SZZ - Ceny

nou dopravní vzdálenost a reperezentanta dopravního prostředku
Sazba (Kč/m.j.) = ( dopravní náklady x přepravní vzdálenost / množství materiálu ) x přirážka
Přirážka je stanovena pro výpočet společných nákladů
Postup výpočtu je za předpokladu, že dopravní náklady jsou průměrné a zohledňují I náklady na prostoje z titulu organizace výroby a externích podmínek.
40. Režie a zisky pro cenové kalkulace
Režie – je objem nákladů vynaložených na zajištněí stavební výroby. Jsou to náklady, které vznikají jako soubor nákladů, které nejsou přímo přiřaditelné k výkonům. Z kalkulačního hlediska je přiřazujeme pomocí přirážky nepřímo a jedná se tedy o nepřímé náklady.
Z organizačního hlediska rozlišujeme:
- režie výrobní – jsou náklady vzniakající při realizaci výroby, ale nelze je stanovit na kalkulační jednici. Mapř. Mzdy mistrů, stavbyvedoucích, telefony, energie apod.
- režie správní – jsou náklady spojené se správou a řízením podniku. Zahrnují všechny druhy nákladů včetně mezd a sociálního a zdravotního poištění správních pracovníků
Výše přirážky se plánuje z údajů minulých období, stanoví se v % k předem zvolené základně, kteoru mohou být např. přímé zpracovací náklady
Zisk – se stanovuje z celkového objemu požadovaného zisku a na jednotlivé kalkulační jednice se rozdělí procentní přirážkou nebo absolutní hodnotou. Nejčastěji však přirážkou k předem zvolené základně kterou mohou být opět přímé zpracovací náklady
41. Stanovení ceny stavebního objektu, stavební dodávky, stavební práce kalkulací
neúplných nákladů
Kalkulace ceny stavebního objektu (z hlediska dodavatele stavební dodávky) je podkladem pro řízení stavební zakázky. Struktura rozpočtu je sestavena s ohledem na druhy nákladů a předpokládaný objem zisku. Je dána rovněž zvyklostmi uplatňovanými v podniku a nebo je dohodnuta ve smlouvě. Kalkulovaný rozpočet je podrobným podkladem pro zpracování výrobní kalkulace a naopak.
Podmínky, které nám ovlivňují výkony na stavbě:
staveniště – může ovlivnit výši nákladů svojí polohou a rozlohou, klimat. podmínkami, vzdálenostmi od zdrojů, nabídkou pracovní síly apod.
Stavba – ovlivňuje náklady z hlediska použité technologie, druhu konstrukce aj.
Doba výstavby – zahrnuje vlivy ročních období, finanční vlivy jako inflace, pohyb cen atd.)
Z časového hlediska se sestavuje rozpočet:
- předběžnou kalkulací
- plánovou individuální kalkulací
- výslednou individuální kalkulací
Předběžná kalkulace se sestavuje před zahájením realizace a může být i kalkulací plánovou. Údaje v kalkulaci slouží pro řízení nákladů v oblasti:
limitování spotřeby materiálu
limitování spotřeby práce
limitování kapacity strojů
stanovení časových období dodávky
kontroly hospodaření a hospodářského výsledku
Výsledná kalkulace – slouží pro kontrolu podle skutečných údajů o realizovaných výkonech a spotřebě. Struktura je totožná se strukturou rozpočtu sestaveného při předběžné kalkulaci
Hlavní zásady pro sestavení rozpočtu individuální kalkulací:
zachovat návaznost na vstupní dokumentaci
rozpočet rozdělit podle jednotlivých druhů činností a potřeb. Investor používá jiné struktury než my.
způsob měření dodržet stejný jako u navazujících norem
náklady kalkulovat podle jednotlivých druhů přiřazených do přímých nákladů
vedle hlavní kalkulace používat kalkulace vedlejší, které vstupují do té hlavní. Jde o sazby za stroje, spotřebu pohonných hmot atd.
Objem zisku stanovit na jednotlivé položky formou přirážky nebo jako masu na celkové náklady
Stanovit objem dalších zaručených a nezaručených nákladů take buď formou přirážky nebo jako jeden objem k celkovému nákladu
Podklady, které mohou sloužit pro kalkulaci
U předběžných kalkulací je to:
obchodní smlouva (má vymezit způsob stanovení ceny, lhůtu výstavby, kvalitativní ukazatele)
projektová dokumentace
normy spotřeby materiálů, energie a pohonných hmot, spotřeby práce, časového využití strojů a zařízení
mzdové tarify pro základní mzdy a způsoby odměňování pro individuální mzdy
dodavatelské ceny subdodavatelů a dalších dodavatelů nebo ceny vlastní produkce
U výsledných kalkulací je to:
- skutečné výměry provedených prací a dodávek
- údaje o realizovaných subdodávkách
- skutečné ceny dodávaných materiálů, provozních hmot a energie
- objemy vyplacených mezd
- skutečnou spotřebu materiálů, provozních hmot a energie
- údaje o dodržení výkonovýchg norem pracovní síly, kapacitních norem strojů a vlastních dopravních prostředků
Podle zaměření a účelu volíme různé kalkulační postupy. Kalkulace nákladů s ohledem na objem výroby jsou:
kalkulace úplných nákladů – kde se propočítávají úplné náklady na kalkulační jednici. Nedostatkem této metody je, že se nepřihlíží k rozlišení změn nákladů podle závislosti na změně objemu výroby.
Kalkulace neúplných nákladů – kde se k výkonům přiřazují jednotlivé složky nákladů přímo závislé na jejich změnách a náklady závisející na čase se přiřazují jako blok nákladů k celkové výrobě. Jsou to tzv. dynamické kalkulace. Metoda zohledňuje změnu objemu výroby
Dynamické kalkulace:
Hlavním základem je skutečnost, že s rostoucím objemem výroby rostou variabinlí náklady a fixní náklady klesají.
Rozdělení nákladů na fixní a variabilní nemusí být vždy jednoduché, protože vznikají I náklady, které nejsou jasně vyhraněné, např. náklady na spotřebu energie.Na určení fixních a variabilních nákladů existují různé metody (odhady, sledování číselných řad, různé matematicko statistické metody), avšak rozlišení fixních a variabilních nákladů bude vždy jen přibližné. Získáváme však vztah mezi objemem výroby a náklady.
Objem výroby jsme schopni vyjádřit jako tržby v Kč, pak tedy tržby se musejí rovnat nákladům:
T = p x qkde,
T – tržby
p– ceny
q- množství
Vývoj nákladů lze formulovat vztahem:
C = Cf + (Cv x q)kde,
Cf – náklady fixní
Cv - náklady variabilní jednotkové
q – objem výroby v m.j.
V případě nulových tržeb budou celkové náklady totožné s fixními náklady. Jsou to náklady kapacitní nebo-li potencionální.
V případě že p > Cv (cena je vyšší než varibilní náklady) můžeme říct, že převyšující cena přispívá k úhradě fixních nákladů. V okamžiku kdy je uhradí platí:
p x q = Cf + (Cv x q)
a potom
q = Cf / (p – Cv), kde p – Cv je tzv příspěvek na úhradu, označovaný také jako marže
Ze vztahu mezi objeme výroby a náklady vyplývá, že pokud tržby nedosáhnou hodnoty kritického bodu, nejsou pokryty ani fixní náklady. Teprve až po dosažení tohoto bodu začne vznikat zisk. Tento zisk však není ve výši stanovenou absorpční kalkulací ( tj. rozdíl mezi cenou a náklady), ale ve výši rozdílu mezi cenou a variabilními náklady, tedy zisk odpovídající krycímu příspěvku. Po překročení kritického bodu je krycí příspěvek částkou tovřící zisk, jehož výše je závislá na objemu výroby.
Graf vyjadřující vztah mezi vývojem nákladů, tržeb a zsiku při neměnícím se objemu výroby.
Tento graf platí za předpokladu:
jedná se o výrobu jednoho druhu nebo u vice druhů se jejich skladba neměnila
fixní náklady jsou konstantní
variabilní náklady mají proporcionální character
neuvažuje se s časovým posunem mezi odbytem a výrobou
Oproti tomu dynamické kalkulace vycházejí z toho, že hodnoty q se mění, viz graf
Cp – průměrné náklady
Z diagramů je zřejmé že:
- kalkuluje-li se stejné množství jsou náklady u obou kalkulací stejné
- kalkulujeme-li vyšší možství, vykazuje statická metoda vyšší náklady než dynamická
42. Ceny ve stavebnictví v zahraničí. Statistika cen ve stavebnictví
V současné době cenová statistika (ve stavebnictví) vykazuje pohyb cen výpočtem a to:
- indexů cen stavebních prací a stavebních děl
- průměrných cen vybraných stavebních rpací
- indexů nákladů stavební výroby
- indexy cen materiálových vstupů stavebních děl
Základní období je prosinec r.1999.
Jednotné referenční období pro všechny cenové index je průměr roku 2000
Stavební díla jsou klasifikována podle CZ-CC – závazné pro statistická zjišťování podle zákona o statistické službě
Statistické informace se zpracovávají:
čtvrtletně
měsíčně
v časových řadách
Vstupní údaje se získávají u vybraných zpravodajských jednotek. Zpravodajská jednotka odpovídá všem atributům optimální reprezentant z hlediska:
územního rozmístění, rovnoměrně v celé republice
druhů vlastnických vztahů daných příslušnými zákny
druhů činností tak, aby byla dodržena tzv. “maska”- struktura stavební produkce
velikosti podniku určeného počtem pracovníků a objemem výroby (min. 20)
compatibility na strukturu respondentů navazujících statistických okruhů
Ceny se sledují u vybraných reprezentantů na principu vratných formulářů, určených na období dvou let, které kolují mezi respondentem a ČSÚ. Vykazované ceny jsou skutečné ceny realizovaných stavebních prací, dohodnuté mezi dodavatelem a odběratelem na m.j. Obsahují všechny náklady na material, mzdy, zákonná pojištění, náklady na provoz stavebních strojů a doopravní náklady mimo přesun hmot, režijní náklady a zisk. Do cen se nezahrnují náklady na zařízení staveniště.
Výpočet cenových indexů se provádí ve tvaru:
Výpočty cenových indexů se provádějí:
k základnímu obodbí
ke stejnému období minulého roku
k předchozímu období
časové řady (měsíčně)
Čtvrtletně jsou publikovány ceny vybraných stavebních prací za dané čtvrtletí a průměr od počátku roku.
Hodninové zúčtovací sazby HSV a PSV a montážních prací jsou uváděny bez nákladů na material a na provoz stavebních strojů a zařízení a mechanizmů.
Indexy pro cenové řady lze take počítat pomocí indexů předchozích období, což je mnohem méně náročné než z výpočtu cen a váhových podílů.
Ceny stavebních prací jsou vypočteny jako aritmetický průměr vykýzaných cen stejného reprezentanta. Zahrnují v sobě do jisté miry odlišné realzační podmínky konkrétních stavebních prací.
CHYBÍ NĚCO O CENÁCH VE STAVEBNICTVÍ V ZAHRANIČÍ