimálních na trhu dostupných cen používaných materiálů a služeb s cílem minimalizace nákladů. Ve třetím případě bude nabídka stanovena s maximálním ziskem a nadhodnocenými místními cenami při použití standardních technologií.Financování stavební zakázkyJiž v předinvestiční fázi projektu je nutné mít poměrně přesnou představu o způsobu a postupu financování projektu. K tomu je nutné provést finanční analýzu projektu. Její výsledek je obvykle součástí studie, která je pak podkladem pro rozhodnutí, zda bude projekt realizován a v jaké koncepční variantě.V souladu s přijatým výsledkem finanční analýzy projektu je pak prováděno finanční plánování projektu, jehož předmětem je:řízení (usměrňování) procesu získávání finančních zdrojů, a to jak ze zdrojů vlastních (např. z vloženého kapitálu, použitelného zisku, odpisů), tak ze zdrojů cizích (např. z bankovních úvěrů)optimalizace průběhu alokace (umísťování) finančních zdrojů ke krytí plánovaného průběhu nákladů, popř. zdrojů i nákladů (např. po zahájení provozování v projektech podnikatelského charakteru, tržeb a provozních nákladů)uvolňování finančních prostředků dodavatelům podle dohodnutého platebního režimukontrola průběhu realizace z hlediska čerpání nákladů v daných etapáchPro úhrady dodavatelům lze využít několik způsobů plateb:v hotovosti (méně časté – maximální částka má být omezena zákonem, většinou při nákupu v maloobchodě)šekem (u nás málo rozšířené)bankovním příkazem – převodem (nejčastější)směnkouakreditivem (smlouva mezi investorem a bankou, banka zajišťuje plnění dodavatelům po splnění dohodnutých podmínek)Cena za provedené práce, dodávky nebo služby se stanovuje dohodou mezi odběratelem a zhotovitelem. Doporučuje se písemná forma smlouvy o dílo nebo o provedení práce. Cena v nich může být stanovena jako:pevná – vhodná v případě jasně specifikovaných prací s dobou trvání do jednoho roku, kdy navýšení je možné pouze z důvodu víceprací nad rámec smlouvy; riziko neočekávaného inflačního vývoje na sebe bere zhotovitelpružná – uplatňuje se při dlouhodobějších smlouvách nad jeden rok a spočívá v přepočtu dohodnuté výchozí ceny podle vlivu inflace; ve smlouvě musí být zajištěny kontrolní podmínky plnění termínů a penalizace v případě jejich překročeníhodinová sazba se užívá v případě malého či obtížně stanovitelného rozsahu prací při důvěře mezi objednatelem a zhotovitelem nebo při možnosti kontroly času; maximální cena bývá stanovena nepřekročitelným počtem fakturovaných hodinprocentuální sazba z celkových nákladů na realizaci projektu – používá se pro stanovení ceny za inženýrskou a činnost a vypracování dokumentace; nemotivuje k úsporám nákladů investoradenní sazba s provozními náklady – k dohodnuté denní sazbě se připočítávají objektivní provozní náklady podle skutečných nákladů vykazovaných ve struktuře podle smlouvy; provozní náklady mohou být omezeny maximální procentní výší celkové cenyVzhledem k obvykle delšímu průběhu procesu realizace investičního projektu je nutné v průběhu finančního plánování brát v úvahu také rizika, která obvykle vedou k prodloužení doby realizace, ale také specifická rizika finanční (úvěrová, úroková, kurzová, cenová aj.).Na úrovni vyšších dodavatelů (např. zhotovitele stavby) probíhá finanční plánování obdobně. Rozhodující jsou však smluvní ujednání o platebních podmínkách (rozvržení plateb, poskytování záloh investorem) v průběhu realizace vyšší dodávky. Posláním finančního plánu projektu je především skloubit dvě základní hlediska:účetní (dosahování očekávaných příjmů a výdajů) v předepsaném uspořádánífinančních toků (řízení toku hotovostí a likvidity) způsobem přijatým podnikem a vedoucím k dosažení cílů projektu.Plán se sestavuje na základě finanční analýzy projektu (viz výše) v souladu:s údaji časového plánupodle plánovaného průběhu nákladův souladu s ujednáními o čerpání finančních zdrojů, popř. včetně vlastních zdrojů z tržeb po zahájení provozováníFinanční plán projektu musí být předmětem trvalé součinnosti managementu projektu (jeho příslušné části) s finančními a účetními útvary příslušného podniku. V souladu s finančním plánem projektu se obvykle sestavuje platební kalendář, který podrobně stanoví sled a postup plateb. V časovém rozvržení plateb mohou být stanoveny termíny nejdříve i nejpozději přípustné.Finanční plán se sestavuje pro projekt jako celek a může být dále strukturován podle fází projektu, členění stavby, podle dodavatelů apod. Může mít tabulkovou a grafickou formu.Podle platebního kalendáře se plánuje potřeba finančních prostředků s určením termínu, výše a zdroje jejich čerpání. Vzhledem k časové hodnotě peněz (snižování hodnoty vlivem inflace) se obvykle usiluje o získání finančních prostředků co nejdříve a uvolňování plateb co nejpozději.Staveništní provoz a zařízení staveniště(staveništní provoz, staveniště, zařízení staveniště, jeho členění podle funkce, společné a sdružené zařízení staveniště, vybudování a provoz zařízení staveniště)Funkce zařízení staveništěVýrobní prostor, v němž se stavba provádí, je třeba účelně uspořádat a racionálně využívat. V prvé fázi se to děje při zpracování stavebně technologické studie řešením základní koncepce zařízení staveniště, ve fázi výrobní přípravy pak zpracováním projektu zařízení staveniště.Pojem zařízení staveniště (dále ZS) není v současně platných zákonech a vyhláškách definován, ale z hlediska historického vývoje se chápe jako objekty a zařízení, které v době výstavby slouží provozním, sociálním a výrobním účelům účastníků výstavby. Pojem zařízení staveniště se v současnosti vyskytuje v některých platných vyhláškách a nařízeních, ve kterých jsou popsány některé na něj kladené požadavky. Vyhláška o obecných technických požadavcích na výstavbu (č. 137/1998 Sb.) obsahuje v § 14 Staveniště: „Staveniště se musí zařídit, uspořádat a vybavit přístupovými cestami pro dopravu materiálu tak, aby se stavba mohla řádně a bezpečně provádět.“ Dále se obecně odvolává na normy požární bezpečnosti a na zvláštní předpis o požadavcích na zajištění bezpečnosti práce na staveništi. Jde o Vyhlášku o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích (č. 324/1990 Sb.) a Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci (č. 178/2001 Sb.) v platném znění (č. 523/2002 Sb.). Zde jsou určeny mj. požadavky na šatny, umývárny, WC apod.Uceleně není problematika ZS právními předpisy upravena. Výklad pojmů, členění a zásady při přípravě, budování, předávání, užívání a likvidaci ZS je možné chápat jako obchodní zvyklost a informace o nich čerpat ze všeobecně přijímaných publikací. K nim patří např. publikace Zařízení staveniště ČKAIT [5].Občanský ani Obchodní zákoník neupravuje typ smlouvy o ZS a není nikde stanoveno, že by byl některý z účastníků výstavby povinen objekty ZS pro ostatní účastníky výstavby zajišťovat a rovněž není nikde stanoveno, kdo je povinen ZS provozovat a udržovat. Každý účastník výstavby se musí tedy o potřebné objekty ZS postarat sám a náklady na jejich pořízení krýt z vlastní režie. Musí tedy mít zájem na tom, aby náklady spojené s pořízením objektů ZS byly co nejnižší. Mnohé objekty ZS lze pořizovat jako společné, slouží více účastníkům výstavby (např. objekty sociální, ale též některé objekty provozní). Náklady ZS se vždy promítají formou dalších nákladů do ceny stavby. Bude proto nutné vždy dohodnout mezi objednatelem (stavebníkem, popř. jiným účastníkem výstavby) a zhotovitelem, jakým způsobem se bude v konkrétním případě ZS pořizovat, pokud možno písemnou formou – smluvně. Pokud si některý účastník výstavby nechá vybudovat dočasný objekt pro sebe od jiného účastníka výstavby, přichází v úvahu smlouva o dílo. V podnikatelských vztazích půjde většinou o smlouvu o dílo podle Obchodního zákoníku. V případě, že druhou smluvní stranou bude fyzická osoba - občan, smlouva o dílo se uzavírá většinou podle Občanského zákoníku.V případě dočasného užívání objektů, které jsou v majetku někoho jiného, přichází v úvahu nejčastěji nájemní smlouva. Vzhledem k tomu, že Obchodní zákoník obecnou úpravu nájemní smlouvy neobsahuje, dojde tedy i mezi podnikateli k použití Občanského zákoníku. Poněvadž objekty využívané pro účely ZS jsou zpravidla nebytovými prostory, nájemní vztah ve smyslu Občanského zákoníku se bude řídit zákonem č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění zákonů pozdějších.Základní koncepce ZS má být řešena již v projektu stavby, který se předkládá k žádosti o stavební povolení. Obvykle ji zpracovává projektant a pokud nespolupracuje s dodavatelem stavby, dochází v průběhu další stavebně technologické přípravy akce k řadě i podstatných změn. Dodavatel stavebních prací nemá v této fázi většinou možnost ovlivnit rozsah a technologickou kvalitu zpracované dokumentace a prakticky se s ní seznamuje teprve při výběrovém řízení nebo při projednávání smlouvy o dílo. Proto musí přezkoumat, zda dokumentace odpovídá jeho představám o racionálním provádění stavby a projednat požadované změny se stavebníkem, majiteli dotčených nemovitostí, případně se stavebním úřadem. Jedná se především o změny, kdy dodavatel stavebních prací potřebuje pro ZS nebo pro provádění stavebních prací další zábor ploch. Je třeba si uvědomit, že zábor ploch, které nepatři stavebníkovi, se ve většině případů platí nájemné. Jeho výše je závislá na dohodě mezi nájemcem a pronajimatelem, případně ve městech je stanoveno příslušnou vyhláškou. Tyto náklady mohou značně ovlivnit ekonomiku stavby.Projekt ZS je záležitostí technologickou a je součástí celkové výrobní přípravy akce, kterou si zpracovává pro své potřeby dodavatel stavby. Jejím cílem je racionální a ekonomické provedení stavby v souladu s projektovou dokumentací a stanoveným termínem, ale také s podnikatelskými záměry dodavatele.Základní pojmyV souvislosti s řešením výrobního prostoru pro realizaci stavby je vhodné z hlediska jednotného výkladu podrobněji definovat některé základní pojmy.Stavební objekt je prostorově ucelená nebo alespoň technicky samostatná část stavby, která plní vymezenou účelovou funkci.Stavba je tvořena zpravidla několika stavebními objekty. Rozumí se jí také souhrn stavebních prací včetně dodávek stavebních hmot a dílců, dodávek strojů a zařízení včetně jejich montáží, prováděný zpravidla na souvislém místě a v souvislém čase. Za stavbu se považují veškeré stavby bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání. Stavby mohou být trvalé a dočasné. Do staveb dočasných patří i ZS.Stavební pozemek je část území určená regulačním plánem nebo územním rozhodnutím k zastavění a pozemek zastavěný hlavní stavbou. Staveniště je místo určené k uskutečnění stavby nebo udržovacích prací. Zahrnuje stavební pozemek, případně i jiné pozemky nebo jejich části. Staveniště je obvykle totožné se stavebním pozemkem a jeho rozsah se zpravidla určuje ve stavebním povolení.Zařízení staveniště lze charakterizovat jako ambulantní výrobnu zřizovanou za účelem zhotovení dané stavby. Tvoří ji správní a sociální objekty, výrobní a provozní zařízení, komunikace, inženýrské a energetické sítě, které v době realizace stavby slouží jejím účastníkům.Požadavky na staveništěNa provoz staveniště a jeho vybavenost jsou kladeny zejména tyto požadavky:staveniště, případně jeho oddělené pracoviště musí být vhodným způsobem oploceno nebo jinak zabezpečeno, vyžaduje-li to bezpečnost osob, ochrana majetku nebo jiné zájmy společnostistaveniště se musí zařídit, uspořádat a vybavit tak, aby se stavby mohly řádně a bezpečně realizovat, upravovat nebo odstraňovat. Nesmí se přitom ohrožovat a nadměrně nebo zbytečně obtěžovat okolí staveb a porušovat podmínky ochranných pásem nebo chráněných území.objekty ZS, pomocné konstrukce a jiná technická zařízení musí být bezpečnástavební výrobky a materiály se musí na staveništi řádně a bezpečně uskladňovat a ukládat, přitom se musí dbát na veřejný pořádekpodzemní energetické, telekomunikační, vodovodní a kanalizační sítě v prostoru staveniště se polohově a výškově vyznačí nejpozději před odevzdáním staveniště. Musí se, včetně měřických značek v prostoru staveniště, během stavebních prací náležitě chránit a podle potřeby zpřístupnit.všechny vstupy na staveniště musí být uzavíratelné a uzamykatelné a označené tabulkami o zákazu vstupu nepovolaným osobám, komunikace musí být vyznačeny dopravními tabulkami a udržovány v bezpečném stavu, podjezdné výšky pod konstrukcemi, vedeními nebo jinými překážkami nižšími jak 4,3 m musí být označeny stejně jako na veřejných komunikacích, překážky vyšší jak 0,1 m (trubky, kolejnice) musí být opatřeny přejezdy s odpovídající únosnostívodorovné komunikace pro chodce musí mít minimální šířku 0,75 m, případně 1,5 m pro obousměrný provoz, při sklonu větším jak 1: 3 musí mít na jedné straně jednotyčové zábradlí výšky 1,1 m, podchodné výšky se musí dodržovat 2,1 m, jen výjimečně 1,8 m za předpokladu bezpečného označení a dalšího opatření, v místech se zvýšeným nebezpečím musí být komunikace opatřeny zábradlím, ohrazením nebo svodidlynebezpečná místa staveniště se podle potřeby zabezpečí nebo označí výstražnými nápisy a zabezpečí se proti přístupu nepovolaných osobstaveniště, staveništní zařízení, oplocení staveniště, které jsou úplně nebo částečně umístěny na veřejných pozemních komunikacích a veřej ných prostranstvích, se musí zabezpečit, výrazně označit a při snížené viditelnosti náležitě osvětlit a vybavit výstražným osvětlenímjestliže se vykonávají stavební práce nebo jsou-li v provozu staveništní zařízení při snížené viditelnosti nebo v noci, musí se staveniště na všech místech dostatečně osvětlitveřejná prostranství a pozemní komunikace se jako staveniště používají jen v nevyhnutelném rozsahu a čase a před skončením jejich užívání se musí uvést do původního stavu. Jestliže se užíváním narušuje plynulost dopravy, musí se včas zabezpečit náhradní dopravní řešení.stavby, veřejná prostranství, komunikace a zeleň, které jsou v dosahu účinků ZS, se musí v průběhu provádění nebo odstraňování stavby bezpečně chránitveřejná prostranství a pozemní komunikace dočasně užívané jako staveniště a současně ponechané v užívání veřejnosti (chodníky pod lešením, podchody, průchody a podobně) se musí během užívání bezpečně chránit a udržovatZS v zastavěném území nesmí svými účinky, především exhalacemi, hlukem, otřesy, prachem, zápachem, oslňováním, zastíněním působit na okolí nad přípustnou míru. Jestliže účinky na okolí nelze omezit na tuto míru, mohou být zařízení v provozu jen ve vymezeném čase.v zastavěném území se stavba musí oplotit souvislým plotem (pletivo, dřevo, plech) do výšky nejméně 1,8 mliniové stavby nebo krátkodobá staveniště se musí ohradit dvoutyčovým zábradlím vysokým 1,1 m, staveniště mimo zastav